Březnová aukce pro německé fotovoltaiky přinesla 37% růst vysoutěžených cen
Na začátku března v Německu proběhlo další kolo aukcí na výstavbu velkých fotovoltaických elektráren. V posledních kolech se německým aukcím již nedaří dále snižovat soutěžené ceny, ty naopak mírně rostou. Ani březnové kolo nebylo výjimkou, průměrná vysoutěžená cena oproti předešlému kolu naopak prudce vzrostla.
V druhé letošní aukci pro projekty fotovoltaických elektráren německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení celkem 500 MW výkonu. Do aukce bylo podáno 163 nabídek o celkovém výkonu 869,1 MW, objem aukce tak byl převýšen o více než 70 %.
„V současné době je zde dost projektů solárních elektráren dostupných pro dodatečná kola aukcí, aby byla zajištěna konkurence,“ uvedl Jochen Homann, prezident německého síťového regulátora.
V aukci nakonec uspělo 121 projektů o celkovém výkonu 505,2 MW. Nejvíce nabídek již tradičně pocházelo z jihu Německa ze spolkové země Bavorsko. V Bavorsku je rovněž umožněná výstavba fotovoltaických elektráren na zemědělské půdě, nicméně již v první letošní aukci byl limit pro letošní rok vyčerpán ze 70 %.
V druhém, březnovém kole tak německý regulátor musel z důvodu vyčerpání limitu z celkem 35 nabídek na výstavbu elektráren na zemědělské půdě či travnatých plochách 26 nabídek vyřadit.
Vysoutěžené ceny úspěšných projektů se podle regulátora pohybovaly od 39 do 84 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 65,9 EUR/MWh. Oproti poslednímu kolu, ve kterém vážený průměr cen činil 48 EUR/MWh, se tak jedná o růst o 37,3 %.
Soutěžené ceny rostou i u větrných elektráren, za rok stouply o více než polovinu
Růst soutěžených cen netrápí pouze aukce pro fotovoltaické elektrárny. V prvním letošním kole aukcí pro výstavbu větrných elektráren se vysoutěžené ceny pohybovaly v rozsahu od 52,4 do 62 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 61,1 EUR/MWh.
V poslední aukci roku 2017 se přitom soutěžily ceny i pod hranicí 40 EUR/MWh.
Mohlo by vás zajímat:
To je v pořádku, cena silové energie roste a o tu solární je velký zájem, montážní firmy jsou zahlcené zájemci o stavbu FVE a tak už to na trhu chodí.
V USA mají ještě volné kapacity tak tam cena ještě klesá:
"Americká energetická společnost Idaho Power uzavřela smlouvu na dodávku solární elektřiny (tzv. PPA) od svého dodavatele na dobu 20 let ve výši 2,20 ¢/kWh (tj. 0,50 Kč/kWh). Dodavatelem bude společnost Idaho Power, která staví 120 MW fotovoltaickou elektrárnu ve státu Arizona.
Společnost Idaho Power zatím oficiálně výši a cen kontraktu nepotvrdila, jelikož čeká na oficiální schválení státní regulátora Public Utilities Commission (PUC). Nicméně, PUC již na konci ledna schválil obdobnou PPA smlouvu na nákup solární energie pro společnost Sempra Sempra Renewables za cenu, která začíná na úrovni 2,155¢/kWh. Sempra Renewables hodlá nakupovat solární energii z nového solárního parku o výkonu 250 MW od společnosti Copper Mountain Project."
“Dosažení 100 % podílu dodávek energie z obnovitelných zdrojů je důležitým cílem pro naší společnost Idaho Power. Stále více zákazníků po nás požaduje dodávky výhradně zelené energie. Věříme, že tento cíl je dosažitelný. Díky naší vodní elektrárně již v současnosti vyrábíme téměř polovinu zelené energie. Nedávno podepsaná PPA smlouva na dodávku solární energie od Jackpot Holdings nás k tomuto cíli přibližuje,“ říká CEO společnosti Darrel Anderson.
