Od ledna nahradí palivo s téměř dvojnásobným podílem biosložky na slovenských čerpacích stanicích nejprodávanější benzin Natural 95. Nové palivo má Slovákům pomoci při plnění cíle snižování emisí CO2 v dopravě. V České republice má zavádění benzinu E10 začít až v průběhu příštího roku.
Natural 95 je v EU označován za palivo E5, což označuje podíl biosložky v něm obsažené. E10 má tak tento podíl dvojnásobný (obsahuje téměř 10 % biosložky). Především starší auta ale mohou mít s dlouhodobým užíváním tohoto paliva problémy, především pak ta vyrobená před rokem 2005. Průměrné stáří vozového parku na Slovensku je přitom 13,4 let. Benzín s větším množstvím bioetanolu má mít také negativní efekt na výkon a spotřebu vozidla.
Slovensko tímto reaguje na evropskou legislativu předepisující cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v dopravě. Do roku 2020 mají členské státy dosáhnout snížení o 6 % v porovnání s rokem 2010. Česká republika nyní cíl plní, Naturalu 95 se tak prozatím nezbavuje.
Legislativa EU ale striktně nestanovuje, jak mají státy cílů dosáhnout. Další cestou by mohlo být obecné větší rozšíření alternativních paliv jako LPG, CNG, bioplynu či elektřiny.  Na začátku tohoto roku také Evropský parlament schválil závazek států snížit emise CO2 u nových osobních automobilů o 37,5 % do roku 2030. Povinnost budou muset plnit výrobci automobilů.

Životní prostředí

Slovensko přechází z Naturalu 95 na palivo s vyšším obsahem biosložky

Evropští výrobci automobilů informovali, že je poměrně pravděpodobné, že v příštích dvou letech nebudou moci plnit náročné cíle EU v oblasti snižování emisí z dopravy. Reagovali tak na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), která uvádí, že emise CO2 z nových automobilů vzrostly již druhý rok po sobě.
Automobilky by mohly kvůli nesplňování regulí pro emise z nových automobilů čelit vysokým pokutám. Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) tuto<a href="https://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/co2-cars-emission-16" target="_blank" rel="noopener"> zprávu</a> zveřejnilo v odpovědi na informaci EEA týkající se toho, že v roce 2018 emise CO2 z nových automobilů opět stouply. V porovnání s rokem 2017 EEA zaznamenala 1,6% nárůst, v průměru tak automobil vypustí 120,4 g skleníkového plynu na kilometr. Jak uvedla EEA, výrobci tak budou muset v letošním roce podstatně zapracovat na snižování těchto emisí, aby dostáli cíle stanoveného pro rok 2021 – v průměru 95 g CO2 na kilometr. U dodávek je cíl stanoven na 147 g již v roce 2020.
Průmysl se nyní obává sankcí, které mohou po nesplnění náročných cílů následovat. Dle agentury <a href="https://www.moodys.com/research/Moodys-Automakers-sprint-for-electrification-as-large-fines-loom-for--PBC_1168354" target="_blank" rel="noopener">Moody</a> mohou výrobci čelit finančním sankcím ve výši až 10,69 miliard eur. Nedodržení cílů pro rok 2021 a 2020 by navíc předznamenávalo, že automobilky nebudou schopny dosáhnout ani cílů stanovených na léta 2025 a 2030. Dle ACEA výrobci sice masivně investují do nových technologií, cíle jsou ale poměrně přísné.
<h2>Větší zájem o benzinové automobily</h2>
ACEA rovněž uvedla, že rok 2018 byl druhým rokem po sobě, kdy bylo prodáno více benzinových než dieselových aut (8,5 milionu nových registrací). Ekvivalentní dieselová auta přitom vypustí méně CO2 na kilometr než podobné auto s benzinovým pohonem. Elektromobilů se prodalo téměř 302 tisíc.
EEA viní za vzrůst emisí především rostoucí tržní podíl vozů typu SUV, které většinou mají benzinový pohon a obecně znečišťují více než menší osobní automobily. ACEA na tuto informaci odpovídá, že výrobci pouze sledují poptávku ze strany zákazníků. Ti nejsou v mnoha zemích motivováni ke koupi elektromobilů, například kvůli nedostatku dobíjecích míst.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://www.flickr.com/photos/spenceyc/7481166880" target="_blank" rel="noopener">flickr</a>

