Horko a bezvětří vystřelilo ceny elektřiny. Česko zažilo večerní špičku nad 692 EUR/MWh

Evropské trhy s elektřinou v posledních dnech ukázaly opačnou tvář léta, než na kterou si investoři do fotovoltaiky v posledních měsících zvykli. Pozornost přitahují, místo poledních propadů spotových cen do záporných hodnot, extrémní večerní špičky. V Česku ceny ve středu vystoupaly nad 692 EUR/MWh a podobně napjatý vývoj trh očekává také ve čtvrtek.

Hlavním důvodem prudkého růstu cen je kombinace vysokých teplot, rostoucí spotřeby kvůli chlazení a slabé výroby větrných elektráren. Převládající počasí nad velkou částí Evropy sice podporuje solární výrobu, zároveň však omezuje výrobu z větrných elektráren. To zvyšuje cenu elektřiny zejména v hodinách, kdy slunce rychle ztrácí výkon a spotřeba zůstává stále vysoká.

Vysoká výroba solární a nízká výroba větrných elektráren je dobře patrná z grafu výroby elektřiny v Německu.

Situaci komplikuje také dostupnost klasických zdrojů. Ve Francii musely některé jaderné bloky omezit výkon kvůli vysoké teplotě vody v řekách, která limituje možnosti chlazení. Podle agentury Bloomberg se omezení týkala například bloků Nogent 2 a Bugey 3, zatímco Golfech 2 byl mimo provoz. Výkon snížila také švýcarská jaderná elektrárna Beznau. Vyšší teploty navíc zhoršují účinnost některých plynových zdrojů a mohou omezovat i přenosové kapacity vedení.

Napětí bylo patrné i ve Velké Británii. Tamní provozovatel soustavy NESO vydal na středeční večer mimořádné letní upozornění na nízkou výkonovou rezervu. Původně očekával nedostatek rezervy kolem 1,4 až 1,9 GW a vyzval výrobce, aby nabídli dodatečnou kapacitu. Varování bylo později zrušeno, přesto ukázalo, že extrémní počasí už není problémem pouze zimních špiček.

Večerní ceny se "utrhly" od poledne

Nejvýraznější cenový signál přišel ve večerních hodinách. V Německu se podle dat EPEX Spot obchodovala elektřina na vnitrodenním trhu ve středu večer až za 868 EUR/MWh, ve Francii cena dosahovala přes 414 EUR/MWh a ve Velké Británii se večerní kontrakty pohybovaly až kolem 426 liber za MWh. Francouzská výroba z plynu přitom ve středu vystoupala k 5 GW, nejvýše od dubna.

Ceny na spotovém trhu byly rekordní také v České republice. Podle dat z trhu vystoupaly ceny ve středu večer nad 600 EUR/MWh. Zásadní je přitom rozdíl proti poledním hodinám, kdy solární výroba stále drží ceny níže. Právě rozestup mezi polednem a večerem se stává jedním z nejdůležitějších signálů pro investice do krátkodobé flexibility.

Pro bateriová úložiště jde o přesně ten typ situace, na kterém může stát část jejich obchodního modelu. Čím větší rozdíl mezi cenou při vysoké výrobě fotovoltaiky a večerní špičkou, tím větší prostor pro arbitráž. Český trh s BESS je zatím na začátku, ale licencovaný výkon se již blíží 40 MW a ve výstavbě nebo pokročilé přípravě jsou projekty v řádu stovek MW.

Dobrá zpráva pro solární elektrárny

Současná vlna vysokých cen je zároveň nezvykle příznivá pro solární elektrárny. Ty v posledních měsících narážely především na nízké realizační ceny, protože vyrábějí právě v hodinách, kdy ceny na denním trhu klesají nejvíce. Letošní jaro ukázalo, jak rychle se tento problém prohlubuje.

Podle dat z Energostatu dosáhla realizační cena českých solárních elektráren v dubnu pouze 19,5 EUR/MWh. V květnu se po extrémně slabém začátku měsíce dostala na 41 EUR/MWh a v červnu zatím vychází přibližně na 53,6 EUR/MWh. To je více než loni v červnu, kdy činila zhruba 35,6 EUR/MWh, a současně výrazně lepší hodnota než v měsících se silnými poledními propady cen.

Neznamená to, že problém kanibalizace výnosů fotovoltaiky mizí. Spíše se ukazuje, že v období vysoké spotřeby a omezené výroby jiných zdrojů může mít solární výroba podstatně vyšší tržní hodnotu. Rozhodující ale zůstává profil po jednotlivých hodinách. Pokud vysoké ceny přicházejí až po západu slunce, samotná fotovoltaika z nich těží jen omezeně.

Pro Česko jde o varování i investiční signál

Pro českou energetiku je aktuální cenová epizoda důležitá ze dvou důvodů. Zaprvé potvrzuje, že letní špičky mohou být v budoucnu systémově významnější než dříve. S rostoucím využíváním klimatizací a postupnou elektrifikací spotřeby nebude napětí v soustavě výhradně zimním tématem.

Zadruhé jde o praktický argument pro rychlejší rozvoj flexibility. Česko stojí před odchodem části uhelných zdrojů, připravuje nové plynové kapacity, řeší kapacitní mechanismus a zároveň očekává další růst fotovoltaiky. Bez baterií, řízení spotřeby a dostatečně pružných zdrojů budou podobné cenové špičky častější. Pro investory do akumulace je to naopak další motivace k urychlení snahy uvést další zařízení do provozu, jelikož se i potenciál cenové arbitráže může brzy snížit.