Energetický zákon možná umožní snížit peníze na podporu OZE
Novela energetického zákona, kterou dnes projednávala Poslanecká sněmovna, zřejmě umožní státu snížit částku, kterou stát vyplácí z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Pozměňovací návrh, který reaguje na záměr vlády, navrhl vložit do novely poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec. Poslanci ale dnešní druhé čtení nedokončili. Zatím není jisté, kdy se k němu vrátí. Poslanci v něm můžou právě předkládat své návrhy úprav.
Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda chce přesněji a individuálně vyhodnocovat výnosnost provozu solárních elektráren, zejména těch uvedených do provozu v letech 2009 a 2010. Teprve na základě toho vyhodnocení bude poskytovat dotace. Na obnovitelné zdroje chce stát v příštím roce stejně jako letos vyčlenit 8,5 miliardy korun.
Novela energetického zákona, přezdívaná Lex OZE III, upravuje pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby. Poslanci tuto vládní novelu, která má akumulaci a agregaci umožnit, zahrnuli desítkami pozměňovacích návrhů. Většinu z nich vložili do sněmovního systému ve středu a dnes. Jen hospodářský výbor podpořil asi 35 návrhů. V roce 2015 se k novele tohoto zákona sešlo asi 350 pozměňovacích návrhů.
Zákon o podporovaných zdrojích energie dosud stanoví, že podpora elektřiny je přiměřená, pokud vnitřní výnosové procento investic za dobu trvání práva na podporu, zjednodušeně výnosnost investice, nepřekročí hodnoty v intervalu 8,4 až 10,6 procenta. Nad tuto hodnotu už je podpora nepřiměřená. Vláda nyní prostřednictvím poslance Adamce navrhla, aby se vnitřní výnosové procento odvíjelo od druhu zdroje energie a období jeho uvedení do provozu.
Například u vodní elektrárny uvedené do provozu v letech 2013 až 2015 má činit výnosové procento 5,7 procenta, u solárních elektráren uvedených v tomto období do provozu to má být 3,6 procenta. U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Další z Adamcových návrhů pak pomáhá vytipovat zdroje energie, které jsou překompenzovány. Ponechává jim právo na podporu pouze do takové výše, aby překompenzovány nebyly. Návrh by podle jeho důvodové zprávy neměl být retroaktivní.
Místopředseda Sněmovny a bývalý vicepremiér Karel Havlíček (ANO) před těmito návrhy a tímto postupem varoval ohrozí to podle něj důvěru ve stát. Varoval před tím, že se mění podmínky za chodu a provozovatelé, kteří své projekty financují přes banky, nebudou mít na splácení.
Hospodářský výbor doporučil do zákona vložit například opatření, které upravuje předčasný odchod spotřebitele od dodavatele elektřiny nebo plynu v případě smlouvy na dobu určitou. V takovém případě by měl spotřebitel zaplatit 40 procent z částky, kterou by jinak zaplatil při trvání smlouvy do konce. Přesto by měl mít spotřebitel právo, aby soud snížil smluvní pokutu podle ustanovení občanského zákoníku.
Další opatření, které výbor doporučil vložit, počítá s tím, že stát by mohl v případě nutnosti nařídit energetickým firmám provoz zdrojů potřebných pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny. Týkat by se to mohlo například uhelných elektráren v případě, že by jejich předčasné odstavení ohrozilo dodávky elektřiny. Výbor také doporučil zachovat pět míst v Radě Energetického regulačního úřadu, která se podle původního návrhu měla stát pouze tříčlennou.
Mohlo by vás zajímat:
Možná ?
Ony zázračné OZE potřebují nějakou podporu? Vždyť se jedná o ten nejlevnější zdroj energie a dodávka je stálá a pravidelná přesně podle požadavků odběratele. Do Německa se stěhují hliníkárny z celého světa jak každý ví.
OZE podporu nepotřebují, jen si na ni navykly, jako si na ní navyklo dříve uhlí a plyn a jádro.
