Německý regulátor snížil objem květnové aukce pro větrné elektrárny, stále chybí projekty
Přestože má Německo v oblasti rozvoje využívání obnovitelných zdrojů vysoké ambice, po letech rychlého růst zemi v poslední době trápí nedostatek nových projektů na výstavbu větrných elektráren. Tamní síťový regulátor tak přistoupil ke snížení objemu nadcházejícího kola aukcí, jelikož očekává, že by objem přihlášených projektů opět nestačil k zaplnění aukce.
V loňském roce v Německu proběhlo sedm samostatných aukcí na podporu výstavby větrných elektráren na pevnině, zaplnit dostatkem projektů se však podařilo pouze jednu. Z celkových 3860 MW se tak loni vysoutěžilo 2672 MW, tedy necelých 70 %. Příčinou je nedostatek dostupných projektů vzhledem ke zdlouhavým povolovacím řízením a omezením pro umisťování dalších větrných elektráren s ohledem na životní prostředí.
Na začátku května v Německu proběhne druhé letošní kolo aukcí na výstavbu pevninských větrných elektráren, přičemž přesné výsledky z prvního kola zatím nejsou známy, jelikož německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) musí vyčkat na notifikaci režimu podpory Evropskou komisí. Podle nedávných kroků regulátora však vše nasvědčuje tomu, že ani letošní první kolo se nepodařilo zaplnit, tak jako absolutní většinu z aukcí proběhlých v posledních třech letech.
Podle původních plánu se v květnové aukci mělo soutěžit o celkem 1500 MW výkonu, stejně jako v první letošní aukci, jež proběhla za začátku února. S ohledem na očekávání nedostatečného objemu projektů však v souladu s německou legislativou regulátor snížil objem květnové aukce o necelou pětinu na 1243 MW.
S příchodem aukcí a změny režimu podpory v Německu v posledních letech zpomalila i samotná výstavba větrných elektráren. Zatímco v polovině minulé dekády Německo ročně zprovozňovalo pevninské větrné elektrárny o výkonu okolo 4 až 5 GW, od roku 2018 růst výkonu výrazně zpomalil v průměru na zhruba 1,5 GW za rok.
Mohlo by vás zajímat:
Niet sa čomu diviť. Síce chcú stavať ďalej vte ale dochádza miesto kde by mohli stať a nájmy idu stále hore či už je to za pozemok na pevnine alebo na mori, to už ani nehovorím o tej čím ďalej tým horšej byrokracii, alebo rastúcom odpore ľudí, ktorí to za domom nechcú.
V tejto dekáde by sa mali viac zamerať na fotovoltaiku a výrobu vodíku z prebytkov z OZE. Radšej neskôr spaľovať vodík na elektrinu a teplo či používať ho lokálne ako palivo pre mhd než spaľovať biomasu.
Vite, ja nevim kdo nakukal lidem nazor, ze na vodik staci prebytky z produkce elektriny(jakekoliv).
Predstava, ze postavite nekde desitky tovaren na vyrobu vodiku, ktere potrebujou pro priklad napajeni 2GW a v prubehu dne jim tam posilate nejake kolisajici prebytky, v noci to zavrete, protoze v noci prebytky nejsou a v zime svolavate zamestnance podle toho, jak fouka vitr...
Kolik ze to mame prebytku elektriny do roka? Ze tak 10-20% z poctu hodin v roce podle statu kde to merime?
No, dal by jste vy penize do takove fabriky? Kde muzete teoreticky fungovat 10-20% casu v roce? Predstava,ze tu mame fabriku, ktera funguje jenom kdyz jsou prebytky, jak by to podle vas melo fungovat? To kuprikladu pozastavite proces vyroby hned, jak je potreba vykon nekde jinde? Jak budou fungovat ty stroje na tu vyrobu? Neni vykon nevadi, nejedou... Prijde vykon a sup, uz vyrabim?
Prumysl produkujici vodik bude potrebovat kontinualni prisun elektriny presne jako jine druhy prumyslu.
