Ani velmi silná konkurence v německé solární aukci nezastavila růst cen

Prosincové kolo uzavřelo loňskou sérii aukcí na podporu výstavby pozemních fotovoltaik v Německu silnou účastí. Oproti předchozímu kolu byl objem přihlášených projektů bezmála dvojnásobný. Ani nadprůměrně silná konkurence nicméně nedokázala stlačit vysoutěžené ceny opět dolů. Ty tak již ve druhém kole v řadě mírně rostly.

Německo v loňském roce uspořádalo celkem tři kola samostatných aukcí na podporu fotovoltaik stavěných na volných plochách. Ta dohromady nabídla téměř 7,3 GW výkonu k soutěžení. Na poslední kolo, které proběhlo na začátku prosince, připadalo 2,33 GW. Právě poslední loňské kolo se vyznačovalo silnou mírou konkurence, kdy developeři přihlásili 634 projektů o celkovém výkonu 5,24 GW.

Objem podaných nabídek tak dosáhl více než dvojnásobku objemu aukce. 61 nabídek, tedy více než desetinu, nicméně německý spolkový regulátor Bundesnetzagentur musel z aukce vyřadit. Provozní podporu si nakonec zajistilo 262 projektů o souhrnném výkonu 2,34 GW.

„Po dvou kolech s klesajícím počtem nabídek bylo v tomto kole podáno dvakrát tolik nabídek než v předchozím kole. Vysoká účast ukazuje, že rámcové podmínky aukcí jsou atraktivní,“ uvedl Klaus Müller, prezident spolkového síťového regulátora.

Ani výrazný převis projektů nicméně nezajistil pokles cen oproti předchozímu kolu. Vysoutěžené ceny se podle regulátora pohybovaly mezi 44 a 53 EUR/MWh, jejich vážený průměr činil 50 EUR/MWh. Ve srovnání s průměrnými 48,4 EUR/MWh z minulého kola se tak jedná o mírný nárůst. Soutěžené ceny tak opětovně vzrostly, podobně jako v aukci z loňského srpna.

Z regionálního hlediska tradičně dominoval slunečnější jih Německa s Bavorskem na první příčce (901 MW), následovaný spolkovými zeměmi Sasko-Anhaltsko (282 MW) či Braniborsko (216 MW) v severní části země.

Dominují projekty u železnic, dálnic či na nekvalitní zemědělské půdě

Německo se v posledních letech snaží pro výstavbu fotovoltaik využívat plochy, které nabízejí omezené využití pro jiné účely. Zhruba polovina vysoutěženého výkonu, konkrétně 1150 MW, tak připadala na projekty, které vyrostou podél dálnic či železničních tratí.

Druhou nejpočetnější skupinou byly projekty na zemědělské půdě či loukách nižší kvality, které nejsou příliš vhodné pro zemědělské využití. Celkem se jednalo o 874 MW. Zhruba 30 projektů o výkonu 200 MW poté patřilo do skupiny takzvaných zvláštních instalací, kdy je území využíváno i k jiným účelům, jako například k pěstování plodin.