Domů
Názory
Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy
Zdroj: Unsplash

Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy

Obsah tohoto článku nebyl zpracován ani upravován redakcí webu oEnergetice.cz a článek nemusí nezbytně vyjadřovat její názor.

Zelené organizace uveřejnily svou energetickou koncepci. Na rozdíl od předchozích počítá s využíváním jaderných zdrojů, které se podařilo postavit a zachovat i přes jejich intenzivní boj proti nim. I tak nedokáží bez postaveni nových jaderných bloků zajistit přechod k nízkoemisní energetice. A to i za předpokladu extrémně intenzivního využívání větrných turbín, a hlavně zdrojů na biomasu, které by pravděpodobně mělo hodně dramatické environmentální dopady. Je tak dobré se podívat na jejich představy podrobněji a srovnat je s realitou.

Organizace Greenpeace a Hnutí Duha představili společně svou energetickou koncepci. V ní se projevuje velmi dramatický posun v jejich postoji k jaderné energetice, zvláště u Greenpeace. Přesto však u těchto organizací nedochází k dostatečné sebereflexi a prosazovaná energetická koncepce je stále mimo realitu. Hlavně však hrozí způsobit při své realizaci zásadní environmentální škody a bude mít při své uskutečňování dramatické dopady na sociální a životní úroveň českých občanů.

Než se podíváme na současnou energetickou koncepci, věnujme se těm předchozím, a hlavně reálné činnosti těchto organizací v oblasti energetiky. Od příchodu Greenpeace do České republiky a založení Hnutí Duha v roce 1989 bylo hlavní jejich činností a dominantním cílem přímých akcí boj proti jaderné energetice a zabránění výstavbě jaderných bloků v Temelíně a boj za odstavení jaderné elektrárny Dukovany nejpozději po třiceti letech jejího provozu.

Zakladatelé Hnutí Duha Jan Beránek a Jakub Patočka i tehdejší představitelé Greenpeace nejen v minulosti, ale i v současné době, považují za největší chybu, že se jim nepodařilo zabránit výstavbě dvou jaderných bloků v Temelíně (viz třeba zde). Naopak za hvězdné období považují čas boje proti Temelínu i Dukovanům a to, že se v Temelíně málem podařilo zastavit stavbu úplně, a v každém případě se zabránilo tomu, aby se postavily bloky čtyři, jak bylo plánováno. I po spuštění dvou temelínských bloků v roce 2000 se ještě řadu let snažily o jejich odstavení i prostřednictvím soudních napadání. Energetická koncepce Greenpeace, která platila až do současnosti stále počítala s rychlým odstavením Dukovan.

V tomto směru je nová koncepce pokrokem. Počítá s provozem jaderné elektrárny Temelín přes rok 2050 a u Dukovan se předpokládá provoz nejméně padesát let, ale spíše dokonce až do poloviny let čtyřicátých. Podporou dalšího provozu již existujících jaderných bloků se významně odlišuje postoj českého Greenpeace od postoje jeho mezinárodního vedení. I přesto, že vzali zelení aktivisté na milost jadernou energetiku alespoň do této míry, jejich nová energetická koncepce jasně ukazuje, že bez nových jaderných zdrojů u nás cesta k nízkoemisnímu mixu možná není. Pro přiblížení k němu pak musí přistoupit k masivnímu zavedení energetického využívání biomasy, které hrozí dramatickými environmentálními dopady. Stejně tak musí věřit na dramatický zlom v technologiích akumulace, jako je třeba masivní využívání vodíku, a možnosti importovat nezanedbatelné objemy elektřiny ze zahraničí. Neexistence možnosti přejít úplně k nízkoemisnímu mixu i v případě, že budeme využívat stávající jaderné bloky co nejdéle, jasně ukazuje, v jak katastrofální situaci by u snižování emisí Česko bylo v případě, když by se organizacím Greenpeace a Hnutí Duha podařilo zlikvidovat jadernou energetiku u nás úplně, jak se intenzivně snažily.

Výroba elektřiny po zdrojích v Německu za poslední týden, který nebyl ve větru úplně špatný. Zelená je biomasa, světlá modrá vodní, tmavě modrá mořské větrné, středně tmavě modrá pozemní turbíny a žlutá sluneční zdroje. Šedé jsou klasické zdroje, fosilní a jaderné. Světlejší fialová čára ukazuje spotřebu elektřiny a tmavá čára emise CO2. (Zdroj Agorametr)

Nová energetická koncepce Greenpeace a Hnutí Duha

Nová energetická koncepce zelených organizací dostala název Energetická revoluce. Jejími základními pilíři jsou extrémně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů, a to větrných, fotovoltaických, a hlavně také využívání biomasy. Autoři koncepce uznávají, že potenciál v nových vodních zdrojích je už u nás minimální. Předpokládá se elektrifikace dopravy i průmyslu, předpokládaným využitím tepelných čerpadel i ukládáním energie do tepla se má částečně elektrifikovat i vytápění. Hodně se spoléhá na akumulaci, včetně sezónní do vodíku.

Klíčové je i posílení přeshraničních vedení, aby bylo možné v dobách přebytku výkonu elektřinu vyvážet a v dobách nedostatku pak dovážet. Zde je však možné upozornit na značný zádrhel v této oblasti. V dominantní části evropských států se předpokládá masivní výstavba větrných a fotovoltaických elektráren. Naopak stabilní jaderné a uhelné bloky se mají odstavovat. To platí zvláště u sousedního Německa. Je tak vysoce pravděpodobné, že v době přebytku větru a slunečního svitu budou chtít všichni elektřinu vyvážet a v situaci, kdy nebude vítr a slunce nebude svítit, budou mít všichni elektřiny nedostatek. Vysoká propojenost tak nakonec nikomu nepomůže.

Výroba, spotřeba a cena elektřiny v Německu v posledním týdnu. Zelená barva jsou obnovitelné a šedá klasické. Fialová linka je spotřeba elektřiny a světle modrá linka její cena. (Zdroj Agorameter).

Podívejme se podrobněji na několik klíčových problémů navrhované energetické koncepce, které přiznávají i její autoři. Předpokládá se navýšení instalovaného výkonu větrných turbín z dnešních 0,318 GWp na 2,3 až 4,8 GWp v roce 2030 a dokonce 8,8 až 16 GWp v roce 2050. Nižší hodnoty jsou spojeny s méně ambiciózním scénářem, který předpokládá stále velmi intenzivní využívání plynových elektráren. Vyšší hodnoty jsou pak spojeny s velmi ambiciózním scénářem. Připomeňme, že v Česku mají největší turbíny výkon 3 MWp a větší se těžko z geografických a dopravních důvodů budou budovat. Ambiciózní scénář tak předpokládá instalaci okolo 1600 turbín v roce 2030 a v roce 2050 pak dokonce okolo 5300. To reprezentuje opravdu dost dramatický zásah do krajiny. A i studie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nepovažuje tak masivní počet instalací za pravděpodobný a akceptovatelný veřejností, v jejíž blízkosti se budou turbíny instalovat. Obrovským problémem je i to, že výběr stanovišť, vyřízení stavebních povolení, posouzení dopadů stavby na životní prostředí, a nakonec realizace stavby bude trvat při tak velkém počtu turbín hodně dlouho. Připomeňme, že pro jaderné bloky je už stavební místo připraveno a řada povolení už byla získána.

Výkon instalovaných fotovoltaických panelů by měl vzrůst ze současných 2,2 GWp do roku 2030 na 7 až 10 GWp a v roce 2050 pak na 23 až 33 GWp. Na rozdíl od větrných elektráren lze fotovoltaické stavět poměrně rychle, jak ukázal i boom u nás na konci prvního desetiletí tohoto století. Problémem však je, že v letních měsících by kolem poledne překonávala výroba násobně potřebný výkon. Naopak v zimním období by i při takovém výkonu fotovoltaické elektrárny dodávaly jen minimum potřeby. Tak masivní instalace těchto elektráren předpokládá zároveň velmi masivní využití akumulace, a to i sezónní. Pokud se podaří i při tak velkých plochách omezit fotovoltaiku na střechy, brownfieldy, případně agrofotovoltaiku, nemusí být samotná instalace environmentální problém. Daleko větší ekologické dopady by však měla potřeba surovin nejen na samotné panely a potřebnou elektroniku, ale hlavně na zařízení pro potřebnou akumulaci.