Jaké zaměstnance, kde to žijete a v jakém století? Třeba Linde si už dávno řídí výrobu všech technických plynů které dodávají po celé Evropě dálkově z Ropice. Na těch terminálech je maximálně hlídač který občas stiskne tlačítko bělosti že tam nechrápe a když přijde cisterna pro plyny tak otevře bránu a zapíše SPZ.
Jakákoli drahá technologie se vyplatí jen ve chvíli, kdy jede na plno když jede na 1/10 času zůstávají fixní náklady stejné včetně platu toho hlídače, účetní nebo ředitele ale výkon klesne 10x. Proto taková výroba potřebuje neustálý přísun elektřiny. Výstavba výroben vodíku tak jak je prezentována je ve skutečnosti Potěmkinova vesnice a obchod s ničením elektřiny. Pokud se plynem topí , pak je mnohem efektivnější instalace slabých vzduchových tepelných čerpadel na ohřev TUV a vytápění budov, které budou pracovat v bivalenci s plynovým kotlem takové řešení je násobně účinnější než z prominutím stupidní nápad přimíchávání vodíku do zemního plynu. Co se týče přebytků v řádu hodin pak ty 100% pokryje elektromobilita - při použití inteligentních nabíječek. Výroba vodíku je další zelený tunel jako fotovoltaika nic víc
Celé je to jen o ceně elektrolyzéru. Pokud bude dostatečně levný, není problém jej provozovat jen část roku. To všechno ukáže až budoucnost. Ten kdo se před každým problémem dopředu vzdá, ničeho nedosáhne.
Obvyklá fikce zastánců OZE, že jich nasekáme jak Baťa cviček a přebytky se nacpou do výroby vodíku.
Přitom tohle vyvrátil už dva roky zpátky Fraunhofer institut, který dospěl k závěru, že takový model je naprosto ekonomicky i technicky neudržitelný a že industriální výroba "zeleného" vodíku bude vyžadovat dedikované zdroje.
Zaměstnance bych do toho fakt netahal.
Snížení se nerovná zastavení. Takové výkyvy u takových velkých projektů, se vyskytují zcela běžně a v žádném případě z toho nejde usuzovat odklon, jak by to mohlo mnohé svádět. Co je ale důležité si uvědomit, že čím dál větší stoupající kapacita OZ bude cenou vytěsňovat stále více energii z jádra v příznivých povětrnostních podmínkách. Z toho lze ale snadno usoudit, že na pravidelný plánovaný dlouhodobý odběr z jádra nelze sázet. Takže šermováním nějakými současnými čísly ve prospěch efektivity jádra, je zcela nepodložené a neodpovědné. Těžko lze očekávat přednostní odběr z jádra. Ten problém bude nastávat postupně i s dosluhujícím jádrem při postupném větším rozvoji OZ u nás. Takže nová JEDU s předpokládanou životností do konce 21 století je mimo mísu. Toho jsou si zastánci a podporovatelé JEDU moc dobře vědomi. Proto ta dočasná brzda OZ a tlak na urychlení dostavby. Musela zasáhnout vyšší moc Vrbětice, aby se jim nahlodaly záměry. Čas ukáže, jak moc.
Mimo mísu jste vy, žádný přednostní odběr není potřeba, bohatě stačí schopnost dostatečně spolehlivé predikce výroby na měsíce a roky dopředu. Tím pádem lze takovou elektřinu na roky dopředu prodat, a tím pádem nemůže takto prodanou elektřinu nikdo vytěsňovat. Jedině s tou výjimkou, že se zdroji s predikovatelnou výrobou elektřiny vyplatí svou prodanou elektřinu nevyrobit a místo toho přeprodat s vysokou marží jinou.
Nějak jste do svého rozhodnutí pozapomněl zakomponovat, že tu možnost dopředu prodat má i energie z OZ a to cenově výhodněji. Ona i ta predikce výroby bude s rozvojem nabývat větší autentičnosti. A garance, že pochází z OZ navíc bude mít větší hodnotu. Musíte vědět, že se to začíná uplatňovat dokonce už v současnosti, natož pak třeba za 20 let. Takže s tou mísou bych moc nemanipuloval, snadno by se Vám mohla rozbít.
