Rýsující se německá koalice se shodla na programu. Termín konce uhlí by měl být znám začátkem 2019

Německo je o krok blíž k vytvoření nové vlády poté, co Křesťanskodemokratická unie (CDU) Angely Merkelové a její sesterská Křesťansko-sociální unie Bavorska (CSU) dosáhly 7. února koaliční dohody se Sociálními demokraty (SPD). Výsledkem jednání stran je koaliční dohoda týkající se energetiky, dopravy a klimatické politiky. O tom, zda bude nová vláda vytvořena, rozhodne hlasování členů SPD 4. března.

Téměř pět měsíců po volbách podniklo Německo podstatný krok k vytvoření nové vládní koalice. CDU Angely Mekrelové, CSU a SPD pod nyní již bývalým vůdcem strany Martinem Schulzem uzavřely koaliční dohodu, která by umožnila oběma politickým táborům obnovit takzvanou velkou koalici, která v Německu vládla od roku 2013.

Závěrečná 177stránková dohoda, která je výsledkem jednání stran, většinou potvrzuje nejdůležitější kroky v oblasti energetiky a klimatu, které byly sjednány již v předchozích měsících.

Uhelné elektrárny

„Komise pro strukturální změny“ bude mít za úkol do konce letošního roku připravit akční plán pro postupné uzavírání hnědouhelných elektráren, který zahrnuje:

• opatření k co největšímu snížení rozdílu v klimatickém cíli Německa do roku 2020,
• způsob postupného snižování využívání uhlí strukturálně přijatelným způsobem,
• investice 1,5 miliardy EUR na podporu těžby hnědého uhlí v letech 2018-2021.

Tato komise, složená ze zástupců dotčených průmyslových odvětví, odborových svazů, federálních států, místních orgánů a ekologických organizací, by měla co nejdříve začít svou práci a své výsledky předložit do konce tohoto roku, uvedl mluvčí SPD Bernd Westphal. Německo přijde s termínem ukončení využívání uhlí na počátku roku 2019, dodal Westphal.

„Stanovíme konečný termín pro výrobu elektřiny z uhlí, a to jak pro černé uhlí, tak pro hnědé uhlí,“ uvedl Westphal krátce po oznámení dohody.

Přenosová soustava

Zaměření se na rozšíření přenosové soustavy, provádění zátěžových zkoušek každoročně od roku 2019, včetně identifikace problémových míst. Zvýšení akceptace síťových projektů umístěním vedení pod zem. Udržení jednotné cenové zóny, harmonizace regionálních síťových poplatků na vnitrostátní úrovni. Pokrok v technologiích pro akumulaci energie, podpora německé výroby baterií. Využití areálů starých elektráren pro projekty ukládání tepla.

Klimatické cíle

Jednající strany se již zhruba před měsícem shodly na tom, že klimatický cíl pro rok 2020 je pro Německo nesplnitelný. Dle koaliční dohody by měly být na počátku roku 2019 stanoveny závazné cíle pro rok 2030 týkající se klimatu pro všechna odvětví. Celkový cíl snížení emisí CO2 o 55 % do roku 2030 zůstává nezměněn. Posílení systému obchodování s emisemi v EU jako ústředního nástroje pro snižování emisí CO2. Stanovení světové ceny uhlíku alespoň na úrovni G20. Spolupráce s Francií na implementaci pařížské klimatické dohody.

Obnovitelné zdroje energie

Navýšení podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 65 % do roku 2030 z přibližně 27 % v roce 2017. Do roku 2020 zajištění dodatečných 8 GW instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren prostřednictvím aukcí. Stanovení minimální kvóty na obnovitelné zdroje energie v jižním Německu. Zachování současného cíle pro rok 2030 v instalaci offshore větrných elektráren.

Plyn

Plyn by měl hrát důležitou roli v období transformace energetického sektoru. Cílem je rozšířit infrastrukturu pro zkapalněný zemní plyn (LNG). Vypracování plánů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla s cílem snížit emise a zvýšit flexibilitu. Výzkum technologie power-to-gas a vývoj technologii „zeleného vodíku“ pro výrobu zemního plynu.

Doprava

Do roku 2020 vytvoření 100 000 nových nabíjecích míst pro elektrická vozidla, z nichž třetina by měla být rychlonabíjecí. Zvýšení finančních pobídek pro elektromobily v rámci stávajícího rozpočtu. Přidání nových daňových výhod pro flotily elektromobilů v případě komerčních subjektů a veřejných orgánů. Elektroautobusy, které mají být vyloučeny z poplatků na podporu obnovitelných zdrojů. Intenzivnější výzkum palivových článků a vodíku. Zavést LNG a vodík jako čisté lodní palivo. Zdvojnásobení uživatelů železnice do roku 2030, přesunutí nákladu na železnici. Vyhnutí se zákazům využívání vozidel s naftovými motory, ale povolení místním úřadům stanovovat limity. Rozvíjet kvóty pro biopaliva na bázi rostlin nebo odpadů.

Autor úvodní fotografie: dé.wé, Flickr