Dodávka je stálá a pravidelné a regulovatelná v řádu sekund jen když máte celý "orchestr" OZE spolu s bateriovou a vodní akumulací a pružné doplňkové zdroje. Tím směrem jde i celosvětový vývoj, už se nebudují jen třeba FVE ale celý komplex OZE a akumulace na jednom místě.
Že je fotovoltaika nejlevnější zdroj výroby platí pro cca 3/4 světa, a tato oblast se neustále rozšiřuje.
Hliníkárny jsou ve světě především u OZE, u vodních elektráren.
Tož tak je to.
Jinak snížení a co nejdříve i zastavení podpory pro OZE a žádné drahé CfD kontrakty pro jádro by energetice i spotřebitelům jenom prospělo.
Když nějakou podporu, tak jenom tak jako v USA - daňové úlevy pro vybrané perspektivní technologie. Technický pokrok vítězí, a to především snižováním ceny a zvyšováním kvality.
Když ne CfD pro jádro, tak 50% investiční podporu, jako je pro OZE.
Ostatně provozní podpora existuje u nás (kromě té investiční) i pro ostatní OZE, kromě FVE, které to ale jak sám píšete nepotřebují.
FVE provozní podporu nepotřebují, akorát pak zase banky nepotřebují financovat nové FVE, které tu provozní podporu nemají. :-D
@Emil 25. říjen 2024, 15:22
No i velké FVE se postaví bez dotací a nebo s minimem a bez provozní dotace.
Ono to jde, ale samozřejmě s dotací to je snažší:-)
ČEZ si lehce může financovat svoje plánované velké FVE ze svých vysokých každoročních zisků. Žádnou podporu nepotřebuje, ve srovnání s novou JE jsou velmi laciné.
Ne, to nemůže, Vaněčku, zaprvé proto, že mu ty "každoroční vysoké zisky" akcionáři vždycky seberou a zadruhé proto, že se k nim musí chovat s péčí řádného hospodáře, tj. neinvestovat je do projektů u kterých mu nevychází návratnost investice. A pokud návratnost nevychází bankám a odmítají na projekt půjčit, logicky nevychází ani ČEZu. Ani ČEZ zkrátka není tak bohatý, aby si mohl kupovat levné věci.
Super, vzhledem k tomu, kolik se toho od dokončení 2. bloku Temelína bez dotace postavilo a vzhledem k cenám povolenek, je asi to nejlepší pro "energetiku a spotřebitele" trvalý black-out.
Pochopil bych obavy pana Havlíčka nad důvěryhodností státu z hlediska financování FV elektráren, kdyby vnitřní výnosové procento projektů bylo záporné.
U obnovitelných zdrojů uvedených do provozu v letech 2006 až 2012 bude vláda stanovovat vnitřní výnosové procento nařízením podle hodnot v příloze k zákonu. Například u solárních elektráren bude platit rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. Potom je celý projekt v zisku a nehrozí, že by provozovatelé FV elektráren neměli na splácení půjček bance.
Milane Vaněčku toto jako myslí vážně?
Tvrzení Milana Vaněčka :" Hliníkárny jsou ve světě především u OZE, u vodních elektráren."
Podívejme se například na společnost TRIMET Aluminium SE. Jedná se největšího Německého výrobce hliníku se závody v Hamburgu a Essenu. V roce 2014 byla spotřeba podniku 4,2 miliardy kilowatthodin [ 17 ] , tedy přibližně 0,7 % hrubé výroby elektřiny v Německu. Konkrétně podnik v Hamburku má roční produkci 135000tun hliníku, jež je realizována ve 270 elektrických pecích. Průměrná spotřeba 14114kWh (zde se jedná o primární výrobu hliníku jež je právě doménou závodu v Hamburku) na jednu tunu vyrobeného hliníku a při roční produkci 135000tun hliníku což nám dá 1905390000kWh neboli 1,9TWh ročně. 5220246kWh denně čili
5220MWh. Což je na noc (na 12 hodin) 2610MWh.