Výroba elektřiny po zdrojích v Německu v době, kdy je v celém regionu téměř bezvětří (zdroj Agorameter).

Zdaleka největší environmentální dopady by u této energetické koncepce mělo předpokládané masivní využívání biomasy. Předpokládá se nárůst instalovaného výkonu ze současných 0,8 GW na 2,2 až 3 GW v roce 2030 a 4,0 až 4,4 GW v roce 2050. V maximu předpokládané více než pětinásobné zvýšení výkonu zdrojů na biomasu znamená velice extenzivní nárůst energetického využití krajiny. I autoři této energetické koncepce upozorňují, že velmi intenzivní využívání krajiny pro produkci energetické biomasy se neobejde bez omezení produkce potravin a rozšíření prostoru pro pěstování energetických plodin. Předpokládají, že by se toho mohlo docílit změnou stravovacích návyků společnosti, spočívajících ve významném omezením spotřeby masa a na plochu náročných plodin. Předpokládá se i dovoz energetické biomasy nebo zmíněných potravin. Takový dovoz a spalování dřevní hmoty pro produkci energie se nyní masivně realizuje v Dánsku, Nizozemí a Velké Británii, kam se vozí pelety z Ameriky i Ruska. Nejen podle mého názoru se v tomto případě jedná o environmentální zločin.

Kapacity pro akumulaci, které tato koncepce vyžaduje, jsou značně velké. Problémem případného využití přečerpávacích elektráren jsou environmentální dopady vodních děl. Jejich horní nádrže by se musely stavět v ekologicky cenných horských partiích. Baterie jsou značně surovinově náročné. Přečerpávací elektrárny i velká bateriová úložiště však zajistí jen krátkodobou akumulaci. Neumožní však přebytky z letního období, kdy je velká produkce fotovoltaiky, přesunout do zimy. Stejně tak neumožní přesunout přebytky několikadenního větrného období do delší doby se zimní inverzí. K tomu by se musely v masivním měřítku zavést metody P2G a výroby vodíku. Je třeba připomenout, že v současné době jsou tyto technologie ve stádiu prototypů a testovacích menších poloprovozů. Kdy bude možné je nasadit v masivním měřítku, je pořád otevřenou otázkou. Ekonomické náklady spojené s nutností širokého využití akumulace mohou být dramatické.

Elektřina v Německu v době, kdy téměř nesvítilo. Cena elektřiny v té době překročila i 400 EUR/MWh. (Zdroj Agorameter).

Realizace koncepce Energetická revoluce hrozí velmi dramatickými environmentálními dopady, které mohou být i mnohem vyšší, než by mohl být příznivý vliv dosaženého snížení emisí skleníkových plynů. Vliv odstavení uhelných zdrojů před tím, než za ně bude náhrada zajišťující nejen celkovou výrobu, ale také jejich regulační funkci, na naši ekonomiku, bezpečnost a sociální úroveň může být zničující. Je také třeba připomenout, že náhrada uhelných bloků plynovými nemusí být z pohledu emisí skleníkových plynů žádnou výhrou. Pokud se započítají úniky metanu při těžbě a dopravě plynu, nejsou na tom plynové elektrárny o moc lépe. Co nejrychlejší odstavení uhelných zdrojů bez ohledu na postup jejich náhrady je tak jednou z nejnebezpečnějších stránek této koncepce.

Energetická koncepce Greenpeace a Hnutí Duha, hlavně její velké nároky na využití biomasy, by extrémně zvýšila na zemědělskou a lesní krajinu a naše životní prostředí. Lesy v okolí Žihle (foto Vladimír Wagner).

Efektivní cesta k nízkým emisím u nás

Už jsem několikrát psal, jaká by měla být podle mého názoru cesta k nízkoemisnímu mixu u nás. Mělo by jít o postupný přechod ke kombinaci jaderných a obnovitelných zdrojů. Uhelné zdroje by se měly vypínat až tehdy, když bude vybudována jejich náhrada v oblasti výroby i regulace. V jaderné oblasti by se měly postupně vybudovat dva velké bloky v Dukovanech a dva další v Temelíně. V roce 2050 by tak dostupný výkon v jaderných zdrojích mohl být okolo 7 GWe. Pokud by se do komerční nabídky dostaly malé modulární reaktory, mohly by se postupně začít využívat v decentrálnější energetice. V souhlase s předchozí koncepcí nepočítám také s větším navýšením využití vodní energie. Nějaké možnosti sice přinášejí například nová díla spojená se zatopením vytěžených uhelných dolů, ale jsou omezené.

Fotovoltaika je ideální pro vykrývání denních špiček ve spotřebě. Ideální by pak byl instalovaný výkon, který poryje tuto špičku v maximu výroby v letních měsících. Jde tak nyní o zhruba 5 GWp. V závislosti na změnách spotřeby elektřiny, možnostech akumulace a pří rozložení orientace fotovoltaických elektráren pro rozšíření píku produkce by mohl být ideální efektivní instalovaný výkon odpovídajícím způsobem vyšší. Ve větru nemá příliš význam u nás s instalacemi příliš překračovat hodnotu 1 GWp. Je třeba počítat s tím, že ve větrných obdobích bude hlavně Německo produkovat obrovské přebytky větrné elektřiny a bude je potřebovat někam udat. Fotovoltaika a větrníky by měly být dominantně budovány v decentralizované podobě a preferovaně v souběhu s akumulací.

Zdroje na biomasu by měly být budovány jen v souladu s regionálními možnostmi a dostupnosti biomasy ze zemědělského a lesnického odpadu. Mělo by jít o decentralizované zdroje s omezenou svozovou vzdáleností. Krajina by měl být dominantně využívána pro produkci potravin a environmentální funkce. Nemělo by docházet k intenzivní produkci energetických plodin. Zvláště v době, kdy je potřeba podpořit udržitelnost krajiny, vodního režimu a její ekologickou kvalitu.

Je jasné, že se koncepce bude v budoucnu vyvíjet. Celková spotřeba bude záviset na postupu elektrifikace a zvyšování efektivnosti i dosažených úsporách. Pokud se ukáže, že dokážeme efektivně stavět velké jaderné bloky III. generace, je možné v budoucnu zvážit výstavbu další velké jaderné elektrárny. Potenciální místa jsou. Pokud půjde dopředu rychleji vývoj v oblasti akumulace, bude možné zvýšit instalovaný výkon fotovoltaiky nebo větrných zdrojů, případně dovoz obnovitelné energie od našich sousedů. Vzhledem k tomu, že s vysokou pravděpodobností bude v bezvětrných zimních obdobích nastávat v Evropě nedostatek elektřiny, měla by mít Česká republika takový mix, aby ji v každém okamžiku dokázal zajistit potřebný výkon. Je tak třeba myslet na dostatečné posílení stability a flexibility použitého energetického mixu.

Co ukazuje dnešní situace?

Současná situace s nedostatkem plynu, elektřiny a jejich vysokými cenami by pro nás měla být dostatečným varováním k tomu, abychom k energetické bezpečnosti přistupovali zodpovědně a strategicky. Dnešní krize v energetice má několik příčin a existuje nebezpečí, že některé z nich se budou v budoucnu zhoršovat. Klíčovou je skutečnost, že se nejen v Evropě uzavírají jaderné a uhelné elektrárny a při jejich nahrazování se spoléhá na plyn. Jak už jsem psal dávno, takový trend vede k tomu, že vzniká silná konkurence mezi požadavky z produkce tepla a elektřiny, a tím i tlak na zvyšování spotřeby i cen plynu. Navíc neustálá dehonestace fosilních zdrojů vedla k poklesu investic i do těžby plynu.

