V areálu jaderné elektrárny Brokdorf má vyrůst největší bateriové úložiště v Evropě

Tesla vyrábí 1,6 GWh v bateriových úložištích co 5 týdnů. Stačí objednat Megapacky na e-shopu a není třeba čekat 13 let a ještě se s tím chlubit.

Lidi, nazývejte konečně už věci pravými jmény. To, o čem píše článek nejsou baterie, ale akumulátory. Nás na průmyslovce před 65 léty by profesor přerazil, kdybychom neznali rozdíl mezi baterií a akumulátorem. Baterie je třeba zinc-carbon článek (legendární Palaba z podniku Baterie Slaný), a v autě máme povětšinou 12V DC olověný AKUMULÁTOR. Tak se vraťte doškoly.

Jenže háček je v tom, že slovo baterie nemá tento jediný význam. Baterie taky je "účelné seskupení stejných předmětů". Proto taky máme koksovací baterie, dělostřelecké baterie, vodovodní baterie, ... V tomto případě je to baterie (fakt hodně) akumulátorů. I v tom autě dostanete 12V jen díky baterii 6 akumulátorových článků.

Smiřte se s tím, že učitel na průmyslovce z doby, kdy tu krakonošoval krásný Tony, nemusel mít patent na rozum.

Není možné i označení primární baterie a sekunádrní baterie?

Jsou už to tak zažité termíny, že už to není o znalosti. Sám bych se cítil trapně říct, že mám vybytý akumulátor v telefonu, že musím vyměnit autoakumulátor nebo že se v Německu prodává 20 procent akumulátorových elektrických vozidel, známých pod zkratkou AEV.

Jde jen o terminologii a ta se časem mění. Například místně nevyčerpatelné zdroje se dnes nazývají obnovitelnými a Akumulátoru se říká prostě Baterie. Jinak baterie je podle současné definice definována tak , že je to elektrochemický zdroj, sestavený z více článků. Akumulátor: je elektrochemický zdroj elektrické energie ,takto je to definováno. Baterie , která se nedá nabíjet se nazývá primární. Ne vše co jsme se učili ve škole ještě platí, nicméně já se to učil na průmyslovce také - bylo to v minulém století :) tehdy do bylo definováno tak jak říkáte , ale lidé mimo obor stejně říkali všemu baterie , tak se to změnilo.

a teď by mě zajímaly čísla o jak moc se to nvyplatí oproti jaderné elektrárně co tam stála

Tvrdím to už deset let. Bez baterií a vodíku se nedá dotáhnout dekarbonizace do konce. Německo teď vyrábí 50% elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Nebyla to snadná cesta a ani ta druhá polovina nebude jednoduchá, protože intermitentní zdroje potřebují buď nějaký backup, nebo úložiště a nejlépe oboje. Bude to ještě dost drahé, ale už teď se ukazuje, jak prozíravé rozhodnutí to od Němců bylo. Nejde jen o baterie. Potřebují dost přebytků na to, aby mohli vyrábět vodík a přejít postupně od pálení plynu v paroplynových elektrárnách k pálení vodíku.

Těch druhých 50 procent mohou klidně zítra. Stačí prostě hned vypnout všechny fosilní zdroje. Když bude chybět energie, v tak stačí dovézt že zahraničí, kde výrobu z fosilních zdrojů navýší. Můžete ale vykázat 100 pct OZE. Podobným statistickým fíglem dosahují těch 50 pct. Dosáhli toho pouze díky vypnutí jaderných zdrojů - celková výroba klesla, dovoz vzrostl a tak stejná výroba OZE dělá vyšší procento. A další statistický trik je roční bilance - Německo vyváží když OZE hodně vyrábí a dováží když OZE vyrábí málo. Vyváží tedy OZE elektřinu a dováží především fosilní - výroba OZE v rámci Evropy poměrně korelovaná. Den, léto i vítr jsou v podobnou dobu, jen postupuje v řádu hodin. Od dovezené fosilní ale odečítají vyvezenou OZE a ve statistice vykazují jako OZE. Mají tedy ostatní jako virtuální baterii pro vylepšení statistiky.

Zvýšení poměru OZE na 50 pct OZE tedy emise celkové v Evropě zvýšilo a je třeba je za to kritizovat a ne chválit.

To co dosáhlo Německo dnes dosáhla Francie někdy 80 tých letech díky jaderné energetice. ČR dosahuje také cca 50% podílu bezemisních zdrojů OZE jsou dobré zdroje ,ale při našem klimatu ne na 100% spotřeby . Navíc ten jejich podíl OZE je jen v elektřině , kde je vytápění budov , doprava a výroba průmyslového tepla ? Pokud budou snižovat emise tempem 1.9% ročně jako poledních 10 let. Budou bezemisní někdy v roce 2076 a to by relativní snižování muselo růst exponencionálně , takže v roce 2074 by museli snížit o 50% a v roce 2075 o 100%. Další problém je jejich zabedněnost - prodeje plynových kotlů tam trhá rekordy. Hlavně že zavřeli funkční jaderné el. to si mohou blahopřát.

Samozřejmě že se dá bez baterií a vodíku dotáhnout dekarbonizace, příkladů existuje hned několik. Německo je spíš odstrašující příklad než leader v dekarbonizaci.

Ještě k těm bateriím , dnes se v Číně staví 28 fabrik na sodíkové baterie. Parametry zatím mají proti lithiu horší , ale co je asi nejdůležitější jsou ceny , které umožní masová produkce , jde vždy o cena za 1 uloženou kWh. Pokud by cena byla třeba 30 haléřů , pak by to naprosto změnilo pravidla hry a akumulace den/noc by nebyla problém. Pokud se dnes baterie prodávají za 10000 kč /kWh tak je reálná cena 2kč /kWh a to je prostě drahé.

udělal bych akumulátor v Česku, vodní přečerpávací, hráz v Ústí nad Labem a hladinu zvedat až do Prahy, resp. až za Prahu, to by bylo kapacity

To je nesmysl. Zkuste si najít někde simulaci záplav. Tipuji, že byste zaplavil polovimu Středočeského kraje. Je to nereálné. Postavit pár GW úložišť zabere pár hektarů a můžete to postavit skoro všude. Brown fields nevyjímaje.

prakticky celý. Problematika akumulce není o několika GW, 2GWh je hodinová záloha JE Temelín, zatížení sítě se pohybuje mezi 10 a 15GW, občasné zdroje by ze své podstaty potřebovaly zálohovat letní výrobu na zimní období, chemické i teplotní akumulátory můžeme rovnou vyloučit, německá cesta s vodíkem není prošlapaná a s tou nízkou účinností to bude předražená bída, ale obrovská vodní plocha tento potenciál nabízí

Úvodní projekt pro tuto stavbu již existuje, ale je propracovaný do větší kapacity než

vy navrhujete. Napouštění jsem kdysi spočítal na 277 let, při úplném zastavení toku Labe. prehrada.hrach.eu/

super, i ta kapacita v řádu petawatthodin, dokonce je i dostatek času na vystěhování Prahy

Nevím, jestli těch factory je tolik, ale licenci má v Číně na Na-ion, CATL, V Indii a Británii Faradion a KPIT Tecnologies v EU Nortvolt. Technologie a parametry se liší, ale podstatné je to, že materiálové vstupy jsou násobně nižší v ceně. Jakmile se to víc rozjede, půjde i cena lithia rapidně dolů. Indové to montují i do aut a motocyklů. Oni nejsou tak nároční, dojezd 160 km WLTP na jedno nabití jim bude stačit.