Datová centra dostanou energetický štítek. EU chce zkrotit jejich rostoucí nároky na elektřinu a vodu

Evropská komise zavádí nový systém hodnocení datových center. Datová centra s instalovaným příkonem nad 500 kW budou zveřejňovat informace o spotřebě energie a vody. Brusel zároveň připravuje povinné minimální standardy. Chce tak umožnit rychlý rozvoj infrastruktury pro umělou inteligenci, aniž by další rozšiřování datových center zvyšovalo tlak na evropské energetické sítě, uvádí tisková zpráva Komise z 21. září.

Datová centra se v Evropě mají v příštích letech výrazně rozrůst. EU počítá se ztrojnásobením jejich kapacity během příštích pěti až sedmi let, mimo jiné kvůli rozvoji umělé inteligence a snaze posílit evropskou technologickou a digitální suverenitu. S rychlým růstem ale přichází problém: datová centra spotřebovávají stále více elektřiny a vody a mohou zatěžovat místní energetické sítě.

„Digitální suverenita musí jít ruku v ruce s odpovědným přístupem k energii,“ uvádí komisař pro energetiku Dan Jørgensen.

Evropská komise proto 21. září představila společný systém hodnocení jejich udržitelnosti. Týkat se bude jednotlivých datových center s instalovaným příkonem nad 500 kW. Hodnocení má zvýšit transparentnost a umožnit porovnávat, jak jednotlivá zařízení hospodaří s energií a vodou.

Hodnotit se bude energie, voda i využití odpadního tepla

Štítek má zohledňovat například energetickou účinnost, spotřebu vody, využívání nízkoemisních zdrojů elektřiny, flexibilitu vůči elektrické síti nebo schopnost znovu využívat odpadní teplo. Podle Komise může právě teplo představovat významný nevyužitý zdroj. Pokud by se v Evropě znovu využila přibližně polovina odpadního tepla z datových center, odpovídalo by to podle ní potřebě vytápění čtyř milionů domácností.

Podle Komise spotřebovala datová centra v EU v roce 2024 přibližně 68 TWh elektřiny. Do roku 2030 by se tato spotřeba mohla zvýšit na 114 TWh, tedy na více než tři procenta celkové spotřeby elektřiny v EU. Hlavním motorem růstu je rychlý rozvoj umělé inteligence.

Na rozdíl od tradičních cloudových služeb jsou aplikace umělé inteligence výrazně náročnější na výpočetní výkon, což vede k rychlému růstu spotřeby elektřiny i požadavků na připojení nových datových center.

Debata se přitom netýká pouze celkové spotřeby energie. V mnoha případech je důležitější výkon, který datová centra požadují při připojení k síti. Velké projekty mohou vyžadovat kapacity srovnatelné se spotřebou menších měst a v některých regionech Evropy již dnes narážejí na omezené možnosti připojení. Rozvoj datových center tak stále častěji otevírá otázku nutných investic do přenosové a distribuční infrastruktury.

Komise chce zároveň sledovat, zda datová centra přispívají k rozšiřování čisté výroby elektřiny. Montel News upozorňuje, že do hodnocení se může promítnout například využívání smluv o nákupu elektřiny (PPA) z nových nebo významně modernizovaných obnovitelných či jaderných zdrojů. Ty musí být podle navržených pravidel ve stejné obchodní zóně jako datové centrum nebo s ním být propojené.

Právě tento aspekt může mít širší význam než samotné hodnocení udržitelnosti. Pokud budou provozovatelé datových center usilovat o lepší rating, může to zvýšit poptávku po dlouhodobých kontraktech na dodávky elektřiny z nových nízkoemisních zdrojů. Datová centra by se tak mohla stát významným hybatelem investic do obnovitelných i jaderných projektů.

Transparentnost dnes, povinné standardy zítra

Komise proto nechce zůstat pouze u transparentnosti. Současně zahájila veřejnou konzultaci k minimálním výkonnostním standardům pro datová centra. Ta potrvá do 14. prosince 2026 a návrh legislativy má následovat ve druhém čtvrtletí roku 2027.

Právě tato druhá fáze může být pro provozovatele významnější. Zatímco nový rating především zpřehlední a zveřejní údaje, budoucí standardy mohou stanovit závazné minimální požadavky pro nová nebo modernizovaná datová centra.

Zajímavým prvkem nového systému je také důraz na flexibilitu vůči elektrické síti. Komise chce podpořit zejména zařízení, která dokážou část své spotřeby přizpůsobovat aktuální situaci v energetické soustavě, například přesouvat některé výpočetní úlohy do období s vyšší výrobou obnovitelných zdrojů nebo snižovat odběr v době špičkového zatížení. Datová centra se tak postupně stávají nejen velkými spotřebiteli elektřiny, ale i potenciálními partnery pro řízení soustavy.

Nový ratingový systém má přitom jednodušší legislativní cestu. Komise jej přijala jako delegované nařízení. Evropský parlament a Rada EU mají dva měsíce na vznesení námitky, nemohou však text měnit. Pokud námitky nevznesou, nařízení vstoupí v platnost. První štítky pro jednotlivá datová centra se očekávají v roce 2027. První vyhodnocení účinnosti systému má Komise provést do konce roku 2028.

Součást širší snahy o udržitelný rozvoj AI

Nový systém má být komplexnější než obdobné ratingy používané například v Austrálii či Singapuru. Evropa tím řeší obtížný kompromis. Datová centra potřebuje pro rozvoj AI a digitální infrastruktury, zároveň ale nechce, aby jejich růst zvyšoval tlak na energetiku a komplikoval dekarbonizaci.

„Ztrojnásobení kapacity našich datových center nemůže znamenat ztrojnásobení tlaku na naše sítě, vodu a účty za energie,“ uvedla místopředsedkyně Komise Theresa Riberová.

Nová pravidla nejsou jen opatřením na podporu udržitelnosti. Evropská komise jimi poprvé vytváří rámec, který propojuje rozvoj digitální infrastruktury s energetickou politikou. Snaží se tak zabránit tomu, aby prudký rozvoj AI a datových center zvyšoval náklady na rozvoj energetické infrastruktury a komplikoval integraci obnovitelných zdrojů.

Datová centra se tak postupně stávají nejen součástí digitální ekonomiky, ale také aktivním prvkem evropské energetické soustavy. Právě minimální výkonnostní standardy připravované na rok 2027 ukážou, zda Brusel zůstane u transparentnosti, nebo přistoupí k přímější regulaci energetických a environmentálních dopadů jejich provozu.