Svaz: Biometan může do roku 2030 nahradit až pětinu dováženého plynu do ČR
Biometan vyrobený v České republice může do roku 2030 nahradit až pětinu dodávek fosilního zemního plynu z dovozu. Jeho rozvoj je důležitý pro dekarbonizaci české energetiky. Vyplývá to z pokladů, které dnes zveřejnil Svaz moderní energetiky. Podotkl, že podle dat z loňského roku se v ČR vyrobí kolem 1,2 milionu metrů krychlových biometanu ročně.
Svaz uvedl, že podle poslední aktualizace evropské směrnice o obnovitelných zdrojích (RED) by Česko mělo do konce desetiletí vyrábět kolem 700 milionů metrů krychlových biometanu ročně. Poukázal na to, že dosažení takových cílů vyžaduje výrazné investice do nových biometanových stanic.
Svaz připomněl, že stát v polovině srpna vypsal první vlnu dotací na podporu budování nových bioplynových stanic. Ve výzvě je připravena miliarda korun. Pro dosažení stanovených cílů to ale podle svazu stačit nebude. Podle vedoucího biometanové sekce sdružení CZ Biom Martina Schwarze musí stát podpořit produkci biometanu i v Národním klimatickém a energetickém plánu a Státní energetické koncepci.
Podle svazu je v ČR nyní zhruba 570 bioplynových stanic, z toho 400 v zemědělství. Dále je v ČR přes 100 komunálních a průmyslových čistíren odpadních vod s produkcí kalového plynu a asi 70 výroben s produkcí skládkového plynu. Bioplyn se primárně používá na výrobu elektřiny, v některých případech také na výrobu tepla, uvedl svaz.
Poukázal dále na to, že stanic, ve kterých se bioplyn čistí na biometan s možností zapojení do plynárenské sítě jsou jen jednotky. Pilotní projekt byla stanice v EFG Rapotín BPS na Šumpersku, která začala do sítě dodávat v roce 2019. Plyn vyrábí z vytříděného gastroodpadu, produkuje i teplo a materiál využitelný jako bio hnojivo.
„Česko vyprodukuje za rok zhruba dva miliony tun biologicky rozložitelného odpadu, což podle našich kalkulací vytváří potenciál pro provoz asi 66 bioplynových stanic s celkovou roční produkcí 100 milionů metrů krychlových biometanu. To představuje plyn na celý rok pro odhadem 130.000 domácností,“ řekl výkonný ředitel společnosti EFG Tomáš Voltr.
Svaz upozornil i na zkušební provoz stanice, který zahájilo Zemědělské družstvo chovatelů a pěstitelů Litomyšl. Využívá odpad z živočišné a rostlinné výroby, který následně vtláčí do plynárenské sítě společnosti GasNet. Podle svazu jde o první využití technologie propojené se zemědělstvím, plničkou bioCNG a vtláčením plynu do sítě. Uvedl, že by stanice měla za deset let provozu zpracovat 30,6 milionu metrů krychlových bioplynu. To znamená znamená roční produkci 1,7 milionu metrů krychlových biometanu, dodal.
Mohlo by vás zajímat:
1,2 teď, 100 teoretický! potenciál z bioodpadu, a 598,8 do 700 z čeho? Jestli je mlčky myšleno z pěstovaných plodin na polích, tak chraň nás před takovými nápady - mám jednu bioplynku nedaleko a vidím co za poušť už udělali z okolní orné půdy!
Ten metan, který vzniká v přírodě rozkladem biomasy uniká stejně do atm. jako škodlivější než co2. A co zůstane v z produkce CH4 není problém vrátit tam kam patří.
Není pravda, neboť rozklad biomasy probíhá v půdě za přítomnosti kyslíku jinak., Na CO2, ne na CH4.
To je pravda jen částečně, v každym případě tak jak tak to jde do ovzduší, bohužel bez užitku pro nás.
CH4 se za 10 let v atmosféře rozpadne samovolně na CO2.
"Samovolně" se CH4 nerozpadá. Rozpadá se reakcí s hydroxylovými radikály. Čím více metanu v ovzduší, tím méně hydroxylových radikálů v ovzduší a tím déle trvá, než se metan rozpadne. A do té doby tam působí jako mnohem silnější skleníkový plyn než CO2. V horizontu 20 let je jeho účinek 84× silnější než účinek CO2. Z toho plyne, že stačí i procentuálně relativně malé úniky metanu, aby se smazala jeho výhoda při spalování oproti spalování uhlí.
Protože je metan "mnohem silnější" "skleníkový plyn" je lepší ho spálit (na CO2) místo nechat uniknout.
Ale co bude za 10 let? Třeba už budeme vědět více o fungování hlavního, dominantního, zcela nejdůležitějšího "skleníkového plynu"= různých druhů mraků na obloze. Voda ve všech skupenstvích a velikostech "kapiček"=ta rozhoduje (o úžasné stabilitě klimatu na Zemi). A opustíme hypotézu o dominantním vlivu CO2 na globální oteplování....
