Portugalsko v červenci spustí největší plovoucí solární elektrárnu v Evropě
Portugalsko v červenci spustí provoz největší plovoucí solární elektrárny v Evropě. Plovoucí ostrov tvořený 12.000 solárními panely o velikosti čtyř fotbalových hřišť na přehradě Alqueva vybudovala energetická společnosti EDP. Je součástí plánu Portugalska snížit závislost na dovozu fosilních paliv, jejichž ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Portugalsko urychlilo přechod k obnovitelným zdrojům energie, protože může využít proudění vzduchu od Atlantského oceánu a dlouhé hodiny slunečního svitu. Země sice nepoužívá téměř žádné ruské uhlovodíky, jeho paroplynové elektrárny ale také pociťují tlak kvůli rostoucím cenám paliv.
Ředitel skupiny EDP zodpovědné za solární projekt Miguel Patena uvedl, že elektřina vyrobená plovoucí solární elektrárnou bude stát třetinu proti elektřině vyrobené v paroplynové elektrárně. Instalovaná kapacita elektrárny je pět megawattů.
Přehrada Alqueva se už k výrobě elektřiny využívá, je tam vodní elektrárna. Panely na přehradě mají ročně vyprodukovat 7,5 gigawatthodiny (GWh) elektřiny. Doplní je i lithiové baterie o výkonu 1 MW a kapacitou cca 2 MWh.
Solární panely na jezerech nebo na moři byly v rámci snahy o snížení emisí oxidu uhličitého instalovány v řadě míst, od Kalifornie po znečištěné rybníky v Číně. Plovoucí panely nepotřebují cenné pozemky a ty na nádržích využívaných k výrobě vodní energie jsou zvláště nákladově efektivní, protože se mohou napojit na existující přípojky k elektrické síti. Přebytečná elektřina vyrobená za slunných dnů pak může přečerpávat vodu do jezera, kde se uchovává pro použití v zamračených dnech nebo v noci.
Válka na Ukrajině ukázala, že je potřeba urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, uvedla členka správní rady EDP Ana Paula Marquesová. Projekt Alqueva je podle ní součástí strategie EDP, jejímž cílem je, aby firma do roku 2030 byla stoprocentně zelená. Vodní elektrárny a další obnovitelné zdroje energie nyní představují 78 procent z instalované kapacity EDP, která činí 25,6 GW.
V roce 2017 EDP nainstalovala na přehradě Alto Rabagao pilotní plovoucí solární projekt s 840 panely. Ten jako první v Evropě testoval, jak se vodní a solární energie mohou vzájemně doplňovat.
EDP už plánuje i rozšíření projektu Alqueva. V dubnu si zajistila povolení k výstavbě druhé plovoucí farmy s instalovaným výkonem 70 MW.
Mohlo by vás zajímat:
Není uvedeno, kolik na projekt bylo vyplaceno dotací a kolik ten drahý špás plovoucí ma moři slané vody podporující korozi materiálů stál. A taky kolik bude stát kilowatthodina energie z takového monstra, jak vysoké budou náklady na udržení v provozu a opravy.
Bude dobré sledovat, jak takové monstrum dokáže odolávat bouřím a vlnám na moři, protože o obvykle propagované době života FV panelu 20 let si tady mohou nechat zdát. No a pokud takový "ostrov" objeví mořští ptáci a začnou jej pokrývat svými agresívními exkrementy a stavět si na nich svá hnízda, bude tato "elektrárna" možná tím nejekologičtějším počinem ze všech původně zamýšlených. :-)
Fakt by mě zajímalo jestli jste to vůbec četl. Už ve druhé větě článku je jasně napsáno, že ta plovoucí FVE je na přehradě Alqueva.