Emise CO2

Emise CO2 z nových aut stoupají, výrobci se bojí pokut

Velká Británie chce do roku 2050 dosáhnout <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spojene-kralovstvi-by-se-roku-2050-mohlo-stat-uhlikove-neutralnim/">nulových emisí</a>.  Podle serversu <a href="https://blogs.platts.com/2019/06/24/uk-fuel-tax-reform-ev-adoption">Platts</a> by k dosažení tohoto cíle, respektive k rozšíření elektromobility v zemi, paradoxně pomohlo zrušení vysokých daní na fosilní paliva. 
Velké Británie má zavedeny velmi vysoké palivové daně, které jsou pro vládu významným zdrojem příjmů. V loňském roce palivová daň bez DPH celkově přinesla více než 28 miliard liber (přibližně 801 miliard korun), to odpovídá částce přibližně 28 600 korun na jednu britskou domácnost. Pokud se k této hodnotě přičte i silniční daň, jedná se celkem o téměř 35 miliard liber (přibližně 1 bilion korun). Tato částka by pokryla celý rozpočet sociální péče.
Velká Británie patří mezi země, kde je v <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/eu-stanovila-ambiciozni-cile-nizkoemisni-autobusy-uzitkova-vozidla/">Evropě</a> nejdražší natankovat. Podle dat OPEC v roce 2017 daně tvořily téměř 65 % ceny za každý prodaný litr paliva ve Velké Británii. V Německu to bylo 58 % a v USA 22 %.
<h2>Zavedení jednotného poplatku za vozidlo</h2>
Doposud nebyla palivová daň ve Velké Británii příliš efektivním nástrojem přechodu k vozidlům s nižšími emisemi, ideálně k elektromobilům. Podle IEA je podíl elektromobilů v zemi přibližně stejný jako v Číně. V roce 2017 bylo v Británii prodáno 50 tisíc elektromobilů.
Palivová daň by podle serveru Platts mohla být nahrazena jednotným poplatkem za využívané vozidlo, jež by se vybíral jednou za rok. Všichni by tak platili stejně bez ohledu na to, jakým palivem je jejich vozidlo poháněno. Britská vláda by tak snížila riziko, kterému potenciálně čelí – obrovským ztrátám příjmů, pokud spotřebitelé přejdou na <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/iea-pocet-elektromobilu-svete-roce-2018-presahl-5-milionu/">elektromobily</a> rychleji, než se nyní očekává.
Velká Británie by měla projít zásadní reformou zdanění dopravy, včetně elektromobilů. Vozidla poháněná fosilními palivy nakonec budou nahrazena elektromobily a jinými <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/londyn-porizuje-dlouhe-linky-prvni-vodikove-double-deckery-svete/">nízkoemisními alternativami</a>. O příjmy by tak vláda přišla i bez reformy.
Reforma zdanění, spolu se zavedením komplexnějšího schématu pro sešrotování starých vozidel, a tím pádem ponechání více financí u spotřebitelů, by ve výsledku mohly vést k urychlení přechodu na bezemisní dopravu.

Čistá mobilita

Británie potřebuje reformu palivové daně. Ta potenciálně urychlí rozvoj elektromobility