Na trhu? No na skutečném trhu by si FVE v Německu neškrtly. Jinak s Idahem s zbytečně opakujete, to už tu vzýval pan Vaněček. A taky férově přiznal, že tam je zhruba dvojnásobná výroba z instalovaného kilowattu, neboť jde víceméně o polopouštní oblast. Náhodou jsem tam před třemi lety byl, víceméně naprostá pustina, až na výzkumné centrum jaderných reaktorů téměř žádný průmysl, no a pár velkých přehrad na Hadí řece. Tohle předělat na OZE opravdu není žádný výrazný výkon.
To bude asi předčasnej apríl ne? Vždyť některý chytrolíni nám tady v diskuzi pořád slibovali neustálej pokles cen větrnejch a solárních elektráren. Kde se mohla stát chyba ...
První chytrolín se hned ozval. Nechápe že průměrná cena je něco jako průměrný plat. Ředitel něčeho ho má násobně větší než jeho dělník, průměr nám moc neřekne.
Ale k věci: z hlediska možností a perspektivy technologie je vždy důležitá nejnižší vysoutěžená cena. Ta ukazuje potenciál, to co je možné. A ta je pěkná, 39 Eur/MWh. O tom se jádru může jen snít.
Tož tak.
Pane Vaněčku souhlasim s Váma že pro posouzení potenciálu je relevantní nejnižší cena - tím to ale končí. Argumentovat nejnižší cenou je v tomhle případě totální blbost a stejně tak bych já mohl argumentovat opačným koncem nabídek a tvrdit že se v Německu stavěj velký FVE (který by měly být nejlevnější variantou) za 84 EUR/MWh!
Víte pro spotřebitele (průmysl i domácnosti) je důležitý kolik budou platit za elektřinu a určitě to nebude cena jedný nejlevnější FVE. Takže váženej průměr nejlíp popisuje výsledky těhlech aukcí. A jen tak mimochodem by mě zajmalo jestli třeba tohle probíraj i německý média. Nechtěl bych být v kůži politiků který několik let pořád tvrdili jak budou ceny jenom a jenom klesat a teď musej voličům vysvětlovat takovejhle růst cen...
Tož tak
Pane Vaněčku, v tomto případě jde ovšem o VÁŽENÝ průměr, který je zcela reprezentativní. Ostatně právě tímto průměrem jste v minulost argumentoval, jak ceny FVE klesají :-). "Vysoutěžené ceny úspěšných projektů se podle regulátora pohybovaly od 39 do 84 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 65,9 EUR/MWh. Oproti poslednímu kolu, ve kterém vážený průměr cen činil 48 EUR/MWh, se tak jedná o růst o 37,3 %."
Tak čekám nám to ta parta, co tu pořád slibuje nekonečný nezadržitelný pokles cen elektřiny z fotovoltaiky a větru, nějak vysvětlí :-)))))))).
Druhý chytrolín se ozval. Návod k vysvětlení má výše. Kolik jich ještě bude? ????
Pro Ondru a Marťu: Cena elektřiny FVE vzniká kombinací několika faktorů, hlavními jsou cena instalace, koeficient využití (slunečnost lokality), cena připojení do sítě, úroková míra, délka smluvního odběru a marže provozovatele.
Cena instalací FVE klesla za poslední 1.5 roku asi o 20%, s koeficientem využití se nic neděje, připojení do sítě stojí +- pořád stejně, úroková mír je pořád nízká, délka PPA je pořád 20 let. Mě z toho vychází, že za nárůstem by asi mohly být výrazně vyšší marže pro investory. Dalším ukazatelem, že to asi bude pravda je, že aukce nebyla opět naplněna.
Selhávají pravděpodobně státní orgány regulující výstavbu (málo povolených staveb, které by mohly jít do aukcí), druhou možností je (dočasná) nefunkčnost trhu, kdy není dostatek zájemců o výstavbu. Je třeba tudíž omezit byrokratická omezení a standardizovat povolovací procesy a vydržet, vysoké marže jsou tím nejlepším způsobem jak nalákat konkurenci.
