22. leden 2026
Univerzita Karlova představuje scénáře budoucnosti české energetiky

Pod záštitou Univerzity Karlovy vznikla studie modelující scénáře vývoje české energetiky a jejich ekonomické dopady. Podkladový materiál pro strategické vládní dokumenty nabídl zjištění týkající se dopadů na českou ekonomiku, domácnosti a dosahování klimatických cílů. Oponentní analýza z Českého vysokého učení technického zpochybnila použité výchozí parametry i učiněné závěry.
Národní klimaticko-energetický plán a Státní energetická koncepce jako dokumenty představují strategickou vizi směřování české energetiky. Jedním z klíčových analytických podkladů v rámci jejich aktualizace se stala studie připravená výzkumnými pracovníky Univerzity Karlovy. Realizovali ji ve spolupráci s kolegy z Cambridge Econometrics v projektu SEEPIA.
Cílem studie bylo posoudit možné trajektorie vývoje české energetiky a ekonomiky do roku 2050. Postupy mají odpovídat metodickým doporučením Evropské komise i národním strategickým východiskům schváleným vládou v roce 2023. Studie porovnávala alternativní scénáře zaměřené na výrazné snížení emisí s referenčním scénářem, který implementaci takových opatření nepředpokládá.
Diskutované varianty se liší také předpokládanou zdrojovou základnou pro výrobu elektřiny a energetickými úsporami. Scénáře vycházely z předpokladů definovaných Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem životního prostředí, konzultovaných s relevantními stakeholdery. Modelování probíhalo v letech 2022 až 2024 za využití čtyř mezinárodně uznávaných modelů.
Model TIMES-CZ zachycuje celý energetický systém České republiky, od získávání a dovozu surovin až po jejich konečnou spotřebu napříč ekonomickými sektory k uspokojení celkové poptávky. Hodnocení makroekonomických dopadů nabízí model E3ME. Mikrosimulační model DASMOD umožnil výzkumníkům zahrnout do analýzy také predikci sociálních dopadů politik na domácnosti. Trojici doplňuje model PLEXOS k vyhodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ve spolupráci s Českou elektroenergetickou přenosovou soustavou.
Referenční scénář
Základní scénář neuvažuje implementaci politik v rámci balíčku Fit for 55, ani dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Počítá s výstavbou jednoho jaderného bloku o instalovaném výkonu 1,1 GW v lokalitě Dukovany (EDU5), jehož uvedení do provozu předpokládá v roce 2040. Aktuálně platná smlouva uzavřená mezi společností Elektrárna Dukovany II a Korea Hydro and Nuclear Power Company je však už na stavbu dvou jaderných bloků. Dokončení prvního cílí na rok 2036.
Rozvoj obnovitelných zdrojů energie předpokládá referenční scénář relativně pomalý. Do roku 2030 dosahuje maximálně 6 GW instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách a 0,7 GW ve větrných elektrárnách. Celkový instalovaný výkon fotovoltaiky v Česku se nyní pohybuje kolem 4,9 GW, z toho odhadovaných 600 MW tvoří přírůstek za loňský rok. Instalovaný výkon větrných elektráren činil na konci roku 2025 v Česku 377,6 MW. V průběhu roku byly uvedeny do provozu projekty s celkovým výkonem 17,73 MW..Referenční scénář jako jediný vůbec nepředpokládá vznik dovozních vodíkových tras do České republiky.
Co se týče potenciálu energetických úspor v budovách, odpovídá Optimálnímu scénáři Dlouhodobé strategie renovace budov zpracované MPO v roce 2020. Tento přístup sice nepočítá s využitím veškerého potenciálu dekarbonizace stavebního fondu, ale v daných podmínkách je představován jako realistická varianta. Vychází z úprav stávajících politik a postupného zavádění dalších nástrojů zaměřených na zvýšení kvality renovací.
![Obrázek znázorňující modelování konečné spotřeby energie v budovách [PJ]](/_next/image?url=https%3A%2F%2Foenergetice.cz%2Fwp-content%2Fuploads%2F2026%2F01%2FSnimek-obrazovky_16-1-2026_151145_mpo.gov_.cz_.jpeg&w=1536&q=75)
Dekarbonizační scénář
Druhý scénář již zahrnuje dodatečná opatření vyplývající z Fit for 55 a REPowerEU. Kromě toho pracuje s vynuceným emisním cílem maximálně 8 Mt CO₂ek (ekvivalentu oxidu uhličitého) v roce 2050. Předpokládá kromě EDU5 výstavbu dalších dvou bloků o stejných výkonech v lokalitě Temelín (ETE3 a ETE4). Pro tři nové velké jaderné zdroje plánuje uvedení do provozu mezi lety 2036 až 2041. Kromě toho počítá s 350MW malým modulárním reaktorem (SMR).
Rozvoj obnovitelných zdrojů je v tomto případě rychlejší. Do roku 2030 počítá s instalovaným výkonem 10,1 GW ve fotovoltaických elektrárnách a 1,5 GW ve větrných elektrárnách. V souladu s aktualizovanou Vodíkovou strategií uvažuje postupný náběh dovozu vodíku od roku 2033, konkrétně 8 tisíc tun pro průmysl.