Rada Evropské unie ve čtvrtek potvrdila ambiciózní cíle pro nízkoemisní veřejnou dopravu a užitková vozidla. Členské země EU tak budou nuceny využívat více alternativně poháněných autobusů, lehkých užitkových vozidel a nákladních automobilů, včetně vozidel na elektřinu, vodík a LNG.
Rada EU ve čtvrtek přijala závazné cíle pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi při zadávání veřejných zakázek v členských zemích EU. Pravidla jsou součástí širšího úsilí EU o snížení emisí z dopravy a odklonu od využívání fosilních paliv. Stanovují závazné cíle při zadávání veřejných zakázek na vnitrostátní úrovni pro nízkoemisní osobní užitkové automobily, dodávky, nákladní vozidla a autobusy.
<blockquote>„Nová pravidla zvýší tržní jistotu, podnítí inovace a podpoří globální konkurenceschopnost evropského průmyslu. Čistá vozidla budou hrát klíčovou úlohu při snižování emisí skleníkových plynů a emisí látek znečišťujících ovzduší, a přispějí tak k tomu, aby EU splnila své závazky vyplývající z Pařížské dohody,“ uvádí tisková zpráva rady EU.</blockquote>
Stanoveny jsou závazné cíle pro období do roku 2025 a do roku 2030. Cíle jsou pro každou zemi stanoveny v závislosti na počtu obyvatel a HDP a pohybují se mezi 24 % a 45 % v roce 2025 a 33 % a 65 % v roce 2030. Původní návrhy Evropské komise z listopadu 2017 byly ještě o něco ambicióznější, když stanovovaly rozpětí 29-50 % do roku 2025 a 43-75 % do roku 2030.
Znění zároveň stanovuje dílčí cíle pro autobusy s nulovými emisemi, například v Německu a ve Švédsku by měla do roku 2025 téměř čtvrtina nových veřejných autobusů mít nulové emise, v ČR pětina.
<blockquote>„V sázce je mnoho: vzduch, který dýcháme, změna klimatu a konkurenceschopnost našeho průmyslu. Podpora čistých vozidel při zadávání veřejných zakázek je jednou z mnoha politických iniciativ, které by nás měly dovést k našemu cíli: stát se světovým lídrem v dekarbonizaci,“ uvedl Răzvan Cuc, rumunský ministr dopravy a předseda Rady EU.</blockquote>
Cíle pro nová nízkouhlíková vozidla ve veřejném sektoru, jako jsou například nákladní vozy na sběr odpadu, se v roce 2025 pohybují v rozmezí 6-10 % nových nákladních vozidel do roku 2025 a 7-15 % do roku 2030, pro ČR platí cíl 9, resp. 11 %. U nových užitkových automobilů a dodávek se tyto cíle pohybují v rozmezí 17,6-38,5 % podílu vozidel s emisemi nepřesahujícími 50 g CO2/km do roku 2025 a do roku 2030 s nulovými emisemi. Pro ČR je tento cíl stanoven ve výši 29,7 %.
<a href="http://data.consilium.europa.eu/doc/document/PE-57-2019-INIT/cs/pdf">Nová směrnice</a> aktualizuje směrnici EU o čistých vozidlech z roku 2009 a byla schváleny Evropským parlamentem v dubnu. Stane se závaznou 20 dnů po jejím zveřejnění v Úředním věstníku EU, ke kterému by mělo dojít v následujících týdnech.
Vlády jednotlivých států musejí uplatit nová pravidla do dvou let, tedy okolo poloviny roku 2021, a předložit první zprávu o pokroku v této oblasti Evropské komisi do 18. dubna 2026.
Úvodní fotografie: Elektrobus společnosti ebusco provozovaný v Mnichově. Zdroj: MVG

