EU dosáhla další dohody o reformě emisního trhu, Polsko se svými požadavky neuspělo

Zástupci Parlamentu a Rady EU dospěli v dnešních ranních hodinách k prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Z výsledků několikahodinového jednání se mohou těšit zejména Rumunsko a Bulharsko, které by měly čerpat finance na modernizaci svých uhelných zdrojů. Obsah dohody orgány EU plánují předložit zástupcům vlád členských zemí v průběhu zítřka.

Stěžejním bodem vyjednávání, která začala ve středu večer a protáhla se až do dnešních ranních hodin, byl takzvaný modernizační fond, který má v 10 „nejchudších“ zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti. Kritéria způsobilosti pro čerpání prostředků v rámci tohoto fondu jsou již delší dobu v EU předmětem rozsáhlých diskuzí.

Jednání o reformě EU ETS již několikrát zkrachovala u tématu podpory evropských uhelných elektráren, kdy Evropský parlament trval na podmínce financování fosilních zdrojů v podobě emisního limitu 450 g ekvivalentu CO2 na vyprodukovanou kilowatthodinu elektrické energie. Tento limit by vyřadil veškeré uhelné elektrárny.

Podle zdrojů oslovených serverem EUobserver bylo během dnešního jednání dosaženo kompromisu, kdy by v rámci fondu neměly být financovány žádné zdroje spalující pevná paliva, avšak s jednou výjimkou. Prostředky by pro uhelné zdroje mohly čerpat pouze ty země, jejichž hrubý domácí produkt nedosahuje určité úrovně. Podle různých zdrojů by se mohlo jednat o 30 až 35 % unijního průměru, což by do této skupiny zařadilo pouze Rumunsko a Bulharko. Polské uhelné elektrárny by tak byly mimo hru.

Obě země by tak z fondu, v rámci kterého by mělo být mezi lety 2021 a 2030 rozděleno mezi 10 členských zemí s HDP na obyvatele pod úrovní 60 % průměru EU v roce 2013 zhruba 310 milionů povolenek, měly získat dohromady 16 milionů volných povolenek. V případě Rumunska a Bulharska by tyto prostředky měly být využity na zvýšení účinnosti tamních uhelných zdrojů a jejich připojení do soustav centrálního zásobování teplem.

Své uhelné zdroje by země z tohoto fondu mohly nicméně financovat pouze pod podmínkou, že stejné množství povolenek vyčlení na neuhelné projekty.

Počet povolenek na trhu bude klesat rychleji

Vlivem dlouhodobého nadbytku povolenek na trhu, se jejich cena drží výrazně pod hranicí 20-30 eur za tunu ekvivalentu CO2, která by dle EU měla být motivační pro aplikaci nových technologií, především v energetice.

Z tohoto důvodu se instituce EU dohodly na zdvojnásobení tempa, kterým v rámci tzv. rezervy tržní stability (Market Stability Reserve, MSR) budou z trhu stahovávány přebytečné povolenky. Nový mechanismus pro omezení množství povolenek MSR bude spuštěn v roce 2019.

Rychleji bude klesat i celkový počet emisních povolenek, který je každoročně snižován lineárním redukčním faktorem (LRF). Ten má ve čtvrtém obchodovacím období, tzn. mezi lety 2021 a 2030, vzrůst na 2,2 procenta ze současných 1,74 %.

Úvodní fotografie: Uhelná elektrárna Republika u města Pernik na západě Bulharska