Příjmy z ekologických daní v EU rostou, dominují daně z energie

Příjmy z ekologických daní v celé Evropské unii v roce 2024 výrazně vzrostly. To znamená vyšší výnosy z daní souvisejících s energií, dopravou a znečištěním.

Podle nově zveřejněných údajů Eurostatu dosáhly příjmy z ekologických daní v EU v roce 2024 výše 371,9 miliardy EUR, což představuje nárůst o 6,1 % oproti 350,4 miliardám EUR v roce 2023.

Nárůst o 21,4 miliardy EUR byl způsoben především vyššími příjmy z energetických daní, které i nadále představovaly největší zdroj příjmů z ekologických daní v rámci celého bloku. Navzdory nárůstu absolutních příjmů však ekologické daně představovaly menší podíl jak na hospodářství EU, tak na celkových daňových příjmech veřejných rozpočtů než před deseti lety.

Daně z energie v roce 2024 vynesly 287,0 miliardy EUR, zatímco v předchozím roce to bylo 269,3 miliardy EUR. Daně z dopravy přispěly částkou 67,0 miliardy EUR, což představuje nárůst z 64,0 miliardy EUR, zatímco daně ze znečištění a využívání přírodních zdrojů vzrostly mírněji na 17,9 miliardy EUR ve srovnání s 17,2 miliardami EUR v roce 2023.

Navzdory vyšším příjmům celkový význam ekologických daní v rámci veřejných financí v uplynulém desetiletí poklesl. Příjmy z ekologických daní představovaly v roce 2024 2,1 % hrubého domácího produktu EU, což je pokles z 2,5 % v roce 2014. Stejně tak ekologické daně tvořily 5,1 % celkových příjmů státu z daní a sociálních příspěvků, ve srovnání s 6,1 % o deset let dříve.

Většina členských států EU zaznamenala v roce 2024 vyšší příjmy z ekologických daní. Nejvýraznější meziroční nárůst vykázalo Rumunsko, kde příjmy vzrostly o 21,7 %, následované Litvou (13,9 %) a Polskem (12,7 %). Výrazné zvýšení zaznamenalo také Maďarsko, což podtrhuje pokračující růst výběru ekologických daní ve střední a východní Evropě.

Ne všechny země však následovaly stejný trend. Ve srovnání s rokem 2023 příjmy z ekologických daní v pěti členských státech poklesly. Největší pokles o 17,7 % zaznamenalo Švédsko, následované Slovenskem (-6,1 %), Finskem (-3,8 %), Řeckem (-3,7 %) a Bulharskem (-2,3 %).

Data lze interpretovat jako posílení role ekologického zdanění při podpoře veřejných financí a zároveň při podpoře udržitelnějšího využívání energie a volby dopravních prostředků. Politika ekologického zdanění se nadále vyvíjí souběžně s širším hospodářským růstem a změnami v evropském energetickém systému.