Domů
Německo
Německo se dohodlo na ukončení výroby elektřiny z hnědého uhlí

Německo se dohodlo na ukončení výroby elektřiny z hnědého uhlí

Německo
3 komentáře
16. leden 2020, 13:25
ČTK

Německá vláda se dohodla se spolkovými zeměmi na ukončení výroby elektrické energie z hnědého uhlí, konec je stanoven na rok 2038. Berlín souhlasil, že v rámci plánu poskytne firmám a spolkovým zemím, kterých se změna dotkne, kompenzace v celkovém objemu asi 40 miliard eur (zhruba bilion Kč), uvedl dnes mluvčí vlády. Velkou část kompenzací má dostat i společnost Mibrag.

Podle ministra financí Olafa Scholze by firmy v západním Německu měly obdržet 2,6 miliardy eur a podniky ve východním Německu 1,75 miliardy eur. Část peněz by měla získat rovněž německá těžební společnost Mibrag, kterou vlastní Energetický a průmyslový holding (EPH) českého podnikatele Daniela Křetínského.

Dva vládní zdroje agentuře Reuters řekly, že 2,6 miliardy eur se chystá vláda na kompenzacích zaplatit elektrárenské společnosti RWE a 1,75 miliardy eur těžební firmě Mibrag. „V tuto chvíli je předčasné cokoliv komentovat, situaci analyzujeme. Věc se ale primárně týká přímo německých uhelných společností,“ řekl dnes ČTK mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Spolková vláda v rámci dohody poskytne až 14 miliard eur spolkovým zemím Braniborsko, Severní Porýní-Vestfálsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko. Dalších až 26 miliard eur vláda poskytne na podporu hnědouhelných regionů.

Dnešnímu oznámení předcházelo setkání zástupců spolkové vlády a čtyř dotčených spolkových zemí. Jejich jednání trvalo až do brzkého rána. Ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová řekla, že osm „velmi starých a špinavých“ elektrárenských bloků má být nyní rychle odpojeno od sítě, první už na konci tohoto roku.

Součástí balíčku je ale i potvrzení toho, že nová a kontroverzní uhelná elektrárna Datteln 4 společnosti Uniper v Severním Porýní-Vestfálsku bude uvedena do provozu.

Podle agentury DPA má například elektrárna na hnědé uhlí v Schkopau ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko zůstat v provozu do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska Reiner Haseloff se přitom obával, že elektrárna bude muset být odpojena dříve, už v roce 2026, ve prospěch elektrárny Datteln.

Další hnědouhelná elektrárna, Jänschwalde v Braniborsku, má být od sítě odpojena do konce roku 2028, uvedla dnes spolková vláda. Tato elektrárna, kterou provozuje společnost Leag, je třetí nejvýkonnější v Německu, pokud se započítají i záložní bloky. Ty mají být připraveny ke spuštění v případě, že výroba elektřiny například za extrémního počasí nedokáže pokrýt spotřebu.

První bloky saské uhelné elektrárny Boxberg mají být vypnuty v roce 2029, elektrárna Lippendorf jižně od Lipska pak do konce roku 2035, oznámila vláda. Část elektrárny Boxberg bude následovat až ke konci roku 2038.

Ztrátu produkce elektřiny způsobenou odchodem od hnědého uhlí by podle mluvčího vlády měly kompenzovat nové kapacity k výrobě elektřiny ze zemního plynu ve stávajících elektrárnách, například v braniborské Jänschwalde. Vláda bude podle mluvčího do roku 2043 platit kompenzace také zaměstnancům zasaženým ukončením výroby elektřiny z uhlí. Přesná výše odškodnění na pracovníka však není známa, poznamenal Reuters.

Německo je největším světovým producentem hnědého uhlí, které se na výrobě elektřiny v zemi podílí zhruba 19 procenty.

Plány německé vlády jsou součástí opatření, jejichž cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Hnědé uhlí, neboli lignit, je považováno za nejvíce znečišťující typ uhlí, částečně kvůli jeho nízké výhřevnosti.

Potřebujete být v obraze ohledně německé energetiky?

Každý den pečlivě vybíráme nejdůležitější informace z oblasti německé energetiky a odesíláme je odběratelům do jejich e-mailové schránky. Přihlaste se k odběru Monitoringu oEnergetice.cz také a nic vám neunikne.
Naposledy jsme informovali o:
Miliardové investice a noví dodavatelé: Jak se Německo snaží vymanit ze závislosti na ruské energii
18. květen 2022, 05:00
Několik divizí německé firmy Gazprom Germania nedostává plyn z Ruska
12. květen 2022, 11:49
Vyzkoušejte Monitoring oEnergetice.cz na 14 dní zdarma!

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(3)
Jan Veselý
16. leden 2020, 13:51

Jako výsledek vyvažování zájmů a "sausage making" to dopadlo vcelku dobře. Dost mě překvapilo, že většinu peněz nedostanou majitelé elektráren, ale spolkové země na restrukturalizaci.

Milan Vaněček
16. leden 2020, 20:11

Konečně zase kancléřka Merklová (po "vítacím debaklu 2015") funguje jako uhlazovač rozporů a hledání konstruktivních řešení vyhovujících německému průmyslu i přání většiny občanů. To že většinu peněz dostanou spolkové země postižené nástupem Energiewende je v naprostém pořádku. Ukazuje to i sílu německého státu, který může nastavit takové podmínky, že majitelé dolů i elektráren budou nakonec rádi že vůbec něco navíc dostanou. Dřívějším jejich tučným létům je konec.

petr
16. leden 2020, 22:32

Dobrý večer, osobně nejsem obdivovatelem USA ba naopak, ale musí uznat že ty naše dotační programy nás ukrutně brzdí v ekonomické prosperitě a amíci nám opět utečou. Vyplácením dotací jen, že něco nebude, to je absolutní kravina a lhostejně zda jde o hnědé uhlí či rušení cukrovaru v ČR. Prostě zásahy z hůry přinesou postupný konec evropské civilizace, neboť zbytek světa na to kašle.

Toto je možná téma, které přivodí konec EU a to bude opravdu škoda....

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se