EU stanovila ambiciózní cíle pro nízkoemisní autobusy a užitková vozidla

Německo bude muset zásadně navýšit provoz elektromobilů, aby dosáhlo významnějšího pokroku při snižování emisí uhlíku v dopravě.
Zatímco Německo plánuje uzavírat uhelné elektrárny s cílem vyrábět „čistší“ elektřinu, se skleníkovými plyny v dopravě bojuje obtížněji. Silná automobilová lobby, okolo 800 000 pracovních míst v automobilovém průmyslu a národ s láskou k domácím automobilům se spalovacími motory <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2019-03-27/millions-of-electric-cars-needed-in-germany-s-war-on-pollution" target="_blank" rel="noopener">podle serveru Bloomberg</a> odrazují politické představitele od zvyšování zdanění pohonných hmot.
Skupina odborníků sestavená německou kancléřkou Angelou Merkelovou představila toto klíčové zjištění vládě v Berlíně tento týden. Do roku 2030 bude podle odborníků muset na německých silnicích jezdit až 10 miliónů elektromobilů, aby se emise skleníkových plynů snížily v souladu s Pařížskou dohodou. V Německu jezdí v současné době pouze 200 000 čistě elektrických nebo hybridních automobilů.
Podle plánu pro budoucnost mobility v Německu (NPE) by se měl počet elektromobilů zvýšit do roku 2025 na 5 milionů vozů a každý rok následně růst o jeden milion až na 10 milionů v roce 2030.
<blockquote>„Zvýšení počtu aut s elektrickým pohonem na hodnotu 10 milionů, neboli zhruba 20 % všech registrovaných vozidel, musí být základním kamenem pro snižování emisí v dopravě. Nebude to lehké, ale je to proveditelné,“ řekl Arno Klare, zákonodárce a mluvčí sociálně demokratické strany pro elektromobilitu.</blockquote>
Ačkoli se členové kabinetu tento týden dohadovali o tom, jak přesně snižovat emise v dopravě, většina se shodne na tom, že vozy poháněné bateriemi jsou pro dosažení tohoto cíle nezbytné. Merkelová hodlá v tomto roce zavést politiku snižování emisí v dopravě. Skleníkové plyny emitované vozidly jsou na vzestupu, což je zapříčiněno hospodářským růstem, který posílil prodej automobilů a převoz zboží kamiony.
<h2>Německo je v otázce snižování emisí z dopravy opatrné</h2>
Ačkoli je Německo v politice, která by mohla poškodit tamní automobilový průmysl, opatrné, je vázáno Pařížskou dohodou, že do roku 2030 sníží emise v dopravě o přibližně 42 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990.
Skupina vedená bývalým výkonným ředitelem SAP SE Henningem Kagermannem s pomocí řady vedoucích pracovníků v automobilovém průmyslu nastiňuje tři potenciální politické cesty, které mají pomoci Německu splnit cíl pro emise v dopravě. Německá vláda však není povinna se doporučeními řídit a dodržovat cíle snižování emisí.
Cíl Německa do roku 2030 je snížit emise uhlíku na maximálně 98 milionů tun ročně oproti 170 milionům tunám v roce 2018.
Skupina odborníků rovněž navrhuje, aby syntetická paliva a biopaliva pomohla zaplnit mezeru v odvětví dopravy. Mají tu výhodu, že podle zprávy nevyžadují změnu spalovacích motorů nebo infrastruktury čerpacích stanic.
<blockquote>„Co je opravdu důležité je, že jsme to podpořili i podporou dalších čistých technologií, včetně syntetických paliv. Díváme se na obrovskou změnu ve způsobu, jakým se pohybujeme z bodu A do bodu B,“ řekl Klare, který není součástí skupiny odborníků, ale účastní se některých zasedání.</blockquote>

Elektromobilita

Německo potřebuje ve své válce se znečištěním miliony elektromobilů

V německém Stuttgartu <a href="https://www.stuttgart.de/item/show/273273/1/9/670931?">vstoupí 1. dubna v platnost zákaz starších vozidel s dieselovým motorem</a> vztahující se jak na návštěvníky, tak i obyvatele s trvalým bydlištěm ve městě.
Město uvedlo, že zakáz se bude týkat jízdy a parkování vozidel s dieselovými motory splňujícími emisní normu Euro 4 a starší normy, pokud jim nebude udělena výjimka. Norma Euro 4 byla v případě osobních automobilů <a href="https://www.theaa.com/driving-advice/fuels-environment/euro-emissions-standards">nahrazena normou Euro 5 v září roku 2009</a>, což znamená, že do Stuttgartu nebude nyní umožněn vjezd dieselů starších než 9,5 roku.
<blockquote>„Všichni chceme, aby se vzduch ve Stuttgartu zlepšil, jde o zdraví našich občanů. V boji s jemným prachem jsme již učinili velký krok vpřed, toho chceme dosáhnout i v případě oxidu dusičitého. Naše úsilí nestačí k tomu, abychom splnili mezní hodnoty. Přesně to je však naše povinnost – jelikož existují nejvyšší soudní rozhodnutí o kontrole znečištění ovzduší,“ uvedl Dr. Martin Schairer, náměstek Stuttgartu pro bezpečnost, pořádek a sport.</blockquote>
Ze zákazu jsou vyňata například vozidla policie, záchranné služby, hasičů nebo městských služeb.
Vozidla s motory splňujícími emisní normu Euro 5 nebudou v tuto chvíli dotčena, ale rozhodnutí o zákazu i pro tuto normu bude provedeno po přezkoumání výsledků emisí v polovině roku 2019. Zákaz normy Euro 5 by znamenal zákaz vjezdu dieselovým vozům starším než 4,5 roku.
V průběhu roku 2019 se se zákazem starších dieselů ke Stuttgartu přidají další německá města. Ve všech ostatních případech se však bude podle dosavadních informací jednat pouze o vymezené části měst.
Úvodní fotografie: Stuttgart, autor: <a class="owner-name truncate" title="Geh zum Fotostream von Giuseppe Milo" href="https://www.flickr.com/photos/giuseppemilo/" data-track="attributionNameClick">Giuseppe Milo</a>, Flickr

