Německo by do roku 2030 mělo mít čtvrtou největší dovozní kapacitu pro LNG na světě

Importní kapacita pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu by do konce stávající dekády měla dosáhnout 71 mil. tun/rok, což odpovídá 97 mld. m3/rok zemního plynu v plynném skupenství. Ještě do konce letošního roku by mělo být v Německu, které před rokem 2022 nemělo jediný LNG terminál, celkem sedm plovoucích LNG terminálů. Informaci přinesl zahraniční server Argus.

Německo by se do roku 2030 mělo při naplnění plánů zveřejněných tamním ministerstvem hospodářství a energetickou skupinou RWE stát zemí s čtvrtou největší dovozní kapacitou pro LNG na světě. A to hned za Jižní Koreou, Čínou a Japonskem.

Aby Německo uspíšilo růst importní kapacity pro LNG, soustředí se v krátkodobém horizontu na plovoucí LNG terminály, které mají být postupně v druhé polovině dvacátých let nahrazovány klasickými LNG terminály.

"V Německu by mělo být využíváno celkem 10 plovoucích terminálů. Dva jsou plánovány ve Wilhelmshavenu, jeden v Brunsbüttelu a Stadu a šest v Lubminu, který by se tak měl stát největším importním uzlem pro LNG v Evropě. Některé plovoucí terminály přestanou být využívány poté, co budou zprovozněny pobřežní terminály u měst Stade, Brunsbüttel a Wilhelmshaven," informuje Argus.

Tři plovoucí terminály již v provozu

Z plánovaných deseti plovoucích LNG terminálů jsou již tři v provozu - terminál u Wilhelmshavenu s kapacitou 5,8 mil. tun/rok, terminál v Lubminu s roční kapacitou 3,5 mil. tun a poslední zprovozněný terminál v Brunsbüttelu s kapacitou 3,1 mil. tun/rok.

Další tři plovoucí terminály, za jejichž vybudováním stojí německý stát, mají být zprovozněny do konce letošního roku - druhý terminál u Wilhelmshavenu, terminál u města Stade a druhý terminál v Lubminu. Do provozu by měl být letos uveden také soukromý projekt společnosti Deutsche Regas.

Německo by tak již na konci letošního roku mělo mít k dispozici dovozní kapacitu pro LNG ve výši 35 mil. tun, což odpovídá téměř 50 mld. m3 zemního plynu v plynném skupenství.

LNG nejen pro Německo, ale i pro sousedy

Plány na masivní rozvoj dovozní infrastruktury pro LNG v Německu, které jsou odpovědí na ukončení potrubních dodávek zemního plynu z Ruska, se setkávají i s kritikou, například ze strany environmentální skupiny Deutsche Umwelthilfe e.V. (DUH).

Podobnou kritiku odmítá prezident německého regulátora pro síťová odvětví Bundesnetzagentur Klaus Müller, podle kterého je zapotřebí zajistit bezpečnost dodávek a není možné se spoléhat na podobně mírné zimy, jakou Evropa zažívá v letošním roce.

Podle Müllera musí Německo navíc myslet i na sousední země, které nemají možnost vybudovat si vlastní LNG terminály a které budou spoléhat na dovoz zemního plynu ze zemí s přístupem k moři. Mezi tyto země patří mimo jiné Česká republika, Rakousku, Maďarsko či Slovensko.