Ne, Vaněčku, zase to máte špatně. Volba není mezi spálit plyn a nechat uniknout plyn, jak se nám tu snažíte namlouvat. Volba je mezi spálit uhlí a spálit plyn, přičemž vedlejším důsledkem spalování plynu jsou jeho úniky při těžbě a přepravě. Ve výsledku to znanemá, že z hlediska emisí skleníkových plynů v obojím není zásadní rozdíl.
Voda se na rozdíl od CO2 a metanu v atmosféře neakumuluje, to víme už teď a nemusíme čekat 10 let až se to dozvíme.
Teoreticky není problém zbytky z bioplynky dát zpět na pole, praxe ale může být jiná.
Zbytek z bioplynky ovšem nedosahuje kvality normálního organického hnojiva. Nižší obsah sušiny, mikroorganismů, zhoršování půdní struktury, nižší vlhkost půdy v sušších letech. Digestát se chová spíše jako minerální hnojivo než jako organické a při dlouhodobém užívání mění kvalitu půdy.
Problém je při jeho přílišném užívání, protože zasoluje půdu jednomocnými kationty sodíku a to má hooodně špatný vliv na strukturu. Při rozumném použití se tyto problémy nedějí a je to super hnojivo. Najdou se ale pitomci, co dají za rok na pole dvakrát 50m3 a průser je na dosah ;-)
Ano, roli hraje množství. Jenže při velkém rozvoji biolynek, by ony spotřebovaly materiál, který by jinak samotný sloužil jako hnojivo, nebo dokonce spotřebovávaly přímo produkci. Rozumný počet bioplynek je tedy omezený a nedává smysl budovat jich co nejvíce zvládneme za cenu likvidace půdy. Digestoř z nich není plnohodnotným hnojivem, neboli oběd zadarmo ani zde neexistuje.
...Digestát z nich není plnohodnotným hnojivem, neboli oběd zadarmo ani zde neexistuje.
Karel Zeman:
Digestát rozhodně není super hnojivo. Sušina obsahuje dusík ve stabilní organické formě, který nedokáží rostliny využít, protože se jen obtížně a pomalu mineralizuje. Kapalná fáze sice obsahuje minerální dusík, ale v obrovském zředění. V podstatě je digestát jenom velmi slabé minerální hnojivo.
2x50m3 na pole za rok není žádná extra dávka, je to cca 200kg využitelného dusíku. To je např. pro kukuřici na 1-2 hektary. Takže to pole je spíš políčko.
Jasně že to nemá cenu přehánět, ale na druhou stranu to umí sežrat jinak pro nic vhodné suroviny. Plesnivá kukuřice a senáž z povrchů jam nebo s nepovedenou fermentací, prasečí kejda, slepičí trus, bramborové zdrtky, výpalky z lihovaru atd…. K většímu chovu skotu už se menší BPS uživí, ale za mě do ní nepatří třeba hnůj, ten patří na pole…. Navíc z BPS nemůže být nikdy levná elektřina a plyn, je to prostě drahé. Elektřinu pod 3 Kč/kWh z toho nedostanu……
Další zelené šílenství, bioplynová stanice na kukuřici nebo jakoukoli cíleně pěstovanou biomasu není nic jiného než výroba energie z ropy , je to proto , že valná část biomasy roste díky umělým hnojivům a to co naroste díky slunci se spotřebuje na obdělávání a na ztráty při výrobě bioplynu řekl bych kvalifikovaným odhadem že to ani nebude stačit. Bioplynové stanice mají smysl jen při získávání bioplynu z odpadu pokud ten není možné přímo použít pro hnojení polí , čistírenské kaly nebo skládky. Pálit přímo to ropu by bylo mnohem ekologičtější než toto. A přidávání biosložky o do paliv je naprosto stejný příběh.
spotřeba plynu v čr je 8miliard m3 ročně (byla 9).
20% z toho je 1.6miliardy m3 - to je asi tak 4x vyšší číslo, než předpokládá ministerstvo v roce 2030.
Jakmile se každá čistička odpadních vod přebuduje na výrobu bioplynu tak to začne být zajímavé. Město s 30 tisíci obyvatel dokáže produkovat 1800 m3 bioplynu z čističky za den. To je 0.675 miliónu m3 za rok. Takových měst je v ČR cca 50 - takže z nich už se dá dostat 32 miliónů m3 plynu. Celkově mají jen bioplynové stanice na čističkách potenciál na cca 100 miliónů m3 plynu ročně. To je přes 1 TWh energie v plynu a bez složitého dovážení biomasy, jen přebudováním existující infrastruktury. Takže cesta přebudování čističek je mnohem schůdnější než bioplynové stanice.
Ovšem na těch v nadpisu zmíněných 700 miliónů m3 se nedostaneme - tolik volné biomasy v ČR prostě není - na m3 plynu je potřeba cca 800kg (400 u hodně kvalitní) biomasy - pro 2 milióny m3 denně to znamená převézt 2x 1.6 miliónu tun biomasy (2x - cesta tam a zpět) denně, to je asi tak 150 000 jízd plně naloženého kamiónu každý den. Pro podmínky v ČR se reálně dokážeme dostat na výrobu cca 200miliónů m3
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se