Energetický kongres - část 3.: Úloha státu v energetice
V první a druhé části shrnutí energetického kongresu, který se konal 18. dubna v Praze, jsme informovali o pohledu účastníků konference na byrokratickou zátěž při výstavbě nových zdrojů elektřiny a výhledu potřeby nových energetických zdrojů, zvláště pak v případě Dekarbonizačního scénáře z dílny společnosti ČEPS. Z něj vyplynulo, že ČR bude do konce nynější dekády potřebovat v důsledku výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a odstavování uhlí až 2800 MW nového řiditelného výkonu. Investiční záměry spojené s výstavbou nových zdrojů se již objevují – bude to však stačit a jakou úlohu by měl dále sehrát stát? Podívejme se na názory účastníků konference.
Mezi vystupujícímu na konferenci byl zastoupen zejména český energetický gigant – společnost ČEZ. Na konferenci nevystupovali zástupci společnosti Sev.en nebo EPH, jejichž pohled na trh je mnohdy velice odlišný a výměny názorů je poměrně zábavné sledovat. Níže tak bude popsán zejména pohled na trh společnosti ČEZ.
Kdy skončí uhlí a čím bude nahrazeno?
ČEZ si všímá vývoje na energetickém trhu v následujících letech, konkrétně potom poklesu cen elektřiny a nárůstu cen emisních povolenek. Pro dokreslení situace – cena elektřiny v pásmu základního zatížení pro ČR byla k 14. dubnu letošního roku pro rok 2024 – 146 EUR/MWh, 2025 – 127 EUR/MWh a 113 EUR/MWh v roce 2026. Cena emisní povolenky je naopak rostoucí: 2024 – 98 EUR/tCO2, 2025 – 103 EUR/tCO2 a 107 EUR/tCO2 v roce 2026.
Za výrobu 1 MWh elektřiny v hnědouhelných elektrárnách je, velmi zjednodušeně, potřeba odevzdat jednu emisní povolenku. Z čísel tedy plyne, že spread mezi cenou elektřiny a nákladem hnědouhelných elektráren na emisní povolenku se významně snižuje.
Do spreadu přitom nejsou zahrnuty náklady na palivo, náklady na opravy a údržbu, personální náklady a další. Dle Pavla Řežábka, hlavního ekonoma ČEZu, proto na základě ekonomické situace dojde k odstavení hnědouhelných elektráren pravděpodobně dlouho před rokem 2033 nebo 2038, kam směřují politická rozhodnutí.
Odstavený výkon lze do konce nynější dekády dle ČEZu nahradit pouze pomocí OZE nebo plynem, přičemž u plynu jsou značná geopolitická rizika. Názor ČEZu, co se týče data odstavení uhelných elektráren by pravděpodobně rozporovali zástupci společnosti EPH nebo společnosti Sev.en (poznámka redakce: ekonomiku uhelných elektráren dále ovlivňuje např. prodej tepla, nabídka služeb výkonové rovnováhy a další).
Jak rychle bude probíhat rozvoj OZE a dekarbonizace?
U OZE mohou mezi odlišnými subjekty nastat velmi rozdílné předpoklady v rychlosti rozvoje OZE a rychlosti dekarbonizace. V ČR připadá v úvahu zvláště rozvoj zdrojů spalujících biomasu (naráží však na limity v podobě udržitelných dodávek např. dřevní štěpky), fotovoltaiky (FVE) nebo větrných elektráren (VTE).
Je přitom pravděpodobné, že v ČR dojde v nejbližších letech zejména k rozvoji velkých pozemních FVE. Ty však dodají většinu své výroby během letních měsíců, přičemž spotřeba elektřiny je největší v zimním období. S rostoucí mírou elektrifikace vytápění se navíc bude spotřeba v zimě dále zvyšovat.
Charakter dodávky VTE je na tom co do pokrytí poptávky po elektřině v zimě podstatně lépe, povolovací procesy pro výstavbu nicméně trvají mnohdy 5 let a více.
Jaká má být role státu v energetice?
Pavel Řežábek dále ukazoval na názorném příkladu, jaký mají obnovitelné zdroje vliv na cenu elektrické energie. Příklad demonstroval na spotových cenách z 15. ledna letošního roku, kdy byly příznivé podmínky pro výrobu VTE. V Německu se ceny pohybovaly okolo 9 EUR/MWh, v ČR byly na desetinásobku – tedy na 90 EUR/MWh. Do tohoto kontextu zasadil konkurenceschopnost českého průmyslu, kdy dle něj není jiného východiska než instalovat OZE, aby byla konkurenceschopnost českého průmyslu zachována.
Na území ČR jsou dle něj vhodné podmínky pro výstavbu OZE. Více zde. Na první pohled to však má háček – je pro investory zajímavé investovat do investičně náročných technologií, které následně dodávají svůj produkt (elektřinu) za nízké ceny?
