Domů
Komoditní trhy
Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu

Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu

Komoditní trhy
16 komentářů
20. květen 2022, 13:09
ČTK

Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (ruský Gazprom přeruší vývoz plynu do Finska):

24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranicí 100 eur za megawatthodinu (MWh). V průběhu března dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.

3. března – Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvedla, že Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu, a to prostřednictvím opatření, která by byla v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal).

8. března – Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

– Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

– Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.

11. března – Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek a také urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky.

23. března – Země EU by měly podle návrhu EK před nadcházející zimou povinně naplnit čtyři pětiny kapacity svých plynových zásobníků a mohou sáhnout ke společným nákupům plynu.

– Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce, kromě EU tedy i Spojených států, Kanady či Británie.

25. března – Biden a předsedkyně EK Ursula von der Leyenová oznámili, že Spojené státy v zájmu dosažení evropské energetické nezávislosti na Rusku dodají do Evropy do konce roku 15 miliard metrů krychlových zkapalněného zemního plynu (LNG). Cílem pro následující roky bude podle nich posílat přes Atlantský oceán ročně asi 50 miliard krychlových metrů nejméně do roku 2030. To odpovídá zhruba desetině celkové spotřeby plynu v EU.

– Lídři zemí EU se shodli, že jejich státy budou moci v zájmu snížení nebývale vysokých cen plynu sáhnout ke společným nákupům suroviny. Podpořili také návrh na zavedení povinnosti plnit před zimou plynové zásobníky.

28. března – Skupina nejrozvinutějších zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

30. března – Putin sdělil německému kancléři Olafu Scholzovi, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.

31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají odběratelé posílat peníze na svůj devizový účet u ruské banky, která za ně nakoupí rubly a provede platbu za odebraný plyn.

– Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.

1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.

– Evropská komise uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.

6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.

14. dubna – Ruský prezident Putin varoval, že případné přijetí energetických sankcí v podobě zákazu či zřeknutí se dovozu ruské ropy, plynu a uhlí by v první řadě zasáhlo iniciátory takových kroků, a to poklesem životní úrovně Evropanů a snížením konkurenceschopnosti evropských ekonomik.

27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech, jak Moskva požaduje. Gazprom později uvedl, že pokračuje v dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu v souladu s požadavky zákazníků.

11. května -Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil zhruba o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To ale Moskva odmítla. Bylo to poprvé od invaze, co byl export plynu přes Ukrajinu omezen.

12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce tím porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.

20. května – Finská společnost Gasum, která je státním velkoobchodem s plynem, oznámila, že ruská plynárenská společnost Gazprom od rána 21. května přeruší vývoz plynu do Finska.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Lukáš
20. květen 2022, 13:16

Fínsko podalo prihlášku do nato naraz so Švédskom takze za krátko môžeme čakať, že Rusko odpojí aj Švédov.

Rejpal
20. květen 2022, 19:39

Finsko nebylo odpojeno kvůli NATO, ale kvůli tomu, že neplatilo. Ruskové nebudou nikomu dávat plyn zadarmo. Natož pak Finům , kteří se obléhali ze severozápadu Leningrad a hladem a zimou tam zemřelo 800 000 Rusů většinou žen a dětí.

Ladislav Novák
21. květen 2022, 07:10

Člověče neblázněte, nebylo to Rusko (SSSR), kdo se pokoušel rozšířit své impérium na území Finska? To tady chcete dělat ruskou propagandu? 8-O

Jan Stehlik
21. květen 2022, 10:18

Propaganda je všude :-) . Ale nikdo vám nebude dávat zboží zadarmo . Také u vás ve kšeftě chtějí peníze .

Ladislav Novák
21. květen 2022, 19:57

No a ten výrok "Finsko neplatilo" je pravdivý nebo ne? Mělo snad Finsko nějaký důvod neplatit, a nebo platilo v měně podle smlouvy, kterou s Ruskem mělo, a Rusko si najednou usmyslelo, že to chce v rublech? Jak to teda je? :-)

Ladislav Novák
21. květen 2022, 20:22

Jedna věc je informovat a druhá šířit DEZINFORMACE. Což je taky záměrné zamlčení podstatné informace. Inu, ruská Putinova dezinfoparta se rozlézá po Internetu...

