BDEW: Plyn má pomoci v zachování výkonové přiměřenosti Německa po roce 2022
Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ve svém včerejším prohlášení požaduje zlepšení podmínek pro výstavbu plynových zdrojů. Díky odklonu země od jaderné energie a odstavování uhelných elektráren Německu hrozí problémy se zachováním výkonové přiměřenosti země po roce 2022. Dle BDEW by právě plynové zdroje měly být řešením, jehož realizaci je ovšem třeba politicky podpořit.
Předběžné statistiky výroby elektřiny v roce 2017 publikované BDEW ukazují pokles podílu výroby elektřiny z německých uhelných a jaderných elektráren. Nárůst naopak zaznamenal podíl výroby z obnovitelných zdrojů. Dle BDEW je vzhledem k tomuto trendu nutná politická podpora výstavby nových plynových zdrojů. Flexibilní výkon plynových zdrojů totiž napomáhá s udržováním výkonové rovnováhy v soustavě.
V roce 2017 došlo k uzavření 6 uhelných elektráren, dalších 14 uhelných zdrojů by mělo dle informací německého síťového regulátora následovat. Důvodem pro odstavování uhelných elektráren jsou především růst ceny uhlí a emisních povolenek a také zpřísňující se unijní legislativa. Elektřina vyrobená v uhelných elektrárnách mizí z trhu v Německu také díky zavádění kapacitních mechanismů.
Energetika je v Německu žhavé politické téma
V roce 2022 budou v Německu odstaveny i poslední jaderné elektrárny a v zemi tak budou chybět zdroje pro zachování výkonové přiměřenosti. Politici by proto dle BDEW měli připravit lepší podmínky pro výstavbu nových plynových zdrojů, které mohou pružně chybějící výkon nahradit. Politická situace v Německu je ovšem aktuálně velmi komplikovaná.
Budoucnost německé energetiky je totiž také jedním z témat vyjednávání o nové vládě, které bezvýsledně probíhá už od září. Jednou z příčin ztroskotání jednání o nové vládní koalici CDU/CSU, Zelených a FDP se stal počet uhelných elektráren, které mají být v následujících letech vyřazeny z provozu.
Německo nyní čeká pokračování rozhovorů o obnovení předchozí vládní koalice mezi CDU/CSU a SPD. Možnou alternativou pro SPD je, že do vládní spolupráce budou zahrnuty pouze některé oblasti. Dle agentury Platts by z rámce případné vládní spolupráce mohla být vyloučena právě oblast energetiky a také životního prostředí.
Zdroj úvodní fotografie: www.siemens.com
Mohlo by vás zajímat:
Ježíšku na křížku, panenko sedmibolestná, dotace na výstavbu už chtějí i velké plynové elektrárny. Kam jsme to s tím volným energetickým trhem EU dopracovali?
Plus z toho ještě nakonec v "nejpokrokovějších" státech EU vychází často pro občany nejdražší elektřina světa.
Jestli to spíš není tak že zkouší kam až mohou zajít. Být na jejich místě a vidět co je možné, tak bych to taky zkusil.
O tom že tu byl kdy volný energetický trh dost pochybuji, to by to totiž vypadalo jinak a v podstatě není nikde na světě, snad s výjimkou odlehlých oblastí, rozvojových zemí... Počkat ani tam ne, tam taky myslí že je nejlepší do toho nechat mluvit stát.. chjo tak nic.... :( On je dost problém v tom že po roce 1918 tu nemohl existovat volný energetický trh, Velká válka uvrhla většinu energetických zdrojů (dolů) pod státní kontrolu, následně třeba u nás vešel v platnost zákon o všeužitečných elektrárnách (nebo jak se přesně jmenoval), má asi dvě stránky, stanovuje mimo jiné napěťové hladiny pro dálkový přenos (co se týká DS, dodrženo asi jen na Moravě - 22kV, jinde je myslím 16 či 35kV), možná i napětí v domovních rozvodech na 220/380V. (Nebo je to v jijném), ale hlavně zarušil vznik jednotlivých zásobovacích území. Po tomto zákoně už žádné velké soukromé rozvodné sítě nevznikají, maximálně se rozšiřují existující, ale spíš dochází k odkupu a jinému zestátňování.
Plyn to stejné, uhlí je a bylo regulovaným monopolem (skrz zákony o ložiscích a prohlášení všech pokladů v zemi ze majetek státu, respektive tak nějak se to táhne od středověku a je to jedna z nejdéle uzákoněných věcí), jádro nemlich to isté. Takže tu nějaký volný trh s energiemi moc nebyl, tedy pokud nezapočteme malinkou niku baterií a obchodu se dřevem, ale zase tam jsou nějaká omezení. Dosáhnout nějakého volného trhu v energetice by byl takový šok pro ekonomiku že by se z toho nemusela nikdy vzpamatovat. Samozřejmě toto dotování také není řešením problémů.
Nerostné suroviny a přírodní bohatství (voda, vzduch, ...) jsou veřejným statkem už podle římského práva, tj. platí to v evropských zemích (s výjimkou Británie) více než 2000 let. Správcem těchto statků je stát.
U nás to bude trochu méně, Římani se stáhli celkem brzy a dost dlouho to pak nikdo neřešil, tak u nás dáme kolik 1000 let? Jen je zásadní otázka jestli se stát chová jako řádný hospodář a koná toto správcovství ku prospěchu lidí. Minimálně od 40. roku je to myslím dost pochybné protože mnohdy ta rozhodnutí nejsou v nejlepším zájmu obyvatelstva. Možná by správcovství mělo přejít blíže lidem, na kraje, obce, nebo malé okresy.
Chtějí, chtějí, důležité je to, že nedostanou. Pokud se tedy ovšem nezmění německá vládní politika. Já osobně nechápu, co chtějí. Wagner s Hájkem tedy bubnují hrozivé předpovědi o výkonové nedostatečnosti Německa potom, co odstaví JE a nějaké uhlí. To přece pro ně má být byznys snů, kdy budou zachraňovat výrobu elektřiny a nechají si za to na burze královsky zaplatit? Nebo ne?
Pokud by opravdu byly zavedeny kapacitní platby, tak by to mělo znamenat, že podpořené zdroje automaticky přestávají být tržní výrobou a stávají se záložním zdrojem, kde o jejich spuštění rozhoduje provozovatel sítě v situacích, kdy trh není schopen dodat dostatek elektřiny za rozumnou cenu (třeba pod 1000 EUR/MWh). Velikost plateb by byla určena aukcí kapacit.
... neboli veselý a c žvaní a žvaní a náklady na tu skvělou německou energiewende rostou a rostou.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se