Polsko s podporou Česka zablokovalo přijetí cílů pro klimatickou neutralitu v roce 2050

Hlavní představitelé členských států nedosáhli ve čtvrtek v Bruselu dohody o dosažení cíle klimatické neutrality v roce 2050. Znění rezoluce, které obsahovalo zmínky o cíli pro tento rok, bylo vetováno především Polskem, podpořeným Českou republikou a Maďarskem.

Závěry summitu tedy nakonec vyzývají Evropskou komisi a Radu pouze k zajištění přechodu na klimaticky neutrální EU v souladu s Pařížskou dohodou, přičemž má být zajištěna konkurenceschopnost, spravedlivost a sociální vyváženost. Rezoluce rovněž stanovuje, že členské státy mají právo zvolit si svůj energetický mix. Zmínka o cíli a tedy jeho fixace na rok 2050 byla vypuštěna. Většina zemí EU přitom toto znění podpořila – mezi ně se zařadili například Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Malta či Kypr.

Polský předseda vlády Mateusz Morawiecki prohlásil, že přijetí cíle se Polsko rozhodlo zablokovat z důvodu ochrany zájmů polských podniků a občanů. Pozici Polska sdílelo i Česko a Maďarsko. Všechny tři země jsou tradičně velmi závislé na fosilních zdrojích a mají energeticky náročnou ekonomiku sestávající z velké části z tradičních průmyslových odvětví. Polsko zdůraznilo, že potřebuje jasné finanční záruky, které zajistí přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku. V současnosti dle premiéra Morawieckiho není na stole žádný konkrétní finanční nástroj, kterým by bylo možné modernizaci podpořit.

Co bude následovat

Finsko, které bude nyní předsednickou zemí Rady a které vyhlásilo dosažení uhlíkové neutrality už v roce 2035, povede další rozhovory se zástupci členských států o problémech, které byly na čtvrtečním summitu vyzdviženy, na podzim tohoto roku. Na dlouhodobém klimatickém cíli by se státy měly dohodnout na začátku roku 2020.

Nepřijetí dlouhodobější strategie na čtvrtečním summitu znamená, že EU nevystoupí na zářijovém klimatickém meetingu v New Yorku s žádnou konkrétnější vizí ohledně dosažení cílů Pařížské dohody. To samozřejmě nevysílá dobrý signál k ostatním signatářům klimatické úmluvy.

To ve svém otevřeném dopise zaslaném Donaldu Tuskovi minulý měsíc zmiňuje i generální tajemník OSN António Guterres. Předsedovi Evropské rady v něm kladl na srdce, že EU by nadále měla světu demonstrovat, že je lídrem v oblasti klimatických politik.