Dle hlavního ekonoma ČEZu spočívá úloha státu v zabezpečení energetické bezpečnosti. Trh a tržní podmínky samy o sobě energetickou bezpečnost ČR nezaručí. Zapotřebí jsou tak investiční a provozní dotace - ty zajistí ekonomiku nových projektů (obdobně zajistí ekonomiku projektu kapacitní mechanismy). OZE pomohou zvýšit jednak energetickou bezpečnost, pak ale také zachovají konkurenceschopnost českého průmyslu.
Česká republika nicméně v podpoře obnovitelných zdrojů trestuhodně zaspala v důsledku legislativně nezvládnutého solárního boomu z let 2009-2010. Nyní již byla zavedena možnost aukcí na podporu OZE, ale např. první aukce na VTE skončila fiaskem, když podmínky aukce zcela neodpovídaly poměrům na trhu. Po úpravě podmínek se ve druhé aukci již některé subjekty přihlásily.
Angažovanost státu v energetice by se proto měla dále zvyšovat, jelikož stát je zodpovědný za zajištění energetické bezpečnosti. Trendem posledních let je znárodnění a vytvoření státních šampionů, což lze doložit např. německým Uniperem nebo francouzskou EDF. Stát si tímto může zajistit dohled nad velkými strategickými projekty – jako je např. výstavba jaderných elektráren.
V ČR se chystá aktualizace energetické koncepce, přičemž hotova má být do konce letošního roku. Ta by měla vzít v potaz vývoj trhu v posledních letech a poskytnout výhled dalšího vývoje energetiky na dalších 30 let. Se zavedením aukcí na podporu OZE nebo kapacitních mechanismů, které v zahraničí běžně fungují již několik let, stát značně zaspal. Stejně tak v případě komunitní energetiky. Bude aktualizovaná koncepce dostatečně kvalitní a povede se státu zajistit energetickou bezpečnost? To ukážou následující měsíce a roky.
Mohlo by vás zajímat:
Ceny za dodávky el. energie z OZE mohou být nízké jen v tom případě , že tyto zdroje mají nějaký jiný způsob financování , jinak to prostě není možné nikdo by tyto zdroje nestavěl , takže nějaké představy že bude levná elektřina jsou iluze , stát by měl především dovolit lidem a malým firmám mít i bez přemění typu B burzovní ceny a co nejdříve by toto měření mělo být standardem jedině tak bude možné zařídit , aby každý mohl využívat případné poklesy cen elektřiny v době kdy fouká vítr a svítí slunce. Cena elektřiny na burze teď sice klesne , ale maloodběratel z toho nic nemá. Stát fakticky blokuje využívání těchto přebytků elektřiny , přitom je tak tak jednoduché tento pokles nastává běžně o víkendech mezi 12 a 4 hodinou odpoledne , kdyby toto mohli domácnosti využívat pak si mohou naprogramovat pračky myčky sušičky a ročně by ušetřily tisíce korun za elektřinu. Elektřinou by se přechodně mohlo i topit.....
To je hezký sen. Celá infrastruktura na to není uzpůsobena. To bude trvat aspoň 10 let.
Spotřebitel musí mít (přímé?) zastoupení na burze, mít přijímače cen na burze, spínání naprogramovaných spotřebičů těmito přijímači, vědět kdy už zapnout, neboť cena je vhodná, atd.... Kdo to zaplatí?
musíte mít měření a musí existovat hodinové distribuční tarify jinými slovy musíte dostat slevu ze silovky i distribuce za to ,že budete odebírat , pak musí být aplikace , která bude spouštět spotřebiče , ale ta zase není tak nutná oni ty poklesy jsou předem dané je to asi 0-5 , 12-17. to je v podstatě fixní , pokud by se do těchto hodin přesunula část spotřeby cena by samozřejmě trochu vzrostla , ale zase by nastal pokles dopoledne a podvečerních hodinách. Současný stav , kdy se ten kdo zapne myčku v podvečerní špičce zaplatí stejně jako ten kdo si jí naprogramuje pro start ve 2 hodiny ráno není udržitelný.