Energetické úspory v budovách jsou vyšší než v referenčním scénáři a odpovídají hypotetickému scénáři podle strategie MPO. Tento ideální scénář stojí na rychlých a důkladných renovacích fondu budov, nicméně realizaci brání řada bariér. Podle zjištění MPO spočívají především v nefinančních faktorech. Administrativní náročnost, nízké povědomí o přínosech komplexních renovací a preference postupných nebo svépomocných renovací vedou k nízkému čerpání dostupných prostředků, což zpomaluje tempo renovací napříč rezidenčním, veřejným i soukromým sektorem.
Ambiciózní scénář
Poslední scénář rovněž vychází z opatření Fit for 55 a REPowerEU a stanovuje stejný emisní limit v roce 2050 jako předchozí varianta. Stejně tak počítá s výstavbou tří velkých jaderných bloků a nasazením SMR.
Oproti dekarbonizačnímu scénáři předpokládá ještě intenzivnější transformaci energetiky a spotřeby. Klíčovým rozdílem je nejrychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů energie, kdy do roku 2030 dosahuje instalovaný výkon 12,6 GW ve fotovoltaických elektrárnách a 1,7 GW ve větrných elektrárnách. Stejně jako dekarbonizační scénář počítá s dovozem vodíku, a to ve stejném objemu.
Scénář zároveň předpokládá vyšší míru energetických úspor v budovách dle hypotetického scénáře strategie MPO. Zahrnuje také behaviorální změny obyvatelstva, konkrétně snížení poptávky po vytápění a individuální dopravě o 10 % od roku 2030.
Růst HDP díky investicím do klimatických politik
Dekarbonizační scénář předpokládá výrazně vyšší investice než referenční. Do roku 2030 dosahují kapitálové výdaje přibližně 4,1 bil. Kč, tedy o zhruba 1,1 bil. Kč více než u prvního ze scénářů. Největší část z nich směřuje do renovací budov a rozvoje výroby elektřiny a tepla. V horizontu do roku 2050 jsou celkové investice v dekarbonizačním scénáři vyšší téměř o 2,9 bil. Kč.
Autoři nicméně připomínají, že hodnocení dopadů nelze omezit pouze na investiční náklady. Významnou roli hrají i náklady financování, investiční podpory, změny výdajů za energie a paliva či platby za emisní povolenky. Po započtení těchto faktorů jsou celkové náklady dekarbonizačního scénáře přibližně o 11 % vyšší než v referenčním scénáři, což odpovídá zhruba 3,6 bil. Kč. Investiční podpory přitom významně snižují rozdíl mezi scénáři a do roku 2050 dosahují zhruba 1,3 bil. Kč.
Makroekonomické modelování naznačuje, že klimatické politiky mohou mít pozitivní vliv na českou ekonomiku. HDP je v dekarbonizačním scénáři dlouhodobě vyšší o 1,5 až 3,5 %, především díky zvýšeným investicím..
Klesající spotřeba energie nedosáhne na cílené úspory

Do roku 2030 se očekává klesající spotřeba primárních energetických zdrojů oproti roku 2005 ve všech scénářích. Spotřeba hnědého uhlí v prognózách výrazně klesá, zatímco černé uhlí zůstává omezeně využíváno v průmyslu, od roku 2035 s technologií zachytávání uhlíku (CCUS). Zemní plyn dlouhodobě klesá především v ambicióznějších scénářích. Spotřeba ropy se snižuje hlavně po roce 2040 v důsledku přechodu na elektromobilitu a vodík. Konečná spotřeba energie do roku 2030 mírně klesá, avšak úspory nedosahují cílů stanovených směrnicí EED o energetické účinnosti.
Výroba elektřiny dočasně klesá vlivem odstavování uhelných elektráren, po roce 2025 však znovu roste díky novým zdrojům. Po roce 2045 dochází v predikcích studie k poklesu výroby v důsledku ukončení provozu jaderné elektrárny Dukovany. Celkově ale významně roste podíl elektřiny na konečné spotřebě energie do roku 2050.
Za hranicí roku 2030: EU ETS k dosažení cílů nestačí
Výsledky modelování ukazují, že všechny hodnocené scénáře naplňují, respektive překračují, unijní cíl snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Do tohoto roku se státy zavázaly snížit emise o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Odhadované snížení emisí dosahuje přibližně 65 % v referenčním scénáři, 68 % v dekarbonizačním scénáři a až 71 % v ambiciózním scénáři..
Naopak dlouhodobý cíl klimatické neutrality spojený s rokem 2050 není dosažen v žádném z modelovaných scénářů, a to ani na úrovni České republiky, ani v rámci Evropské unie. Pouhý systém obchodování s emisními povolenkami není pro vytyčený cíl dostatečný. Snížení emisí nad úroveň 90 % oproti roku 1990 vyžaduje extrémně vysoké ceny povolenek, což potvrzují jak evropské, tak národní modely.
Z tohoto důvodu autoři práce odůvodňují při modelování vynucené snížení emisí skleníkových plynů na nejvýše 8 Mt CO₂ek v roce 2050. To předpokládá dodatečná regulační a podpůrná opatření nad rámec balíčku Fit for 55, zejména v sektorech s obtížnou možností dekarbonizace.
S ETS2 vzrostou výdaje domácností.
