Sdružení: Obchodování s povolenkami ETS 2 povede k nepředvídatelným cenám

A nechcete nám napsat, jaké to bylo ve 30. a 40. letech? Bude to mít jistě ještě menší vypovídající hodnotu pro roky 2030+.

Naopak historický exkurz do doby nedostatku el. energie je velmi vhodný zejména pro ty později narozené. Když už jsme u těch 30 tých let. cena el. energie byla rozdílná odlehlé obce jí měli dražší než města průměrně stála okolo 2kč /kWh - pro domácnosti . Dělník v průmyslu bral asi 800kč. Takže v přepočtu byla cena el. energie 87,5kč /kWh v dnešních poměrech. Pokud vezmete , že se svítilo žárovkami ,které byly 10x méně účinné než dnešní LED , pak cena el. světla byla cca 145x vyšší než dnes.

Nemyslím si.

Dnes je situace natolik odlišná, že to porovnání kulhá úplně. Nějaké svícení ve spotřebě dnes nehraje žádnou roli a to ani kdybychom svítili stále žárovkami. Síť a především možnosti samovýroby jsou také úplně někde jinde.

Kde jste prosím vzal 4kw na tepelné čerpadlo? Moje má el. příkon 0,6-2kW a stíhalo i -10C vytápění na 25,5C (malé děti a žena s porouchanou štítnou žlázou).

Takže na základě informací z roku 1997 děláte nějakou "analýzu", která se skutečností nemá nic společného.

Nelze usuzovat dle jedné instalace a jednoho TČ. Je potřeba udělat kvalifikovaný odhad průměru všech instalací od špičkových TČ topících do PT, po ty topících do radiátorů na 60°C až po ta horší TČ typu předělaná klimatizace a také přímotopné systémy, ať už klasické, infra, nebo topné kabely a fólie v podleze. Také se nesmí zapomenout na ohřev TV, kde mají všechna TČ horší TF.

V opravdu dobře zatepleném domě totiž TČ pro topené postrádá ekonomický smysl. Je spolu s celým teplovodním systémem tak drahé, že za celou dobu životnosti TČ se z rozdílu spotřebované elektřiny (oproti levným přímotopům) nezaplatí ani cena TČ a příslušenství spolu s úroky z úvěru.

Souhlasím, že historický exkurz je užitečný, a stačí se podívat na posledních 20 let v EU, jak se cena silové elektřiny měnila mnohonásobně, jako na houpačce: od růstu těsně před celosvětovou krizí 2008, pak pozvolný pokles až na historicky nejnižší ceny elektřiny (vztaženo k platům) někde mezi lety 2015-18 a pak (ještě před kovidem a válkou na Ukrajině) systematický úmyslný růst ceny (s obrovskou špičkou vyvolanou chaozem okolo 2022) a současný velmi slabý pokles z těch extrémních cen (extrémních vůči většině civilizovaného světa).

A co vidíme: když byl elektřiny nadbytek (2015-8), neboť nastalo silné budování OZE a nebyla ještě otevřená snaha o likvidaci fosilních paliv v EU, tak cena elektřiny byla nízká, spotřebitelé byli spokojeni, energetici plakali...

Teď je cena vysoká, energetici mají obrovské zisky, EU se dostala k rozhodování o skutečně obrovském balíku peněz z povolenek...

Zkrátka, spotřebitelé (průmysl, domácnosti) teď zase pláčou

A v tom tady žijeme, a to je prý "vědecky zdůvodněno", tedy jenom v EU.

USA a Čína se řídí něčím jiným (probíhajícím technickým pokrokem, ne zákazy).

Pane Vaněčku, píšete " ...EU se dostala k rozhodování o skutečně obrovském balíku peněz z povolenek..." To je omyl. Výnosy z povolenek jsou od počátku, od roku 2005 příjmem členských států. Takže národní politici dostali pěkný balík dodatečných prachů na hraní, aniž by museli zvyšovat daně a platit za to popularitou.

Pavle, přečte si toto, je to okopírovaní z nedávného článku na kurzy.cz

a přemýšlejte:

Využití příjmů z aukcí emisních povolenek

Jeden rok před spuštěním ETS II bude na úrovni EU vytvořen Sociální klimatický fond. Do něho bude postupně převedena částka až 65 mld. EUR[13] a členské státy budou moci využívat tyto prostředky ke kompenzování negativních dopadů růstu cen energií a PHM na nízkopříjmové domácnosti a malé podniky. Státy přitom musí vypracovat Sociální klimatický plán a přispět do něj minimálně 25 % z vlastních zdrojů. Pro Česko by tak mohlo být použito na zmírnění dopadů ETS II více než 50 mld. korun.

Zbylé prostředky, získané aukcí emisních povolenek v rámci ETS II budou stejně jako v případě ETS I rozděleny mezi členské státy EU. Ty by je měly použít k podpoře nízkoemisních způsobů dopravy a renovací budov (podpora zateplování, tepelných čerpadel, vytápění na biomasu, fotovoltaiky apod.). Část prostředků lze rovněž využít pro podporu nízkopříjmových domácností. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí ČR by výnosy v letech 2027 – 2030 měly činit 36 – 73 mld. korun, viz MŽP (2023).

Vidíte, že EU určí, na co a kdo kolik (když nebude trucovat nebo zlobit) dostane k přerozdělení....

Celounijní povinná daň dolehne na všechny, samozřejmě nejvíc na chudé, těm to bude dělat velkou část z jejich rodinného rozpočtu, ti bohatí (co budou rozhodovat kam ty peníze půjdou) to ani nepocítí...

A malá skupina aktivistů bude mít pocit "zachránců naší planety" (před kým a od čeho?)

Posílit sítě neznamená jen ty dráty! Co s místní sítí sídliště, když ji již napájí dva vn transformátory 400kVA a 630kVA? Jenom dráty to určitě nebudou. A těch 630kVA je maximální velikost trafa v provedení na sloup (tedy umístitelné přímo do sídliště bez budování budovy trafačky). On i ten exkurz do minulosti máte trochu popletený (600kW jako spotřebu (?) pomíjím). V těch 70. letech byla totiž množstevní cena 0,14Kčs/kWh noční a 0,30Kčs/kWh (kromě paušálního poplatku navíc). Poměr sazeb tedy nebyl 1:4 ale 1:2.

V dnešní době se tlak přechod k smart domácnostem (s řízením spotřeby podle aktuální ceny) vytváří kocourkovským způsobem, kdy reálný poměr cen tarifů klesl až na 0,75 : 1 a rozdíl je tvořen často jen různou cenou distribuce, přestože skutečný vliv na reálné cenu má především cena silové složky, která ale pro odběratele bývá leckdy shodná. To jen dokumentuje naprostou virtualitu cen.