Německo vloni postavilo o polovinu méně onshore větrných elektráren než v roce 2017
V Německu v roce 2018 přibylo o více než polovinu méně instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině než v roce 2017. Rozvoj zaostal i za již nízkým očekáváním představitelů tohoto odvětví. V krátkodobém horizontu následujících dvou let se navíc neočekává zlepšení.
Německá asociace pro větrnou energetiku (BWE) dnes zveřejnila údaje výstavby pevninských větrných elektráren v Německu. 743 nových elektráren s celkovým instalovaným výkonem 2,4 GW představuje o 55 % nižší přírůstek než v roce 2017. Zůstalo tak i za nízkými očekáváními, v rámci kterých odvětví předpokládalo přírůstek výši 3,3 GW.
Potvrzují se tak nářky představitelů tohoto odvětví, že Německo se pro větrné elektrárny stává stále méně a méně přívětivým trhem. Dle nedávného průzkumu trhu hodnotila polovina dotazovaných developerů, provozovatelů a výrobců větrných elektráren situaci v Německu jako negativní.
V loňském roce přibylo 363 MW díky tzv. repoweringu, kdy jsou dosluhující větrné turbíny nahrazeny novými, 249 MW bylo vyřazeno v provozu. Čistý přírůstek tak činil 2,15 GW. Celkově tak ke konci roku byly v provozu onshore větrné elektrárny o instalovaném výkonu 52,93 GW.
Důvodem nízkého přírůstku je vysoký počet projektů bez schválení, které ovládly aukce v roce 2017 a dosud nebyly realizovány. Stále větším problémem začíná být odpor veřejnosti. Téměř každý schválený projekt skončí před soudem, čímž se prodlužuje doba realizace projektů. Zpřísňují se také podmínky pro výstavbu elektráren, například na minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí.
Pro rok 2019 předpovídá BWE méně než 2 GW nového instalovaného výkonu větrných elektráren na pevnině. Vyšší přírůstky očekává až od roku 2021, kdy by měly být uvedeny do provozu projekty, které vysoutěžily podporu v aukcích z roku 2017. Země již schválila dodatečné aukce, v rámci kterých bude v letech 2019-2021 vypsána podpora pro 4 GW onshore větrných elektráren.
Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova
Mohlo by vás zajímat:
Čili definitivně potvrzeno. Německo nesplní cíl podílu energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020 stanovený ve směrnici o podoře energie z obnovitelných zdrojů. Tím pádem tento cíl nejspíš nesplní ani celá EU (bude záležet na Brexitu a dalších faktorech).
Němci musí stavět více offshore větrných elektráren a fotovoltaiky. U těch nejsou žádné problémy že by je obyvatelstvo odmítalo, jako je to u některých onshore VtE a u všech tepelných a hlavně jaderných elektráren. Nakonec bude dominovat fotovoltaika a krátkodobá bateriová akumulace.
A nebo taky ne. Německo má strop na provozní podporu fotovoltaiky na 52 GW. To znamená v roce 2020 úplný konec solární expanze. Pár GW v mořských parcích pak už bude jen příslovečná kapka v moři.
"má strop na podporu", to má z Bruselu?? nebo od Pánaboha??. Nemá, žádný strop neexistuje, mají jen cíl, ten znáte, inženýři nejsou fanatici ...
Myslíte že až budou FVE bez dotací tak že už se přestanou stavět? Právě naopak.
Tak vzhledem k tomu, že se fotovoltaické elektrárny stále hlásí do aukcí podpory, tak bych řekl, že bez této podpory se stavět nebudou. Je to ovšem jen můj zcela laická názor. Možná, že láska k zelené energii nakonec přesvědčí investory dělat i ztrátové projekty.
Ano, bez podpory se nebudou stavět v této dekádě v Německu, ve Španělsku s osvitem 1,6 krát vyšším se staví už teď, v Německu až v dekádě 2021-30.
Tož tak.
Vy fakt vůbec nechápete, co to znamená nedotovaná výstavba.
Proč by se měli vozit panely z Číny do Německa, když na 80% povrchu Země svítí víc než v Německu, a v jižních rozvojových státech roste rychle jak populace tak i akutní potřeba elektřiny.
Za 20 let budou muset všechny větrne elektrarny hodit na skládku a nahradit novými, takové "obnovitelné" peklo bude jen velice drahé drancování přírodních zdrojů. Ekologie pouze na papíře, v jedné kolonce si snížili číslo a v dalších deseti které nesledují si ho zvedli.
Zlikvidovat/recyklovat vysloužilé větrné elektrárny a zlikvidovat třeba Československou jadernou elektrárnu A1, to je opravdu obrovský , ale obrovský rozdíl.
