27. listopad 2024
Biometan v EU: Francie lídrem, Česko mezi nejrychleji rostoucími trhy

Množství biometanu vtlačeného do plynárenských soustav členských zemí Evropské unie vzrostlo v minulém plynárenském roce o více než 5 TWh na 43,2 TWh. Lídrem mezi jednotlivými státy zůstala Francie se 13,1 TWh. Významný meziroční nárůst zaznamenala Česká republika, kde došlo v minulém plynárenském roce k navýšení množství vtlačeného biometanu téměř na čtyřnásobek. Vyplývá to z reportu Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG).
Obnovitelné plyny, jako je biometan nebo zelený vodík, jsou nepostradatelnou součástí probíhající dekarbonizace evropské energetiky a průmyslu. Jejich výhodou je, že mohou být již dnes vtláčeny do stávajících plynárenských soustav (v případě vodíku prozatím v omezeném množství), a tím pomáhat se snižováním spotřeby a tedy i dovozu zemního plynu.
Podle nedávno zveřejněného reportu o množství obnovitelných plynů vtlačených do evropských plynárenských soustav v loňském plynárenském roce (od října 2024 do září 2025) vzrostlo množství vtlačeného biometanu o 5,1 TWh na 43,2 TWh. V případě vodíku došlo k poklesu z 3 GWh na 1 GWh, přičemž jedinou zemí, kde byl zelený vodík vltáčen do plynárenské soustavy, bylo Německo.
"Co se týká cíle EU pro biometan v rámci iniciativy REPowerEU pro rok 2030 ve výši 35 mld. m3 (zhruba 350 TWh - pozn. redakce), pro jeho splnění bude očividně zapotřebí více podpory. Provozovatelé plynárenských soustav budou i nadále plnit svoji roli a integrovat tyto plyny díky využití infrastruktury nezbytné pro růst trhu s biometanem," uvedlo ENTSOG.
Největší část loňského růstu připadla na lídra v této oblasti, kterým je Francie. Ta vtlačila v uplynulém plynárenském roce do plynárenské soustavy 13,1 TWh biometanu, což je meziročně o 2 TWh více. Druhým největším trhem bylo Německo s 12 TWh (meziročně o 1,2 TWh více). Mezi země s "terawatthodinovými" objemy vtlačeného biometanu patří ještě Dánsko (8,3 TWh), Itálie (4,1 TWh) a Nizozemsko (3,3 TWh).

Vzestup biometanu v Česku
Ze zveřejněných statistik dále vyplývá, že mezi zeměmi s "gigawatthodinovými" objemy vtlačeného biometanu do plynárenských soustav dominují Švédsko, Španělsko a Belgie. Jedním z nejrychleji rostoucích trhů je nicméně Česká republika, kde došlo ve srovnání s předchozím plynárenským rokem k nárůstu téměř na čtyřnásobek.
"Vtláčení v České republice vzrostlo čtyřnásobně na téměř 200 GWh díky tomu, že množství biometanových stanic vzrostlo z pouhých dvou v roce 2019 na jedenáct v roce 2024 a modernizace stávajících bioplynových stanic znamenala, že některé z nich začaly vtláčet čistý biometan do plynárenské sítě," dodalo ENTSOG.

S rostoucím množstvím vtlačeného biometanu do plynárenské soustavy České republiky roste také množství vydaných i uplatněných záruk původu na biometan. Podle statistik zveřejněných nedávno českým operátorem trhu OTE, a.s. vzrostl loni počet vydaných záruk původu na biometan meziročně o 194 % na necelých 171 tisíc kusů. Počet uplatněných záruk původu na biometan vzrostl potom o 388 % na necelých 119 tisíc. Platí přitom, že jedna záruka původu odpovídá 1 MWh dodané energie.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
1. leden 2025
28. květen 2025
25. červenec 2025
13. listopad 2025
7. prosinec 2025
14. prosinec 2025
6. únor 2026
Komentáře (4)
Biometan je dobrá věc - ale v ČR není reálné získat ze všech zdrojů více než 10TWh.
Prostě množství zdrojů biomasy je kvantitativně omezená - a to i v případě že se pokusíme je využít ze 100%
Jen tak pro informaci - naše spotřeba energíí je 265TWh
co je na tom dobreho, kdyz v realu to vyjde na nasobky trznich cen zemniho plynu
Oni se tváří, že se ta kuku na poli sama zaseje, pohnojí a naskáče do silážních žlabů a pak do BPS. A digestát se sám odveze zpět na pole. BPS se sama postaví a "bioplyn" sám vyčistí na kvalitu ZP. Za tímto kšeftem ročně v řádu miliard Kč na provozních dotacích stojí velké množství fosilních paliv a řada dalších dotací do zemědělství : dotace na plochu, zelenou naftu, na zemědělské stroje apod. A navíc se v BPS ještě znehodnotí cca 1 mil. tun hnoje, který rozhodně patří na pole a ne do BPS.
Ani bioplyn není ve všech směrech ideální, ale na druhé straně dnes většinově z živočišné výroby nevychází hnůj vhodný na rozvoz na pole.
Např. prasečí kejdu, ale i ostatní z bezpodesýlkového ustájení je nutno nejdříve zpracovat v bioplynce a až pak možno digestát vyvézt na pole jako hnojivo.




