Domů
Komoditní trhy
IEA: Současná energetická krize je horší než ropné krize ze 70. let
Zdroj: Flickr / Lindsey G / CC BY 2.0

IEA: Současná energetická krize je horší než ropné krize ze 70. let

Současná globální energetická krize a s ní spojený extrémní nárůst cen energetických komodit nejen na evropských trzích je dle výkonného ředitele Mezinárodní energetické agentury (IEA) bezprecedentní. Zásadní je především role Ruska jakožto vývozce řady klíčových energetických komodit, což krizi staví do zcela jiných rozměrů, než jakých dosahovaly ropné krize ze 70. let minulého století.

Ceny ropy, zemního plynu i uhlí v posledních měsících dosahují bezprecedentních hodnot, za kterými stojí jak omezení dodávek zemního plynu z Ruska, který proudí do Evropy plynovody, tak sankce uvalené na Rusko západními zeměmi v reakci na probíhající válečný konflikt na Ukrajině. Podle Fatiha Birola, výkonného ředitele IEA, je aktuální krize nesrovnatelná s energetickými krizemi ze 70. let, které byly vyvolány nedostatkem ropy.

"Nacházíme se uprostřed první globální energetické krize. Svět doposud nebyl svědkem takto rozsáhlé energetické krize z pohledu její hloubky a následků. Je protkána mnoha faktory včetně geopolitiky a věřím, že jsme možná zatím ani neviděli to nejhorší. Příští zima bude v Evropě velmi, velmi obtížná," uvedl Birol.

Zatímco v 70. letech byl zasažen trh s ropou poté, co v letech 1973 a 1979 došlo k omezení vývozu ropy z arabských zemí, aktuálně jsou zasaženy de facto všechny komodity napříč energetických komplexem. Podle Biroha je v aktuální krizi klíčová zejména role Ruska, které bylo před vypuknutím války na Ukrajině největším světovým vývozcem ropy a plynu, stejně tak jako významným hráčem na globálním trhu s uhlím.

Dalším rozdílem oproti 70. létům je rovněž rozvoj využívání obnovitelných zdrojů a elektromobility. Stejně tak v současné době řada zemí směřuje ke snižování uhlíkových emisí.

"Současná situace může také být zlomovým bodem v historii energetiky. Domnívám se tomu ze dvou důvodů – zaprvé, hnacími silami pro čistou energetickou budoucnost jsou dnes ekonomické skutečnosti, klimatické závazky a zároveň národní energetická bezpečnost," řekl Birol.

Druhý důvod Birol vidí v historických souvislostech se 70. lety, kdy ropné krize vedly k přehodnocení energetických politik a silnému tlaku na zvyšování energetické účinnosti, v tehdejším případě snižování měrné spotřeby pohonných hmot.

"Uvidíme nějaké napětí v některých zemích podle toho, jak propojí své národní požadavky na energetickou bezpečnost s klimatickými požadavky, ale země by neměly směřovat k rozsáhlým investicím do fosilních paliv," dodal Birol.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Vladimír Šťastný
13. červenec 2022, 09:16

Je snadné to dneska hodit všechno na Rusko. Na současnou krizi se v Evropě systematicky zadělávalo více jak 20 let fanatických tlakem na OZE, ale především neuváženým likvidováním původních zdrojů energie a Birol je jeden z těch, kteří tuto situaci způsobili.

Válečný konflikt na Ukrajině to bezpochyby všechno akceleroval, ale i kdyby se nestal, stane se něco jiného, co by zbořilo vzdušné zámky evropských politiků o obnovitelné a bezuhlíkové energetice. Možná dobře, že se tak stalo teď, kdyby to bylo za 5-10 let, byl by ten dopad ještě mnohem horší.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se