Ale ona ta aukce přece byla naopak přeplněna: "Do aukce bylo podáno 163 nabídek o celkovém výkonu 869,1 MW, objem aukce tak byl převýšen o více než 70 %." a dále: "V aukci nakonec uspělo 121 projektů o celkovém výkonu 505,2 MW." Nabízeno bylo 500 MW. Takže tohle vysvětlení si můžeme škrtnout, co tam máte dál?
FV panely jsou dobrá věc, jenže když jsou na střeše. Jinak je to o ničem. Samozřejmě smysl té technologie je jen v případě ,že se většina el. energie vyrábí z fosilních paliv , pak vlastně šetří elektrárnám palivo. To samozřejmě funguje jen do určité míry tj. ty zdroje musí mít celkově malý podíl na výrobě - vzhledem k nárazovitosti výroby. Pokud ovšem je v soustavě větší množství jaderných el. jako třeba ve Francii. Pak je prostor pro smysluplné využití takových zdrojů značně omezený. V každém případě ekonomicky cena těchto zdrojů stoupá s podílem v soustavě , protože pak je třeba akumulovat , stavět nová vedení někdo musí platit záložní zdroje atd. Skutečná cena při jejich masivním nasazení je enormní , nicméně jako doplněk mohou být levné.
Jedna konkrétní aukce není směrodatná pro popis vývoje ceny výstavby fotovoltaických elektráren. Každá aukce má své parametry, někdy jsou podmínky pro projekty s nízkou cenou příznivější, jindy méně. Pokud by aukce byla směrována na velké FV elektrárny, kde jednotlivé úspěšné elektrárny by měli instalovaný výkon až, řekněme, 100 MW, pak by se vysoutěžená cena pohybovala mnohem níže. Podmínky posledních aukcí nahrávají menší elektrárnám, často se jedná o střešní FV elektrárny (takže pak je vyšší vysoutěžená cena, nicméně je zde jiná přidaná hodnota, kterou čtenář v té samotné ceně nevidí - není zabírána zemědělská půda, vyrobená elektrická energie je spotřebována přímo v místě spotřeby, takže instalací elektrárny dojde k odlehčení nadřazených elektrických sítí ... ). A myslím, že i německá veřejnost podporuje nové utility-scale střešní FV elektrárny více než nové utility-scale FV elektrárny na zemědělské půdě, a to i při vědomí vyšší ceny elektřiny z té střešní ...
Každopádně, v následujících aukcích je očekáván opětovný pokles vysoutěžené ceny.
Asi zde není vůbec potřeba připomínat tu skutečnost, že ceny FV technologií klesají rychlostí Boeingu 737 Max ...
Honzo, promiňte, ale jste úplně mimo mísu. Předně tohle není zdaleka první aukce, kdy cena elektřiny z FVE vzrostla, je to už jasný trend, který trvá více než rok. Fotovoltaická elektrárna s výkonem 100 MW neexistuje nikde na světě. Zkuste si za domácí úkol spočítat, jakou by zabírala plochu. Nicméně v dané aukci uspělo 121 projektů o celkovém výkonu 505,2 MW, tedy průměrný výkon byl 4,2 MW. To opravdu nejsou žádné střešní instalace (takovou střechu má možná tak Pentagon), jedná se o výhradně o utility scale projekty, nikdo jiný si v německých aukcích neškrtne.
Pane Hájek, nechte toho, neztrapňujte se diskusemi o tom, čemu nerozumíte.
1) Jestli je průměr vážený či ne, o potenciálu technologie vypovídá minimální vysoutěžená cena v té dané zemi.
2) Cena fotovoltaické elektrárny záleží na její velikosti a umístění. Menší elektrány třeba na průmyslových halách na severu budou asi dražší než velké na jihu Bavorska na málokvalitní zemědělské půdě.
3)To že fotovoltaická elektrárna, cituji Vás:"Fotovoltaická elektrárna s výkonem 100 MW neexistuje nikde na světě" je Váš typický žvást, nemáte o tom vůbec přehled. Vygůglujte si to, Vy máte znalosti cca 10 let staré.