Autoři studie očekávají od zavedení systému ETS2 pro budovy a dopravu od roku 2027 zvýšení výdajů domácností. Průměrné zvýšení ročních výdajů oproti Referenčnímu scénáři činí zhruba 4,3 tisíce Kč, tedy méně než 1 % celkových výdajů domácností. U energií se jedná přibližně o 1 tisíc Kč ročně. Vhodně nastavené politiky mohou zajistit, že změny nebudou mít zásadní dopad na celkovou míru energetické chudoby, která by tak zůstala do roku 2032 stabilní.
Podle zjištění Platformy pro sociální bydlení ve spolupráci s Ostravskou univerzitou se v roce 2023 týkala přibližně 1,3 milionu obyvatel ČR. Extrémní energetická chudoba dopadá na třetinu z nich. Tito obyvatelé si nemohou dovolit v dostatečné míře využívat energie nebo jim vznikají dluhy při jejich úhradách.
Dopady ETS2 se liší podle typu a charakteristik domácností, nikoli lineárně podle příjmu. Nejvíce ohroženými skupinami jsou senioři a samoživitelé. Z hlediska regionů jsou dopady nejnižší v Praze a nejvyšší v kraji Vysočina, přičemž rozdíly mezi regiony se postupně prohlubují. Doporučení autorů směřují k podpoře motivace k úsporám energie, zejména u nejzranitelnějších skupin, spíše než k plošným kompenzacím..

Oponentní analýza z ČVUT.
Ověření návrhu aktualizace SEK 2024, jak zní podtitul dokumentu, vypracovali na žádost Ministerstva financí odborníci z Českého vysokého učení technického. Její výsledky a vyznění oponují studii ze SEEPIA. S komentářem ji v plném znění zveřejnila platforma Vysoké napětí na stránkách Datarun.
Autoři v ní vytýkají metodické chyby a práci s neúplnými, případně chybnými daty. Podle nich ve studii dochází například k ignorování ztrát v přenosové a distribuční síti a podhodnocování skutečné spotřeby elektřiny, závislosti země na dovozech či jiných klíčových parametrů zdrojové přiměřenosti.
Kritika směřuje také k tomu, že studie pracuje s nereálnými předpoklady o výkonu a využití jednotlivých zdrojů. Přeceňuje možnosti OZE a nezohledňuje manévrovací schopnosti jaderných bloků, které by při vysokém podílu solární a větrné energie musely být odstavovány nebo by vyrobená elektřina z OZE byla mařena. Počítá s využitím plynových zdrojů a pokračujícím provozem uhelných dolů, navzdory ekonomické neefektivitě pro investory za takových podmínek.
Aktualizovaná Státní energetická koncepce Česku stále chybí.
V rámci dvou dokumentů, při jejichž vypracovávání byla využita studie z Univerzity Karlovy, byl přijat pouze jeden. Aktualizaci Národního klimaticko-energetického plánu schválila česká vláda v prosinci roku 2024, čímž se vyhnula pokutám za nesplnění povinnosti vůči Evropské komisi. Nadále ale chybí aktualizovaná Státní energetická koncepce. Jako poslední informaci z února roku 2024 uvádí odpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu vložení návrhu aktualizace do připomínkového řízení.
Mohlo by vás zajímat
24. leden 2026
12. únor 2026
13. únor 2026
13. únor 2026
18. únor 2026
25. únor 2026
6. březen 2026
Komentáře (62)
Pokud budeme analyzovat aktuální výsledky využitelnosti FVE a VE v SRN, pak s politováním musíme konstatovat, že i přes razantní nárůst výkonu obou OZE, dochází k významné kanibalizaci a současně "kapacitní faktor" klesá z roku 2015 například u of-shorových VE z 42 % na současných necelých 31 %.
Tedy těch 10 000 MW v solárech u nás rozhodně nevyrobí 10 mld. kWh elektřiny, ale významně méně. Tento jev je běžný již dnes i u malých FVE pokud investor přepískne výkon oproti své reálné spotřebě...
Všechny tyto investice jsou velice neefektivní a půjde o vyhazování peněz oknem.
Níže tabulka co jsem dohledal kapacitní faktor off shore VTE v Německu od roku 2015. Nejnižší kapacitní faktor rok 2015 28,4% nejvyšší rok 2020 39,4.
Výroba 8,16TWh - (2015) . 26,1 ( 2025). Nevidím v datech nějaký dramatický sestupný trend. Výroba vzrostla 3,2x za 10 let.
2015 3.28 28.4 % (wiki)
2016 4.15 33.3 % (wiki)
2017 5.4 36.7 % (wiki)
2018 6.39 34.2 % (wiki)
2019 7.56 36.8 % (wiki)
2020 7.87 39.4 % (wiki)
2021 7.87 1 34.8 % (wiki)
2022 8.22 – – (nezveřejněno)
2023 8.47 – – (nezveřejněno)
2024 9.22 ~31.7 % (odhad)
2025 9.51 ~ 31.3 % (odhad)
Koeficienty využití není potřeba odhadovat, dají se spočítat z veřejných dat ENTSO-E. V roce 2022 to bylo u offshore VtE 35,4 %, v roce 2023 32,2 %, v roce 2024 33,1 %, v roce 2025 31,8 %. Nevím jestli dramatický, ale sestupný trend patrný je. Zde je graf i za dřívější roky:
No vzhledem k tomu, že se staví čím dál vyšší větrníky, tak je to k zamyšlení. Když je sucho, tak se vrtají hlubší studny, když není vítr, tak se staví vyšší větrníky.