S mísou jste začal manipulovat vy. Intermitentní OZE prodávají konkrétní množství elektřiny v konkrétním čase maximálně den dopředu, žádná sebelepší predikce výroby to nedokáže posunout na měsíce nebo dokonce roky.
I občasné zdroje energie mohou sice předstírat predikovatelnou výrobu elektřiny na delší dobu, s tím že chybějící elektřinu nakoupí jinde. Vystavují se ale riziku, že na tom prodělají kalhoty, jestliže najednou nebude kde tu elektřinu za rozumnou cenu nakoupit. To se např. přesně stalo společnosti RWE v Texasu, která tak za pár dní prodělala stovky milionů Euro.
Kalhoty na tom prodělala společnost TEPCO v Japonsku, za pár dní prodělala stovky MILIARD dolarů. Elektřinu nenakoupila. Bylo to ve Fukušimě, pamatujete?
A dnes zrovna máme výročí dalšího jaderného experimentu-35 let.
Tradiční vaněčkovské demagogické srovnávání následků jedné z největších přírodních katastrof v dějinách lidstva s událostí v Texasu, kdy prostě jen... mrzlo.
Vaše představy vycházejí hodně ze současných podmínek, které si vynutí budoucí radikální změnu. Jednoduše řečeno na trhu bude s přibývajícími zdroji OZ stále těsněji. Těžko potom může být nabídka garantované ceny z OZ, když to bude spekulativní mix s jádrem. Jestliže je vyrobeno určité množství z jádra a doplněno množstvím levnější z OZ, těžko se Vám podaří deklarovat celkové množství jako OZ. To je evidentní podvod na kupujícího a tomu to nemusí být úplně jedno, vzhledem možné ztráty renomé na trhu.
...prostě jen mrzlo a i jedna JE "zamrzla" a byla odpojena od sítě.
Výsledkem a poučením pro Texas je úprava klasické energetiky (plyn, uhlí, jádro) na takovou, která odolá v subtropickém Texasu i občasným mrazům (velkých investic netřeba, vyplatí se to) a další plánované rozšíření VtE a FVE. Ty budou, na rozdíl od klasických elektráren neustále přibývat.
To je realita USA a Texasu též.
Žádný podvod to není, každý nakupující si může svobodně vybrat, zda a kolik procent předpokládané spotřeby chce mít pokrytých dopředu zajištěnou stálou cenu elektřiny ze zdrojů s predikovatelnou výrobou bez ohledu počasí a denní či roční dobu, nebo bude riskovat v budoucnu obrovskou volatilitu cen elektřiny. Velká část spotřebitelů jistě zvolí první možnost, stejně jako se dnes např. zajišťují proti kurzovým výkyvům.
K tomu bych doplnil - toto se týká plynových predikovatelných zdrojů. U jaderné elektrárny ten rozdíl mezi vyrábět/nevyrábět je velmi malý (o něco menší opotřebení), takže tam je nejlepší prostě vyrábět.
S narůstajícími živelnými katastrofami si každý moc dobře uvědomí, jestli si nakoupí deklarovanou energii z obnovitelných zdrojů než z jádra, když bude za stejných podmínek a když bude ještě výhodnější není co řešit. Jako by jste vědomě nepočítal s rozvojem efektivnější akumulace či využití záložních bezemisních zdrojů pro delší období. Lidi se učí dobrovolně třídit odpady, budou mít zájem využívat méně škodlivou pro oteplování energii z OZ. Takže ta Vaše jistoto na dobrovolnosti pak vychází dost chatrně.
Klidně sněte dál, nic jiného než snění totiž ve vašem příspěvku není. Tedy až na ten nesmysl s "méně škodlivou pro oteplování energií z OZ".
Máte pravdu, nepočítám s rozvojem efektivní akumulace. Protože zatím žádná není.
To je jako s automobilkou Tesla - ta své auta taky stavěla a staví na existujících technologiích. Sleduje vývoj, ale nestaví vzdušné zámky.
U plánování energetiky se k tomu musíte postavit stejně - takže použít pouze existující technologie.
