Propad výroby českých uhelných elektráren se loni zastavil, do budoucna má však pokračovat

České hnědouhelné a černouhelné elektrárny dodaly v loňském roce do sítě necelých 24 TWh elektrické energie, což odpovídá dodávce v roce 2024. Proti krizovému roku 2022 se nicméně jedná o pokles o 28 %. Celková netto výroba elektřiny v ČR i přes stagnaci výroby uhelných elektráren vzrostla, a to zejména díky rekordní výrobě elektřiny z jaderných elektráren. Vyplývá to z komplexního reportu o elektroenergetice v ČR za rok 2025, který vyšel tento týden na portálu oEnergetice.cz

Klasické elektrárny, mezi které jsou pro účely uvedeného reportu zařazeny jaderné elektrárny, uhelné elektrárny a elektrárny spalující zemní plyn, vyrábějí dlouhodobě více než 80 % elektřiny v České republice. Jinak tomu nebylo ani v loňském roce, kdy se tyto zdroje podílely na netto výrobě elektřiny z 81 %.

Jaderné elektrárny dodaly v roce 2025 do elektrizační soustavy 30,3 TWh elektrické energie, což představuje meziroční nárůst o 8 %. Hrubá výroba jaderných elektráren dokonce mírně přesáhla 32 TWh, což představuje historický rekord. Výroba elektřiny z uhelných elektráren se proti roku 2024 prakticky nezměnila a dosáhla 23,7 TWh. To je o 28 % méně než v krizovém roku 2022.

Pokles výroby elektřiny z významných českých uhelných elektráren je patrný zejména u těch s nižší účinností, tedy u elektráren Chvaletice a Počerady. Zatímco v Počeradech klesla od roku 2022 netto výroba o 2,2 TWh na 3,8 TWh, ve Chvaleticích to bylo dokonce o 2,5 TWh na 2,0 TWh.

Výroba elektřiny z elektráren spalujících zemní plyn vzrostla loni meziročně o 6,1 % na 3,7 TWh. Ve srovnání s krizovým rokem 2022 jde ovšem o pokles o 1,7 TWh.

Zdroje pro zimní období

Uhelné a plynové elektrárny hrají důležitou roli nejen z pohledu celkové roční bilance výroby a spotřeby, ale také při pokrývání sezónních a denních špiček ve spotřebě elektřiny. Zatímco výroba elektřiny z jaderných elektráren je v průběhu roku přibližně konstantní, u elektráren spalujících zemní plyn a zejména poté u elektráren spalujících hnědé a černé uhlí je vidět výrazný nárůst výroby v zimních měsících.

Jak je patrné z dat uvedených ve zprávě Elektroenergetika v ČR v roce 2025, výroba elektřiny z hnědouhelných elektráren dosahovala loni v zimních měsících zhruba 2,3 až 2,9 TWh/měsíc, zatímco v letních měsících klesala i pod 1 TWh/měsíc. Výrazná sezónnost byla v loňském roce vidět také u elektráren spalujících zemní plyn, u kterých byla výroba elektřiny v zimních měsících násobně vyšší než výroba v letních měsících.

Konec uhlí a potřeba nového řiditelného výkonu

Významnou událostí loňského roku bylo ukončení provozu největší české černouhelné elektrárny Dětmarovice, ke kterému došlo na jaře. Elektrárna, která disponovala instalovaným výkonem 600 MW (původně 800 MW), byla odstavena po téměř 50 letech provozu.

Na obzoru je zřejmě také ukončení provozu hnědouhelných elektráren Chvaletice a Počerady a hnědouhelné teplárny v Kladně, které provozuje energetická skupina Sev.en. Ta na konci listopadu oznámila záměr ukončit provoz uvedených zdrojů, jejichž celkový instalovaný výkon přesahuje 2 GW, v prosinci 2026 nebo nejpozději v březnu 2027. Na otázku, zda je z pohledu české elektrizační soustavy bezpečné tyto zdroje odstavit, by měla odpovědět analýza provozovatele přenosové soustavy ČEPS, a.s.

S postupným odstavováním uhelných zdrojů v ČR počítá i nedávno zveřejněná zpráva European Resource Adequacy Assessment 2025 (ERAA 2025). Podle ní dojde do roku 2028 k poklesu netto instalovaného výkonu zdrojů spalujících uhlí v ČR ze stávajících zhruba 7 GW na 4 GW a následně na necelý 1 GW v roce 2030. Po roce 2030 již ERAA 2025 nepočítá s provozem uhelných zdrojů v ČR.

Odstavovaný výkon má být postupně nahrazovány kombinací jaderných, obnovitelných a plynových zdrojů. Zatímco u jaderných zdrojů je očekáván do roku 2035 pouze mírný růst o 0,3 GW na 4,4 GW, u plynových elektráren by mělo dojít k růstu na téměř dvojnásobek stávajícího instalovaného výkonu. Tento růst má být tažen zejména transformací uhelných zdrojů dodávajících teplo do soustav zásobování teplem na zdroje spalující zemní plyn.

I přes uvedený růst výkonu plynových zdrojů očekává zpráva ERAA 2025 problém se zajištěním zdrojové přiměřenosti v ČR. Nejreálnější cestou ke zlepšení situace je výstavba elektráren spalujících zemní plyn, která by však s ohledem na nerentabilitu obdobných projektů vyžadovala získání takzvaných kapacitních plateb. Ty ČR nemá prozatím možnost v kapacitních aukcích nabízet, jelikož nemá u Evropské komise notifikovaný kapacitní mechanismus.

První kroky v této oblasti byly podniknuty v listopadu, když Ministerstvo průmyslu a obchodu zaslalo Evropské komisi dokument nazvaný Market Reform Plan, v rámci kterého upozornilo na nedostatečnou zdrojovou přiměřenost české elektrizační soustavy, která byla indikována již v předchozí zprávě ERAA 2024.