Teoretický výkon roste se čtvercem průměru rotoru.
Takže jde také o energetickou a nákladovou efektivitu.
"... nákladovou efektivitu."
Až na pár větrníků se severu Německa se zbytek větrníků musí dotovat.
Možná jste to úplně nepochopil, ale řeším efektivitu vyšších větrníků oproti nižším.
Snažil jsem se vysvětlit, že to není jen tím, že "není vítr".
Protože jsou větší průměry lopatek, tak musí být i vyšší stožáry.
To právě řeším taky a divím se, že při vyšší výšce a průměru rotoru se s teoreticky s vyšší rychlostí větru dramaticky s třetí mocninou nezvyšuje výroba a tím i kapacitní faktor. Čím myslíte, že to je ?
Podle oficiálních pramenů německého ministerstva vycházejí skutečné faktory ročního využití u VTE významně hůře. Průměry za roky 2019÷2024 jsou:
onshore ročně 103,8TWh, faktor 20,6%; offshore ročně 25,2TWh, faktor 35,4%.
U nás by onshore faktory dopadly určitě hůř.
Stačí se podívat do německé ministerské brožury (faktory si musíte spočítat z výroby a instalovaného výkonu ale sám):
Data z větru jsem poslal , kanibalizační faktor se větru příliš netýká alespoň ne v posledních letech VTE dosahují asi 90% ceny el. energie burze v Německu.
Co se týče FVE tam máte pravdu , že je kanibalizační faktor vysoký jenže v Německu FVE na burze cenu neprodávají mají výkupní ceny.
Co se týče ČR pak dnes máme asi 5GW ve FVE přitom výroba dosahuje v maximech v létě asi 3GW. Při zdvojnásobení výkonu dosáhne i výkon 6GW. Když si tedy prodloužíte křivky velmi rychle dojdete k závěru ,že pokud pojedou JE a přijde slunný den musí být zákonitě el. energie přebytek a ta bude nepoužitelná. Je to úvaha založená na pohled do budoucna dnešníma očima jenže jaká bude budoucnost za 4 roky :
1) cena povolenky poroste
2) cena bateriových úložiť bude klesat
3) množství el. mobilů a tepelných čerpadel se zvýší
4) majitelé FVE přizpůsobí svojí spotřebu výrobě el. energie z FVE
5) skončí podpora pro 2GW výkonu ve FVE
6) ERU přijde s dynamickými tarify
7) zavedení ETS2
- důsledek pro ĆR
- likvidace významné části uhelné energetiky, zbytek spíše jako státem dotované zálohy ve špičkách
- růst ceny el energie ve špičkách
- rozvoj bateriových úložišť
- zvýšení spotřeby elektřiny
- snížení procentuálního přebytku el. energie z vyrobené elektřiny z FVE
- 2GW FVE dnes provozované bez baterií a štědře dotované budou často dovybaveny velkými bateriovými úložišti.
závěr :
Rozdíl denního cenového dna a cenové špičky bude závislé na tom jak se jednotlivé technologie budou prosazovat na trhu. Při vysokém rozdílu se budou více instalovat baterie při ploché špičce FVE. Vzroste motivace odběratelů k odběru elektřiny mimo špičku. a vzroste celková spotřeba elektřiny ta bude růst rychleji po zavedení ETS2, ale klesne její výroba v ČR. Obecný růst cen pak podpoří další výstavbu FVE.
Sám píšete, že kanibalizační efekt u FVE je vysoký a hned kousek dál napíšete hloupost: "ve FVE přitom výroba dosahuje v maximech v létě asi 3GW. Při zdvojnásobení výkonu dosáhne i výkon 6GW", která zcela degraduje další Vaše výsledky. Výkon by sice teoreticky mohl být dvojnásobný (6 GW), ale ten nebude možno nárazově spotřebovat a ani přenést přes síť od FVE do externích BESS. Takový výkon nepojmou ani akumulátory, které jsou přímo součástí FVE (třeba těch domácích). Za dobrého počasí máte plně nabito už brzo dopoledne a pokud není smysluplná spotřeba (a to u průměrného RD s průměrnou FVE 10 kWp/5 kWh) v létě není, začne se Vám elektřina v aku hromadit a další den už není kam nabíjet. Přitom odběr v okolí téměř žádný, na každé střeše brzo bude (bude muset být) FVE.
Co se týká BESS, tam se zlevňováním nových akumulátorů dojde k tvrdé selekci: Ti, co nakoupili ještě za draho a budou splácet úvěry budou "převálcováni" novými levnějšími (nižší cena za akumulaci) instalacemi a zkrachují.
P.s. Jsem zvědav, co udělá s instalovaným výkonem FVE ukončení podpory z dob solárního boomu. Je docela možné, že nastane docela velký pokles instalované kapacity FVE po 2030.
Myslím, že ty velké BESS zase tak moc zlevňovat nebudou. Ty bateriové články v nich, co mohou zlevnit, tak tvoří jen asi 1/3 ceny BESS.
