Konference Energetika 2022: Transformace energetiky se bez plynu neobejde

Konference Energetika 2022 pod záštitou EGÚ proběhla mezi 21. a 22. zářím. První blok konference se zaměřil na probíhající transformaci energetiky a na to, jak bude dále postupovat. Zejména pak, zda je politicky předpokládané tempo transformace proveditelné.

Plyn je pro EU nezbytný

První blok zahájil Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno. Svou prezentaci zasadil i do kontextu nynější energetické krize, kdy byla a je zpochybňována samozřejmost v podobě dostupnosti elektrické energie a možnost rychlé dekarbonizace. Dle Macenauera bude transformace probíhat pomalejším tempem, než které udává Evropská komise. EU je příliš závislá na fosilních palivech a jaderné energii, ty se v roce 2020 na konečné spotřebě energie sedmadvacítky podílely z 80 %.

Energetický sektor, včetně teplárenství, čeká výrazná elektrifikace, což se projeví ve větší potřebě elektrické energie. Celková spotřeba ČR může dle predikcí EGÚ vyrůst do roku 2050 o více než 40 TWh a přesáhnout úroveň 100 TWh. V základní koncepci se počítá s nárůstem spotřeby zemního plynu, a to právě za účelem pokrytí větší spotřeby elektrické energie, zároveň je předpokládáno větší využití kombinované výroby elektřiny a tepla. Podle Macenauera je nutné, aby EU přiznala potřebu zemního plynu a nalezla dlouhodobě stabilní zdroje energie.

Potřeba zavedení kapacitních mechanismů pro řízení soustavy

Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS, výhled spotřeby elektrické energie ČR v roce 2050 na úrovni cca 100 TWh v rámci nejpravděpodobnějšího scénáře potvrdil . Důvodem je nárůst počtu elektromobilů, tepelných čerpadel a elektrifikace průmyslu. Doplnil, že i další země EU počítají s obdobným tempem růstu spotřeby.

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude pak bude na provozovatele přenosových soustav klást větší nároky v souvislosti s řízením soustav. Velmi znatelné, vzhledem k prognózám vývoje instalovaného výkonu ve fotovoltaických větrných elektráren do roku 2030, budou změny v exportu a importu elektrické energie. Zvláště z a do Německa. Hodnoty se mohou měnit v závislosti na daných podmínkách v rozmezí ± 30 GW. Dle Durčáka bude proto pro udržení stability soustavy nutné zavést systém kapacitních mechanismů už od roku 2030. Bez nich se investorům do zdrojů, které jsou potřeba pro řízení soustavy, nevyplatí investovat.

ČEZ vidí budoucnost v jádru

Pavel Řezábek, hlavní ekonom společnosti ČEZ, kvitoval snahu EU o zbavení se závislosti na dodávkách ruských komodit, plynu, ropy i uhlí,  a uvítal rychlejší rozvoj OZE. V něm vidí pro ČR příležitost. Zmínil taxonomii EU a tlak na energetické společnosti přejít na čistější zdroje energie. Z jeho slov vyplynulo, že pokud společnosti nebudou investovat do udržitelných projektů ve smyslu transformace stávajících zdrojů (odklon od uhlí), tak mohou mít brzy problém sehnat financování a pojištění pro své elektrárny. Jeho slova dokládají, jak důležité bylo pro ČR označení jaderné energie jakožto udržitelné investice. Byť je časově omezeno, což se však může změnit.

Za zmínku stojí také odkaz na tzv. „go-to areas“, které mají členské státy EU vyčlenit pro instalaci OZE. Zde je předpoklad získání potřebných povolení pro výstavbu OZE v horizontu 1 roku. Mimo OZE by se dále dle prezentace Řežábka měly rozvíjet nové jaderné zdroje – až 4 velké bloky a další malé modulární reaktory.