Stuttgart od dubna zakáže vjezd dieselových aut s normou Euro 4 a starší

Podle analýzy satelitních fotografií organizace Greenpeace jsou největším emitentem oxidu dusičitého (NO2) v Evropě uhelná elektrárna a uhelný důl Niederaussem v Německu. Na druhém místě se pak nachází Londýn a jeho znečištěný vzduch dopravou. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/air-pollution/news/german-coal-plant-exposed-as-europes-single-worst-air-polluter/">Euractiv</a>. 
Ze získaných dat vyplývá, že největším znečišťovatelem jsou spalování fosilních paliv, zejména uhlí a ropy v elektrárnách a továrnách, a doprava. Použitá data byla získána satelitem Sentinel 5P Evropské kosmické agentury (European Space Agency). Tento satelit data o úrovni NO2 poskytuje od 1. června 2018. Greenpeace analýzu provedl na základě dat od 1. června do 31. srpna 2018.
<a href="https://www.greenpeace.org/international/press-release/19072/greenpeace-analysis-of-new-satellite-data-reveals-worlds-biggest-no2-emissions-hotspots/">Tisková zpráva</a> Greenpeace přímo říká, že největší koncentrace NO2 v Evropě je v okolí uhelné elektrárny v <a href="http://oenergetice.cz/uhli/nemecku-bude-i-pres-politicky-tlak-ve-2020-spustena-nova-uhelna-elektrarna-nad-dalsimi-projekty-visi-otaznik/">Německu</a>. <a href="https://storage.googleapis.com/planet4-international-stateless/2018/10/07426a79-no2-air-pollution-analysis-greenpeace.pdf">Dokument</a> Greenpeace věnující se tématu detailněji ovšem uhelnou elektrárnu Niederaussem jako největšího emitenta NO2 v Evropě přímo nezmiňuje. Hovoří pouze o „německé uhelné elektrárně“. Druhým největším místem výskytu je oblast Londýna. Interaktivní mapa vytvořená Greenpeace s emisemi NO2 je dostupná <a href="https://unearthed.greenpeace.org/2018/10/29/nitrogen-dioxide-no2-pollution-world-map/">zde</a>.
<h2>RWE s daty nesouhlasí</h2>
<a href="http://oenergetice.cz/uhli/rwe-i-pres-investice-kvuli-emisnim-limitum-budou-nase-uhelne-elektrarny-profitabilni-i-pristim-desetileti/">RWE</a>, provozovatel Niederaussem, závěry dat Sentinel 5P odmítl, protože prý zvažuje pouze lokalitu s nejvyššími emisemi NO2 v 100km okruhu. To je podle RWE v regionu Severní Porýní-Vestfálsko nepřijatelné zjednodušení. V tomto regionu je totiž velký počet zdrojů NO2, průmyslových zařízení, elektráren a také emise v dopravě. V e-mailové korespondenci a portálem Euractiv RWE prohlásilo, že všechny uhelné elektrárny splňují všechny relevantní limity, které chrání životní prostředí a lidské zdraví. Zároveň ale firma přiznala, že musí splnit <a href="http://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-bude-ramci-novych-limitu-nox-zadat-vyjimky-sve-hnedouhelne-elektrarny/">nové emisní standardy</a> nastavené na úrovni EU v roce 2017.
<h2>Emise NOx mohou být sníženy</h2>
Greenpeace odsuzuje tzv. kapacitní mechanismy, prostřednictvím kterých EU podle této organizace podporuje uhelný sektor.
<blockquote>
„Naše vlády musí přestat upřednostňovat zisk, ukončit dotace uhlí a dalším fosilním palivům a podniknout kroky k urychlení přechodu na 100% obnovitelnou energii.“ 
Sebastian Mang, účastník kampaně za čistou energii Greenpeace
</blockquote>
Podle Greenpeace ale existuje řešení boje s emisemi. Hořáky s nízkými emisemi NOx a filtry využívající selektivní katalytickou redukci mohou emise NOx v elektrárnách zásadně snížit.
Úvodní foto: Uhelný důl Garzweiler, v pozadí uhelná elektrárna Grevenbroich-Frimmersdorf a -Neurath. Zdroj: Tagebau Garzweiler

