Průmyslové asociace vyzývají Evropskou komisi, aby se zaměřila na technologie Power-to-X
Celkem 17 evropských průmyslových asociací v čele s Německou inženýrskou federací (VDMA) vyzvalo v otevřeném dopise adresovaném novému místopředsedovi Evropské komise Fransi Timmermansovi k vyšší podpoře technologií Power-to-X, tedy technologií využívajících elektřinu k produkci plynných paliv či tepla. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.
Lobbistické skupiny stojící za uvedeným dopisem vyzývají Evropskou komisi, aby formulovala tzv. Evropskou vodíkovou strategii, která by měla obsahovat také podrobný plán rozvoje trhu s vodíkem.
Dopis dále doporučuje Komisi, aby podporovala propojování sektorů, vědu a výzkum, aby připravila rovné podmínky pro všechny technologie a aby globálně podporovala technologie Power-to-X jako klíčové technologie potřebné k dosažení cílů stanovených Pařížskou dohodou.
Největší evropské Power-to-Gas zařízení by mohlo být v Nizozemsku
Asi nejskloňovanější technologií v oblasti Power-to-X technologií je technologie Power-to-Gas, jež funguje na principu přeměny elektřiny na plynná paliva.
Největší evropský projekt tohoto druhu je plánován v rotterdamském přístavu společnostmi BP a Nouryon. Má se jednat o 250MW zařízení, které by při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mělo vyrábět vodík pro tamní rafinerii BP. Ročně by mělo vyrobit až 45 tisíc tun vodíku, který je aktuálně vyráběn ze zemního plynu.
Power-to-Gas zařízení s výkonem 100 MW plánují také německý provozovatel přenosové soustavy Amprion a provozovatel přepravní soustavy Open Grid Europe či další německý provozovatel přenosové soustavy TenneT společně se společností Thyssengas.
Až 17 Power-to-Gas projektů do roku 2025
Podle nedávno zveřejněného draftu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy plynu, který zpracovává Evropská síť provozovatelů přepravních soustav zemního plynu (Entsog), by do roku 2025 mohlo v Evropě vyrůst až 17 nových Power-to-Gas zařízení využívajících elektřinu z obnovitelných zdrojů k produkci plynných paliv.
Ve zveřejněném seznamu projektů mají největší zastoupení projekty z Německa a Španělska. Nechybí zde však ani Česká republika díky projektu provozovatele české přepravní soustavy plynu NET4GAS nazvanému Greening of Gas (GoG).
Český projekt GoG, jehož cílem je realizace demonstračního zařízení technologie Power-to-Gas, je však prozatím ve velmi rané fázi vývoje. Podle informací z draftu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice 2020 – 2029 z 15. 7. 2019 je předpokládaný rok zprovoznění 2023. Ve verzi předané MPO a ERÚ z 31. 10. 2019 byl nicméně tento inovativní projekt vyřazen.
Mohlo by vás zajímat:
Není divu, jedná se rozhodně o velmi perspektivní penězovod.
Asi bude hodně záležet na dotování. Podle mých informací je vodík vyráběný ze zemního plynu stále mnohem levnější než vodík vyráběný elektrolýzou vody a to i pokud se jedná o přebytky OZE elektřiny s velmi dotovanou, tedy velmi nízkou, cenou.
A vyrábět vodík ze zemního plynu a z něho potom dělat zpět uhlovodíky, jaksi nemá cenu. Kromě toho je takový vodík zatížen nemalými emisemi oxidu uhličitého. Na jedno kilo vodíku připadá, jestli jsem to dobře spočítal, 16 kilo emitovaného oxidu uhličitého z vlastní chemické rovnice plus další množství oxidu uhličitého ze zemního plynu spotřebovaného na ohřev aparatury.
Účinnost dobrého parního reformingu plynu na vodík je 75%, jestli jste to počítal stechiometricky ideálně na 16 kg CO2, tak reálně se ztrátama to je minimálně 21 kg CO2.
Jinak efektivita dobrého P2G je dnes kolem 65%, a efektivita elektrolýzy zředěných elektrolytů kolem 50%.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se