Ve sladké vodě koroze nebude tak silná jako na moři, vlny také ne, nicméně ekonomické a životnostní otazníky zůstávají. Takový fotovoltaický ostrov je nutno stabilizovat vůči slunci, protože "instalovaný výkon" je jenom tabulková hodnota vypočítaná z technických parametrů dodaných výrobcem fv panelů pro ideální ozáření sluncem (kolmý dopad, netlumené sluneční záření, atd.), která v praxi nemůže být dosažena vůbec, a nebo (po optimalizaci náklonu panelů vůči slunci) jen během krátkého období v roce (podle nastaveného optima např. v poledne) Ve všech ostatních případech bude dodávaný výkon FVE podstatně nižší nebo jen zlomkový při velkém úhlu dopadu záření vůči kolmici roviny panelu.
Tato souvislost je aktivisty systematicky zamlčována, souhrnně o ní vypovídá údaj využití jen 10-15 procent v roce. Což je u energetického zdroje naprosto žalostná charakteristika, která podobně jako u větrných zdrojů znamená naprostou ekonomickou neefektivnost. Bez dotací...
K umístění tak velké plochy kdekoliv (ať už je to na louce, jezeře nebo na moři) vzniká při podobné FV instalaci ještě problém ekologický. Fotovoltaika nepropustí prakticky žádné záření do prostoru pod ní, což zvl. u sladkovodních jezer osídlených množstvím zelených organizmů i živočichů v následném potravním řetězci může ovlivnit hydrobiologické parametry prostředí (slunce neproniká do vody, nedodává vodnímu prostředí energii, nemnoží se řasy a mikroplankton, který tvoří základ výživy pro ryby a ostatní živočichy, voda se méně prohřívá (veškeré záření dopadne na FV panely a ohřívá vzduch), takže ekologické působení na vodní prostředí a život v něm je spíše záporné... O tom ale naši "zelení" aktivisté nepolíbení znalostmi biologie zřejmě vůbec neuvažují. :-)
Wow, je fascinující, co všechno dokážou lidi vyprodukovat za výmluvy, když začnou prostým "necu". Obvykle jsou ovšem tak líní, že se ani nepodívají na plochu přehrady (250 km2), aby to srovnali s plochou těch solárních panelů (4x 0.0108 km2, při největší přípustné velikosti fotbalového hřiště).
Provozování fotovoltaiky je hlavně ekonomický nesmysl, který má ale další množství neinzerovaných či dokonce utajovaných dopadů. Neuškodí některé z nich popsat a seznámit s nimi veřejnost. ;-)
Jinak proti využití fotovoltaiky v místech, kde není dostupná elektrická rozvodná síť, lze jen těžko něco namítat. Náklady na její pořízení a ostrovní provoz (s nutnými záložními zdroji na ropná paliva) jsou v takovém případě nesrovnatelně nižší, než tahat z velké dálky elektrickou přípojku.
A "necu" pokračuje. Tentokrát neurčitým naznačováním, whataboutismy a bezostyšným šířením nepravd.
Ken v zimě a noci bude mít odstávku.
To, mě nepřekvapuje, že je na vás kombinace vodní a solární elektrárny moc složitá.
V Portugalsku mají solární panely v zimě poloviční výkon než v létě, což je ale stále dobré. Je to zhruba jako u nás na jaře a na podzim.
Ano přesně tak a část vnitrozemí Śpanělska je na tom ještě lépe. ČR je na tom z tohoto pohledu velmi špatně protože 3 měsíce v roce je u nás výroba velmi nízká.
riesenie na vode ma svoje vyhody a nevyhody. Prirodzene chladenie od vodnej plochy, kolisanie na miernych vlnach na chladeni tiez prida, ale komplikovany pristup k servisu a zvysene naklady na nosnu konstrukciu su negativa.
No, ony jsou ty panely mírně toxické a voda ta svinstva z nich uvolňuje rychleji.
Bavíme se tu zejména o stabilizátorech v plastech, který ten panel kryjí, aby vůbec vydržel těch 20 let.
V tomto případě je větší problém s plasty ve formě nosné konstrukce. Plováky jsou plastové, je to vidět i na úvodním obrázku.
Od toho je v EU REACH.
Cituji "panely mírně toxické", "v plastech, který ten panel kryjí", "aby vůbec vydržel těch 20 let".
Je vidět, milé A.O, že tomu vůbec nerozumíte.
To je ale pod toxicitou pozadí způsobenou emisemi jaderné energetiky.
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se