I tak by měly ty nové instalace nezanedbatelnou cenovou výhodu. Zvláště, když se vyplní předpovědi o rychlém a výrazném poklesu cen baterií.
V podstatě nastanou 2 různé možnosti:
1) Ceny baterií moc neklesnou, ceny FVE zůstanou na současné úrovni (už se začíná psát o jejich zdražování) a kombinace FVE + baterie zůstane v našich podmínkách cenově nekonkurenceschopná pro dodávku do sítě, pokud by měla pokrýt celý den i za ideálních solárních podmínek.
2) nebo ceny baterií budou razantně klesat a potom nastane masová kanibalizace starších dražších instalací BESS, nebo kombinací FVE + BESS. Zvláště těch dosud nesplacených.
Ceny klasických prismatických článků LiFePO4 314 Ah jsou nyní o 5-10 EUR/ks vyšší, než bylo jejich minimum. Doufám, že je to jen přechodné, chci ještě něco dokupovat.
Jak se čtou jednotlivé odkazy, všechno naráží na největší překážku a tou je zatím akumulace na všech úrovních. Lidské schopnosti bych v tomto rozhodně ne podceňovat. Jsou tady již náznaky kudy se ubírat, aby se to vešlo do ekonomického realizačního rámce. Kdo to detailněji sleduje bude vědět více. Kdo tento nezastavitelný vývoj, negativně odnese bude právě to velké jádro. I z hlediska bezpečnostního, když kdekoli ve světě nastane závažnější neutajitelná mimořádná událost.
O tom, co je efektivní či není, nerozhoduje "kapacitní faktor", ale cena investice, rizikovost investice, doba od jejího zahájení až po její zaplacení (tj včetně úročení) a marginal cost během výroby.
Takže vyhazování peněz oknem je velmi drahá a velmi dlouhá stavba velkých jaderných reaktorů, navíc s marginal cost značně vyšší než třeba u FVE.
"Kapacitní faktor" je důležitý při centrální výrobě (finančně náročnější rozvod z 1 či 2 obrovských zdrojů do celé republiky při nízkém faktoru)
ale "kapacitní faktor" má mnohem menší důležitost při lokální distribuované výrobě přímo na místě spotřeby (což je typické pro distribuovanou fotovoltaiku).
Pane Vaněčku, stále dokazujete, že nerozumíte základům energetiky, tak se tu dokola neztrapňujte.
Od kapacitního faktoru se prostě odvíjí vše.
ríká Studnička, ale ve světě se tím ale vůbec neřídí....
V reálné energetice samozřejmě řídí, nikoliv ve vašem pseudosvětě.
To tedy asi jen v Kocourkově. Teď zrovna vidím na Twittru jak v USA budují výpočetní centra pro AI jako diví,
samozřejmě elektřinu si sami u centra vyrábí, přebytky dávají do sítě a zdroje výroby jsou především plyn a fotovoltaika+BESS.
Všechny manuelní profese tyto centra budující (elektrikáři, instalatéři, stavebníci) platí dvojnásobnými platy (to řká CEO Nvidie Jensen Huang).
Reálná nová energetika, reálný technický pokrok.
Váš offtopic příspěvek má společného pouze to, že i v USA si musejí vyhodnotit kapacitní faktory jednotlivých zdrojů, aby získali potřebné množství el. energie.
Tak že jak jsem uvedl výše, kapacitním faktorem se řídí reálná energetika.
Jaká je reálná energetika a čím se řídí vidíte nejlépe v USA, kde všechny zdroje jsou si rovny (akorát VtE čelí nepřízni Trumpa, protože mu kazí výhledy z jeho golfových hřišť).
A podle toho co se v USA nejvíce staví (2024,2025,2026) tak je vidět že to má nejnižší "kapacitní faktor" - je to fotovoltaika (i v USA ho má nejnižší)
a co se nejmíň staví či dokončuje v 2026, 2027 tak to jsou JE.
Je vidět, že důležitější jsou, jak jsem psal (k věci, pane Studničko) prioritní faktory,
jako cena investice, úrokové míry, rychlost uvedení do provozu, pružnost výroby (proto i BESS), provozní náklady, dodavatelské vazby (domácí kontra z ciziny) atd atd
Stále to nechápete Vaněčku, ale co jiného od vás čekat, když vám to bylo mnohokrát vysvětleno.
Kapacitním faktorem se řídí reálná energetika.
Ano, ale je to tak na 6. či 7. pořadí důležitosti. I v USA či Číně, kde přírůstky ve fotovoltaice dominují přírůstkům výroby elektřiny je kapacitní faktor FVE ten nejmenší a přesto vítězí.
Protože má řadu PRIORITNÍCH výhod vůči všem jiným zdrojům. Je to GAME CHANGER.
Dokážete to už pochopit?
To jsou vaše nepodložené dojmy, co je na jakém místě v pořadí důležitosti.
Nicméně alespoň jste potvrdil, že se kapacitním faktorem reálná energetika řídí, což jste dříve zcela vylučoval.
Kapacitní faktor samozřejmě rozhoduje také, protože čím menší kapacitní faktor, tím je ze stejné ceny investice (včetně úročení) méně vyrobené elektřiny. A jsou ještě další věci které rozhodují, např. hodnota vyrobené elektřiny, která se promítá do realizační ceny prodané elektřiny. Je málo platné, když je sice cena investice nízká, ale vyrobená elektřina má hodnotu ještě nižší, protože vyrábí převážně tehdy, kdy už je elektřiny všude dost.