K tomu bych doplnil - toto se týká plynových predikovatelných zdrojů. U jaderné elektrárny ten rozdíl mezi vyrábět/nevyrábět je velmi malý (o něco menší opotřebení), takže tam je nejlepší prostě vyrábět.
Nejlepší je prostě vyrábět, ovšem s výjimkou delšího období záporných cen elektřiny. Pak je u bloků, které jsou k tomu uspůsobené, výhodnější snížit výkon třeba na 50 %, druhou polovinu nakoupit za zápornou cenu a prodat za předem nasmlouvanou cenu kladnou.
To máte pravdu - ale tuhle "dotační realitu" můžou zazdít elektrolyzéry (i když jejich současná cena je ekonomicky mimo)
Určitě, velký počet hodin se zápornými cenami není dlouhodobě udržitelný, spíš bych ale sázel na to, co už se pomalu děje dnes, že provozní podpora postupně přestane pro období se zápornými cenami platit, a tím pádem zmizí i záporné ceny.
V tom případě můžete snadno převzít úlohu černého Petra, ztrátovou výrobu H2 z elektrolyzérů Od OZ. S tím mícháním se můžete vystavit problémům, jestliže se bude více cílit na energii bez kontraverzního jádra a to může být z vícero důvodů.
Solární elektrárny v EU předprodávají v současnosti svoji čistou elektřinu typicky na 15 let dopředu, za současné ceny 30-50 EUR/MWh (ty nízké ceny to je Španělsko, ty vysoké to je sever Německa).
Tomu může konkurovat jen staré jádro ČEZu které předprodává za 45 EUR, teď už možná pár Eur navíc, když spekulanti vyhánějí ceny povolenek CO2.
Nové jádro je naprosto konkurence neschopné, s cenou dvoj- či trojnásobnou a ten cenový rozdíl se ještě zvýší než to nové jádro postaví (ale asi nepostaví).
to je realita EU,
možná na Marsu je to jinak....
V tomto případě ovšem nejde o prodej konkrétního množství elektřiny v konkrétním čase na 15 let dopředu, stejně se nakonec obvykle realizuje prodej přes krátkodobý trh, pouze si obě strany vypořádají rozdíl mezi aktuální tržní cenou a tou původně sjednanou. Při takovém kontraktu si sice obě strany zafixují cenu na dobu kdy svítí, odběrateli ale nijak neřeší cenu v období, kdy nesvítí.
Momentálně se prodává baseload na příští rok kolem 60 €/MWh, takže pro ČEZ a jeho "staré" jádro nastávají doslova žně. Zároveň by neměla vzniknout iluze, že by ty solární elektrárny neprodávaly za stejně vysokou cenu, kdyby mohly.
A ta dvoj- či trojnásobná cena je fikce.
Extrémně vysoká cena povolenek CO2 nebude trvat věčně, to je jistota, v roce 2040 kdy by měly nastoupit Dukovany II už nebudou uhelné elektrárny v běžném provozu.
A počet FVE a VtE v té době nebude jen dvojnásobný, bude aspoň trojnásobný v našem regionu. Cena z FVE a VtE půjde ještě více dolů a množství jimi vyrobené elektřiny bude trojnásobné.
Takže nové JE nebudou konkurence schopné po 90% doby svého provozu (spíš po 100% doby).
Jejich provoz bude muset být neustále (až do jejich uzavření) dotován.
Žijeme v EU, nežijeme někde na Marsu.
Naopak, cena povolenek bude čím dál vyšší a když nebudou v provozu elektrárny uhelné, budou v provozu elektrárny plynové, které povolenky kupují také.
Snění o "90% doby svého provozu (spíš po 100% doby)" nemá smysl vůbec komentovat, to je úplně mimo realitu.
I zemní plyn skončí, už v roce 2040 bude čím dál tím více nahrazován vodíkem a plynem syntetickým po roce 2050 budou JE (do 20% výroby elektřiny) mít smysl jen pro mocnosti s jadernou vojenskou výzbrojí, pro udržení obecného jaderného know how (z 20. století)
Zkrátka budoucnost zastaralých JE třetí generace je černá.