Zvyšování podílu solárních, a hlavně větrných zdrojů vede k tomu, že začínáme být stále silněji závislí na počasí. A v tomto roce byla produkce větrníků v Evropě ve srovnání s jinými roky nízká. Jejich výroba tak musela být nahrazena plynem a jeho spotřeba tak vzrostla. Tyto příčiny se mohou zvýrazňovat, a to značně, i v budoucích letech. Nejen Evropa chce pokračovat se zavíráním uhelných a jaderných bloků. Stále více se tak bude spoléhat na větrné a solární zdroje. Dalším vlivem, který přispěl ke zvýšení spotřeby plynu, byl restart ekonomiky po útlumu během covidové pandemie.

Výroba elektřiny za poslední měsíc. Je vidět, že i u Německa, které instalovalo ve fotovoltaice i větru přes 50 GWp, tedy hodnotu blízkou okamžité potřebě, dominantně dodávají klasické zdroje. A emise CO2/MWh jsou vždy násobně vyšší než ve Francii. (Zdroj Agorameter).

Pokud jde o cenu elektřiny v Evropě, tak ta byla ovlivněna i růstem cen emisních povolenek. Jejich vliv nespočíval jen v přímém dopadu vzrůstu jejich cen do ceny elektřiny, ale také tím, že přispěly k přesunu od uhelných zdrojů k plynovým. Vzrostla tak i spotřeba plynu a tlak na jeho cenu. Současná extrémní volatilita trhu s plynem v Evropě, která ovlivňuje i cenu elektřiny, je dominantně dána tlakem Evropské unie na přechod od dlouhodobých smluv na okamžité nakupování na komoditní burze. Předpokládalo se, že konkurence kapalného plynu z USA a Blízkého východu i evropské těžby srazí cenu plynu dodávaného z Ruska. A v dobách, kdy byl spíše přebytek produkce plynu a nižší spotřeba, to opravdu fungovalo. V současné době, kdy produkce nestačí saturovat vysokou potřebu, pak může dojít k situaci, kterou pozorujeme. Američané a Blízký východ posílají raději svůj zkapalněný plyn do Asie, která jim nabízí vyšší ceny a v Evropě pak nastaly výpadky těžby. Ruský Gasprom plní spolehlivě své závazky z uzavřených smluv, ale plynem navíc raději plní před tuhou ruskou zimou domácí zásobníky nebo je v případě možnosti také raději pošle za vyšší cenu do Asie. Důraz Evropské unie na snahu o co největší snížení okamžité ceny na úkor dlouhodobější stability a bezpečnosti tak vedl k současné krizi.

V prezentacích vedoucích představitelů Evropské unie se vyhlašuje, že opakování stávající cenové krize lze zabránit dalším intenzivním budováním větrných a slunečních zdrojů. Reálně však současná situace jasně ukazuje, že to není pravda. Pokud by ceny elektřiny u nás byly vytvářeny bez vlivu našeho německého souseda, byly by dáný cenou uhelné elektřiny a určitě by nebyl nedostatek výkonu, který by tlačil ceny nahoru. Zatím totiž máme dostatek zdrojů, a velký podíl jaderných a uhelných. Vyšší instalovaný výkon ve větru nebo fotovoltaice by u nás situaci v současné zimě nezměnil. Německo patří k zemím, které mají jeden z největších instalovaných výkonů větrných i fotovoltaických zdrojů. Přesto je to právě tento stát, který má největší problémy s dostatkem výkonu v poměrně četných bezvětrných dnech a jeho plynové elektrárny jsou těmi závěrnými, které dramaticky zvyšují ceny plynu i u nás. Problém je, že v době, kdy nefouká a nesvití, je příspěvek větrných a solárních zdrojů zanedbatelný. Na tom nic nezmění žádné další zvýšení jejich výkonu. Pokud naopak fouká hodně, tak by musel být nově instalovaný výkon z velké části odstavován. Celkově tak instalace nových velkých výkonů obnovitelných zdrojů zvýší chaotičnost a volatilitu systému a spotřebu plynu při stávajícím počasí příliš nesníží.

Produkce, spotřeba a cena elektřiny v Německu za poslední měsíc. Je vidět, že se vyskytují větrné dny, kdy se cena na okamžité burze dostává až na nulu, ale dominantní část měsíce dodávají obnovitelné zdroje jen menší část elektřiny. (Zdroj Agorameter).

Závěr

Předchozí přehled ukazuje, že většina příčin, které vedou k současné vysoké ceně a její volatilitě u plynu a elektřiny, není krátkodobá a přechodná. Řada z nich je pak spojena i se současnou politikou nekritické adorace obnovitelných zdrojů a dehonestace zdrojů jaderných. Což jsou přesně ty faktory, které jsou obsaženy i v energetické koncepci navrhované organizacemi Greenpeace a Hnutí Duha. Bohužel je současná energetická politika Evropské unie postavena více na ideologickém základě než na racionálních faktech a znalostech. Tím je poznamenaná i energetická koncepce zelených aktivistů. A právě z tohoto důvodu by její realizace vedla k zásadním environmentálním škodám, snížení emisí by se nedocílilo, a navíc by hrozila i dramatickými bezpečnostními riziky a sociálními dopady. O riziku z masivního využívání biomasy, ke kterému některé státy Evropy přistoupily, jsem už psal. Myslím, že v okamžiku, kdy se začnou dopady masivní výstavby větrníků v krajině a záboru cenné zemědělské a lesní půdy pro intenzivní pěstování energetických plodin projevovat, postaví se proti této koncepci každý environmentálně cítící člověk. Tedy i členové a podporovatelé Greenpeace a Hnutí Duha. Předpokládám, že své názory změní i celá řada autorů, kteří volají po rychlém odstavení uhelných zdrojů a výstavbu čistě těch obnovitelných (zde, zde a zde). Hlavní jejich chybou je, že neřeší otázku regulace a předpokládají rychlý dramatický technologický zlom v akumulaci.

V prezentaci Energetické revoluce se zdůrazňuje, že jaderné zdroje jsou drahé oproti obnovitelným. Tato informace však není pravdivá. Cena výstavby zdroje s odpovídající produkcí elektřiny je srovnatelná. Pokud navíc vezmeme v úvahu více než dvojnásobnou životnost jaderných zdrojů, jsou na tom i lépe. Problémem je, že jde o jednorázovou velkou dlouhodobou investici a klíčově ji může ovlivnit cena peněz. Tu silně ovlivňuje vybraný finanční model. Pokud je stavba realizována jako strategická investice státu k zabezpečení bezpečné a levné energie, tak je cena elektřiny z jádra plně konkurenceschopná s elektřinou z větrných a fotovoltaických zdrojů. Pokud navíc započteme náklady akumulace a zálohování u těchto obnovitelných zdrojů, může být cena jejich elektřiny až násobná oproti té z jaderných zdrojů.

Pokud chceme opravdu realizovat přechod k nízkoemisnímu mixu efektivním způsobem s minimem negativních environmentálních a sociálních dopadů i rizik, tak cesta navrhovaná hnutími Greenpeace a Hnutí Duha v jejich Energetické revoluci není tou správnou, právě naopak.

Diskuze autora o tématu s Milanem Smržem z asociace Eurosolar:

https://www.youtube.com/watch?v=S5P_2_Z5mCU

Štítky:Názor

Komentáře

(63)

hlpb

1. listopad 2021, 09:18

Info pro jaderného aktivistu, který sepsal tuto svojí představu. Jeho předpoklady nevychází z reality, jeho tvrzení, že V ČR je možné stavět větrníky o maximálním výkonu 3 MWp, je milný. Než něco takového napíše, mohl by si zjistit, že se v ČR bude realizovat VTE s větrníkem o výkonu 4,2 MWp. Není pochyb, že v budoucnu budou i u nás větrníky o výkonu 5 MWp a více. Doporučení , je potřeba lépe studovat.