Takže argumenty žádné, prostě ty vysoké náklady a rizika nelze okecat.
Podívejte se na prudce se rozvíjející nejpokročilejší svět, třeba Texas v USA. Muskův byznys zde, a prudce se rozvíjející datová centra a AI.
Čekají během letoška a příštího roku vybudovat dvojnásobek FVE a trojnásobek BESS. O tom, že by levně a rychle tam postavili nějaké jádro letos či napřesrok, to nevím.
Nevíte něco o tom?
Přesně tak, argumenty jste nenapsal žádné, ale ani jsem od vás žádné nečekal.
Že vy něco nevíte neznamená vůbec nic.
Já vím co se děje v technologicky vyspělém světě. Moje argumenty jsou: nebuďte slepý a zjistěte si jak je to ve světě v těch nejdynamičtějších státech.
Proč si pořád musíte nalhávat, realita Vás porazí. ČR nepředstavuje to nejlepší v obrovském současném světovém technologickém pokroku. Bohužel i to Německo je teď v krizi.
P. Vaněčku: Možná víte, co se děje v oblasti OZE v Číně a USA, ale jsou Vám zcela cizí základy ekonomické rozvahy:
Vždy máte na jedné straně náklady a na druhé zisky.
A ty zisky mimo jiné závisejí na kapacitním faktoru konkrétní instalace.
Pokud máte třeba danou nějakou (počet panelů, atd) FVE s danou cenou a z toho plynoucí pravidelné splátky úvěrů, tak na druhé straně máte její výrobu závislou na konkrétním kapacitním faktoru té instalace a ceně elektřiny v době, kdy FVE dodává.
Tj. je rozdíl, když tu samou FVE (včetně stejně natočených panelů) umístíte v ČR na volné nestíněné prostranství, nebo když v sousedství z jihu stíní budova vyšší o 2 patra, nebo, kdybyste ji přesunuli do Číny, nebo USA, což odpovídá zhruba poloze a solárnímu záření jihu Itálie.
Bobe samozřejmě "kapacitní faktor" hraje roli, já to taky nezpochybńuji, ale zdaleka ne dominantní. Musíte si uvědomit, co je nejdůležitější. Investoři svých peněz to vědí,
ty investory, závislé na dotacích, ty můžete ovlivňovat svými kriteriemi (asi jediným kriteriem z mnoha, které vyhovuje jaderné energetice, ale zdaleka není nejdůležitější).
Můžete stokrát říkat, jak je to nejdůležitější, ale realitu nezměníte.
Napsal jste dříve "O tom, co je efektivní či není, nerozhoduje "kapacitní faktor"".
Můžu Vás ubezpečit, že taková instalace, kterou jsem popisoval (zastínění střešní FVE vedlejším podstatně vyšším objektem) je realita, kolem které chodím. Tam je právě kapacitní faktor tím zásadním, co rozhoduje o efektivitě.
Ale stejné je to při umístění FVE u nás kontra Amerika, nebo Čína.
Dokonce i při jiné orientaci panelů, než je optimálních cca 40° směrem na jih je změna kapacitního faktoru zásadní. Přičemž ale, pokud třeba bude orientace V-Z, sice je nižší kapacitní faktor a výroba, ale zase to může vyrovnat to, že bude výroba i v době větší ceny elektřiny, než v pravé poledne. Jak o tom psal i Emil.
Faktory ze skutečných čísel: Německé větrné elektrárny; pramen: Erneuerbare Energien in Zahlen; Nationale und internationale Entwicklung im Jahr 2023 ; za rok 2024… Energy Charts
rok vítr Onshore vítr Offshore vítr suma
Celkem instal. výkon roční faktor ročního využití instal. výkon roční faktor ročního využití roční
výroba [GW] výroba [GW] výroba výroba
[TWh] [TWh] [TWh] [TWh]
2019 223,267 53,187 101,150 0,217 7,555 24,744 0,374 125,894
2020 234,587 54,276 104,796 0,220 7,807 27,306 0,399 132,102
2021 217,011 55,904 89,795 0,183 7,807 24,374 0,356 114,169
2022 238,109 58,014 99,692 0,196 8,149 25,124 0,352 124,816
2023 253,142 61,013 116,651 0,218 8,473 23,887 0,322 140,538
2024 231,003 63,570 110,620 0,199 9,220 25,670 0,318 136,290
průměry 103,784 0,206 25,184 0,354 128,968
To je z reálného provozu!!
To jste jasně prokázal, jak "víte" co se děje už tím svým úvodním tvrzením "co je efektivní či není, nerozhoduje kapacitní faktor", na které jsem reagoval. Že pak ve snaze to zamluvit odvádíte řeč někam na jinam, podsouvat mi nějaké své výmysly a publikovat své nevyžádnané věštby, je druhá věc.
Už jsem odpověděl Bobovi, odpověď platí i pro Vás. Můžeme se jen dohadovat, zda kriterium "kapacitní faktor je až na 4. či 5. místě v rozhodování o investování VLASTNÍCH peněz investora. Rozhodně to není zdaleka to nejdůležitější, to dobře víte....