Nechte toho, nebuďte za chytrolína (jak říká Ondra), vím že Vašemu oboru rozumíte, ale fotovoltaice ne.
Tak jsem googloval a na solárních novinkách jsem se v článku z 5.3.2018 dočetl: Po dokončení instalace cca 100 000 solárních panelů by měla na střeše Gigafactory vzniknout největší střešní farma na světě s výkonem 70 MW. Jinak se musím omluvit, fotovolataické elektrárny s výkonem nad 100 MW skutečně existují. Největší projekt jsem našel Solar Star v Kalifornii o instalovaném výkonu 579 MW, ale asi budou i větší. Každopádně na závěrech z proběhlé aukce to nemění nic ;-).
A ještě bych dodal, že právě naopak, vzhledem k tomu, že byl již v březnu zcela vyčerpán limit pro instalace na zemědělské půdě pro letošní rok, žádný opětovný pokles se v dalších aukcích očekávat nedá.
Konečně chytrolín číslo 3 se taky ozval.
A aby jste znali taky nejnovější údaje z USA, tak pro Vaši informaci, kopíruji pár dní starou informaci z pv magazine:
Idaho Power has agreed to pay $21.75/MWh for 120 MW of solar power in a 20-year power purchase agreement with Jackpot Holdings. The solar facility will offset a soon-to-close coal plant in Nevada starting in 2022.
To je síla, nedivte se že v Kalifornii a okolních státech je fotovoltaika číslem 1.
A o těch 18,5€/MWh pro P2G/P2L se kromě Vás ještě baví kdo? :-) Jinak s Vámi souhlasím, že moc nevíme, proč ceny v Německých aukcích rostou. Jsou ale v zásadě jen dvě možnosti, buď rostou požadované zisky developerů a nebo rostou náklady projektů. (případně oboje). Podle mého skromného názoru je dost možné, že rostou náklady projektů, protože cena vlastních panelů je už dnes minoritní. Může růst cena stavebních materiálů, cena stavebních prací, cena připojení do sítě (lepší místa byla již rozebrána) atd. Ale samozřejmě také developeři si mohli spočítat, že konkurence není vzhledem k masivním požadavkům státu moc velká a rozhodli se více vydělat. To také ukazuje na mylný předpoklad o věčném snižování ceny elektráren pomocí aukcí, děje se pravý opak.
Pane Hájek, chce to jen trochu přemýšlet, znát trojčlenku a spočítat si kolik zhruba vyrobí 1MW nominálního výkonu fotovoltaická elektrárna v Idahu či Nevadě a kolik v Bavorsku. A zjistíte že ty ceny těch investorů co to umí nejlépe jsou i v tomto poměru (dvakrát vyšší roční výroba=poloviční cena)
A pochopte že něco jiného je cena 4 MW elektrárny postavené na střeše nebo na poli a že pak průměr je zkreslen tím, kterých vyberete nebo požadujete více.
Nedělejte ze sebe hloupého a ušetřete nás, cituji: Vašich "skromných názorů".
Pane Vaněčku, s tím šetřením názory začněte laskavě v první řadě u sebe. V jejich počtu Vám tu totiž nikdo nesahá ani po kotníky. A minimálně pokud jde o cenu OZE v německých aukcích, každý si může udělat obrázek o tom, čí predikce vycházejí a čí nikoliv.
Idaho je v podstatě polopouštní stát, takže tato informace věru nemá žádnou vypovídací hodnotu pro střední Evropu. Zatímco výsledek Německé aukce je zcela relevantní.
Ano, vysoutěžených 39 EUR/MWh v Německu je skutečně relevantní pro utility scale instalace na nekvalitní zemědělské půdě v našem klimatickém regionu.