Emil

1. listopad 2021, 09:55

Bláho, žádné tvrzení, že "V ČR je možné stavět větrníky o maximálním výkonu 3 MWp" v článku není, tak si nevymýšlejte. Výrazně vyšší výkony ve většině lokalit nedávají ekonomický smysl, protože vyšší instalované výkony se uplatní hlavně v lokalitách s vyšší průměrnou rychlostí větru, kterých v ČR příliš vhodných není. To potvrzuje např. i loňská studie potenciálu větrné energie od AV ČR:

"Dopad na velikost celkové výroby v různě větrných lokalitách je demonstrován na obr. 3b a v tab. 7. Je patrné, že v méně větrné lokalitě (průměrná rychlost větru v ose rotoru 6 m/s) je přínos zvýšení výkonu generátoru z 2,4 na 3,6 MW (tedy o 50 %) podstatně nižší (6,0 m/s, přínos 904 MWh/rok, resp. 12,2 %) než v silně větrné lokalitě (7,5 m/s, přínos 2334 MWh/rok, resp. 21,7 %). V absolutní hodnotě je tak přínos silnějšího generátoru při průměrné rychlosti větru 7,5 m/s více než 2,5násobný než v místě s průměrnou rychlostí 6 m/s. Zatímco v prvním případě se tedy investice do výkonnějšího generátoru a souvisejících zařízení pro takto malý nárůst výroby nejspíše nevyplatí, v druhém případě tato investice nejspíše smysl dávat bude. (Uvažovány jsou hodnoty hrubé výroby energie, v případě reálné výroby energie však bude situace analogická.)"

Navíc se dost často při povolovacím procesu takových elektráren uplatňuje omezení na velikost turbín kvůli dopadům na okolní obyvatelstvo, tak jako se to děje i okolních zemích.

Vladimír Wagner

1. listopad 2021, 10:20

Ano pane Blaho, jedna turbína s výkonem 4,2 MWp se plánuje postavit. Ovšem k těm problémům, které zmínil Emil, bych přidal i problém s dopravou velmi velkých komponent do geograficky problematických horských oblastí. Prostě těch větších bude velmi omezený počet a naopak bude i dost menších než 3 MWp (z důvodů, které byly v diskuzi zmíněny). Takže počítat se středním výkonem 3 MWp pro určení počtu turbín je velmi korektní (když počítám střední hodnotu výkonu 3 MWp, tak je snad jasné, že nevylučuji i výstavbu větších).

hellokitty

1. listopad 2021, 17:39

clanok som si precital aj napriek nazvu, ktory evokuje narativ vyhradenia sa voci "zelenym aktivistom" (my a oni... ti druhi) a je prekvapivo dobre spracovany

co sa tam ale vobec nespomina je v ramci nejakej energetickej koncepcie snaha o znizovanie celkovej spotreby, nielen emisii ale celkovo energie, to je jedna z najlacnejsich a najrychlejsie realizovatelnych moznosti, t.j. hlavne podpora zateplenia budov

celkovo opustit ten zastaraly pohlad "nekonecneho rustu HDP" a pozriet sa na to novym pohladom, ktory zohladnuje nase moznosti vo svetle zmeny klimy, naucit sa nebyt tak pohodlny a konzumny

Pavel Veselý

30. říjen 2021, 14:09

Díky za další kvalifikovaný článek autora. Už se těším na "vědecké" námitky p. Vaněčka, který bohužel nikdy něco podobného nestvořil.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 18:42

Jsa vyzvám, reaguji několika drobnými poznámkami.

Kolega Wagner nechce pochopit, že se časy mění, že nejen Duha a Greepeace chtějí energetický přechod, že třeba velmi konzervativní Švýcaři chtějí totéž.

Taky chtějí nechat dožít staré JE a nestavět nové, chtějí budovat pozvolna, rozvážně, co nejlevněji, energetiku novou, bez jádra a bez uhlí.

Už mnohokrát jsem zde psal o tom, že pan Wagner nebere v potaz rychlý vývoj fotovoltaiky, větrných elektráren či bateriových akumulačních systémů a elektromobility.

Jako zajímavou kuriozitu k přemýšlení třeba o větrných elektrárnách, ať se podívá na toto zajímavé video z jižního Německa

autozive.cz/preprava-velkeho-nakladu-pomoci-specialniho-navesu

Co jde, když lidé neříkají: to néééjde.

O čem vypovídají veškeré grafy výroby elektřiny z OZE a ostatních zdrojů v Německu? Dle mne jen o tom, že Německo nemá ještě dostatek FVE a VtE aby mohlo nějak ambiciozně vypínat elektrány uhelné, když už se rozhodlo urychleně zbavit svých JE. Dva zajíci najednou se těžko honí.

Závěr: je lépe se chovat racionálně, třeba jako mí milovaní Švýcaři, s kterými spolupracuji na fotovoltaice již 35 let. Nepředhánět se v závazcích na nejrychlejší odstranění uhelných elektráren,

ale co nejrychleji budovat obnovitelné zdroje, u nás především FVE a VtE, vše při maximální spolupráci s obcemi, občany, a řídit se tím, že vše musí být maximálně finančně výhodné pro naše obce a občany (a ne pro nějaké zahraniční investiční fondy).

Staré zdroje nechávat v záloze až do doby jejich nahrazení zdroji novými, čistými, bezodpadovými, bezemisními.

Vinkler

30. říjen 2021, 18:50

Vážený pane Vaněčku, pokud jsou ceny ee dlouhodobě záporné, má Německo již nyní přebytek FV a VT. Stavět nové je vyhazování peněz, dokud se nevyřeší kam ee dávat při přebytku. A to bude trvat mnoho let a přijde za velké peníze. Větší než JE.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 19:15

Vyhazování peněz je rozestavět jadernou elektrárnu (na 10, 20 i více let,

příklady známe...)

Pavel Veselý

30. říjen 2021, 19:22

Nezklamal. Zase stejne blafy bez pochopení elementární fyzikální reality. Pan Vinkler to řekl naprosto přesně.

Vinkler

30. říjen 2021, 19:44

Pane Vaněčku, myslím že při ceně baterií řádově 100USD/kWh je i krátkodobé skladování (více než několik hodin) cenovou utopií. A ve skutečnosti je třeba skladovat týdny až měsíce, výkon, energie, a cena - to už tady zaznělo asi před týdnemm nebudu se opakovat. Je to cca 6 JE v česku a asi 90 JE v evropě za tu cenu. Doba poklesu potřebné skladovací ceny pod 10 USD/kwh- to nebude asi ani za 40 let.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 19:48

Pane Vinkler, postavit bateriovou akumulaci bude pro Němce mnohem, mnohem rychlejší než pro nás jenom vyhotovit dokumentaci pro novou jadernou elektrárnu Dukovany 2. Mimochodem, za kolik let fyzicky začne stavba JE Dukovany 2? Jaký je Váš tip?

V Kalifornii to zvládají (tu bateriovou akumulaci, od návrhu po výstavbu, ne jadernou dokumentaci) do 3 let.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 20:38

Pane Vinkler, když si vezmu tu cenu za kWh tak mi vyjde že přeložit 1 GW odpoledního nadbytečného výkonu FVE na večerní špičku 18-19h bude stát teď pod 5 miliard CZK.

A když to porovnám s 20 miliardami CZK co plánuje ten tým na přípravu JE Dukovany 2 jen na ty papíry okolo,

tak vidím, že já bych to investoval do baterií

a Němci budou určitě investovat do baterií (tak dvacetinásobek, ale to si sami přesně propočítají), ne do jádra, to lze předpokládat na 100%.

Emil

30. říjen 2021, 20:59

V tom vám nikdo nebrání, klidně do nich investujte. Pak ale přijde listopad a prosinec a ono jaksi nebude co nadbytečného překládat. Navíc cenu překládání "nadbytečného" výkonu FVE ukazují aukce v Německu, kde je taková fotovoltaika s překládáním na 4 hodiny soutěžena za 42 €/MWh nad tržní cenu elektřiny. A dále je potřeba počítat i s životností baterií, a kolik jich bude potřeba koupit za celou životnost těch Dukovan 2.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 21:16

Emile, naopak, v zimě je třeba hodně překládat, ty záporné ceny vyrábí především vítr v zimě. A životnost průtočných baterií pro utility scale bude podobná jako životnost JE, po výměnách některých komponent se bude neustále prodlužovat. To nejsou autobaterie.

Emil

30. říjen 2021, 21:32

1) Psal jste "přeložit 1 GW odpoledního nadbytečného výkonu FVE", o větru ani zmínka.

2) Listopad a prosinec je ale (až na pár dní) na podzim a ne v zimě.

