Upustí Jižní Korea od svého plánovaného odklonu od jaderné energetiky?

Jižní Korea má pod nově zvoleným prezidentem potenciál změnit svůj přístup k jaderné energetice. Administrativa dosluhujícího prezidenta Moon Jae-ina zastavila práce na nových reaktorech a rozhodla neprodlužovat životnost stávajících zařízení nad 40 let. Nastupující jihokorejský prezident Yoon Suk-yeol se zdá být jádru nakloněn. Jaderné elektrárny v zemi pokryjí zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny.

Administrativa nově zvoleného jihokorejského prezidenta Yoon Suk-yeola pravděpodobně otočí dosavadní přístup země k jaderné energetice. Důvodem je kromě rostoucích emisí skleníkových plynů také ruská invaze na Ukrajinu. V současné době se totiž země řadí mezi pět největších importérů fosilních paliv, přičemž podle odhadů více než 20 % uhlí pochází právě z Ruska. Odklon od jádra by tak ještě více prohloubil importní závislost země.

„Obnovím proces výroby jaderné energie a podpořím bezpečné jaderné technologie, aby se mohly stát hlavním motorem země. Vláda uvedla, že do roku 2050 sníží podíl jaderné energie na 7 % a bude v případě nedostatku dovážet elektřinu z Číny a Ruska. Tento plán je neuskutečnitelný, i kdyby solární panely byly instalovány po celé rozloze naší země,“ uvedl Yoon Suk-yeol během své prezidentské kampaně na Facebooku.

Dosluhující prezident Moon Jae-in po nástupu k moci v roce 2017 vyhlásil odklon od jaderné energetiky. Ten zahrnoval, mimo jiné, zastavení prací na Shin Hanul 3 a 4 a zrušení plánů na jadernou elektrárnu Cheonji s až čtyřmi bloky. Dále pak bylo znemožněno prodlužování životnosti elektráren v provozu na více než 40 let. V červnu 2017 tak byl po 39 letech v provozu odstaven první jihokorejský jaderný blok Kori 1.

Uhlíková neutralita v ohrožení

V loňském roce jihokorejská vláda schválila zákon, který ji měl dovést k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Ve světle energetické situace ve světě ovšem zástupci nové administrativy přiznávají, že tento cíl nemusí být neměnný.

"Uhlíková neutralita, kterou země slíbila mezinárodnímu společenství, je cesta, kterou se musíme vydat. Náš předběžný závěr je, že Yoonova administrativa musí stanovit nové plány, které budou čestné, realistické a odpovědné," uvedl Won Hee-ryong, politický šéf transformačního výboru nově zvoleného prezidenta Yoon Suk-yeola.

Jižní Korea v současné době disponuje 24 jadernými bloky, které s výrobou okolo 140 TWh elektrické energie za rok pokrývají asi 25 % spotřeby země. Největší podíl na výrobě elektřiny drží uhlí (přes 40 %) a plyn (25 %), naopak obnovitelné zdroje se podílí jen zhruba 5 %.

Pro masivní rozšíření OZE navíc nemá země nejlepší předpoklady, vzhledem k vysoké hustotě zabydlení a geografickému rozložení. Ve srovnání s ČR žije v Jižní Koreji 5x více obyvatel na území větším jen o 20 %. Velkou část korejského poloostrova navíc tvoří hory a jen 30 % tvoří nížiny.