Zastropování energií letos vyjde asi na 50 mld. Kč, polovinu původních odhadů

Náklady na zastropování cen energií v letošním roce vyjdou podle současných odhadů přibližně na 50 miliard korun. To je zhruba polovina částky, kterou vláda při zavádění cenových stropů původně předpokládala. ČTK to řekl David Hluštík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Ke snížení nákladů pomohl zejména pokles cen energií na trhu. Cenové stropy platí po celý letošní rok. O jejich platnosti pro příští rok vláda dosud definitivně nerozhodla, předpokládá se však, že budou zrušeny.

Vláda zavedla cenové stropy na elektřinu a plyn pro letošní rok kvůli prudkému zdražení komodit na trhu během loňské energetické krize. Stropy byly stanoveny na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.

„Podle současného odhadu nákladů na zastropování silové složky cen energií v roce 2023 dosáhnou celkové náklady částky okolo 50 miliard korun,“ řekl Hluštík.

Státní rozpočet pro letošní rok původně počítal s náklady na zastropování ve výši 100 miliard korun. Některé další scénáře, se kterými vláda pracovala, předpovídaly náklady ještě výrazně vyšší. Během letošního roku však náklady klesaly díky poklesu cen energií na trhu.

Na začátku roku využívali ve svých cenících vládní stropy na energie téměř všichni tuzemští dodavatelé. Bez zastropování by podle nich byly ceny elektřiny a plynu ještě výrazně vyšší. Na začátku roku proto vláda schválila kompenzační mechanismus pro obchodníky s energiemi za uplatňování cenových stropů, který měl pokrýt náklady energetických dodavatelů a zároveň zamezí případnému zneužití cenových stropů. Během roku však dodavatelé v reakci na pokles velkoobchodních cen energií začali zákazníkům nabízet dodávky pod úrovní cenového stropu. Tím se snížilo i čerpání kompenzací od státu.