3) Po větru další krok stranou k průtočným bateriím. Kolik u nich stojí "přeložit GW na večer" a proč jen se asi tak všude pořád používají Li-Ion...

Josef

30. říjen 2021, 14:33

Zajímavý článek , bohužel jako elektroinženýr mohu říct, že se současnými technologiemi není ekonomicky reálné odstavit zcela fosilní paliva ani při masivní výstavbě jaderných elektráren, protože sezónní spotřeba energie je ohromná a dimenzovat el. síť na vytápění budov v -20° mrazech nebo ještě nižších , kde by energii dodávaly JE, které potřebují

jed 365 dní a ne několik týdnů je prostě problém. Časem až se většina budov přestaví na pasivní standart už nebude problém tak palčivý, ale to není otázka 5ti nebo 10 let , ale spíše 60-80 let. Nicméně emise lze omezit značně pokud by se výroba el. energie realizovala bezemisně a budovy se vytápěli kombinací tepelných čerpadel a plynových kotlů nebo CZT z jaderných elektráren pak by emise klesly o 85%. Bohužel stát k této koncepci nesměřuje naopak směřujeme do OZE-plynového marasmu.

Martin W

30. říjen 2021, 15:30

Dobre izolovane domy budou nutnost i z pohledu vysokych teplot ktere nas cekaji.

mart

30. říjen 2021, 17:29

V létě je nejlépe ve sklepě, kamenném hradu, nebo v domě s metrovými zdmi z vlhkých vepřovic. Takže na léto vyhoví i mnoho neizolovaných staveb, které bych ale v zimě vytápět nechtěl.

Jimi

30. říjen 2021, 16:40

Pan Wagner ma fetis na slovo “masivni” :D schvalne si vsimejte jak casto ho pouziva.

Nicmene, jeho “energeticka koncepce” citajici 6 reaktoru (6,6GW (cisty vykon), pri faktoru 85% tedy 50TWh), stavajici voda (3TWh), 5GWp FV (5TWh) a 1GW vetru (2TWh) nam da hezkych 59TWh rocne. Coz nepokreje ani soucasnou cistou spotrebu, ktera je asi 61TWh. Kdyz k tomu pridame elektrifikaci dopravy a tepla tak jsme nacisto v prdeli.

Tudy ne, soudruzi!

hlpb

30. říjen 2021, 18:13

Zcela zbytečná a dlouhá studie, stačilo přečíst závěra vše nad ním je špatně. Autor zcela mylně vychází z nepravdy, že JE zdroj je cenově srovnatelný s OZE zdroji. To je úplně mimo realitu dnes a už vůbec mimo realitu za deset či dvacet let. V EU nelze postavit nový zdroj JE pod cenu 100 €/MWh (tuto realitu si autor ověří už brzy, při nabídkách na nový blok v Dukovanech). Tuto realitu vidíme na Slovensku, Velké Británii, Finsku, Francii, Maďarsku. Jen pro připomenutí ve VB bude HP C v době spuštění cca rok 2028 produkovat 1 MWh za cca 150 €, a každý rok se tato cena navýší o inflaci. Naopak cena z VTE a FVE neustále klesá a v roce 2030 se má pohybovat produkce 1 MWh u nás na úrovni u FVE 30 €, pro VTE 40 €. Jen připomínám rekord v Evropě pro FVE v Portugalsku 18 €/MWh cca 8x levnější energie než bude produkovat HP C. Při těchto reálných číslech aktuální a budoucí cen produkce z jednotlivých zdrojů, samozřejmě dojdeme úplně jiným závěrům něž aktivista JE.

Emil

30. říjen 2021, 18:39

Pořád dokola Bláhou opakované nesmyslné srovnávání nových Dukovan s Hinkley Point C. Přitom není žádným tajemstvím, že vážené náklady kapitálu u Hinkley Point C jsou 9,2 %, u Dukovan se počítá s rozmezím 4,1 až 5,5 procenta, tedy přibližně polovičním. Proto se výsledná cena elektřiny absolutně srovnávat nedá.

Kolik stojí elektřina v Portugalsku, když tam zrovna svítí slunce, je nám rovněž úplně k ničemu, stejně jako nějaké věštby roku 2030, zvlášť když ceny FVE a VtE z aukcí za posledních pět let u našich sousedů žádné zlevňování neukazují, naopak ceny FVE s akumulací na pouhé čtyři hodiny jsou vysoko nad cenou tržní cenou elektřiny, i nad tou cenou z Hinkley Point C, natož z nových Dukovan. Ta má ale tu výhodu, že je k dispozici celoročně, a ne jen převážně v na jaře a v létě, kdy je nejméně potřeba.

hlpb

1. listopad 2021, 09:12

Emile, ani jedna nová JE v EU se nestaví pod výrobní náklady 100 €/MWh, Tečka. Není jediný důvod si myslet, že Dukovany budou výjimka. Naopak, tím, že se budou stavět později, bude cena ještě vyšší kvůli inflaci a růstu cen materiálů a práce, proti rozestavěným elektrárnám (dělník před 10 lety měl mzdu 30.000,-Kč, nyní má 40.000,-Kč, v roce 2030 bude mít 50.000,-Kč nebo možná díky velké inflaci 60.000,-Kč, tzn. desítky miliard Kč navíc. Emile aukce se drží na stejné úrovni, to máš pravdu, jenže účinnost panelů se neustále zvyšuje, 1 MW FVE s moderními panely vyrobí o cca 20% víc EE než panel z roku 2015. A hlavně opravdu velké FVE se v Německu taví zcela bez dotací. Brzy velký boom FVE uvidíme i u nás.

Emil

1. listopad 2021, 09:35

Bláho, jste na omylu, např. Olkiluoto 3 má výrobní náklady výrazně pod 100 €/MWh, a důvody proč si myslet, že Dukovany budou výjimka, jsem uvedl. Žádný argument na ně z vaší strany nevidím, jen vaše scestné dojmy o vlivu ceny práce. Jak uvedla loni EDF, samotné stavební náklady na Hinkley Point C bez nákladů financování se v ceně elektřiny projevují pouhými 11 librami: "In early 2020, EDF broke down the L92.50/MWh strike price saying that L19.5 would go toward operating and maintenance costs, and only L11 to standard construction costs, excluding financing."

Samotné provozní a investiční náklady bez nákladů financování tedy tvoří pouhých 30,5 liber na MWh, zbylých 62 liber jsou právě náklady financování, takže je evidentní, že jsou to právě ty finanční náklady, které rozhodují o ceně elektřiny a ne nějaké výplaty dělníků.

Jestli moderní panel vyrobí elektřiny více nebo méně je úplně irelevantní, zvlášť když je to převážně dosahováno zvětšováním plochy panelů. Podstatná je cena vyrobené elektřiny, která je v německých aukcích už pět let víceméně stejná, nebo dokonce roste.

Antonín Mikeš

1. listopad 2021, 10:33

"bude cena ještě vyšší kvůli inflaci a růstu cen materiálů a práce,"

To je ale argument pro růst ceny všech zdrojů EE.

" 1 MW FVE s moderními panely vyrobí o cca 20% víc EE než panel z roku 2015."

To je neplatný argument, neboť aukce jsou hodnoceny dle ceny EUR/MWh, tedy nehodnotí účinnost ani zabranou plochu ale jen výrobu za dobu platnosti dotace, a tedy účinnost nemá na cenu v aukci vliv takový jaký popisujete.

Petr Zelený

1. listopad 2021, 12:04

Cena výroby z FVE je řádově mnohem vyšší, než uvádíte. Máme 10kW FVE a výroba v lednu je okolo 100 kWh. V ČR je potřeba v lednu zhruba 10GW výkonu, za den potřebujeme tedy 240GWh. Takže v ČR potřebujeme instalovaný výkon FVE 750GW + bateriové uložiště 16 hodin tmy x 10GW výkonu tedy 160GWh v bateriích, pokud bychom měli fungovat z FVE. V létě bude samozřejmě gigantický přebytek EE, který bude bez užitku a zadarmo, takže výnos 0, Většina z těch 750 GW instalovaného výkonu bude fungovat 2-3 měsíce. Záleží, jak to rozpočítáte s ohledem na živostnost, ale i tak se těžko s cenou za 1MWh z FVE v lednu dostanete pod 1000-1500 EUR. A to není úplně malá cena.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 18:51

Ať si tu Emil říká co chce, realita v EU je taková, že nové jaderné elektrárny nelze stavět ani levně, ani rychle

ale jen velmi draho a velmi, velmi pomalu.

