Praha chce do roku 2030 dát na zelená opatření 230 mld. Kč
Hlavní město by do roku 2030 mělo investovat 230 miliard korun do opatření snižujících emise oxidu uhličitého, pokud chce dostát svému závazku snížit uhlíkovou stopu metropole o 45 procent. Vyplývá to z návrhu klimatické strategie města, který by mělo v nejbližší době schvalovat vedení města a který má ČTK k dispozici. Dokument navrhuje celkem 69 opatření, většinu potřebných peněz chce město získat z evropských fondů.
Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN) řekl, že by rád dokument předložil na příští jednání rady v pondělí a následně na zastupitelstvo koncem května. „Myslím, že jsme tu v Praze lídry v této věci,“ řekl a dodal, že Česká republika se sice připojila k Pařížské dohodě o boji se změnou klimatu, ale konkrétní plán na celostátní úrovni zatím chybí.
Strategie se zaměřila na čtyři základní oblasti. Prvním je udržitelná energetika, kam spadají energetické úspory v budovách, instalace fotovoltaických panelů na střechy nebo využití tepla z odpadních vod pro vytápění. Druhou oblastí je udržitelná mobilita, kam patří nákupy elektrobusů pro MHD nebo dostavba metra. Třetí je cirkulární ekonomika, která zahrnuje například výstavbu bioplynové stanice na zpracování zbytků potravin. Posledním pilířem je pak adaptace na změnu klimatu například pomocí výsadby zeleně nebo lepšího hospodaření s dešťovou vodou.
Z celkových odhadovaných nákladů 230 miliard korun by město podle strategie mělo z vlastních zdrojů uhradit asi 55 miliard, zbytek má jít z různých evropských programů. Se započtením úspor, které by opatřeními měly vzniknout, bude podle Hlubučka nutná roční investice města mezi dvěma a 2,5 miliardy korun. Náměstek dodal, že řada opatření – například na budovách – se týkají investic, které by se stejně musely udělat z důvodu nutné údržby.
Zelené projekty jsou podle náměstka nyní v kurzu a Evropská unie je chce významně dotovat, navíc mají potenciál pro modernizaci ekonomiky a tvorbu pracovních míst. „Pokud této příležitosti nevyužijeme, tak přijdeme o peníze, na které si nyní můžeme sáhnout,“ míní Hlubuček. Dodal, že za klíčovou považuje spolupráci se soukromým sektorem, zejména velkými energetickými firmami. Představa, že by mělo město vše dělat samo, je podle něj chiméra.
Z konkrétních projektů náměstek zmínil například instalaci fotovoltaických panelů na střechy, kterou magistrát plánuje vyzkoušet ve dvou bytových domech na Černém Mostě. Podle energetického manažera hlavního města Jaroslava Klusáka by se tímto způsobem v budoucnu mohlo vyrábět až 30 procent elektřiny v metropoli. Stejně tak by se podle Hlubučka mohlo až 30 procent tepla nutného pro vytápění města získávat z odpadních vod. Ty jsou zahřáté a teplo se z nich dá zpětně získat s pomocí výměníků.
Mohlo by vás zajímat:
Uhlíková stopa Prahy je na Mělníku
Praha by se především měla zajímat jak bude vytápěna po 2033 1/2 Prahy která je dnes na EMĚ 1,2.
FV panely na Černém mostě to rozhodně nezachrání
Mělník zároveň tvoří zálohu pro případ blackoutu. Praha má dnes špičkový odběr 1300 MWe až se všechno elektrifikuje bude to ještě více.
Výroba e.e. je v Praze nula...
I Vy jste si už přečetl, že holt zateplí i v Cajzlstánu. Času mají habaděj.
Národní divadlo se bude dobře zateplovat skleněná vata, polystyren a hliníkové obložení a místo opuky na střeše FVE panely..
Kotelnu na ZP předělat na štěpku a vozit jí tam tramvají...
Památkáři v Praze na starých budovách FVE nedovolují.
Pokud jde o fotovoltaiku, tak:
Střechy pouze obytných domů mají v Praze potenciál až 675 MW.
http://www.hybrid.cz/praha-ma-potencial-az-pro-675-mw-stresnich-solarnich-elektraren
Další možnosti mohou přinést veřejné budovy jako školy, nemocnice apod.
Pak se dají využít kancelářské a průmyslové budovy jako velkosklady, hangáry apod.
Pražské letiště se také může inspirovat tím vídeňským:
http://www.hybrid.cz/videnske-letiste-stavi-nejvetsi-fotovoltaickou-elektrarnu-v-rakousku
Pak je tu potenciál brownfieldů.
Podle EGÚ Brno je tu možnost po celé ČR 15,3 GW
Máte staré informace nebo si vymyšlíte, EMĚ má být prebudovano na ZEVO, v Praze je řada vyroben elektřiny, největší asi ve spalovně v Malešicích a Národní divadlo je už dávno zateplené a taktéž má vlastní kogenerační jednotku vyrábějící elektřinu.
ZEVO má pokrýt do 15 % dodávek tepla do Prahy z EMĚ. Dalších cca 20 % by mohlo být z biomasy. Zbytek bude z připravovaných paroplynů, který se budou ČR po odstavení uhelnejch elektráren hodně hodit.
