Juncker: Je nutné aktivně se věnovat cílům pro rok 2030 a nesoustředit se jen na cíle pro rok 2050

No výborně, tak jedna nevíme jak je klima citlivé na koncentraci CO2 , ale když i to pominu, pak EU má dnes asi 9% podíl na emisích. USA nepočítá s poklesem do roku 50 , Indie a další zhruba 2 mld lidí prudký růst. Čína růst nejméně do roku 2030. Takže o co se vlastně EU snaží klima v roce 2050 bude stejné ať bude EU snižovat emise nebo ne. Ten rozdíl je jen v tom , že pokud by se skutečně měli plnit cíle EK , pak si zruinujeme vlastní ekonomiku tak, že mladí lidé budou utíkat do Číny ,která bude mít v té době propastně lepší životní úroveň než my tady. Nejsem proti nahrazení fosilních paliv, ale těch dovozních a ne si ničit vlastní energetiku a také rychlost nahrazování musí být přiměřeně pomalá , aby jsme neplatili drahé technologie a nevyhazovali funkční energetické celky a spotřebiče - musí to být ekonomicky přijatelné a také opuštění idiotského přechodu na OZE. Nic z toho v té jejich koncepci není splněno.

Naopak chybí zcela zásadní věci:

Příklad většina budov je dnes vytápěna radiátory , pokud by vznikla norma , že při rekonstrukci nebo výstavbě nové otopné soustavy je max teplota v otopné soustavě 40°C , pak toto opatření způsobí ,že v dlouhodobém horizontu bude většina budov vytápěna nízkoteplotně - podlahové topení ,velkoplošné radiátory. Tam lze velmi dobře uplatnit tepelná čerpadla , odpadní teplo z elektráren , solární termické systémy. Dnes se stále staví spád radiátorů 75/65 proč ?

Další třeba norma na okna 3 skla místo 2 skel

Stačilo snížit max tepelnou prostupnost oken a dnes by byla mnohem nižší spotřeba tepla i chladu . Těm lidem by se to vrátilo za pár let i kdyby si na to brali jako společenství úvěr, takže by to vlastně nikoho nic nestálo. Výhodné by to bylo i pro výrobce oken, prostě by vyráběly převážně jen 3 skla a rámy , tím by se snížil sortiment a vzrostla by sériovost.

No nevím kteří mladí budou zdrhat do Číny, tedy vím, ale je otázka, možná beru vesmír, život a vůbec, moc filosoficky, jestli je o trochu vyšší životní úroveň dostačující k vyvážení závažných negativ, které jejich systém řízení nese a jestli budou schopní se porovnat se zcela jinou filosofií.

Z hlediska fyziky klima na CO2, ale i jiné plyny, je, fyziku neoblbne nikdo, můžeme se třeba bavit nakolik je za současné změny zodpovědné ono, za kolik toho může změna krajiny, kolik toho dělají tepelné stroje. kolik změna albeda, kolik vysušení Aralského jezera. (To by mne zajímalo asi ze všeho nejvíc) Myslím si že nejlepší cesta k omezení vlivu klimatické změny je jednak změna v energetice, ale také dost zásadní změna v krajině kdy se napraví ta největší zvěrstva a eventuálně, některé parametry zlepší. Pokud například konečně najdeme cestu jak naší krajině vrátit ty 4 miliardy kubíků ztracené zádržné kapacity, pak po zatopení uhelných lomů, ideálně tak aby byly volně spojeny s blízkou řekou, budeme výrazně v plusu a dojde k jakési mikrokompenzaci tání ledovců.

Pokud bude možné nějak (například velkou větrnou farmou) převést netriviální množství vody do povodí Aralského Jezera a zároveň omezí plýtvání, je šance že by se opět mohl tento významný tepelný akumulátor zformovat. Jenže to znamená mít schopnost převádět vodu 300km daleko a 500m vysoko od Pavlodaru do Astany a pak hurá dolů, nějak k jezeru, nebo ji dotlačit na horní tok Sarysu, asi 470 km vzdušnou čarou. Nebo by to asi šlo rozdělit na úseky přes nádrže, ale kolik by to stálo? Nevím, může to být suma celkem směšná pro nápravu té katastrofy, nebo naopak nepřekonatelná.

A tak by se dalo jít hodně dlouho do hodně mnoha jednotlivých věcí.

Na téma zemědělství byl v úterý velmi zajímavý rozhovor na ČRo (zde) vřele doporučuji.

Aon je to tak jak je to v tom rozhovoru. Problém je v tom že sedláci-hospodáři byli nahrazeni nejprve jézeďáky a nyní podnikateli v agrobyznisu. Já z konce padesátých let ještě pamatuji soukromé hospodářství mého strýce (dokud byl dědeček živ, 96 let, tak do družstva se svými 10 ha nevlez, odolal, strýc už ano, v polovině šedesátých let už to bylo o něčem jiném neź v letech padesátých).

Jinak co se týče mého okolí, kde bydlím (prvorepubliková vilová čtvrť, od let šedesátých již Praha) tak jenom já z širokého okolí mám na zahradě stále jabloně, meruňky, broskve, třešně, ořešáky,...).

Jinak všude okolo již jen okrasné keře a kytičky, uměle položené trávníky a hlavně beton či zámková dlažba.

To má obrovký vliv na mikroklima.

Tak to je vám (bez ironie) ke cti. Protože jestli je něco v českém zahradnictví špatně, je to móda jehličnanů (tůje k plotu, hlavně, aby tomu nepadalo na podzim listí a nemuseli jsme hrabat), a rezignace na dražší, ale trvanlivější kamenné dlažby v mnohem menší ploše než betonová "zámkovka" nebo jiný "probarvený Hornbach sortiment"

Já osobně sekám zahradu na nízko jen v části plochy (vždy je část plochy "luční"), ale řeším spíš jinou potíž a to je nadbytek dusíku (obecně živin, je to důsledek splavování hnojiv z polí nad námi), takže je důležité trávu pár let odvážet - zlepšuje se postupně kvalita, kopřivy a bršlice jdou postupně do "kopru").

Ke splnění těchto cílů je ale třeba mimo jiné zefektivnit přenos energie mezi státy tak, aby se daly využít v maximální míře existující elektrárny a pak samozřejmě je třeba odstranit úzká místa v rámci jednotlivých států. Pak samozřejmě odstranit případná nesmyslná legislativní omezení a poplatky, které mohou negativně ovlivňovat situaci akumulace, tedy doposud dominantních PVE.

Myslím že je především nutno zachovat či zvýšit tlak na znečištovatele ovzduší, vody a půdy v ČR i v EU. To má největší smysl z hlediska života lidí v EU, i v městských aglomeracích třeba v Číně či USA. A energií šetřit =energetické úspory všude.

Co největší lokální soběstačnost, globalizace má přinášet výhody obyčejným lidem, ne pouze obrovským nadnárodním koncernům.

To nám říká selský rozum.

Pro lidstvo jsou největším nebezpečím zbraně hromadného ničení.

Na klimatické změny se musíme adaptovat..

Takže: pozvolný nástup elektromobility ve městech ANO, přísnější limity pro tepelné elektrárny ANO, redukce kamionové dopravy ANO, omezování množství odpadů a důsledná recyklace ANO, dotace do zemědělství pouze spojené se zdravým udržováním krajiny ve které žijeme ANO, atd, atd.

Vše dělat racionálně, s rozumnými náklady.

A nakonec budou pozvolna, přirozeně vítězit čisté technologie a krásná krajina, jako třeba v mém oblíbeném Švýcarsku.