Úložiště energie jsou podle EK klíčové pro energetickou bezpečnost a cenovou stabilitu

Úložiště energie jsou základním stavebním kamenem pro energetickou odolnost a bezpečnost EU, stejně jako pro stabilitu cen energií.  Uvedl to komisař pro energetiku Dan Jørgensen. Jejich rozvoj zároveň umožňuje větší integraci obnovitelných zdrojů energie (OZE) do soustavy.

Dosažení významného rozvoje energetických úložišť na území EU je jedním z hlavních cílů, které si Dan Jørgensen vytyčil pro dobu svého působení jakožto komisaře pro energetiku. Tím má být mezi lety 2024 a 2029. Do roku 2030 má EU podle Komise potřebovat přes 200 GW instalovaného výkonu, do roku 2050 dokonce 600 GW, a to oproti stávajícím 89 GW.

K tomu je nutné podotknout, že existuje více typů energetických úložišť. Z pohledu elektroenergetiky může jít v současnosti především o přečerpávací vodní elektrárny nebo bateriová úložiště. V delším časovém horizontu se mezi ně může významněji zařadit také „přeměna“ elektřiny na plynná paliva a pak zase zpátky na elektřinu – zde je řeč zejména o vodíku.  EU má každopádně aktuálně instalováno zhruba 53 GW v přečerpávacích vodních elektrárnách a 25 GW v bateriových úložištích, jak uvádí Montel.

„Ukládání energie je pro Evropu strategickým imperativem,“ řekl Jørgensen na Globální konferenci o ukládání energie v Bruselu.

Velký potenciál rychlého rozvoje mají především bateriová úložiště. V ČR je jejich samostatná instalace umožněna díky novelám energetického zákona od 1. 10. 2025. Dále již proběhla i soutěž o investiční podporu, která se však stále vyhodnocuje – zájem byl s ohledem na mírně stanovené podmínky účasti enormní. Celkem se soutěžilo o podporu v objemu 2 mld. Kč. Očekávání rychlého rozvoje v tuzemsku je tedy velké.

Tripartitní dohoda

Jørgensen v minulém měsíci rovněž oznámil, že Komise začala práce na tripartitní dohodě, jejímž cílem má být podpora dalších investic do ukládání energie a významnějšího propojení veřejného sektoru, developerů a dodavatelů. Dohoda by měla být podepsána v následujících měsících.

„Tím, že zajistíme poskytnutí rozsahu [z pohledu výkonu] a vytvoříme společné dobrovolné závazky, můžeme zvýšit jistotu a přinést více investic,“ uvedl Jørgensen.

S ohledem na podmínky na trhu a s předpokladem zapojení bankovního financování nicméně budou zapotřebí i konkrétní kroky jednotlivých členských států. S významným rozvoje OZE nebo úložišť totiž dochází ke kanibalizačnímu efektu výnosů a zmíněná investiční podpora nemusí stačit k dosažení národních cílů rozvoje úložišť.

Rozvoj bateriových úložišť napomůže také většímu rozvoji a integraci obnovitelných zdrojů do soustavy tím, že vyrovná cenovou křivku v průběhu dne – absorbuje přebytky během výrobní špičky a dodá energii v době odběrové špičky. Tím se zlepší jednak ekonomika zdrojů, které nemají provozní podporu a jsou závisle např. na denním trhu, ale také zvýší odolnost celého systému.