Německo bez jádra: Energetici zdůrazňují potřebu nových plynových elektráren

Ukončení provozu posledních tří jaderných elektráren v Německu, ke kterému došlo na konci minulého týdne, využívají představitelé z energetického sektoru, aby poukázali na potřebu zajištění dostatečného výkonu v německé elektrizační soustavě. Objevují se jednak výzvy na urychlení výstavby nových plynových elektráren, ale také na uvedení více uhelných elektráren do pohotovosti.

Podle Německého svazu energetického a vodního průmyslu (BDEW) je z hlediska bezpečnosti dodávek elektřiny nezbytné začít s výstavbou nových plynových elektráren.

Je to nezbytné, aby bylo možné "vždy zaručit bezpečnost dodávek, a to i v dlouhodobém horizontu", uvedla Kerstin Andreae, výkonná ředitelka.

Pokud by podle svazu nové plynové elektrárny nemohly být uvedeny do provozu včas, mělo by to za následek nárůst emisí oxidů uhličitého, protože namísto nich by musely být provozovány uhelné elektrárny. Uhelné elektrárny ve srovnání s elektrárnami plynovými vypouští do ovzduší zhruba dvojnásobek CO₂ na jednotku vyrobené elektřiny.

Timm Kehler, předseda průmyslového sdružení Zukunft Gas, kritizoval, že v současné době chybí investiční pobídky pro výstavbu nových plynových elektráren schopných spalovat vodík. A podle Kerstin Andreaeové není při současných rámcových podmínkách zaručena včasná výstavba.

Energetický expert Manuel Frondel z RWI Leibniz Institute naopak požaduje, aby po odstavení jaderných elektráren bylo v záloze více uhelných elektráren namísto jejich kompletního odstavení. Německo směřuje k rostoucímu nedostatku dostupného výkonu, řekl Frondel deníku Rheinische Post. Zároveň se zvyšuje spotřeba elektřiny díky elektromobilitě a tepelným čerpadlům.

Podle jeho názoru by byly uhelné elektrárny lepší než nové plynové elektrárny, které by navíc nebyly k dispozici dříve než v roce 2030. Malé množství dodatečných emisí, které z toho vyplývá, by nemělo být pádným argumentem proti takovému pragmatickému řešení.

"Využití odepsaných uhelných elektráren je mnohem levnější než stavba nových plynových elektráren, jejichž provoz je navíc mnohem dražší, protože zemní plyn je dražší než uhlí," uvedl Frondel.

Německá uhelná elektrárna Staudinger. Zdroj: Philipp Wedel / Creative Commons / CC-BY-SA-3.0-migrated

Ministerstvo hospodářství pracuje na strategii elektráren

Ministerstvo hospodářství uvedlo, že do léta vypracuje "strategii elektráren" pro konvenční elektrárny, které by vyráběly elektřinu v době, kdy Německo nemá dostatek elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Modernizací starších plynových elektráren a náhradou uhelných elektráren by mělo být vybudováno až 25 GW elektráren, z nichž některé by mohly být provozovány na vodík od počátku a některé později.

Podle vyjádření ministra hospodářství Roberta Habecka z března mají být pro podporu plynových elektráren zřízeny aukce. Německo již aukce využívá k rozvoji větrných a solárních elektráren, ve kterých společnosti soutěží provozní podporu na výrobu elektřiny z těchto zdrojů.

Německá plynová elektrárna Irsching. Zdroj: Mainova

Vládní strany ve své koaliční smlouvě uvedly, že k doplnění výroby elektřiny z OZE je zapotřebí několik nových plynových bloků, ale německý energetické společnosti dlouhodobě upozorňují, že mají jen malou motivaci k jejich výstavbě. Výstavba a provoz nové elektrárny, která by byla za tržních podmínek profitabilní jen po malou část roku, se totiž nevyplatí.

Za udržování plynových elektráren v pohotovosti by se tak muselo platit, a ne pouze za vyrobenou elektřinu, uvádí společnosti. Dle koaliční smlouvy měly být konkrétní návrhy řešení tohoto problému vypracovány již v roce 2022. K tomu však vzhledem k velkým problémům v oblasti energetické politiky, které vyplynuly z války na Ukrajině, nedošlo.

Odklon od jaderné energetiky

Odklon Německa od jaderné energetiky, který byl zpečetěn odstavením tří posledních zbývajících elektráren na konci minulého týdne, čelí hlasité kritice ze strany mnohých představitelů z odvětví energetiky a zastánců jaderné energetiky. Ti tvrdí, že ukončení provozu je špatně načasované a zhorší problémy v oblasti energetické bezpečnosti a dekarbonizace Německa.

Bavorská jaderná elektrárna Isar 2 měla být podle původních plánů odstavena ke konci roku. Zdroj: PreussenElektra