V německém Heidelbergu vyrůstá největší komplex pasivních budov

DomůOstatníV německém Heidelbergu vyrůstá největší komplex pasivních budov

Světově největší komplex pasivních budov je v současnosti ve výstavbě v německém městě Heidelberg. Udržitelné budovy jsou součástí plánu na vybudování nové městské čtvrti v místě původního nákladového nádraží. Projekt počítá s maximálním využitím obnovitelných zdrojů, vertikálními i střešními zahradami a silným komunitním soužitím. Nová čtvrť má pojmout až 5000 obyvatel a 7000 zaměstnanců.

Město Heidelberg se rozhodlo využít pozemků, na kterých dříve stávalo místní nákladové nádraží a přetvořit tuto oblast v novou městskou čtvrť. Drážní Město, jak se tato oblast města nazývá (Bahnstadt), by tak mělo projít proměnou z nevyužívaného brownfieldu na živou část města, která se nalézá poblíž centrální části města a je svou rozlohou dokonce větší než Staré město Heidelbergu. Jde o jeden z největších městských developerských projektů v Německu a v současné době i největší komplex pasivních domů ve výstavbě.

Projekt nazvaný Heidelberg Village vzniká jako výsledek architektonického návrhu od Frey Architekten. Zakladatel Frey Architekten, Wolfgang Frey navrhl komplex tak, aby v něm spolu mohli na jednom pozemku žít lidé různého věku i potřeb a vytvořit tak rodinné prostředí kombinované s výhodami města. Ocenění se projekt dočkal i na DemografieCongress 2015, na kterém se podílela řada německých institucí a kde projekt získal cenu iniciativy „Německo – země dlouhého života“.

Projekt Heidelberg Village vzniká v oblasti Drážního města (Bahnstadt), kde dříve stálo nákladové nádraží. Zdroj: Frey Architekten

Stěny vyrábějící kyslík ze škodlivin

V současnosti již v oblasti probíhá výstavba, která by měla být dokončena v průběhu roku 2017. Na 116 hektarech vzniknou nové obytné i komerční prostory, místa pro setkávání a také prostory pro vědu a moderní průmysl. Na zhruba 15000 metrech čtverečních tak vyrůstá 162 bytových jednotek (od jednopokojových apartmánů až po byty pro 4-5členné rodiny) ve dvou pasivních a bezbariérových domech, pojmenovaných jednoduše Dům A a Dům B.

 

Nákres vznikajícího komplexu pasivních domů (Dům A a Dům B). Dům A vpravo. Zdroj: Frey Architekten

Dům A je částečně pětipodlažní budova, ke které jsou v jedné části další tři patra. Dům B je pak pětipodlažní v celém objektu. V obou budovách jsou samozřejmostí výtahy a podzemní garáže pro automobily a do budoucna i elektromobily. Dvojité fasády domu umožňují vyplnit meziprostor tzv. vertikálními zahradami a spolu se střešními zahradami mají napomoci vytvářet příjemné mikroklima. Dešťová voda je využívána jako závlaha a neodtéká do kanalizace, ale přímo do země.

Energeticky je dům vybaven jak fotovoltaikou, která zásobuje dům elektřinou, tak i solárními kolektory pro ohřev vody. Tepelné čerpadlo pak v zimě pomáhá s vytápěním a zároveň i chlazením během léta (teplo se předává do země). Zajímavostí je i nátěr budovy s příměsí oxidu titaničitého, který funguje jako fotokatalyzátor. Tato barva pomáhá chemicky rozkládat oxidy dusíku (NOx) na neškodné dusičnany a při procesu se uvolňuje kyslík.

Vizualizace Heidelberg Village. Zdroj: Frey Architekten

Komunitní setkávání ve městě krátkých vzdáleností

V nově vznikající čtvrti je kladen důraz na koncept „města krátkých vzdáleností“, který počítá s širokou nabídkou malých podniků, služeb, restaurací a míst k setkávání v kompaktním prostoru dostupném na dosah ruky. V lokalitě vznikne i několik vzdělávacích a kulturních institucí (především školka, škola, kina). V rámci samotných budov vzniká i prostor nazvaný Quartier Forum, který má být komunitním místem určeným pro setkávání během společných aktivit (čtení, výstavy i soukromé události).

Velmi netradiční je setkávání budoucích nájemníků se staviteli, které probíhá při pravidelných společných obědech jednou týdně. Nájemníci tak mají možnost se seznamovat nejen mezi sebou navzájem, ale i s lidmi, kteří celý komplex budují a načerpat tak další informace o průběhu stavby.

“Naší ideou je vybudovat silnou komunitní identitu tím, že pozveme potenciální rezidenty na každotýdenní komunitní oběd, aby se tak mohli setkat nejen mezi sebou ale i se stavebníky a zjistit si tak více o lidech, kteří stojí za tímto projektem. Prostřednictvím takové interakce bude celý komplex vázán dohromady skrze potraviny a nová přátelství.”

Wolfgang Frey, zakladatel Frey Architekten

Půdorys vznikajícího komplexu. Zdroj: Frey Architekten

Heidelberg je městem, kde se střetávají různí lidé z různých míst, a proto zde má sousedské soužití velmi důležité postavení. Při plánování bydlení se proto myslelo i na rozložení obyvatel tak, aby spolu v domě žili lidé různého věku i potřeb. Kromě podpory starších lidí a hendikepovaných se například počítá i s více jak třetinovým zastoupením mladých lidí mezi 18 až 30 lety a přibližně každý 10. obyvatel by měl být mladší 10 let. Čtvrtinu obyvatel by navíc měli tvořit cizinci. V celém areálu má pak do budoucna žít a pracovat okolo 12 tisíc lidí (5000 míst k bydlení, 7000 pracovních míst).

Heidelberg jako inspirace pro ostatní

Princip pěti prstů. Zdroj: heidelberg-village.de

Dopravní obslužnost místa má zajistit MHD, pro niž vzniká nová městská tramvajová linka i autobusové zastávky. V blízkosti se rovněž nachází i současné vlakové nádraží a umístění města tak dává možnost rychlého spojení s městy Mannheim, Karlsruhe a Frankfurt nad Mohanem.

Heidelberg Village je budován podle Freyova “Principu pěti prstů” které zahrnují komplexní udržitelnost (ekologie, dostupnost, integrace, inovace a ziskovost). Cílem pro architekty bylo navrhnout takové prostředí domova, které vydrží po období celého života a ukáže možnou cestu pro ostatní projekty udržitelného urbanismu.