Eurostat: České domácnosti měly v 1. pololetí nejdražší plyn a elektřinu ve V4
Ceny elektřiny a plynu pro domácnosti byly v České republice v letošním prvním pololetí výrazně vyšší než v ostatních členských zemích Visegrádské skupiny (V4), tedy v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Elektřina českým domácnostem meziročně zdražila o více než čtvrtinu a plyn o více než polovinu. Vyplývá to z údajů, které včera na svých internetových stránkách zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat.
Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v ČR se podle Eurostatu v pololetí meziročně zvýšila o 26 procent na 0,3212 eura (zhruba 7,9 Kč) za kilowatthodinu (kWh). Na Slovensku přitom domácnosti za jednu kilowatthodinu platily pouze 0,1892 eura, v Polsku 0,1769 eura a v Maďarsku jen 0,1161 eura, plyne z údajů Eurostatu.
Průměrná cena elektřiny pro domácnosti v celé Evropské unii podle Eurostatu v pololetí činila 0,289 eura za kWh. Nejvyšší byla v Nizozemsku, kde meziročně stoupla o 953 procent a dosáhla 0,475 eura za kWh. Za jejím prudkým růstem stálo několik faktorů včetně ukončení daňových úlev. Nejméně naopak platily domácnosti v Bulharsku, a to 0,1137 eura za kWh.
Průměrná cena plynu pro domácnosti v Česku podle údajů Eurostatu v prvním pololetí meziročně vzrostla o 57 procent na 0,1138 eura (zhruba 2,8 Kč) za kWh. V Polsku domácnosti platily 0,0683 eura za kWh a na Slovensku 0,0571 eur za kWh. V Maďarsku cena činila pouze 0,0337 eur za kWh, takže byla nejnižší v celé EU.
Nejvyšší cenu za plyn v EU platily stejně jako v případě elektřiny domácnosti v Nizozemsku, a to 0,2481 eur za kWh. Průměrná cena plynu pro domácnosti v celé EU v pololetí činila 0,1187 eura za kWh, uvedl Eurostat.
V dubnu Eurostat zveřejnil údaje o cenách plynu a elektřiny, podle kterých se ceny plynu pro domácnosti v České republice loni ve druhém pololetí meziročně zvýšily nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Český premiér Petr Fiala však tehdy tato čísla označil za mylná a odborníci uvedli, že čísla vycházela z cenových nabídek dodavatelů, takže neodpovídala reálným platbám zákazníků.
Eurostat tehdy uvedl, že zveřejněná čísla získal od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Předseda ČSÚ Marek Rojíček v září oznámil, že úřad bude průměrné nabídkové ceny energií i nadále publikovat, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání.
Mohlo by vás zajímat:
Není možné vybrat si dodavatele elektřiny na společném EU trhu třeba z Polska?
Taky to nechápu. Jsme jeden trh. Ale asi jen pro korporace a nikoliv pro spotřebitele.
Připadá Vám divné, že kdejaký španělský, německý, polský internetový obchod do Česka zboží nedodá? Nechce se mu řešit doprava, právní prostředí, daně v jiném státě, překlady do jiného jazyka...
Silovou elektřinu už teď máte za hubičku. Drahé jsou poplatky za distribuci apod.
104 €/MWh je "za hubičku"? Trochu drahé hubičky...
Jo doby když jsem platil 1,2kč/kWh bez dph jsou ta tam. To jsem se divil, že daně a další jiné příplatečků na finální částce tvořily snad 45%. Dnes je situace jiná, a cena těchto daní je o něco měnší, ale prý chtějí zvednou regulovanou část o 70%. Oni se teda heledbají, že to tak nebude, ale téhle vládě se už moc věřit nedá.
Bude to Fiala zase vyvracet s tím, že "ta čísla nesedí a že naši občané tyto částky neplatí"?
Maďaři mají plyn z Ruska, takže je logické, že ho mají nejlevnější z celé EU 0,0337 eur za kWh. Slováci také berou plyn jen z Ruska a mají 0,0571 eur za kWh. My plyn z Ruska nemáme a platíme z okolních států nejvíc - 0,1138 eura za kWh.
Kdysi nějací novináři tvrdili, že maďaři platí za ruský plyn horentní sumy, evidentně to nebyla pravda.
Ceny pro domácnosti vůbec nic nevypovídají o tom, za kolik který stát plyn nakupuje, zvlášť když Maďarsko zavedlo na ceny elektřiny a plynu pro domácnosti velmi nízký cenový strop. Evidentní je tedy spíš to, že opět tvrdíte něco co není pravda.
Ano, výše cenového stropu ukazuje, jak moc (či naopak málo) ten který stát podporuje své občany (s podprůměrným příjmem, ty nejbohatší domácnosti cena energií nezajímá). V tom má ČR "prvenství" ve V4, má cenový strop nejvyšší.