Vlastně nevíme vůbec jak pomalu se staví, termíny se stále prodlužují, ceny stále rostou, spouštění se stále odkládá...

To je v prudkém kontrastu se stavbou nových větrných a fotovoltaických elektráren v EU.

Emil

30. říjen 2021, 19:06

Pan "to néééjde" opět promluvil. Skutečnost je pochopitelně úplně jiná, a nelze ji odvozovat ze dvou nepovedených prototypů jednoho výrobce.

Milan Vaněček

31. říjen 2021, 03:06

Skutečnost je taková jak píši, jen Emil nemá protiargumenty.

Ivan Novák

31. říjen 2021, 10:25

Rusům a Číňanům to jde, a Korejcům zatím taky, než se jim know-how historicky poztrácí. Francouzi u EPR přecenili pro ně typickým způsobem síly a Američanům se v daném segmentu zdrojů nejvíc vyplácí využívat domácí plyn, takže lessons learned z Vogtle se neuplatní.

To ale přece neznamená, že by zelený fetišismus nebyl jen projevem okrajové kliky souvěrců, a neprosadil by se, kdyby nemohl parazitovat na konvenčním okolí. Jeho iniciátoři tehdy potřebovali nějak projevit odpor proti establishmentu, symbolizovanému JE, radikálně, ale přeci jen méně násilnými prostředky, než RAF nebo Brigate rosse. Momentální mainstream se z toho stal vlivem toho, že ztráta věrohodnosti politiky starých elit je rozsáhlá, dlouhodobá a sebevražedně nereflektovaná, a generační obměnou.

Michal K.

30. říjen 2021, 21:09

nedavno tu bol clanok o tom, ze podpora/dotacie do OZE v germanii su cca 27 miliard eur rocne. To rozhodne zdaleka neni lacne.

A za to uz nejaky ten reaktor postavite.

JD

30. říjen 2021, 22:53

Tak když už, tak zkusit poměřit stejným metrem všem příjemcům dotací, daňových úlev apod.

https://www.cleanenergywire.org/news/environmentally-damaging-subsidies-germany-cost-65-billion-euros

Dalibor

31. říjen 2021, 10:49

Vaše tvrzení má omezenou platnost. mPlatí to mimo stavby jaderné elektrárny Barakáh v SAE, kde to postavili korejci v plánovaném čase a ceně. 4 bloky za 550 mld. dolarů a tuším 8 let.

Dalibor

31. říjen 2021, 10:51

Oprava cena je v Korunách

feliz navidad

31. říjen 2021, 13:51

Není nutno chodit tak daleko, v Evropě je JE Ostrovec, 2x1,2GW za cca 210 mld Kč.

Milan Vaněček

31. říjen 2021, 15:57

Stavět v Bělorusku či SAE je něco úplně jiného než stavět JE v EU.

feliz navidad

31. říjen 2021, 16:21

2 Vaněček: To ale není vina korejského nebo ruského dodavatele, ale EU.

Vinkler

30. říjen 2021, 18:44

Pane Bláha udávat cenu za MWh u tak nevyzpytatelných zdrojů jako VT a FV je poněkud matení přátel i nepřátel. S jakousi jistotou lze pouze ocenit náklady instalovanou MW.

U JE a Fosilu se počítá s cca 8000 hodin ročně obvykle v definované podobě.

Nefi

30. říjen 2021, 19:47

Souhlas s biomasou. Spalování biomasy je zločin proti přírodě. Na rozdíl od bioplynu ze zemědělství, kde to naopak smysl má.

Je nejasné proč omezujete instalovaný výkon větrníků na 3MW. Já bych naopak předpokládal, že nic tak malého se v budoucnu už stavět nebude. Vyšší instalace mohou využít i prouděni ve větších výškách >> větší utilizace. I to EPH hodlá používat 6MW turbíny. Budoucí technologie přinese ještě větší výkony.

Proč jako jaderník bojujete za uhlí? Argument, že nejprve musí být náhrada uhlí, vedla přesně k současnému stavu a uhelníkům se moc líbí. Já, ale nechci v budoucnu dotovat uhlí protože jsme v ČR nepostavili náhradu. Konstatuji, a to opět, z ekonomických důvodů uhlí skončí během jednotek let (např. 2025).

Duha ani Greenpeace mě nezajímají. Za zajímavý pokládám názor Oldřicha Maděry: Alternativní energetická koncepce v dnešních Britských listech.

A na závěr Vám prozradím o jádru jedno tajemství. Potřebuje průběžně za svého života poměrně hodně investic. Tím nechci popírat mimořádnou ziskovost Temelína a Dukovan za současné situace. Jen, aby nevznikl dojem, že se to postaví a pak už to jen vydělává.

feliz navidad

30. říjen 2021, 20:22

Já vám také prozradím jedno tajemství - i VE a FVE potřebuje průběžně za svého života poměrně hodně investic. Dokonce jsou tak vysoké, že se u některých zdrojů po skončení dotačního období vůbec nevyplatí je dále provozovat. Jen, aby nevznikl dojem, že se to postaví a pak už to jen vydělává.

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 20:50

I já Vám povím jedno tajemství, v USA je vědecký program na přechod od životnosti fotovoltaických elektráren ze současných 30-35 let (viz průzkum mezi provozovateli utility FVE v USA) na 50 let. Samozřejmě, za těch 50 let budete měnit střídače, software, ale to je banalita ve srovnání s tím, co už bylo doposavad vyměněno (vylepšeno) v Temelíně a Dukovanech.

A stále platí (jen pro FVE): "palivo" zadarmo, obsluha mnohonásobně levnější než u JE a hlavně případná rizika ze škod nesrovnatelně nižší.

Žádný nebezpečný odpad, plná recyklace panelů levnější než trvalé uložení jaderného odpadu.

Tož tak.

Samozřejmě, některé VtE a FVE z pionýrských dob skončí dříve, ale to samé bylo u prvých JE, to vše je historie. Nás zajímá současnost a budoucnost.

Michal K.

30. říjen 2021, 21:07

Pane Vanecku ja vam tiez poviem jedno tajomsvto.

Za prvy polrok 2021 nemci vyrobili najviac elektriny z uholnych elektraren. A to nemci tie ich OZE rozvijaju 20 rokov a vracali do toho vreco penazi o objeme 9-nasobku slovenskeho rocneho HDP.

Ako je to mozne ? Ved podla vas mali OZE sekat kvanta lacnej elektriny.

Kde vam len ta iluzia pokrivkava?

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 21:21

To nevím, ale teď jsem se díval a nejvíc elektřiny vyváží Němci do Francie. Ale ta velká výroba z uhlí je kvůli tomu, jak jsem psal: nelze honit 2 zajíce najednou (snižovat elektřinu z jádra i uhlí najednou). A Němci dali prioritu zavírání jádra a nestačí dostatečně rychle budovat nové FVE a VtE na souši i v moři.

Emil

30. říjen 2021, 21:41

To jste se díval špatně, naopak saldo exportu mezi Německem a Francií je letos pro Němce záporné (-6,4 TWh). Nejvíc Němci vyvážejí do Švýcarska (8,7 TWh), odkud putuje dál do Itálie.

energy-charts. info/charts/energy/chart.htm?l=en&c=DE&year=2021&interval=year&source=cbpf_saldo&stacking=stacked_absolute

Milan Vaněček

30. říjen 2021, 22:08

Píši o současnosti, díval jsem se zběžně na poslední týden...

Emil

30. říjen 2021, 22:17

Není to pravda ani poslední týden, jak se může každý přesvědčit opět na energy-charts:

energy-charts. info/charts/energy/chart. htm?l=en&c=FR&year=2021&interval=week&source=cbpf_saldo&stacking=stacked_absolute&week=43

Michal K.