Technický pokrok nezastaví nikdo, ve fotovolatice je každoročně obrovský, naproti tomu technický pokrok v jaderné energetice prakticky neexistuje.
Už během tohoto desetiletí bude výroba elektřiny pomocí OZE mnohonásobně (aspoň trojnásobně) vyšší než výroba v JE.
Sám jste si odpověděl, zemní plyn postupně nahradí vodík a syntetický plyn, který bude ještě dražší než zemní plyn s povolenkami dohromady.
To jste kdysi taky říkal o fotovoltaice (jak bude drahá). Je vidět že jste člověk co se spolehlivě vždy mýlí. To je cenná vlastnost, když se VŽDY mýlíte.
A máme tu tradiční vymýšlení a podsouvání výroků ostatním, ke kterým nikdy nedošlo. Dost průhledná a ubohá taktika.
Je třeba zmírnit podmínky pro budování větrných elektráren. Je zajímavé, že automobilová doprava má limity daleko mírnější. Limity na hluk i na vzdálenost od lidských obydlí. Proč.
Kde jste na to přišel?
Tak pane Šťastný, z větrných elektráren je povolen v čistě obytných oblastech hluk v Německu 35 decibelů. Z autodopravy je vystaveno hluku větším, než 65 decibelů ve dne více, než 2,3 miliónu lidí a v noci hluku vyššímu než 55 decibelů 2,6 miliónu. To je taky důvod protestů lidí. Při předvolebním mítinku s Angelou Merkel v Regensburku 2017 bylo nejvíce protestujících proti přebujelé autodopravě, ne proti úprchlíkům, jak by to prezentovali čeští neonacisté.
Tak jestli tomu správně rozumím, navrhujete zvýšit limit pro hluk od VTE proto, že autodoprava dělá větší hluk. Jaký limit hluku je pro autodopravu?
Nebylo by rozumnější zpřísňovat limity hluku pro vozidla a silniční stavby (nebo je lépe vymáhat, pokud existují)? Jinak vaší logikou hrozí, že limity porostou nade všechny meze.
Pane Mikeš, nic jsem nenavrhoval. Ale asi by fakt bylo dobré se podívat na tu autodopravu, i u nás. Tady jsou limity překračovány i na 80 decibelů a samozřejmě silnici nikdo neuzavře. Kompromis by bylo pár decibelů povolit větrným výš, což by bylo vpodstatě nehlučné, jako teď a na ta auta si pořádně posvítit. Nevím, jestli jste byl někdy přímo u větrných elektráren, já ano. Hluk je minimální a přehluší ho osobní auto sto metrů od elektrárny. O silnicích s větším provozem a dálnicích se ani nezmiňuji.
Nevím jak to mají v Německu, ale u nás platí limity pro všechna odvětví stejná. 50dcb pro den a 40dcb pro noc.
Ale máte pravdu v tom, že doprava překračuje limity naprosto běžně. Zpětně se dělá náprava velice těžko, stojí to strašné rance a výsledek stejně nebývá valný.
Pane Šťastný máte to špatně. Pro větrné elektrárny u nás platí ta obecná podmínka 50 db pro den a 40 db pro noc. Silniční doprava, ale má své vlastní limity. Ty jsou 55 db ve dne a 45 db v noci, u hlavních silnic pak 60 db ve dne a 50 db v noci. Bývá tam ale překračování ne 80 db, což by se u větrných elektráren nestalo. Ty by ani nedostaly povolení. Nevím, jestli jste bydlel někdy u dálnice, nebo městské křižovatky, já ano. To radši bydlet v nějaké díře.
dívám se na instalace za první dva měsíce roku 2021 v Německu: FVE = cca 800 MW = cca 800 GWh/rok = cca 3 mil. panelů = 50.000 panelů/den
VTE cca 400 MW = cca 800 GWh/rok = cca 120 vrtulí = 2 vrtule/den
Německo má už několik let stejné vysoké tempo za jeden rok postaví nové zdroje VTE+FVE, které nahradí cca 10-12 TWh/rok cca 2% německé spotřeby
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se