Domů
Evropská Unie
Juncker: Je nutné aktivně se věnovat cílům pro rok 2030 a nesoustředit se jen na cíle pro rok 2050

Juncker: Je nutné aktivně se věnovat cílům pro rok 2030 a nesoustředit se jen na cíle pro rok 2050

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že by se EU měla soustředit na své klimatické cíle pro 2030, které jsou nyní aktuální a naléhavé, nikoliv na navrhované cíle pro rok 2050. Tento výrok pronesl v souvislosti s probíhající debatou kolem cílů pro rok 2050, kdy se hovoří o možnosti zpřísnit cíle na dosažení nulových emisí.

V minulém týdnu proběhl v Sibiu v Rumunsku neformální summit představitelů členských států EU v rámci rumunského předsednictví. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se na konci summitu vyjadřoval k boji proti změně klimatu. Nechal se slyšet, že četl dopis, který osm členských zemí sepsalo k vyjádření podpory pro nastavení cíle nulových emisí do roku 2050. Juncker ovšem zdůraznil, že cíle pro rok 2030 zůstávají prioritou.

„Souhlasím s vložením nového cíle do současného rámce, ale musím říct, že nejdříve musíme splnit cíl pro rok 2030. Soustřeďme se na okamžité a naléhavé aktivity.“

Jean-Claude Juncker

Současného cíle do roku 2030, dosažení snížení emisí o 40 % oproti úrovni z roku 1990, by podle analýzy Komise mělo být dosaženo snadno. Podle dat Komise zveřejněných v loňském roce by dle současného vývoje mělo být dosaženo snížení emisí o 45 %. Zároveň ale některé členské země své závazky neplní.

Ambicióznější cíle by měly být nastaveny před jednáním OSN v září

V listopadu 2018 Evropská komise předložila návrh klimatického plánu do roku 2050. Nejambicióznější scénář v tomto dokumentu je dosažení nulových emisí. Tento scénář je silně prosazován Francií, Nizozemskem, Dánskem, Švédskem, Španělském, Belgií, Lucemburskem a Portugalskem. Ve výše zmiňovaném dopise tyto země vyzývají EU, aby přijala přísnější cíle i pro rok 2030.

Německo dopis nepodepsalo, ale kancléřka Angela Merkelová novinářům na summitu řekla, že intenzivnější boj proti změně klimatu podporuje i přesto, že Německo prozatím není připravené zavázat se k cíli nulových emisí. Země kupříkladu podporuje návrh věnovat 25 % rozpočtu EU na boj proti změně klimatu.

„Řekla jsem, že otevřeně podporuji zpřísnění našich cílů.“

Angela Merkelová

Členové OSN se v září 2019 sejdou v New Yorku, kde představí konkrétní a realistické návrhy vylepšující jejich národní klimatické plány (Nationally Determined Contributions) k dosažení cílů Pařížské klimatické dohody. Podporovatelé ambicióznějších klimatických cílů v EU chtějí tyto cíle přijmout ještě před plánovaným jednáním OSN.

Komentáře

(7)

Josef

13. květen 2019, 22:17

No výborně, tak jedna nevíme jak je klima citlivé na koncentraci CO2 , ale když i to pominu, pak EU má dnes asi 9% podíl na emisích. USA nepočítá s poklesem do roku 50 , Indie a další zhruba 2 mld lidí prudký růst. Čína růst nejméně do roku 2030. Takže o co se vlastně EU snaží klima v roce 2050 bude stejné ať bude EU snižovat emise nebo ne. Ten rozdíl je jen v tom , že pokud by se skutečně měli plnit cíle EK , pak si zruinujeme vlastní ekonomiku tak, že mladí lidé budou utíkat do Číny ,která bude mít v té době propastně lepší životní úroveň než my tady. Nejsem proti nahrazení fosilních paliv, ale těch dovozních a ne si ničit vlastní energetiku a také rychlost nahrazování musí být přiměřeně pomalá , aby jsme neplatili drahé technologie a nevyhazovali funkční energetické celky a spotřebiče - musí to být ekonomicky přijatelné a také opuštění idiotského přechodu na OZE. Nic z toho v té jejich koncepci není splněno.

Naopak chybí zcela zásadní věci:

Příklad většina budov je dnes vytápěna radiátory , pokud by vznikla norma , že při rekonstrukci nebo výstavbě nové otopné soustavy je max teplota v otopné soustavě 40°C , pak toto opatření způsobí ,že v dlouhodobém horizontu bude většina budov vytápěna nízkoteplotně - podlahové topení ,velkoplošné radiátory. Tam lze velmi dobře uplatnit tepelná čerpadla , odpadní teplo z elektráren , solární termické systémy. Dnes se stále staví spád radiátorů 75/65 proč ?

Další třeba norma na okna 3 skla místo 2 skel

Stačilo snížit max tepelnou prostupnost oken a dnes by byla mnohem nižší spotřeba tepla i chladu . Těm lidem by se to vrátilo za pár let i kdyby si na to brali jako společenství úvěr, takže by to vlastně nikoho nic nestálo. Výhodné by to bylo i pro výrobce oken, prostě by vyráběly převážně jen 3 skla a rámy , tím by se snížil sortiment a vzrostla by sériovost.

Carlos

14. květen 2019, 01:29

No nevím kteří mladí budou zdrhat do Číny, tedy vím, ale je otázka, možná beru vesmír, život a vůbec, moc filosoficky, jestli je o trochu vyšší životní úroveň dostačující k vyvážení závažných negativ, které jejich systém řízení nese a jestli budou schopní se porovnat se zcela jinou filosofií.