Pane Hájku,
ano, nějakých 21.75 USD per MWh je pro Německo nereálné, ale takto nízké dolarové ceny jsou velmi důležité pro případné další fáze světové Energiewende, vzhledem k tomu že se bavíme o nějakých 18,5€/MWh, tak by pro P2G/P2L mohla být výsledná cena kolem 36-39€/MWh, to je asi jen o 10€/MWh nad burzovní cenou plynu, pokud bude produkce elektřiny v PPE zatížena jen 10€/MWh za CO2 a tento syntetický nikoliv, tak jsme na 0 a pokud nebudou spotřební daně, tak jsme možná lehce pod cenou z plynu, ale tam je neznámá cena za
Jinak Idaho má asi 2.1MWh/m^2 za rok, Španělsko někde 1.7-1.8MWh/m^2 za rok, jih, jihovýchod pak ne méně než 1,5MWh, to už není cenově moc dobré pro P2X, ale dost dobré pro přímou dodávku do sítě, tak i pro využití krátkodobé akumulace v PVE.
Ale to je jenom odhad a bůh ví kolik by cena byla, kde je problém v tom že v Německu leze tak vysoko v porovnání s USA.
Vážený pane Vaněčku,
v našich přírodních podmínkách ČR a k reálným cenám FTVE je cena elektřiny, která bude alespoň trochu návratná mezi 75 - 100 eury za MWh.
To že instalace z roku 2010 dostávají cca 510 euro je kouzlo naší tunelové republiky...
Jinak ta vaše nenáviděna jaderná elektrárna v aukčních cenách je ekonomicky průchozí a doba to jen potvrdí.
Až v SRN přestane přestane vládnout OZE- Gazprom mafie, tak i naši sousedé se vrhnou na atomky ale asi IV či V generace (využívající současné nevyhořelé palivo...)
Ono totiž vyrobit v OZE to co dnes se dělá z uhlí a jádra prostě nejde, tedy se zdravým rozumem...
Mějte se hezky
No tak aby mohlo stavět JE, tak by jím tam musel zase přijít nějaký mašinfíra bez mašiny, jinak je to velmi nepravděpodobné.
Současná vyšší cena v aukcích může být, pravděpodobně je, dána dvěma faktory, rozdíl mezi soutěženým a přihlášeným počtem je malý, tak to že zatím nedošlo ke konsolidaci energetiky po nedávné minulosti, výstavba vedení tak nějak stojí, PVE jsou zatíženy, nesmyslně, poplatkem za OZE, takže se je nevyplatí pomalu ani provozovat, a roste tak nějak míra nejistoty. A ano, asi tam řádí Gazpromáci, kterým jde jen o to zrušit jakoukoliv větší konkurenci plynu.
Co je podle mne vhodné a třeba udělat je urychlené vyčlenění některých starších 220kV vedení a jejich konverze na HVDC, tím by měla přibýt výrazná kapacita ve směru sever-jih, díky tomu bude možné stabilizovat situaci v Německu. Stejně tak vyvézt proud do Alpských zemí a naopak Alpský dovážet. Dále je třeba aby se odstranily nesmyslné poplatky pro přečerpávačky, pokud se tak již nestalo.
Víte Carlosi, on člověk nemusí být žádný génius, stačí se jen podívat na energostat - německo třeba i jen od 1.1. do dnes a pak je jasné, že pokud má být vytlačeno uhlí a jádro tak je to nad možnosti SRN. Meziroční přírůstek ve větrácích je za I Q jen 6 mld. kWh ale potřeba je řádově jiná.
Druhý problém je to co píšete, i když fouká, ta to neznamená, že v BMW mají proud ze severu a to je opravdu velký problém...
Dobrou noc a mějte se fajn
Vy se mějte také fajn.
Samozřejmě se dá čekat že zima bude ještě minimálně 3 dekády mizérie, že se tak dlouho nezbaví plynu, minimálně, jsme se tu před pár měsíci shodli já, pan Vaněček, Hájek a Wagner. Ale jedna věc je točit plynovky s kolísajícím výkonem po 3 měsíce v roce a druhá je dostat se do situace že budou po celý rok tvořit více než 50% produkce a tam by akce menší skupiny lidí mohly vést a tomu by se mělo zabránit.