Elektrárny v Evropě

Greenpeace: Uhelná elektrárna Niederaussem je největším emitentem NO2 v Evropě

Výbor Evropského parlamentu zabývající se životním prostředím hlasoval pro zpřísnění návrhu Evropské komise týkající se limitů průměrných emisí CO2 v nových automobilech a dodávkách. Výbor navrhuje do roku 2030 snížit emise o 45 % vůči roku 2021. Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/transport/news/meps-put-pedal-to-metal-and-boost-car-co2-limits/">Euractiv</a>. 
<a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/vehicles/proposal_en">Evropská komise</a> v listopadu 2017 předložila návrh snížit do roku 2030 průměrné CO2 emise nových osobních automobilů a dodávek o 30 % vůči roku 2021. Aby byla zajištěna jednodušší tranzice, tak byla navržena hodnota emisí pro 2020/2021 na 95 g CO2 / km pro osobní automobily a 147 g CO2 / km pro dodávky. Výbor <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/evropsky-parlament-odhlasoval-reformu-emisniho-trhu-roce-2020/">Evropského parlamentu</a> pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ale odhlasoval snížení těchto <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/ceny-emisnich-povolenek-prudce-rostou-prekonaly-jiz-20-eur-za-tunu-co2/">emisí</a> nových aut o 45 %. Podobně byl zpřísněn limit pro rok 2025 z 15 % na 20 %. Dalším krokem bude hlasování plenárního zasedání v Parlamentu v říjnu.
Návrh ve Výboru prošel i přes „intenzivní lobby“ průmyslových skupin. Například Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) se vyjádřila, že jediným realistickým limitem je snížení emisí CO2 o 20 %. Jakékoliv další snížení by podle Asociace vedlo ke ztrátám pracovních pozic.
<h2>Nízká poptávka po elektromobilech způsobená malým výběrem?</h2>
Kromě toho, že <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/evropsky-parlament-vcera-schvalil-zmeny-v-energeticke-politice-eu-cesti-europoslanci-si-dusledky-vykladaji-ruzne/">Evropský parlament</a> hlasoval pro zpřísnění emisních limitů, tak bylo zároveň představeno sankční schéma pro výrobce automobilů, kteří tyto cíle nebudou plnit. Pokud by ovšem cíl byl překročen, tak by výrobci získali cenné uhlíkové kredity.
Podle portálu Euractiv tedy europoslanci nevěří tvrzením, že poptávka po elektromobilech je nízká kvůli nedostatečnému počtu nabíjecích stanic. Zdá se, že důvodem je spíše velmi malý výběr mezi těmito vozidly.
Vyšší limity emisí podporují země jako například Francie, Irsko nebo Nizozemsko. Není ovšem jisté, zda tento vyšší cíl bude podporovat Evropská komise a zda by případně pomohla přesvědčit méně ambiciózní členské státy.

Výbor Evropského parlamentu chce snížit emise CO2 nových aut o 45 % do 2030

Na Ministerstvu životního prostředí se 22. června konala přednáška spojená s diskuzí s názvem &#8222;Možnost odhalování demontáží zařízení na snižování emisí znečišťujících látek&#8220;. Akce byla zaměřena na výměnu zkušeností se zahraničními kolegy a následnou diskuzi ohledně možností regulace situace, která začíná být v poslední době velmi rozšířeným jevem, a sice kdy je na automobilech demontováno (či je nefunkční) zařízení ke snižování emisí. Konkrétně jde o filtry pevných částic, katalyzátory selektivní katalytické redukce nebo zařízení sloužící k recirkulaci spalin vozidla.
Silniční doprava, ať už osobní či nákladní, se velkou měrou podílí na znečištění ovzduší v České republice. U vozidel, kterým je instalováno zařízení na snižování emisí, ovlivňuje jejich celkové množství vyprodukovaných emisí i technický stav tohoto zařízení. Jejich omezená životnost způsobuje, že se postupem času jejich funkčnost snižuje, často je s nimi i záměrně manipulováno.
Řidiči často místo nutné výměny filtru volí možnost jeho úplného demontování či odstranění keramické části zařízení, která slouží k zachytávání pevných částic. Automobil poté emituje mnohem vyšší množství pevných částic, které značně přispívají k lokálnímu znečištění ovzduší.
<figure id="attachment_52912" style="width: 890px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-52912 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/06/Snímek-obrazovky-2018-06-23-v-22.20.54.png" alt="" width="890" height="634" /><figcaption class="wp-caption-text">Procentní nárůst/pokles emisí různých plynů z dopravy daný do souvislosti se změnami HDP do roku 2015. CXHY &#8211; těkavé organické látky, PM &#8211; pevné částice, PAH &#8211; polyaromatické uhlovodíky. Data: Centrum dopravního výzkumu. Zdroj: <a href="https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/studie_vyvoj_dopravy/$FILE/OOO-Studie_2017-20180228.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Studie o vývoji dopravy z hlediska životního prostředí</a></figcaption></figure>
Na Ministerstvu se k debatě sešli odborníci z Francie, Slovenska a Německa. Shodli se, že citovaný problém je velmi rozšířený a odhalování nefunkčních zařízení není jednoduché. Je tedy nutné zajistit, aby byla tato úprava vozidla odhalována. Účastníci diskuze upozorňovali na nedostatečnou unijní legislativu týkající se měření emisí v provozu, ve srovnání s těmi, které upravují nároky na snižování emisí při uvádění vozidel do provozu. Právně upravit tuto situaci tedy musí státy samostatně.
Odborníci si při diskuzi vyměnili užitečné postřehy a návrhy, jak proti situaci demontovaných či narušených zařízení zasáhnout, a to jak při kontrole na stanici měření emisí, tak i při běžných silniční kontrolách. Ministerstvo seminář shrnuje na <a href="https://www.mzp.cz/cz/news_182206" target="_blank" rel="noopener noreferrer">svých stránkách </a>a upozorňuje, že zařízení budou kontrolována a nepovolená zacházení s nimi častěji odhalována.