Z hlediska fyziky klima na CO2, ale i jiné plyny, je, fyziku neoblbne nikdo, můžeme se třeba bavit nakolik je za současné změny zodpovědné ono, za kolik toho může změna krajiny, kolik toho dělají tepelné stroje. kolik změna albeda, kolik vysušení Aralského jezera. (To by mne zajímalo asi ze všeho nejvíc) Myslím si že nejlepší cesta k omezení vlivu klimatické změny je jednak změna v energetice, ale také dost zásadní změna v krajině kdy se napraví ta největší zvěrstva a eventuálně, některé parametry zlepší. Pokud například konečně najdeme cestu jak naší krajině vrátit ty 4 miliardy kubíků ztracené zádržné kapacity, pak po zatopení uhelných lomů, ideálně tak aby byly volně spojeny s blízkou řekou, budeme výrazně v plusu a dojde k jakési mikrokompenzaci tání ledovců.

Pokud bude možné nějak (například velkou větrnou farmou) převést netriviální množství vody do povodí Aralského Jezera a zároveň omezí plýtvání, je šance že by se opět mohl tento významný tepelný akumulátor zformovat. Jenže to znamená mít schopnost převádět vodu 300km daleko a 500m vysoko od Pavlodaru do Astany a pak hurá dolů, nějak k jezeru, nebo ji dotlačit na horní tok Sarysu, asi 470 km vzdušnou čarou. Nebo by to asi šlo rozdělit na úseky přes nádrže, ale kolik by to stálo? Nevím, může to být suma celkem směšná pro nápravu té katastrofy, nebo naopak nepřekonatelná.

A tak by se dalo jít hodně dlouho do hodně mnoha jednotlivých věcí.

Jan Veselý

14. květen 2019, 06:35

Na téma zemědělství byl v úterý velmi zajímavý rozhovor na ČRo (zde) vřele doporučuji.

Milan Vaněček

14. květen 2019, 08:35

Aon je to tak jak je to v tom rozhovoru. Problém je v tom že sedláci-hospodáři byli nahrazeni nejprve jézeďáky a nyní podnikateli v agrobyznisu. Já z konce padesátých let ještě pamatuji soukromé hospodářství mého strýce (dokud byl dědeček živ, 96 let, tak do družstva se svými 10 ha nevlez, odolal, strýc už ano, v polovině šedesátých let už to bylo o něčem jiném neź v letech padesátých).

Jinak co se týče mého okolí, kde bydlím (prvorepubliková vilová čtvrť, od let šedesátých již Praha) tak jenom já z širokého okolí mám na zahradě stále jabloně, meruňky, broskve, třešně, ořešáky,...).

Jinak všude okolo již jen okrasné keře a kytičky, uměle položené trávníky a hlavně beton či zámková dlažba.

To má obrovký vliv na mikroklima.

Martin Pácalt

14. květen 2019, 10:25

Tak to je vám (bez ironie) ke cti. Protože jestli je něco v českém zahradnictví špatně, je to móda jehličnanů (tůje k plotu, hlavně, aby tomu nepadalo na podzim listí a nemuseli jsme hrabat), a rezignace na dražší, ale trvanlivější kamenné dlažby v mnohem menší ploše než betonová "zámkovka" nebo jiný "probarvený Hornbach sortiment"

Já osobně sekám zahradu na nízko jen v části plochy (vždy je část plochy "luční"), ale řeším spíš jinou potíž a to je nadbytek dusíku (obecně živin, je to důsledek splavování hnojiv z polí nad námi), takže je důležité trávu pár let odvážet - zlepšuje se postupně kvalita, kopřivy a bršlice jdou postupně do "kopru").

Carlos

13. květen 2019, 23:16

Ke splnění těchto cílů je ale třeba mimo jiné zefektivnit přenos energie mezi státy tak, aby se daly využít v maximální míře existující elektrárny a pak samozřejmě je třeba odstranit úzká místa v rámci jednotlivých států. Pak samozřejmě odstranit případná nesmyslná legislativní omezení a poplatky, které mohou negativně ovlivňovat situaci akumulace, tedy doposud dominantních PVE.

Milan Vaněček

14. květen 2019, 06:13

Myslím že je především nutno zachovat či zvýšit tlak na znečištovatele ovzduší, vody a půdy v ČR i v EU. To má největší smysl z hlediska života lidí v EU, i v městských aglomeracích třeba v Číně či USA. A energií šetřit =energetické úspory všude.

Co největší lokální soběstačnost, globalizace má přinášet výhody obyčejným lidem, ne pouze obrovským nadnárodním koncernům.

To nám říká selský rozum.

Pro lidstvo jsou největším nebezpečím zbraně hromadného ničení.

Na klimatické změny se musíme adaptovat..

Takže: pozvolný nástup elektromobility ve městech ANO, přísnější limity pro tepelné elektrárny ANO, redukce kamionové dopravy ANO, omezování množství odpadů a důsledná recyklace ANO, dotace do zemědělství pouze spojené se zdravým udržováním krajiny ve které žijeme ANO, atd, atd.

Vše dělat racionálně, s rozumnými náklady.

A nakonec budou pozvolna, přirozeně vítězit čisté technologie a krásná krajina, jako třeba v mém oblíbeném Švýcarsku.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.