"Výše cenového stropu ukazuje, jak moc (či naopak málo) ten který stát podporuje své občany" penězi svých občanů... :-)
Samozřejmě jsou to peníze "svých občanů", které jim někdo sebral (energetické kvazimonopoly) a které jim zase slabý či silný stát může legálně vrátit (málo či více) pomocí v EU schválené a běžné "wind fall tax".
Cituji: šest největších energetických firem v ČR mělo zisk 189,7 miliard korun, což je nárust o 157,5 miliard oproti roku 2021
Žádné "energetické kvazimonopoly" peníze svým občanům neberou. Energetické společnosti stejně jako jakékoliv jiné společnosti podnikají za účelem zisku v rámci zákonů a pravidel, které určuje stát. Pokud máte pocit, že někdo tyto zákony nebo pravidla porušuje, podejte trestní oznámení. V opačném případě se zdržte ničím nepodloženého obviňování.
Proč bych podával nějaké oznámení, EU to (částečně) vyřešila pomocí "wind fall tax" a státy to provedly (provádí).
To není o někoho "pocitech", to je realita.
Jinými slovy tedy energetické společnosti žádné peníze občanům nesebraly, jak jste tvrdil původně, "realito".
A proč by měl stát podporovat občany - zvolili si unionistické strany tak ať platí !. Ty ceny půjdou od příštího roku prudce nahoru , protože se v plné nahotě ukáže kolik stojí plyn, když nejsme tranzitní zemí a kolik stojí distribuce elektřiny , když se platí přebudování sítě na OZE. Je komické když tady volají po penězích ostatních ti, co podporují přes volby green deal. Nakonec i důchodce jako je Vaněček může šetřit , když si koupí třeba klimatizační jednotku nevyšší energetické třídy do hlavní místnosti v domě. Topný faktor 1:5. Při současném počasí vyšší. Ceny teď na podzim příznivé stačí si zařídit vhodnou sazbu a nějakou nabídku na burzovní ceny - třeba Teedom a hned je levné ekologické topení na světě a stačí investovat desítky ne stovky tisíc korun. Cena silové elektřiny je dnes v noci 1,35kč /kWh to je silovka bez DPH obchodníci dnes prodávají za 3,7 kč časy výhodných cen se prakticky nemění , takže stačí mít klimatizaci s týdenním programem burzovní ceny topíte doslova za pár korun. Takový důchodce může navíc programovat myčku , sušičku , pračku. Levná elektřina je 12 hodin denně o víkendu 15 hodin. Nechá se tomu bez změny osobního komfortu přizpůsobit a v létě o víkendech to padá odpoledne k nule.
Jinými slovy: mýlíte se. To je realita.
K danému článku je třeba říci, že statistika zde uvedená neodpovídá realitě. Většina obyvatel, pokud nebyli klienty Bohemky a nespadli do průšvihu, pak měla nějakým způsobem nasmlouvanou elektřinu. Šikovní a těch je většina tak kupuje elektřinu v průměrné ceně od 4 - 6 Kč/kWh. Tedy tvrzení o ceně nad 7 Kč platí možná pro ty vyčuránky co chtěli mít elektřinu skoro zadarmo u Bohemky a dopadli jak sedláci u Chlumce. O plynu platí skoro totéž.
Na tomto místě bych všem tragédům připomněl, že v roce 1988 stála 1 kWh pro domácnosti 0,80 Kčs + poplatek za elektroměr od 8 - 30 Kčs. Tedy přepočteno na dnešní příjmy bychom měli správně za 1 kWh platit asi 20 Kč a to nikdo neplatí. Proto, když jsem jako kluk byl u dědečka nejčastěji jsem od něj slyšel, zhasni a nesviť zbytečně...
Na tomto místě bych všem tragédům, kteří za ekvivalent ceny 0,80 Kčs/kWh v roce 1988 považují 20Kč připomněl následující:
1. Průměrná mzda v r. 1988 byla 3431,-Kčs, v r. 2023 42249,-Kč. Čistým poměrem je ekvivalentní cena 9,85 Kč/kWh.
2. Nájem za byt 2+kk včetně topení v r. 1988 činil 358 Kčs měsíčně Ekvivalentní cena dnes je 4400 Kč/m2 a to skutečně nikdo neplatí.
Otázka: Kolik kWh elektrické energie po odečtení nákladů na bydlení bylo možné zaplatit z průměrného platu v r. 1988 a kolik dnes?
Upřesnění pro "veselé Vánoce", 80 haléřů v roce 1988 mělo o trochu větší hodnotu než 10 Kč letos. Nejlepší ekonomické srovnání poskytuje cena čepovaného Plzeňského tehdy (4 Kč/púllitr) a nyní, od 50Kč v nedalekém výčepu ("5. cenová skupina", kam občas zajdu se psem) po mnohem více, (ve Špindlu jsem platil 70 Kč za 0,4 dl Plzně).