Podnik se dlouhodobě potýká s problémy. Jak píše i německý tisk "Když je kvůli zelené elektřině nedostatek elektřiny, hliníkové tavírny jsou stále častěji dočasně vyřazovány ze sítě. To se stalo například 45krát v první polovině roku 2015 a 31krát v červnu 2019.
S vládní pomocí se "našlo řešení": Nedostatek elektřiny v jeden den je kompenzován přebytkem elektřiny v jiný den, čímž se stabilizuje elektrická síť. Efekt této „virtuální baterie“ je srovnatelný s efektem akumulačního zařízení.
Co to "řešení" znamená v technické praxi?
Přesně to vystihl Marcus Theurer:
"Stillstand lohnt sich. Die Energiekrise hat absurde Folgen: Deutschlands größte Aluminiumhütte verkauft jetzt lieber ihren Strom als ihr Leichtmetall."
Tedy česky: Stát na místě stojí za to. Energetická krize má absurdní důsledky: největší německá huť hliníku nyní raději prodává svou elektřinu než svůj lehký kov.
Zdroj: Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung .
Tedy metalurgický závod kšeftuje s částí své zamluvené elektřiny a výroba se postupně klesá a přesouvá se do zahraničí.
Tak Vaněčku a prosím Vás o seznam těch solárních hliníkáren ve světě...Ono restartovat je tak výrobu a udržet v přerušovaném provozu kvalitu produktu není jen tak!
Co to melete o solárních hliníkárnách. Vždyť jsem to napsal jasně, cituji:
"Hliníkárny jsou ve světě především u OZE, u vodních elektráren".
Už historicky se levná výroba třeba hnojiv či hliníku provozovala v Norsku, u vodních elektráren. I první velká elektrárna ve světě byla vodní (niagara falls). Prostě výroba těch energeticky velmi náročných provozů je s výhodou u levné vodní elektrárny. Vodní elektrárny patří mezi OZE.
Ale mimo EU existují i místa také s levnou elektřinou, v EU o nich nyní nevím (s výjimkou Norska, možná i část Švédska).
Vaněčku ale to mluvíme o snadno řiditelné vodní energii..já chci ty vaše milované OZE? ty vaše soláry
A víte, kde bere levnější elektřinu největší evropský výrobce hliníku?
Je to z jaderných elektráren.
Odkazy:
A zde na to, co je ARENH:
Díky Bobe za podporu. Je to tak jaderné elektrárny jsou díky svému stálému výkonu ideální pro těžký průmysl. Ono přerušovat výrobu je pořádně drahé a takový restart je občas v metalurgii pořádně drahý a výrazně klesá schopnost dodržet kvalitu produktu. OZE se skutečně na toto nehodí.
Pánové teď jsem četl jak "vědci-solárníci" z proslulého Fraunhoferova institutu vědecky dokazovali ekonomickou neefektivitu jaderných elektráren. Takže dle tohoto ústavu se kapacitní faktor jaderných elektráren pohybuje mezi 23% až 72% a průměr je 42%. Maximální životnost jaderné elektrárny je potom 45 let ve výpočtu ale reálně je životnost jaderné elektrárny 43,5 let. Tím tito vědci trumfli i proslulou profesorku Claudii Kemfert (jež je mezi německými fyziky a techniky kteří nezblbli do OZE známa jako profesorka rozhodnutím Zelených).
To ještě není nic proti "výpočtu" uhlíkové stopy jaderných elektráren profesorem Markem Jacobsonem ze Stanfordu, který do uhlíkové stopy jaderných elektáren počítá i následky shození 50 jaderných bomb v jaderné válce, ke které by prý s nenulovou pravděpodobností mohlo dojít, protože by jadernými elektrárnami někdo mohl maskovat jaderné zbrojení. :-D
web.stanford.edu/group/efmh/jacobson/Articles/I/NuclearVsWWS.pdf
No, abyste se nedivil. Pokud zákonem zakážete vyrábět v jaderkách, když svítí slunce a vějou větry a pokud o jejich životnosti budou rozhodovat politici typu Merkel, tak mohou "vědci" mít pravdu.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se