Rozvoj infrastruktury pro LNG v Německu naráží na protesty aktivistů kvůli obavám z dopadu na životní prostředí

S prudkým poklesem dodávek zemního plynu z Ruska došlo v řadě evropských zemí ke znovuoživení projektů na rozvoj dovozní kapacity pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Z tohoto pohledu nebude klíčové pouze budování nových terminálů, ale rovněž plynovodů pro připojení terminálů do plynárenské infrastruktury. Tyto plány nicméně mohou narazit na odpor místních skupin, jako je tomu například na severu Německa.

Zajištění alternativních cest pro dodávky zemního plynu do Evropy k ruskému plynu se v posledních měsících stalo prioritou řady evropských zemí, a to zejména Německa, do kterého již několik týdnů neproudí žádný plyn skrz plynovod Nord Stream 1. Kromě krátkodobého řešení v podobě pronájmu plovoucích LNG terminálů (FSRU) došlo k oživení plánů na vybudování konvenčních importních terminálů, jejichž realizace je nicméně časově náročnější.

Jedním z těchto projektů je i terminál u německého Brunsbüttelu, kde má v první řadě vzniknout plovoucí terminál, jež by měl zahájit provoz na přelomu roku, a následně by měl být do roku 2026 vybudován konvenční terminál na pevnině.

Jelikož tato lokalita v současné době nedisponuje dostatečným napojením na zbytek německé plynárenské soustavy, bude spolu s výstavbou terminálů nutné vybudovat i nové plynovody. Zpočátku tak bude využití kapacity plovoucího terminálu omezeno z maximálních 5 miliard kubíků plynu ročně na zhruba 3,5 miliardy kubíků.

Kromě vybudování kratšího, zhruba 3 kliometry dlouhého plynovodu v počáteční fázi projektu, jehož dokončení je plánováno rovněž na přelom roku, je v plánu i výstavba delšího plynovodu, o délce 55 kilometrů, který umožní plné využití terminálu jeho napojením na německou soustavu. Výstavba toho plynovodu by měla být zahájena letos v listopadu, do provozu by měl být podle současných plánů uveden v prosinci 2023.

Tyto plány by však mohly narazit na odpor místních aktivistů, kteří se obávají dopadu výstavby plynovodu na tamní vřesoviště. Plánovaná trasa totiž křižuje tamní vřesoviště, z nichž bude muset být během výkopových prací odčerpána voda. To by dle Ralfa Hübnera, působícího v asociaci pro ochranu životního prostředí v okresu Hetlingen, mohlo vést k jejich závažnému poškození.

"Vřesoviště není houba. Jakmile z nich voda zmizí, trvá velmi dlouhou dobu, než se navrátí do původního stavu," uvedl Hübner dle německého deníku Süddeutsche Zeitung.

S urgentní potřebou zajistit alternativní cesty pro dodávky zemního plynu podle serveru Clean Energy Wire Německo snížilo legislativní nároky související s rozvojem infrastruktury pro LNG. Německé environmentální skupiny se tak kromě přímého dopadu jejího rozvoje rovněž obávají dlouhodobého dopadu, jelikož může dojít ke snížení tlaku na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Díky úpravě legislativy, která má umožnit rychlejší vybudování terminálů a příslušné infrastruktury, se zkrátily lhůty pro veřejné konzultační procesy. Podle Hübnera tak měla veřejnost pouhé dva týdny na to, projít si rozsáhlou dokumentaci a předložit své protiargumenty.

"Je to 700 stran v úřední němčině, vytvořených experty. My jsme pouze dobrovolníci, a je téměř nemožné to udělat," okomentoval náročnost veřejného konzultačního procesu Hübner.