Zástupci Parlamentu a Rady EU dospěli v dnešních ranních hodinách k prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Z výsledků několikahodinového jednání se mohou těšit zejména Rumunsko a Bulharsko, které by měly čerpat finance na modernizaci svých uhelných zdrojů. Obsah dohody orgány EU plánují předložit zástupcům vlád členských zemí v průběhu zítřka.
Stěžejním bodem vyjednávání, která začala ve středu večer a protáhla se až do dnešních ranních hodin, byl takzvaný modernizační fond, který má v 10 „nejchudších“ zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti. Kritéria způsobilosti pro čerpání prostředků v rámci tohoto fondu jsou již delší dobu v EU předmětem rozsáhlých diskuzí.
Jednání o reformě EU ETS již několikrát zkrachovala u tématu podpory evropských uhelných elektráren, kdy Evropský parlament trval na podmínce financování fosilních zdrojů v podobě emisního limitu 450 g ekvivalentu CO2 na vyprodukovanou kilowatthodinu elektrické energie. Tento limit by vyřadil veškeré uhelné elektrárny.
Podle zdrojů oslovených serverem EUobserver bylo během dnešního jednání dosaženo kompromisu, kdy by v rámci fondu neměly být financovány žádné zdroje spalující pevná paliva, avšak s jednou výjimkou. Prostředky by pro uhelné zdroje mohly čerpat pouze ty země, jejichž hrubý domácí produkt nedosahuje určité úrovně. Podle různých zdrojů by se mohlo jednat o 30 až 35 % unijního průměru, což by do této skupiny zařadilo pouze Rumunsko a Bulharko. Polské uhelné elektrárny by tak byly mimo hru.
Obě země by tak z fondu, v rámci kterého by mělo být mezi lety 2021 a 2030 rozděleno mezi 10 členských zemí s HDP na obyvatele pod úrovní 60 % průměru EU v roce 2013 zhruba 310 milionů povolenek, měly získat dohromady 16 milionů volných povolenek. V případě Rumunska a Bulharska by tyto prostředky měly být využity na zvýšení účinnosti tamních uhelných zdrojů a jejich připojení do soustav centrálního zásobování teplem.
Své uhelné zdroje by země z tohoto fondu mohly nicméně financovat pouze pod podmínkou, že stejné množství povolenek vyčlení na neuhelné projekty.
Vlivem dlouhodobého nadbytku povolenek na trhu, se jejich cena drží výrazně pod hranicí 20-30 eur za tunu ekvivalentu CO2, která by dle EU měla být motivační pro aplikaci nových technologií, především v energetice.
Z tohoto důvodu se instituce EU dohodly na zdvojnásobení tempa, kterým v rámci tzv. rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR) budou z trhu stahovávány přebytečné povolenky. Nový mechanismus pro omezení množství povolenek MSR bude spuštěn v roce 2019.
Rychleji bude klesat i celkový počet emisních povolenek, který je každoročně snižován lineárním redukčním faktorem (LRF). Ten má ve čtvrtém obchodovacím období, tzn. mezi lety 2021 a 2030, vzrůst na 2,2 procenta ze současných 1,74 %.
Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Republika u města Pernik na západě Bulharska
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se