Pět hlavních výstupů klimatické konference COP28

V minulém týdnu proběhlý summit OSN o změně klimatu COP28 přinesl několik významných výsledků. A to i přes kritiku zaměřenou na hlavního organizátora konference - Spojené arabské emiráty, které jsou jedním z hlavních světových producentů ropy a plynu.

Spojené arabské emiráty a ředitel konference Sultan al-Jaber, který vede státní ropnou společnost ADNOC, byli kritizováni kvůli možné nestrannosti kvůli jejich ekonomické závislosti na fosilních palivech. Ačkoli se očekávalo přijetí dohody o postupném ukončení využívání všech fosilních paliv, k čemuž nakonec nedošlo, summit nebyl bez výsledků. Server EnergyPost je shrnul do pěti hlavních bodů.

Přechod od fosilních paliv

Summit uznal roli fosilních paliv jako původce klimatické změny. Konečné znění dohody ale obsahuje ustanovení o "tranzici od fosilních paliv", spíše než o jejich úplném vyřazení. Tato formulace umožňuje to, aby byly podporovány například technologie na zachycování a ukládání uhlíku, které ale dle některých ospravedlňují pokračující využívání fosilních paliv.

Ztráty a škody

Státy přislíbily klíčových 700 milionů dolarů na pomoc státům zasaženým klimatickými katastrofami. Ačkoli jde o bezprecedentní závazek, cílem bylo původně poskytnout o 400 miliard dolarů více. Navíc nebyla přijata jasná pravidla ohledně správy fondu a transparentnosti při alokaci prostředků.

Obnovitelná energie a přechodná paliva

Závazek více než poloviny všech států světa zdvojnásobit výrobu z obnovitelných zdrojů a zlepšit energetickou účinnost do roku 2030 je pozitivním krokem. Obavy však vyvolalo ustanovení zmiňující takzvaná "přechodná paliva", jako například LPG, bez jasného časového plánu na jejich vyřazení.

"Dekarbonizace" ropy a plynu

Více než 50 ropných společností se zavázalo k dosažení nulových emisí do roku 2050 a snížení úniku metanu a flérování do roku 2030. Tento závazek však pokrývá pouze státy s 40 % celosvětové produkce, značná část tohoto problému tak zůstala bez vyřešení.

Globální přezkum

První posouzení globálních emisí a závazků na základě Pařížské dohody zdůraznilo nedostatky většiny signatářů při plnění klimatických cílů a ohrožení cíle 1,5°C.

Slabé formulace ohledně přechodu od fosilních paliv nejsou v souladu s potřebou rychlého snižování emisí, jak ukazuje globální přezkum. I přesto ale lze výsledky konference opatrně označit za úspěch. Fakt, že se summit konal v zemi zaměřené na ropný průmysl, přinesl nové pohledy na problematiku a umožnil dialog i se zeměmi, které jsou na vývozu fosilních paliv závislé. Příští setkání, COP29, má proběhnout v roce 2024 v Ázerbájdžánu, dalším významném producentovi ropy a plynu.