Německo: Předběžná koaliční jednání pokračují. Poziční dokument shrnuje závěry prvního týdne jednání

Předběžná jednání o vytvoření koaliční vlády v Německu mezi Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové, její sesterskou stranou Křesťanskosociální unií Bavorska (CSU) a Sociálnědemokratickou stranou (SPD) Martina Schulze načínají svůj druhý týden. První týden jednání přinesl první sadu společných pozic, které odhalily první politické podrobnosti i v oblasti energetiky.

Poziční dokumenty budou nyní projednány širšími stranickými orgány a budou předmětem zásadního hlasování členů SPD na konferenci strany 21. ledna. Pokud SPD pozice odsouhlasí, budou moci začít oficiální jednání o vytvoření nové velké koaliční vlády (GroKo).

První pokus o vytvoření koalice s CDU/CSU, Zelených a liberální FDP v této fázi v listopadu ztroskotal, předmětem sporů byla mimo jiné oblast energetiky, konkrétně uzavírání uhelných elektráren.

Informace zveřejněné na začátku minulého týdne, uvádějící, že strany případné GroKo jsou připraveny obětovat dosažení klimatického cíle pro rok 2020, vedly k poklesu cen elektřiny v Německu pro rok 2019 a 2020. Mírně pozměněné znění závěrečného dokumentu, který se více zaměřuje na cíl pro rok 2030, nepřináší žádná konkrétní opatření v oblasti energetiky.

Německá energetická lobbistická skupina BDEW popsala společné postoje jako „pevný základ pro koaliční rozhovory“, vyzvala ovšem k podrobnějšímu harmonogramu opatření. Energetický průmysl se naléhavě dožaduje vyjasnění budoucích kroků, aby mohl adekvátně upravit své investiční plány pro příští desetiletí.

„Výsledky dosažené CDU, CSU a SPD v oblasti energetiky a ochrany klimatu poskytují pevný základ pro koaliční rozhovory. Je pozitivní, že vyjednavači jsou jednoznačně odhodláni splnit cíle v oblasti klimatu do roku 2030 a chtějí v krátkodobém horizontu vypracovat akční program s konkrétními opatřeními k dosažení cílů. Zde by neměli ztrácet žádný čas a měli by stanovit přísný harmonogram. Energetický průmysl konečně potřebuje vyjasnění a investiční bezpečnost,” uvedl Stefan Kapferer, předseda představenstva BDEW.

Dosavadní dokument hovoří pouze obecně o „balíčku opatření“, jehož cílem je co nejvíce se přiblížit klimatickému cíli pro rok 2020, který stanovuje úsporu emisí CO2 oproti hodnotám z roku 1990. Samo Německo si jej stanovilo ve výši 40 %.

Místo podrobností o uzavírání uhelných elektráren uvažují strany o navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Uvažován je nárůst o 4 GW v aukcích pro větrné a solární fotovoltaické elektrárny na pevnině do roku 2020. Přední vyjednavači energetické politiky v předběžných rozhovorech, ministr pro Severní Porýní-Vestfálsko Armin Laschet (CDU) a ministr pro Dolní Sasko Stephan Weil (SPD), také souhlasili s 65 % cílem podílu OZE na konečné spotřebě elektřiny do roku 2030.

V loňském roce zaznamenaly obnovitelné zdroje 36% podíl v německém energetickém mixu, přičemž podíl uhlí klesl na 37%, uvádí předběžná data BDEW.

{„country“:“GER“,“type“:“PIE“,“from“:“2017-01-01″,“to“:“2017-12-31″,“caption“:“Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Německu v roce 2017″,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_electricity_shares.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-01-01″,“end_date“:“2017-12-31″}

Již vytvořená „komise pro strukturální změny“ bude mít za úkol do konce roku připravit detaily pro postupné uzavírání hnědouhelných elektráren.

Všechna opatření Německa pro snižování emisí skleníkových plynů by měla být sjednocena do zákona o ochraně klimatu 2030, který by měl být přijat v roce 2019. Zákon by zahrnoval klimatické akční plány v oblasti dopravy a stavebnictví. Zatím ovšem nejsou jasné podrobnější informace o tom, jaká konkrétní opatření by měly akční plány obsahovat.

Úvodní fotografie: Největší německá hnědouhelná elektrárna Jänschwalde s instalovaným výkonem 3 000 MW. Zdroj: Vattenfall