Nefunkční zařízení k omezování emisí automobilů? MŽP proti takovým řidičům zakročí

Německé ministerstvo pro životní prostředí je pro rychlejší snižování emisí z osobní a lehké nákladní dopravy v Evropské unii. Podle jeho stanoviska, které měl k nahlédnutí <a href="https://www.cleanenergywire.org/news/german-environment-ministry-pushes-tougher-eu-car-emission-rules" target="_blank" rel="noopener noreferrer">server Clean Energy Wire</a>, ministerstvo pro období 2021 až 2030 navrhuje snížení emisí na polovinu, tedy bezmála dvojnásobně ve srovnání s 30% cílem Evropské komise.
Podle německého ministerstva pro životní prostředí musí emise osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel, tedy komerčně provozovaných vozidel pro osobní a nákladní přepravu do 3,5 t, klesat rychleji, než plánuje Evropská komise. Ta pro období po roce 2021 <a href="https://ec.europa.eu/clima/policies/transport/vehicles/proposal_en" target="_blank" rel="noopener noreferrer">navrhuje 15% pokles do roku 2025 a 30% pokles do roku 2030</a>, to by však dle ministerstva Německu k dosažení jeho cílů pro snižování emisí pro rok 2030 nestačilo.
<blockquote>
&#8222;S úrovní ambicí navrženou Komisí by bylo nemožné, aby Německo dosáhlo svých cílů v oblasti ochrany klimatu. Pro zachování možnosti dosažení cílů bude nutné zvýšit úroveň pro automobily na -50 % do roku 2030 a -25 % do roku 2025. Pokud jde o politiku v oblasti klimatu, jedná se o spodní hranici toho, co je nezbytné,&#8220; uvedlo dle Clean Energy Wire německé ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku.
</blockquote>
Návrh na zpřísnění cílů pro snižování emisí v dopravě však zřejmě narazí na kritiku již v rámci Německa, a to zejména u rezortu hospodářství a energetiky a ministerstva dopravy, které nejsou silnými zastánci takto ambiciózních cílů. Na vládní úrovni by tak případný požadavek Německa, které dříve lobovalo za mírnější limity, aby ochránilo své automobilky a jejich dodavatele, pro přísnější snižování emisí, byl nečekaný.
Podle německého ministerstva životního prostředí by však zpřísnění emisních limitů oproti návrhu Evropské komise mělo pozitivní dopad na německé hospodářství, stejně tak by bylo v dlouhodobém zájmů tamních automobilek.
<blockquote>
&#8222;Zvyšování ambicí je rovněž nezbytné pro zajištění odpovídajících vývojových a výrobních kapacit v Německu i Evropě a k poskytnutí pobídek pro přechod k budoucím technologiím v automobilovém průmyslu. Přidaná hodnota a pracovní místa v Německu a Evropě nemohou být dlouhodobě zajištěny co nejdéle možným odkládáním změn,&#8220; uvedlo ministerstvo.
</blockquote>