Věci se tedy mají takto:

"Finský podnik ... odmítl platit Gazpromu za dodávky V RUBLECH." (web ČT24)

Michal K.
20. květen 2022, 15:48

celkom zaujmava info, ze usa nechce bojkotovat rusku ropu

echo24. cz/a/Sg2aR/americke-zajmy-usa-tlaci-na-eu-aby-zcela-nebojkotovala-ruskou-ropu-boji-se-inflace

Richard Vacek
20. květen 2022, 16:34

Kdo tahá za kratší konec provázku je jasné z cen, kterými ČEZ "láká" nové klienty - elektřina 10 Kč/kWh, plyn 5 Kč/kWh.

Snad bychom si měli od Rusů nechat poradit, jak se žije v zemljance.

Ladislav Novák
21. květen 2022, 07:25

Vyrábí za míň než korunu a prodává za 10,- s DPH? Z něčeho ten meziroční nárůst zisku o +200% ČEZ vydělat musí... :-) Ale většinovým vlastníkem je stát / vláda. Ta, co jsme si zvolili, když se přijímala opatření pro prodej el. energie za ceny burzy v Lipsku. Pravda, tehdy jsme ještě měli elektřiny nadbytek, ale brzy se staneme čistými dovozci... A elektřina z OZE je ta nejdráž vyrobená a vykoupená do rozvodné sítě.

První, kdo v Česku začal zdražovat elektřinu (pro živnostníky a společnosti) byl v 90. letech Vladimír Dlouhý, tehdy tuším ministr hospodářství. Do té doby byla 1 kWh řádově za 1 Kč.

Emil
21. květen 2022, 07:48

ČEZ měl na konci loňského roku prodáno 79 % produkce na rok 2022 za 54,3 €/MWh, tj. 1,3 Kč. Kde jste vzal 10 Kč?

A za kolik to bylo v 90. letech v poměru k příjmům?

Richard Vacek
21. květen 2022, 10:08

Podíval jsem se na stránky Čez

a vybral "Elektřina – na 1 rok v akci

Chcete si zafixovat cenu, ale zároveň mít možnost brzy se rozhodnout třeba pro jiný produkt? Sáhněte po kratší jednoleté fixaci."

https://www.cez.cz/cs/podpora/ceniky.html

Emil
21. květen 2022, 15:13

To je míchání hrušek a jablek.

Ivan Novák
21. květen 2022, 11:44

Personifikovat je v lidské povaze, vzniklo to zřejmě v době lovců a sběračů, kdy cizinec byl potravní konkurent a cizí tlupu účinně dezorganizovala eliminace jejího vedoucího. Svého času se mezi lidem v českých korunních zemích tradovalo, že Slezsko prohrála Marie Terezie v kartách, bylo to srozumitelnější vysvětlení než nějaké Války o dědictví rakouské, teď tedy, hm, V. Dlouhý a elektřina. Spíš si pamatuji, že v devadesátkách byla inflace vyšší než teď, byla způsobena tržním otevřením ekonomiky po zrušení státem určovaných cen (předávacích cen mezi podniky i koncových cen pro obyvatele), a tehdy naprostá většina Čechů chápala, že cokoli jiného by bylo ještě horší, poáč socík a jeho třetiligová nevýkonnost byly v čerstvé paměti.

Oddělit se od většího, stále ještě jakžtakž konkurenčního trhu by v dlouhodobém výsledku vedlo k větším potížím, viz doba před r. 1990, toaletní papír podpultovka... Dále, pokud vím, systém povolenek i nové emisní limity stále platí, a jestli si nevyštěkáme zcela mimořádnou výjimku, v příštích pár letech velký balík českých uhelných výroben elektřiny prostě zmizí z nabídky. Problém je v regulaci, spočívající v zabetonované podpoře extrémně nákladného mixu zdrojů, ve vcelku bezzubém přikyvování požadavkům přirozených monopolů, a v nedostatečné diverzifikaci vnějších dodavatelů, vedoucí k tomu, že Rusům jejich jejich nynější strašlivou krvavou agresi musí platit část členů EU.

Karel Navratil
20. květen 2022, 17:22

Zatím buďme rádi, za tak lacinou elektřinu, plyn a chleba.... To valceni nás bude holt neco stát, když jsme se na Minske dohody vykašlal...

Ladislav Novák
23. květen 2022, 18:21

Další DEZINFORMACE... Na dohody z Minsku se vykašlalo v první řadě Rusko.

Maly Jarda
21. květen 2022, 15:31

To nevadí že bude vše mnohem dražší včetně plynu , USA to zaplatí .. tedy vlastně oprava .. my to zaplatíme USA

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se