Aha, takže už neplatí že "nerozhoduje kapacitní faktor", ale najednou "rozhodně to není zdaleka to nejdůležitější", aniž by někdo tvrdil že nejdůležitější je. A mezitím jsme si museli přečíst tunu výmyslů, nevyžádnaných věšteb a dalších pokusů odvést řeč jinam. Prostě typická diskuse s Vaněčkem.
Naopak kapacitní faktor je jeden z nejdůležitějších parametrů pro FVE. Většinou na 1. místě.
Poznámka: ta vedlejší budovou stíněná střešní FVE je skutečná, pravidelně kolem ní chodím.
Podobně je zásadní i natočení panelů na kterém ten faktor závisí.
Bobe, teď jsem to popsal panu Studničkovi, viz výše jak v Texasu jede výstavba nových energetických center u AI výpočetních center. Tam v praxi vidíte, které jsou nejdůležitější 3 parametry pro výstavbu nových elektráren: 1. Rychlost výstavby 2. Rychlost výstavby. 3. Cena výstavby.
A když je postaví rychle, tak nezáleží, jestli je staví ve stínu nebo natočené třeba na sever?
Rychlost je sice také důležitá, ale vždy se prvně řeší: Plocha (máte pozemek, nebo střechu), zvláště u střechy pak natočení (souvisí s kapacitním faktorem) a teprve pak se můžete starat, aby bylo rychle postaveno.
Ad 3) cena výstavby. Když máte nějaký požadavek na výkon (příkon výpočetního centra), tak setsakra řešíte kapacitní faktor. Protože čím je větší (ideální poloha panelů), tím pak taky bude nižší cena.
A kromě toho, pokud plánujete napájení datového centra FVE, určitě ho neumístíte do oblasti s nízkým solárním zářením (blíže k pólu) a častými inverzemi.
Jak jsem vám uvedl výše, i tam se řídí kapacitním faktorem jednotlivých zdrojů, aby získali potřebné množství el. energie.
Kromě toho opět odbíháte od tématu z ČR někam, kde jsou pro OZE nesrovnatelně lepší podmínky.
Mají lepší podmínky nejen pro OZE ale hlavně pro tu plynovou elektrárnu.
Máte pravdu, to taky.
Pane Studničko, teď jsem Vám odpověděl, viz výše v diskusi.
Doufám, že i Bob a Emil uvidí, jaké faktory, které jsem zde vyjmenoval, jsou MNOHEM důležitější.
Jako příklad jsem uvedl USA kde Trump zrušil jakékoliv výhody pro určité zdroje výroby=volná soutěž, ukaž co umíš (jak která technologie dokáže rychle a levně řešit velký růst požadavků na zdroje elektřiny).
Odpovídejte si co chcete, ale mýlíte se.
Kapacitní faktor prostě rozhoduje, sám jste se trefil do vlastního kolene a v příspěvcích výše jste to potvrdil.
Tak už naposled, shrnuji a opakuji:
Jaká je reálná energetika a čím se řídí vidíte nejlépe v USA, kde všechny zdroje jsou si rovny. (Podobně to platí i v Číně).
A podle toho co se v USA nejvíce staví (2024,2025,2026) tak je vidět, že přes to,že to má v USA nejnižší "kapacitní faktor" vůči ostatním US zdrojům - je to fotovoltaika.
a co se nejmíň staví či dokončuje v 2026, 2027 tak to jsou JE s vysokým KF.
Je vidět, že důležitější jsou, jak jsem psal (k věci, pane Studničko) prioritní faktory,
jako cena investice, úrokové míry, rychlost uvedení do provozu, pružnost výroby (proto FVE+BESS), provozní náklady, dodavatelské vazby (domácí kontra z ciziny) atd atd
Kapacitní faktor je tak na 6. či 7. pořadí důležitosti.
Proto, v USA či Číně, kde přírůstky ve fotovoltaice dominují přírůstkům výroby elektřiny, berou kapacitní faktor jako přírodní konstantu daného místa. A přesto FVE vítězí.
Proč?
Protože mají řadu PRIORITNÍCH výhod vůči všem jiným zdrojů, nedosažitelných těmito zdroji. Je to GAME CHANGER.
Dokážete to pochopit?
Tečka.
Odpověděl jsem vám výše.
Předpokládám, že již příště kapacitní faktor jednotlivých zdrojů nebudete rozporovat a odpustíte si svoje nepodložené dojmy.
"Tečka" je již váš profláknutý folklór.
A tady nejnovější kvantitativní data z USA na podporu toho, co jsem psal:
pv-magazine.com/2026/01/22/solar-met-61-of-us-electricity-demand-growth-in-2025
Cituji úvodní odstavec: "Solar met 61% of US electricity demand growth in 2025
A record-breaking year for solar generation and a leap in battery capacity have shifted the US energy landscape, turning solar into a primary workhorse for meeting the nation’s surging power needs."
Pane Vaněček v místě kde stačí naistalovat 1 FVE panel (u nás musíte dát 2,5 panelu), je díky tomu velmi drahá elektřina :
nwslttr.cz/p/petr-dusek-kalifornie-je-rajem-oze
„Kalifornie má skoro nejdražší elektřinu v USA! (vyšší ceny už má jen Havaj) Chcete vědět proč? Přečtěte si tento článek ještě jednou. Zbývá jen dodat, že Kalifornie má nejambicióznější klimatické cíle v USA, emisí povolenky, vysoké náklady na řízení a rozvoj přenosové soustavy, spoustu dotačních programů na OZE a kapacitní mechanismy pro nezbytnou rezervu v synchronních zdrojích.“
A ještě si zruší JE, prostě jdou německou cestou.