A proč by to kdo dělal? Co se na větrné elektrárně po 20 letech tak pokazí, že to nejde opravit/vyměnit? Odkdy se ocel, měď, hliník, beton, ... vyhazují na skládky? Vždyť to jsou cenné suroviny, tak cenné, že likvidace starých VtE je výdělečná sama o sobě jen díky prodeji materiálu na recyklaci.
Jediný důvod k likvidaci 20 let starých VtE vidím v tom případě, že by bylo finančně výhodnější staré VtE zbourat a místo nich postavit nové, výnosnější. Už se to stalo třeba v USA v Altamonte Pass. Nedávno jsem projížděl Rakousko skrz (Brno-Vídeň-Linec-Salcburk), mají tam spoustu VtE, které už dnes mají dost zastaralý design. jejich prostá náhrada za moderní turbíny by zvedla produkci ze stejné lokality klidně i 3x.
Doufam, ze dostanou rozum, odstrani je a neobnovi. Pohled na tu krajinu, zohyzdenou vetrniky, je straslivy. Ocelove mesto hadr.
No přece se pokazí ta provozní podpora, bez které si některé vydělají sotva na servis. Neskončí sice na skládce, ale ve šrotu, a na jejich místě vyroste nová elektrárna s novou provozní podporou na dalších 20 let. Existuje pro to vzletný termín "repowering".
Betonový základ samozřejmě zůstane v zemi (i s emisní stopou kvanta betonu a armatury) a vedle se případně udělá nový, tam opravdu recyklace nehrozí. Stožár je železný, s tím není problém. Obrovský problém bude s listy vrtulí, které jsou z kompozitního materiálu, který lze tak akorát rozdrtit a hodit na skládku. Pokud máte pro vrtule nějaké recyklační využití, tak dejte odkaz.
Německo už má tak velký podíl větrníků, že se nejen nedají nové stavět bez dotací, ale už se často ani nevyplatí provozovat bez dotací ty dávno postavené, když jim vyprší.
Podle mě se jen čeká až začnou větrníky dotovat po Švédsku víc i Polsko a Francie, pak německé firmy začnou stavět tam, a v Německu dotace pro onshore nové větrníky okamžitě ukončí, a další dotace vrhnou do sítě, baterií a přečerpávaček.
Větráky u kterých už vypršela doba jejich podpory skutečně nejsou příliš rentabilní. Po uplynutí doby podpory je na nich potřeba zpravidla udělat rozsáhlou strojní repasi, která je v řádu miliónů korun. Další by je zpravidla čekala v podobě generálky elektrovýzbroje zhruba po deseti dalších létech.
Také investoři, kteří se dnes snaží vetřít do přízně obcí v jejichž katastrech by chtěli stavět, se podbízí převodem elektráren za jednu korunu po uplynutí 15 let na obec. Pokud by na to obce přistoupily, dostávají klasický Danajský dar, který jim přinese jen náklady na ony repase a za následnou likvidaci.
Strojní repase v řádu miliónů korun nevadí, když je to skoro jediný provozní náklad a VtE "natočí" stejnou nebo vyšší hodnotu elektřiny během jednoho roku. Nehledě na to, že během té repase jde udělat i upgrade technologie a zvýšit tak výtěžnost. Prostě stejně jako se to už dávno dělá na tepelných nebo vodních elektrárnách.
A obce vždycky mohou koupit za korunu a pak za to mít spoustu peněz v oceli, mědi, hliníku, atd. do "sběru".
Vy si to představujete velmi jednoduše, ve skutečnosti bude na demontáž muset přijet malý a velký jeřáb, který elektrárnu rozmontuje, pak ty velké kusy bude muset někdo odvézt případně na místě rozřezat. Takže reálně budou rádi když to vyjde šul nul...
Pane Veselý u Božího daru stojí už dvacet let neprovozovaná jebka, ale žádné fronty zájemců chtivých si lehce vydělat jsem si za celá ta léta doposud nevšiml a nehrne se ani obec, jinak by už ta elektrárna byla dávno pryč.
Reálně samozřejmě peníze z prodeje surovin likvidaci větrné elektrárny nezaplatí. Na tu likvidaci potřebujete velký jeřáb, který se tam musí přesunou, musí se složit a pak zas rozložit atd. to je velmi nákladné. Je nejvyšší čas, aby provozovatelé větrníků museli tvořit fond na budoucí likvidaci podobně jako provozovatelé fotovoltaických elektráren. Jinak nás čekají v budoucnu rezavějící monstra, jejichž sanaci a likvidaci nakonec zaplatí stát.
Německo kupuje elektřinu z ČR témeř za hubičku tak si stavějí větrníky jen tak pro radost.Ani se jim nedivím.Jenom velká škoda,že se sem nevozí třeba benzín z Ruska i z tou jejich cenovkou.Jeden litr benzínu za 12 kč by bylo příjemné.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se