30. říjen 2021, 21:04

velmy pekny clanok.

Dakujem pan Wagner

Carlos

30. říjen 2021, 23:38

To je zase dlouhé jak rozprávka. Ale on to dost dělá i ten retro design stránky, 800px je na počítači málo.

Nemyslím si že by nebylo možné se k nízkouhlíkovému mixu dopracovat v podmínkách ČR bez JE, ze strany těch organizací je to spíš jenom ústupek silné jaderné lobby která tu má bohužel stále velký vliv. Podle mne se tím snaží tu koncepci udělat pro českou konzervativní veřejnost o trochu více stravitelnou.

Pokud bude kdy docházet k masivní výstavbě VtE, tak s rostoucím počtem bude celý proces povolování jednodušší, budou na to připravené postupy a mustry jak se se žádostí vypořádat, to zkrátí tu část povolování která vzniká z malé znalosti problémové domény. Stejně tak velký počet povede na zrychlování výstavby každé nové elektrárny protože se bude dát využít zkušeností z předešlých projektů a vzniknou postupem času specializované týmy, což zase tu výstavbu zrychlí.

Co se fotovoltaiky týče, tak to že v poledne přes léto bude mít velkou nadprodukci není problém, jak by se mohlo zdát z textu, ale fíčura. Stejně tak zábor plochy, který by byl teoreticky potřebný na zajištění celkové spotřeby EE jen z FVE a to čistě přes P2G, je při současných technologiích někde kolem 2.5 % rozlohy celého státu. Jenže značná část té spotřeby se dá krýt přímo, nebo s pomocí vysoce účinné akumulace. Takže ta potřebná plocha bude menší. Navíc bude rozložená po celém území, někde se bude krýt se zábory na budovy, někde se zábory na vodní plochy.

Ne, pane Wagnere, pro nové PVE se nemusí stavět nádrže v "cenných horských" partiích, jde to i jinak (viz nedávný článek na Hybridu) a zejména v prvních fázích mohou, nikoliv však s konzervativním přístupem, tyto umožnit připojení poměrně značného objemu FVE při poměrně malém výkonu a v podstatě s nulovými zásahy do krajiny. Velkou část pak bude ale taky dělat lepší řízení sítě. Vím že víte že existuje projekt na PVE Lipno - Dunaj, který sám o sobě poskytuje více kapacity než kolik by bylo třeba na realizaci celodenního zásobení ČR jen s pomocí FVE, ale nemá bohužel výkon.

Další věc je že PVE potřebují převýšení, ne absolutní výšku. Dlouhé stráně pracují se spádem jen asi 500m, byť je horní nádrž ve výšce přes 1300 m .n. m., to je úplně jiná vyhledávací úloha. Stejně tak se dají dělat PVE s menším spádem, což je zase jiná úloha a je otázka jestli a jak to bude u nich vycházet finančně. To že historicky jsou PVE naplánované v horách neznamená že je to jejich vlastnost.

Co se baterií týče, tak materiály když jednou vytěžíme, tak je dostupný už tak nějak napořád, s velkou pravděpodobností to bude jako s hliníkem kde by většina hliníku vyrobeného na počátku 20. století stále měla být v oběhu. Mimochodem se na toto zaměřuje CirkTech, uvidíme jaké budou výsledky.

Posílené propojení může výrazně pomoci v efektivitě využívání zdrojů, otázka je sice na kolik, nicméně pomůže a bude-li toto propojení dostatečně silné, tak omezí i problémy vzniklé ze souběhu produkce v jednotlivých zemích. Do toho by se hodilo nejenom sledovat korelaci VtE proti VtE ale i proti FVE. Speciálně v případě Německa je propojení potřeba posílit i mezi jeho jednotlivými spolkovými zeměmi, v regionu by to mohlo vést na zvýšení efektivity využívání dalších zdrojů.

P2G v tento moment nejsou potřeba a ještě přinejmenším deset let nebudou, prozatím se to bude dát krýt z jiných druhů akumulace. Další věc je že Sabatierův proces je velmi stará záležitost.

Ad vodní režim v krajině. Doporučil bych Vám vít si k ruce mapy z 50. let a ze současnosti, primární problém s vodou je v obrovském zkrácení délky toků, pak ve změně půdy. Ono když jenom samotné Labe bez přítoků došlo o nějakých 120 kilometrů, Dyje došla v součtu o desítky kilometrů, rozlivu se brání i na nesmyslných místech, to samé u Moravy, tak se to někde musí projevit. Když vezmete že kdejaký potok byl nahrazen strouhou aby zbytečně nezabíral místo a ještě ji ohradili aby se nerozlévala, tak problémy nastanou.

A co se spolehlivosti Ruska týče, pro změnu přestal jít plyn jamalem...

Emil

30. říjen 2021, 23:48

To je pěkně vidět v Německu, jak “s rostoucím počtem bude celý proces povolování jednodušší“. Je tam tak jednoduchý, až se ten proces skoro úplně zastavil.

mart

31. říjen 2021, 00:09

Máte pravdu, že při větším objemu se každá další bude stavět o něco snadněji kvůli znalostem, ale několik tisíc VtE by naprosto zlikvidovalo krajinu. Nadprodukce FVE v poledne se možná nějak vyřešit dá, protože rozložení přes den možná nějakým uložením srovnáme, ale nadprodukce v létě a nedostatek v zimě je mnohonásobný problém, na který řešení zdaleka nemáme. Větší spotřebu energií máme v zimě a FVE mají mnohem větší výrobu naopak v létě.

PVE potřebují převýšení, ne absolutní výšku, ale pokud chcete pracovat s převýšením 500m, tak Vám z toho logicky vychází i určitý požadavek na absolutní výšku. A v ČR se logicky dostáváte u mnoha míst s horní nádrží k minimálně 900m n. m. Plánované jsou převážně na horách, protože v nížině tu výšku neseženete.

Carlos

31. říjen 2021, 12:52

Na rozdíl od pana Wagnera nepovažuji implementaci Energiwende za "hop na krávu a je tele", takže je dost let na to to implementovat postupně. Bez velkých staveb, jen s menšími zásahy v podobě modifikací toho co tu už je a řízení se dá dostat někam k 6GWp FVE, při rychlosti cca 800MWp, což je rychlost z doby solárního boomu, je to na pět let výstavby, pokud se mezi tím rozjede nějaký větší projekt, tak se to v případě ČR samotné bude muset řešit tak za deset let.

Další věc je že na rozdíl od pana Wagnera to nevidím s P2G tak černě, syntetická paliva se dělají kolem sta let a od poloviny 0. let v USA funguje obrovská fabrika na syntetický zemní plyn. Sice mají jako vstup do reaktoru směs vodíku, oxidu uhličitého a uhelnatého z lignitu, ale princip té reakce je stejný. Navíc je možné udělat i to že se tady vezme obecná směsná biomasa, prožene se první zařízením a pak se bud krmit do příslušného zařízení. Tam bude jedno jestli se do toho dává starý nábytek, seno, sláma, nebo štěpka.

Je to podobný případ jako před lety kdy jsme tu měli před pár lety s panem Wagnerem diskusi o PPE které běží na syngas, podle něj to byl experiment atd. přitom to stálo ve Vřesové a není to nic víc než sto let stará technologie tlakové plynárny kde se na rouru napojila PPE.

PETR

31. říjen 2021, 05:33

Nejen potrebnou vysku,ale zaklad -vodu,ci tajici snich a toho je posledni dobou kolik? V Jordansku uz vysichaji prehrady se svysujicim oteplovanim...Migracni vlna ptaku se posunuje,neco se deje,ale ne u kazdeho z nas,jak by melo,zatim same plane diskuze...

Carlos

31. říjen 2021, 13:18

Prosím, nějak nechápu co se snažíte říct. Spotřeba vody na krytí výparu je u PVE poměrně malá, v desítkách vteřinových litrů v létě.

Jordánsko má taky megaspotřebu vody, stejně jako Izrael.

Asi tak jediné čím se to dá vztahovat na situaci v ČR je to že je třeba se začít o řeky starat a pokud to jde je vrátit do koryt co nejbližších původním a začalo se dělat něco pro zlepšení stavů půdy který je poměrně nedobrý z vícero důvodů.