Ještě poznámka během pár měsíců bude teď docházet k rychlému přechodu odběratelů na burzovní tarify přejde se na tzv. měsíční fixace. To povede k tomu ,že elektrárny ,které dnes prodávají za velmi vysoké ceny budou tlumit výrobu , protože jim bude ubývat zákazníků jenže tím zase ty přebytky na burze nebudou a celý cyklus růstu a pádu cen na burzách se bude opakovat už samozřejmě ta vlna už bude menší než loni. V každém případě dlouhodobě bude výroba elektřiny u nás pravděpodobně klesat, protože uhelné elektrárny budou postupně zavírány bez skutečné náhrady , vláda spoléhá na plynové bloky výrobu z OZE nebo dovoz elektřiny z OZE kalkulují s velkými úsporami emisí CO2 , protože plynové bloky mají mít na rozdíl od uhlí nižší využití a část plynu navíc přinesou tepelná čerpadla, která nahradí plynové kotle.
alebo mozu umoznit fyzickym osobam komercnu akumulaciu energie a clovek si tak moze kupit domov kapacitu v bateriach, nabijat ich ked bude cena elektriny nizka a vybijat, ked bude potrebovat alebo cast kapacity poskytovat do siete ked je vysoky dopyt a cena
Dobrý den,
Pan Pavel Řežábek perfektně zvládá doublespeak. Aby ne, když je vrcholným manažerem firmy, která má vnitřní konflikt zájmů kam se člověk podívá.
Čistá Energie Zítřka je na jednu stranu obchodní společnost. Ale majoritu (cca 70%) drží stát skrze ministerstvo financí a minoritu drobní akcionáři. A zadání ministerstva financí je evidentní - každý rok maximalizovat dividendy. Prostě na příští rok tady máte plán na objem dividendy a koukejte makat! A drobní akcionáři při pohledu na to číslíčko, když ví že cca 30% jde jim, neprotestují (moc). Jenže s tím je v konfliktu dlouhodobá strategie. Jakákoli větší investice do rozvoje a obnovy stabilních dlouhodobých zdrojů sráží dolů na několik let ziskovost, což se negativně projeví na objemu dividend. A dividendy evidentně mají prioritu.
Druhá strana ale je, že současně mají ze strany státu nalinkovanou tu čistotu a zelenost. Prostě budete čistí, to se před voliči a ostatními politiky dá prezentovat. Pod heslem Čistá Energie Zítřka (oficiální znění zkratky - viz stránky ČEZu) se holt nějaký menší chlup na investice teda pustí, to se dá obhájit před politiky a bankami. Konec konců taxonomie investic a její výhled u bank (ESG) říká, že toto je vlastně jediný přípustný směr kam lze do budoucna (a vlastně už pár let zpět) investovat. Takže ČEZ v minulosti masivně investoval do OZE. Jestli se nepletu, tak je snad největším vlastníkem FVE v ČR. Pod heslem když jsou z toho dotace, proč by na nich měli vydělávat nějací solární baroni a ne my, skupoval (a v menší míře sám budoval) FVE parky. Plus zahraniční investice do OZE.
Takže ČEZ tu má na jedné straně "starou" flotilu konvenčních elektráren, které nyní sypou zlatá vejce a na kterých z větší části stojí elektro-energetické zásobování ČR. Obzvláště jaderné elektrárny snáší diamanty. Na druhé straně tu ale má dotační OZE segment. Ten sice objemem není tak velký, ale také se v něm točí zajímavé peníze přes dotace a hlavně naprosto jisté peníze. Přesně podle hesla blbý kdo dává, blbější kdo nebere.
No jo, ale to je v konfliktu. Dotační OZE s povinným výkupem na trhu sráží cenu proti konvenčním elektrárnám. ČEPS který OZE povině vykoupí pak musí za každou cenu prodat. Zákazníci více spoléhají na krátkodobé trhy a spot, méně myslí dopředu. Takže cena na dlouhodobých kontraktech v tuto chvíli nic moc, jak píše pan hlavní ekonom Pavel Řežábek. Což v tuto chvíli s klapkami na očích vypadá jako problém. Vypadá, protože až dojde do tuhého, pár elektráren se odstaví, tak najednou nebude kde brát a cena vystřelí do závratných výšin. A pak ten kdo bude mít cokoli zase bude vydělávat. Teda když do toho nevstoupí stát a nevyhlásí třeba nějaký cenový strop, nebo nezavede kapacitní mechanismus kam dá cca 70% dostupného výkonu kterému bude platit tak jako teď OZE zaručenou cenu za to, že jsou...
Takže pan hlavní ekonom se naučil zvládat doublespeak. Na jedné straně bojuje za to, aby konvenční flotila byla zajištěna a mohla pokračovat, protože správně ví a poznamenává, že bez ní se síť zhroutí. A ví, že momentálně Německo už kapacitní mechanismus má a rozšiřuje a proti tomu nemáme na trhu šanci. Na druhé straně ale bojuje za rozvoj OZE, protože to je jistý a tučný cecek. Banky stejně na nic jiného už nepůjčí a stát na nic jiného moc nekývne protože si nechce srazit momentální zisk a dividendy a ještě v něčem fuj...
Takže se nedivým, že striktně soukromí vlastníci dalších výrobních zdrojů jsou proti tomuto těžce zkřivenému vidění světa a trhu. No ale jsou bohužel proti ČEZu malí a v evropském kontextu tuplem :(
To bude darda až se to vyučtuje
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se