Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie budou spolupracovat na rozvoji větrných elektráren v Severním moři

Po představení REpowerEU, plánu Evropské komise na snížení dovozní závislosti Evropy na ruských fosilních palivech, přichází dohoda Německa, Dánska, Nizozemska a Belgie o spolupráci v oblasti rozvoje větrné energie na moři a zeleného vodíku. Ve společném prohlášení země uvádějí, že se chtějí stát "zelenou elektrárnou Evropy“. Informaci přinesl server EURACTIV.

Ministři zemí v blízkosti Severního moře se sešli v dánském Esbjergu a podepsali dohodu o spolupráci na rozvoji výroby energie z offshore větrných elektráren. Jejich cílem je do roku 2030 dosáhnout instalovaného výkonu nejméně 65 GW a do roku 2050 výkonu 150 GW.

Takový výkon by přispěl k naplnění plánu Evropské komise, která v REPowerEU počítá s celkovým instalovaným výkonem v obnovitelných zdrojích energie do roku 2030 na úrovni 1 236 GW. Oproti už tak ambicióznímu programu Fit for 55, který do roku 2030 navrhoval instalovaný výkon 1067 GW, se jedná o nárůst o 15 %. Podle Eurostatu bylo v roce 2020 v unijní sedmadvacítce instalováno téměř 482 GW elektrického výkonu v obnovitelných zdrojích energie.

Tradice a ideální podmínky

Právě Severní moře je díky relativně stálému proudění větru, mělkým vodám a blízkosti průmyslových center, která jsou velkými spotřebiteli elektřiny, ideální pro instalaci větrných elektráren na moři.

„Dohoda ministrů energetiky je důležitým milníkem v přeshraniční spolupráci. Je základem pro první skutečné evropské elektrárny, které budou vyrábět elektřinu také z obnovitelných zdrojů energie," vysvětlil německý vicekancléř Robert Habeck.

Cílem dohody je desetinásobné zvýšení kapacity větrné energie na moři v regionu, přičemž celkové investice ze soukromého sektoru by měly dosáhnout 135 miliard eur (3,3 bilionu korun). Tato částka by nakonec mohla být ještě vyšší, neboť Evropská komise odhadla, že k dosažení cíle EU pro rok 2050 je zapotřebí investovat do energie z moře celkem 800 miliard eur (19,7 bilionu korun).

„Využití větru, využití Severního moře má v našich zemích dlouhou tradici," prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který je bývalým starostou Hamburku, centra severomořské lodní dopravy.

Bez dotací

Větrné elektrárny na moři již nejsou závislé na dotacích a jsou stále "levnější a levnější", dodal Scholz s tím, že nyní je "čas na industrializaci". Schopnost stavět tyto projekty bez veřejné podpory je činí obzvláště atraktivními pro politiky.

„Jsem velmi rád, že některé z těchto větrných elektráren se nyní staví bez využití veřejných prostředků," zdůraznil Mark Rutte, nizozemský premiér.

Výzkumník v oblasti obnovitelných zdrojů energie z dánské univerzity v Aalborgu Brian Vad Mathiesen zase na Twitteru upozornil, že dohoda zajistí energii pro více než 200 milionů domácností.

Tyto čtyři země zároveň chtějí zintenzivnit spolupráci při výrobě "zeleného" vodíku z obnovitelné elektřiny a plánují rozšíření související infrastruktury v regionu. Zelený vodík, vzácná prémiová komodita, je velmi žádaný výrobci oceli, kteří chtějí vyrábět uhlíkově neutrální ocel.

"Poptávka po "zeleném" vodíku v průmyslu zažívá skutečný boom," uvedlo minulé úterý Habeckovo ministerstvo hospodářství a klimatu. Podle politiků by měly hrát významnou roli v dodávkách dostatečného množství vodíku právě větrné elektrárny v Severním moři.

Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů

Tyto čtyři země rovněž zdůraznily význam "urychlení" povolovacích postupů na úrovni EU v souladu s plánem Evropské komise REPowerEU.

V zájmu urychlení zavádění chce výkonná moc EU zjednodušit povolovací postupy, přičemž nové větrné a solární projekty by měly být prohlášeny za záležitost "převažujícího veřejného zájmu" a na národní úrovni by měly být zavedeny tzv. preferované oblasti v zónách s nízkým rizikem pro životní prostředí.

Vzhledem k tomu, že Německo, Dánsko, Nizozemsko a Belgie podporují rychlejší vydávání povolení, vypadá Severní moře jako ideální kandidát na to, aby se stalo první oblastí EU pro obnovitelné zdroje energie.

„V současné době se doba povolování pohybuje mezi šesti a devíti lety," vysvětlila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na zasedání v Esbjergu. V preferovaných oblastech by se tyto lhůty zkrátily na jeden rok.