Richard Vacek

31. říjen 2021, 09:34

OZE utopii mohu prezentovat na vlastním příkladu. Mám FV elektrárnu přes 30kWp (přes 100 FV panelů) s bateriovým úložištěm. Slouží pro jednu rodinu v rodinném domku. 9 měsíců nevíme co s elektřinou dělat, takže zůstává na střeše nevyužitá. 3 měsíce máme nedostatek a potřebujeme elektřinu od dodavatele + zdroj energie na topení + zdroj pohonu do osobních aut.

Obávám se, že neexistuje moc lidí, kteří si něco takového mohou dovolit - jak finančně, tak kvůli požadavkům na plochu.

hellokitty

1. listopad 2021, 13:52

tie pozadavky na plochu sa s rastucou ucinnostou znizuju, dnes by mi na vykon co mam stacilo 7 panelov miesto 9

Milan Vaněček

31. říjen 2021, 11:23

Pane Vacek, to co píšete je buď naprosté šílenství (30 kWp pro jednu rodinu) a nebo parazitování, když je to z roku 2010 stavěno pro vysokou výkupní cenu.

Když chcete diskutovat, uvádějte příklady jak se to má dělat na rodinném domku, prosím.

Kamil Kubů

31. říjen 2021, 11:54

PanVacek píše, že jim zůstává energie na střeše, takže ho z parazitovani obviňujete neprávem, pane Vaněčku. Evidentně jin vycházel jiný ekonomický model pro tak velkou instalaci i bez dodávek do sítě.

Poselství případu pana Vacka je to, že ani kapacita mnohonásobně převyšující reálné potřeby odběru minimálně po čtvrtinu roku nezajišťuje dostatek energie. A jejich systém, původně vymyšlený jako ostrovní, se bez přípojky neobejde.

feliz navidad

31. říjen 2021, 13:18

Pane Vaněčku, ať to uděláte na rodinném domku sebelépe, tak prostě zůstává faktem, že 3-4měsíce v roce se bez dodávky ze sítě neobejdete.

Podívejte se na forum mypower, tam jsou lidi, kteří to mají jako koníčka, dělají proto všechno možné. Každý vám tam řekne, že zimu pomocí FVE vůbec nemá smysl řešit. Jsou tam i příklady opravdu extrémního přepanelování (18kWp), ale i tak to bez DS nebo prodlužováku od souseda nejde.

Milan Vaněček

31. říjen 2021, 16:39

Pane Navidad, a tvrdí někdo něco jiného? To je jen Váš slaměný panák.

FVE na jihu severní polokoule funguje celoročně, u nás jen 6-8 měsíců funguje "dostatečně", na doplnění na zimu potřebujete biopaliva, bioplyn (fungují stále) a především vítr (občas je ho moc, občas málo ale v podstatě v polovině roku nezi podzimní a jarní rovnodenností fouká nejvíce).

Čili se bezvadně doplňuje s FVE. Proto jaderná lobby proti němu v ČR bojuje všemi prostředky,

ví, že slunce + vítr + voda + bioplyn či biopaliva ji nakonec porazí,

ale jde jí o to, postavit si ještě aspoň 1 JE a zajistit si dobrou práci, ať to stojí sebevíc.

richie

2. listopad 2021, 12:31

to Milan Vaněček

znova velmi nekorektny pristup a zavadzanie .. predrecnik pisal o konkretnych prikladoch, ked realny ludia (a to fandovia, nie odporcovia) prevadzkuju FVE a potvrduju problemy/obmedzenia FVE co y zhodite jednoduchym osocovanim zo slamenneho panaka

a hned nasledne pridate svoje zavadzanie (vo vasom pripade ako znaleho cloveka, by som to nazval rovno klamstvom).

"..Čili se bezvadně doplňuje s FVE. .... slunce + vítr + voda + bioplyn či biopaliva ji nakonec porazí.."

bioplyn ani biopaliva, bez dramatickeho zasahu do ekologie, nezabezpecite v dostatocnom rozsahu (tieto technologie maju svoje opodstatnenie, ale len v mensom a regionalnom rozsahu v priamej dostupnosti zdrojov)

a zvysok si nepodari bez masivnej (a drahej) akumulacie (ale to vy uz davno dobre viete ..ak ste nezacali aj zabudat)

Richard Vacek

31. říjen 2021, 18:58

Můj příklad je bez dotací, protože nejsem zvyklý parazitovat na ostatních. Ukazuji jen na nesmysl, že nás OZE zachrání. Vede ke zchudnutí a úplně zbytečné degradaci okolí - jak fv lány, tak větrníky, nebo obsazováním půdy energetickými plodinami.

PETR

31. říjen 2021, 12:26

Asi to mate trochu preplacane ee.Muze se stat ,ze budete mit 3.mesice blackaut.Na topeni muzete mit drevoplyn 5.tridu,ci kondenzacni kotel.Na jezdeni muzete mit misto SUV,ci EA maly benzinak s obsahem 1000,ale vzdy je neco za neco.To si taky kazdy dovolit nemuze...Na hrade topi primotopy,to si taky kazdy dovolit nemuze.Otazka je ,jak bude pri nedostatku ee v zimnim obdobi? Zkuste si zajet do Jeseniku na sobestacny dum.

Dalibor

31. říjen 2021, 11:25

Konečně první článek, kde se někdo zabývá budoucími cenami plynu. Před rokem a půl jsem tu psal v diskuzi, že se " pozastavuji nad tím jak všichni chtějí přejít hromadně na plyn a opustit spalování uhlí. Jednalo se o místní teplárny a samotný ČEZ. Cenu v budoucnu nikdo neřešil, na to že tu jsou odborné články se nad tím nikdo nepozastavoval. Udával jsem příklad peletkové kotle. Když to začínalo byly peletky levné. Jak šel čas a kotlů přibývalo a cena začala stoupat, až se to stalo drahým vytápěním. Totéž jsme predikoval i plynu. Můj příspěvek byl reakcí na plánované zdroje firmou ČEZ a hned vyšel článek o Polsku. Psal jsem tehdy i o jiném problému, který časem nastane a teké odborné články o tom se nezmiňují. Data jsou z roku odhadem 2005 ověřené, odhadované, zálohy a zásoby a otevřená ložiska plynu nám jako lidstvu při současné spotřebě s předpokládaným nárůstem vydrží lidstvu u plynu na 70 let. U ropy 35 let a hnědé uhlí 200 let černé o něco víc. Je pravdou, žeš mikdo ještě netušil, že se budou masivně u plynu využívat břidlice. Na druhé straně nikdo nepředpokládal takové nasazení plynu pro výrobu EE.

Čestmír Berka

31. říjen 2021, 21:48

Zavřeme moderní elektrárnu s vysokou účinností, zatímco...v Estonsku:

"Elektrárnu by firma měla začít stavět už letos a dokončit by jí měla za čtyři roky. Jedním z důvodů finanční podpory od vlády je i to, že ropný průmysl se v současnosti nachází v krizi a celý projekt tak balancuje na hranici ekonomické únosnosti. Vláda svůj krok obhajuje nutností starat se o energetickou bezpečnost země a záchranou pracovních míst v těžařském regionu.

„Konstrukce nové elektrárny na spalování ropných břidlic je dlouhodobým strategickým zájmem země. Pomůže nám zhodnotit nejcennější surovinu, kterou zde máme, a vytvoří potřebná pracovní místa. Ta budou důležitá pro transformaci energetického sektoru, což pomůže celému regionu,“ řekl estonský premiér Jüri Ratas místní veřejnoprávní stanici ERR.

Estonsko patří k zemím silně závislým na fosilních palivech s nejvíce rozvinutou produkcí energie z ropných břidlic, které těží pomocí metody hydraulického štěpení, takzvaným frakováním. V zemi se nachází i největší elektrárna na spalování ropných břidlic na světě — komplex Narva pocházející ještě ze sovětské éry a pokrývající pětadevadesát procent estonské potřeby elektrické energie. Těžba a spalování ropných břidlic přitom odpovídá až za devadesát procent tamějších emisí oxidu uhličitého."

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.