Je třeba aby se šlo jednak k maximálnímu posílení kapacit pro přenos, tak podpořit akumulaci jak to jde, nebo jí minimálně neházet klacky pod nohy. Je třeba, myslím, aby se zase vrátila situace kdy bude silovka stlačena na minimálně 40€/MWh, teď je myslím někde kolem 60€/MWh, to je dobře, pozavíraly se horší elektrárny, ale špatně, protože to brzdí rozvoj potřebných syntetických paliv. (Asi možná mám další důvod té vysoké aukční ceny)
Na druhou stranu pokud by se více rozhýbaly přečerpávačky a propojení do Alpských zemí (když u nás ani neuděláme konverzi čtyř přehrad na Vltavě na PVE), tak by mohlo dojít znovu k situaci že silovka začne klesat.
A jak, prosím, sníží přečerpačka cenu baseloadu??? Pokud nepřijde ekonomická recese, tak ceny elektřiny klesat nebudou. Velmi rychle ubývá kapacita řiditelných zdrojů a trh si tuto službu již brzy nechá opravdu zaplatit. Cena se musí dostat na úroveň, která zaplatí nový špičkový zdroj, např. plynový motor - případně tu Vaší vysněnou akumulaci, která je zatím stále podstatně dražší.
Pokud se bavíme o větších PVE co do kapacity, třeba na 6-8 hodin, tak ty se už na stlačení ceny podílet mohou, přímá dodávka z FVE a PVE mohou, pokud bude dostatečný výkon, znamenat levnější proud po dobu asi 12h, Pokud se podaří nějak rozumě vyvážit opravdu velké PVE, které by mohly být, tak by cena baseloadu mola být ovlivněna v nemalé míře, ale to by bylo třeba propočítat. Mohlo by to tak být, ale nevím, jsou tam nějaké proměnné, které se nedají odhadnout dost dobře, třeba skutečná cena za kterou se dá produkovat z FVE, kolik to bude za pět let, kolik je minimální marže PVE při které jsou ochotny provozu atd.
Jinak mne ještě napadlo že vyšší cena v aukcích by mohla být dána započtením rizika nucených odstávek.
Celkem bude zajímavé sledovat jak se zachová průmysl jestliže dojde k letní cenové inverzi silovky a to ne v podobě náhodných špiček, ale pravidelných sedel nízké ceny.
Nízká (kladná) cena silovky je zcela irelevantní, protože tu dostane provozovatel FVE doplacenou. To je problém spotřebitele elektřiny, který to zacáluje. Nicméně nevím, jak přesně je řešena záporná cena elektřiny, jestli se v takové situaci podpora FVE neruší a jak přesně (tuším, že to bylo po 6 hodinách záporné ceny, ale neznám přesně podmínky tendru). Takže to už by nějaký vliv mít mohlo. Ale zase pochybuji, že by se náhle tak dramaticky změnil, aby to mělo tak obrovský vliv na vysoutěženou cenu.
Spíš jsem ten risk myslel v podobě nucených odstávek, ale to nevím jak tam mají. Nevím co problesklo v Německých novinách, také je možné že si to prostě začali jen navíc započítávat Nevím jaký je tam teď přesně vývoj.
Levná silovka pro průmysl by mohla být dostupná pokud by v síti měli nějaké množství parních elektráren, které se nedají odstavit tak snadno. Ale těch je dnes asi mnohem míň než před pár lety. Na druhou stranu pokud budou tlačit na posílení vedení za hranice a třeba nějak umluví Poláky k lepšímu propojení do jejich nové 400kV sítě, tak by mohla vzniknout Baltická supersíť a tam by se německé OZE rozplynuly. A My bychom z toho neměli opět nic. Tak by možná Polsko bylo s to i plnit cíle o emisích.
Mám nepříjemné tušení že tím jak se chováme v EU budeme takovým divným Hobitínem a ostrovem, ani bych se nedivil, kdyby Čechy v budoucnu minula i rychlo železnice Berlín-Vídeň a přes území ČR se to protáhlo přes Ostravu a Moravu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se