Kalifornie aspoň ten plán zrušení JE včas pozastavila a minimálně o deset let odložila.
V tom odkazu, co tam má pan Dušek, se píše toto :
"Rozhodnutí PUC řídí a povoluje prodloužený provoz elektrárny Diablo Canyon do 31. října 2029 (blok 1) a 31. října 2030 (blok 2)."
Takže to je na pár let. Ale chápu, že JE leží poblíž geologických zlomů a to zrovna v Kalifornii může být problém.
Kalifornie, kde kdysi vládli republikáni (třeba Regan) se za dobu dominance demokratů velmi změnila. Nyní je dekadentní, woke, DEI, horší než EU. Takže pochopitelně, musí mít jako EU drahou elektřinu protože vše je ovládáno pochybnou ideologií....
a ne volnou soutěží, jako je to třeba v Texasu, kam nyní utíkají z Kalifornie spousty podnikatelů.
Kalifornie je pořád krásná země, oceán, hory, nádherná netknutá příroda, ale ten hrozný politický vývoj....
Já ji pamatuje ještě jako ráj.
To je nyní v USA problém, útěk před demokraty. A pak v tom dalším státu, kam se přestěhují zase volí demokraty - to je budoucnost Texasu a Floridy.
Drahá elektřina v Kalifornii = součet instalačních a integračních nákladů OZE.
Neznáte Kalifornii....
Kalifornii neznám, jen se dotkl příčin vysokých cen elektřiny ve srovnání se zbytkem USA.
Představte si ,že máte firmu a u ní 100kWp FVE dejme tomu že 50MWh ročně prodáváte. Co uděláte , když bude cena nízká
zvednete vlastní spotřebu třeba přitápíte klimatizací , kupujete eletro auta, koupíte nabíječku pro zaměstnance , spálíte si téměř všechno to je situace firem se středními FVE
Doma si můžete koupit větší bojler třeba 500 litrový a nahřívat ho silným tělesem přes poledne když jsou nízké výkupní ceny. Stačí to automatizovat a ani se toho nevšimnete + si můžete najít až 10 lidí na na sdílení , pak Vás nějaké poklesy na burze nebudu zajímat.
Navíc kdo bydlí na venkově potřebuje 2 auto to 2 auro do rodiny může být EV třeba spring. cena cca 200 tis kč dojezd dostatečný.
Prostě jsou možnosti jak tu elektřinu upotřebit.
Jsou to investice a kdo si koupí FVE ne neudělá hned, ale až časem třeba během 5 let. Vymění starý plynový sporák a bojler za elektrický ono to v součtu dá dost výkonu. Podle mě zatížení soustavy v ČR v zimě v mrazech bude okolo roku 2045 o nějakých 6GW vyšší než dnes tedy o 1/2 - maximum. v létě nevím to neumím dobře odhadnout. Jinak vydírání USA zažehnalo v EU krizi green dealu a poškodilo NATO USA už nikdo nevěří, pokud Američani neustoupí a skutečně zautočí a anektují Gronsko NATO se rozpadne bude konec.
Pro ČR to bude velmi nepříjemná geopolitická situace.
„Snížení emisí nad úroveň 90 % oproti roku 1990 vyžaduje extrémně vysoké ceny povolenek, což potvrzují jak evropské, tak národní modely.“
Povolenky jsou nyní naprosto bezpečná a velmi výnosná investice. Jak uvádí ekonom pan Kovanda, tak roční zisk je v průměru 13 %. A výše uvedené věty je zřejmé, že ziskový potenciál bude dále růst.
Mám dotaz na pana Emila, může běžný občan nakupovat emisní povolenky jako třeba akcie na burze nebo je to jen kšeft pro vyvolené ?
A výše diskutujícím děkuji za údaje o kapacitním faktoru u větrníků v Německu, u nás za rok 2025 to bylo necelých 18 %. Němci jsou fakt zoufalci, možná nakonec v Evropě tu klimatickou změnu sami vyvolají.
Emisní povolenky přímo nakupovat nemůže, ale může je nakupovat zprostředkovaně různými způsoby přes brokera, například formou CfD.
Pokud stavíte FVE, budete ji dělat tak velkou, abyste pokud možno co nejvíce vyrobené elektřiny spotřeboval. Ne k tomu, abyste ji zdarma poskytl zaměstnancům na nabíjení BEV (a ještě investoval nemálo milionů do nabíječek, atd).
Píšu Vám to z pozice toho, kdo administroval právě stavbu FVE o 100 kWp a ještě před projektem si nechal udělat technicko - ekonomickou studii od renomovaném firmy, kde základem bylo porovnání hodinových výrob FVE a spotřeb energií té budovy po celý rok.
Ledaže byste byl velký lidumil s neomezeným rozpočtem.
Samozřejmě je dobře plánovat i dopředu, ale pokud máte místo, není problém panely přidat i později.








Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.