Praha má max 1300 MWe, levobřežní část 700MWt z EMĚ.
Výrobny co zůstali v Praze jsou dlouhodobě (TMA 2013) odstavené a malé.
TMA 50 MWe neumí black start a ostrovní provoz.
Metro 50MWe, Tramvaje 50MWe.
ČEZ předpokládá výstavbu nových zařízení, fluid odpískali
-špičkového plynového kotle 150MWt 2021
-velko kapacitní spalovna odpadu 300MWt 2024 (3mld Kč)
Ale nějak to nestíhají počítali že EMĚ 1 zůstane a vzdali nový fluid 300MWt
Takže pro soustavu 700MWt tam zůstane 450MWt
V hře je v EMĚ i paroplyn. V samotné Praze lze pomocí tepelných čerpadel také získat poměrně hodně odpadního tepla, například z ČOV. Tohle řešení funguje např. v Helsinkách nebo ve Stockholmu. Další teplo může být z elektrokotlů provozovaných při přebytku elektřiny z těch skvělých fotovoltaik. Poskládat se náhrada uhlí pro dálkové teplo dá bez větších problémů, otázka je, jestli se to všechno dá stihnout do roku 2030 a kdo to zaplatí.
Stihnout se to dá ale...
Prahu to nezajímá protože vytápí Veolia ta má smlouvu na teplo s ČEZem a ten kromě toho že od EPH koupil vybydlený areál Třeboradice moc aktivní není, PRE tam plánovalo paroplyn 47MWe
ale bez vyvedení tepla a odpískali to.
Spíš to vidím na konec výroby tepla pro Prahu na EMĚ.
Dobře Praha, skvělá zpráva pro naše plíce, díky FVE na pražských střechách zůstane každý rok v zemi cca 500.000 tun uhlí
Do Prahy přitéká nejméně 50m3 za sekundu v zimě teplé vody z Vltavské kaskády , když tuto vodu ochladíte o 2°C získáte výkon 420MW v teple, stabilní bez ohledu na počasí. To je patrně největší potenciál , který tam mají. Jinak samozřejmě město si nemůže vyrábět všechnu energii na svém území.... ale měli by zakázat topit tuhými palivy což je oblíbený sport domkařů na předměstí.
Zákaz platí od října 2020:
Ale ještě nějaký čas potrvá, než se efekty dostaví.
To je zákaz spalování uhlí, ale ne tuhých paliv. Musíte zakázat i dřevo, protože když je hodně lidí na malém prostoru pak i pálení dřeva bez čištění spalin je problém.
Tak v tom případě září 2022.
Tady máte ten harmonogram:
Stabilní to určitě není, v zimě klesá teplota vody ve Vltavě ke 4 °C a rozhodně se nepodaří ochladit celý objem vody o 2 °C, co je nesmysl. Ale potenciál tam určitě je. Napřed je ale logické využít teplo z odpadní vody z ČOV, která má podstatně vyšší teplotu.
Ale to se přece nevylučuje, nicméně v odpadní vodě je energie řádově méně odhaduji průtok na max 1,5m3/s po vyčištění ta teplota bude okolo 8°C ? nevím - v zimě, takže můžete ochladit teoreticky o 6°C = 38MW. to je asi 95W na byt v Praze s tím toho moc nevytopíte, ale jako doplňkový zdroj je to určitě dobré. Jinak máte pravdu je obtížné ochladit celou řeku o 2°C, ale není to nemožné. Ale když to vezmete celkově , pak řeka + odpadní voda už je 1,1kW tepla na 1 byt v Praze. S tím už se nechají teoreticky vytápět po většinu roku všechny byty napojené na CZT v Praze. Reálná alternativa bez účasti fosilních paliv je pouze jaderný reaktor jako zdroj tepla. Jinak město této velikosti nelze zásobovat jinak než fosilními palivy.
Pánové, mám protinávrh. Co tak u velkých komplexů využít TČ země/voda či země/vzduch a v létě klimatizovat do země a v zimě z ní čerpat zase? Sice to není přímo do CZT, ale jako řešení by to mohlo být zajímavé.
Sezónní akumulace viděl jsem to ve Švédsku a Dánsku - je to příšerně drahý...
S tím využitím tepla z odpadní vody ČOV bych byl opatrný. Jako nápad to zní skvěle, ale určitě to není tak jednoduchý projekt, jak to prezentuje pan Hluboček.
Kromě ekonomiky, která podle mě nebude zázračná je velký problém výstupní teplota vody z TČ, která asi nebude dostatečná pro přímé napojení do soustavy CZT v Praze.
Myslím že chtěli chladit splašky na vstupu.
Pokud by to bylo tak jednoduché jak píšete tak jako první bude napojena Strakova akademie, ministerstva dopravy, průmyslu, financí, školství ale ne životního prostředí to je až v Hostivaři. Na Pražský hrad prokopat tunel pod Nerudovkou a po cestě napojit velvyslanectví USA, Itálie a Rumunska.
Proč je v Holešovicích výtopna na ZP a ne TČ tomu fakt nerozumím.
Na Mělníku u Labe plánuje ČEZ ZEVO a ne TČ a my se ptáme proč?
Promiňte to je ještě horší myšlenka než vytápět Prahu z Temelína...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se