Takže bych těch 80 haléřů tehdy cenově usadil na (nebo nad) 10 Kč nyní. Proč cena Plzně v hospodě? Plzeň si dlouhodobě drží stejnou kvalitu, to se o velké většině věcí říci nedá. A bolševik v roce asi 1987? přestal dotovat cenu piva (bál se, oprávněně, pořekadla: vláda, která zdraží pivo, padne).
Naproti tomu cena bydlení silně záleží na lokalitě a za bolševika byla stále dotována. Cena bydlení spíš napovídá o změně režimu.
Je zajímavé, že mnozí mý sousedé, kteři nebyli u bohemky ani jiných zkrachovalých společností velice brzy pocítili zdražení. Většina byla u čez/eon/innogy/mnd/pre a neměli fix. Cenu 4-6kč uvádíte jakou složku ,koncovou se všemi daněmi? Ono je také problém v tom, že většina lidí, když se baví o energiích, říká kolik platíš (o kolik ti zvedli) zálohy. Vůbec neznají cenu 1kWh. Není divu, protože pro nemalou část se v tom vyznat je celkem problém.
Nezapomeňte, že stát převzal příplatek POZE ve výši 0,6kč/kWh s DPH. Od nového roku to budeme zase všichni platit :/ a je jednou jakou máte smlouvu.
Trhu by náramně pomohlo, kdyby stát omezil délku výpovědní lhuty z běžných 3měsíců na 30dní.
Byl by to tlak na poskytovatele a trh by byl pružnější a konkurenceschopnější.
Nebudu obhajovat komunizmus. Na druhou stranu, třeba bydlení se zdražilo enormě. Nemálo lidí dostalo byt jen za to, že se upsali nějakému podniku, nebo si svépomocně postavili dům a většina půjčku zvládla komplet splatit do 10-15let. Dnes se upíší mladí hypotékou na 30let a doufají, že se jim nic nestane. Navíc se ukazuje, že hypotéky za 2% jen tak nebudou. Takže z 4M je nakonci klidně 11M
Je vidět, že na energetiku a na ceny (vysoké) se lze dívat z mnoha hledisek.
1)A někteří mohou "ospravedlňovat" současné vysoké ceny elektřiny a plynu, vždyť "zachraňujeme svět", donutili jsme lidi šetřit, případně těžíme z toho, že ceny jsou vysoké;
2)jiní to mohou porovnávat se situací z let osmdesátých, kdy
Československo bylo 100% soběstačné, elektřina byla z uhlí a jádra,
ale její cena (pro domácnosti) byla vysoká. Tehdejších 80 haléřů bylo vyšší kupní silou než současných 10 Kč.
Ale uvědomme si jednu věc:
3)ta vysoká cena elektřiny znamená, že je něco velmi špatného v ekonomice toho kterého státu či nadstátního útvaru.
V osmdesátých letech to svědčilo o hluboké krizi zemí RVHP,
v roce 2008 (kdy ceny elektřiny vyskočily též na více než dvojnásobek), to oznámilo celosvětovou krizi, která přišla.
No a nyní to věští evropskou krizi (jinde ve světě elektřina a plyn tolik nezdražily),
věští to krizi specificky Evropskou pro její průmysl a občany, především pro občany z té několikanásobně méně vydělávající poloviny.
Když si vzpomenu na svá pracovní léta, občas v USA či ve Švýcarsku, krátkodobě pronajaté byty, nikdy se cena elektřiny neměřila a nezapočítávala do (drahého, ale vzhledem k mému výdělku laciného) nájmu. To bylo zanedbatelné, ta cena elektřiny či topení. Ekonomika USA a Švýcarska fungovala (a to znamenalo vždy že jsou i nízké ceny energií).
Co se týče cen el. energie za komunistů a dnes pak je třeba zmínit , že existoval tzv. noční proud 5 hodin přes noc a 3 hodiny přes den , cena byla 12 haléřů to je asi 1,32kč v dnešních cenách. Fungovalo to přes spínací hodiny , takže přesně časově a to byla konečná cena , distribuce se neplatila. Proto tehdy bylo oblíbené akumulační topení. Jinak lidé to využívali na bojler a pračku. Je také pravda ,že tehdejší spotřebiče byly více energeticky náročné než dnes. Nicméně jak už jsem tady psal , pokud má dnes někdo 8 hodinový tarif a zařídí si hodinové ceny a tuto energii použije pro při vytápění domu přes klimatizaci , tak bude platit 30% toho co platily lidé za komunistů za topení akumulačními kamny. A díky OZE ta levná elektřina bude v některých hodinách vždycky.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se