Evropská komise navrhuje významnou změnu dlouhodobých trhů s elektřinou, obchodníci se staví proti

Návrh Evropské komise na reformu energetického trhu přichází se změnou, která může výrazně ovlivnit způsob obchodování na dlouhodobých trzích s elektřinou v kontinentální Evropě. Proti této změně se však staví hlavní aktéři na trhu s elektřinou z řad obchodníků, burz a provozovatelů přenosových soustav.

Dle návrhu Komise by mělo dojít k vytvoření tzv. hubu, známého například ze Skandinávie. Tento hub, s jehož návrhem přišel ACER ve svém dokumentu navrhujícím změny pro forwardové trhy s elektřinou, by měl společně s produkty pro zajištění přenosových práv z jednotlivých obchodních zón poskytnout lepší možnosti pro hedging výrobců a dodavatelů nacházejících se v zemích, jejichž trhy trpí nízkou likviditou. Příkladem může být například Rakousko.

Hlavní myšlenkou hubu, neboli virtuálního obchodního místa, je, že jeho vytvořením dojde ke sdružení nabídky a poptávky z méně likvidních obchodních zón, což umožní obchodníkům z těchto zón obchodovat na trhu s vyšší likviditou v porovnání s vlastní obchodní zónou.

“Virtuální uzly by měly odrážet agregovanou cenu z více nabídkových zón a poskytovat referenční cenu, kterou by měli operátoři trhu využívat k nabízení forwardových zajišťovacích produktů. … Regionální virtuální uzly by poskytnutím indexu referenční ceny měly umožnit sdružování likvidity a poskytnout účastníkům trhu lepší možnosti zajištění,” uvádí dokument Komise.

Obchodníci by se tak sdružovali v tomto obchodním bodě za cílem prodat nebo nakoupit kontrakty na elektřinu až na tři roky dopředu, jak je tomu běžné na forwardových trzích v jednotlivých obchodních zónách. Pro zajištění se proti rozdílu cen mezi produkty v hubu a cenami ve vlastní obchodní zóně by potom byla k dispozici přenosová práva mezi hubem a jednotlivými obchodními zónami spadajícími pod hub.

V současné době je pro obchodování dlouhodobých kontraktů s elektřinou v Evropě využíván zejména likvidní německý trh, který je podle ACERu také jediným dostatečně likvidním trhem kontinentální Evropy. Mnozí aktéři jsou tak nuceni praktikovat tzv. proxy hedging, tedy hedging na jiném než domácím trhu, aby se vyhnuli nízké likviditě na vlastních trzích.

Vývoj likvidity hlavních evropských trhů. Jako indikátor likvidity je použit tzv. churn faktor, který představuje poměr množství elektřiny zobchodovaného skrze burzy a brokery v dané obchodní zóně a množstvím spotřebované elektřiny v této zóně za stejné období. Zdroj: ACER

Nutnost proxy hedgingu na německém trhu s sebou přináší některá rizika, jako je například omezená možnost zajištění se proti cenovým rozdílům mezi německou obchodní zónou a dalšími obchodními zónami. To je zejména problematické pro trhy, jejichž cena se vyznačuje nízkou korelací s cenou kontraktů v německé obchodní zóně.

Dalším problémem může být pokles likvidity v případě rozdělení jednotné obchodní zóny Německa, o kterém se hovoří v souvislosti s nastávajícím přezkumem konfigurace obchodních zón v Evropě.

Současný návrh postrádá některé důležité podrobnosti, jako je například informace o tom, pro jakou oblast by měl být hub vytvořen, a tedy i zda se bude jednat o jediný hub pro kontinentální Evropu, nebo zda bude hubů vytvořeno více. Zatím také není jasné, jakým způsobem bude tvořena referenční cena obchodovaných kontraktů. Podle návrhu má tyto podrobnosti do prosince příštího roku vypracovat Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E).

Produkty pro zajištění rozdílu cen mezi hubem a jednotlivými obchodními zónami, neboli tzv. dlouhodobá přenosová práva vydávaná provozovateli přenosových soustav, by měla být finančního charakteru a měla by být vydávána s kratší splatností než je tomu doposud (od měsíce dopředu až po nejméně tři roky dopředu), aby byla v souladu s typickým časovým horizontem zajištění účastníků trhu. To je další změna oproti současnému stavu, jelikož aktuálně jsou tato práva vydávána na maximálně rok dopředu.

Návrh se setkal s kritikou obchodníků, burz i provozovatelů přenosových soustav

Hlavní bod návrhu, tedy vytvoření hubu, kritizuje jak Sdružení evropských obchodníků s elektřinou (EFET) a lobbistická skupina velkých výrobců elektřiny (Eurelectric), tak i Sdružení evropských energetických burz (Europex).

Europex argumentuje rizikem fragmentace likvidity na forwardových trzích v krátkodobém horizontu, ta by mohla nastat konkurencí hubu s německou obchodní zónou. V delším horizontu existuje podle sdružení riziko snížení celkové likvidity. Jako příklad uvádí pokles likvidity ve skandinávském hubu, ta podle Europexu poklesla za posledních pět let o polovinu.

Negativně se k návrhu vyjádřil i dánský provozovatel přenosové soustavy, společnost Energinet. Ekonom Energinetu Jim Vilsson uvedl, že navrhovaná reforma by mohla odradit obchodníky v obavách z nejasné regulace. Dodal, že navrhované schéma představuje riziko rozptýlení likvidity mezi několika huby, což by vedlo k horší tvorbě cen napříč Evropou. Zatímco cílem EK bylo poskytnout všem spotřebitelům lepší možnosti zajištění, návrh by tak mohl mít opačný účinek, uvedl Vilsson.

"Je nepochopitelné, že se to nechalo dojít tak daleko. Znepokojuje mě, že EK pouze následovala návrh ACERu, aniž by se zamyslela nad krátkodobými dopady," uvedl Vilsson.

"Je to experiment, který by mohl zničit trh s futures," dodal Vilsson

Evropská asociace provozovatelů přenosových soustav (ENTSO-E) volá zejména po podrobnějším vyhodnocení situace a zhodnocení možných alternativ k navrhovanému řešení.

Asociace upozorňuje také na finanční ztráty, které plynou provozovatelům přenosových soustav z nutnosti vydávat dlouhodobá přenosová práva. Jejich hodnota je totiž dlouhodobě pod vypláceným cenovým rozdílem. To v konečném důsledku zaplatí koneční spotřebitelé, jelikož tyto ztráty jsou ve většině zemí kryty přenosovými tarify.