Ve Spojeném království začnou používat drony k identifikaci nejlepších míst pro mořské OZE projekty
Vědci doufají, že objeví nový levný a efektivní způsob k určování rychlosti podmořských proudů pomocí dronů. Tato informace by pomohla pomoci při výběru vhodných míst pro podmořské energetická projekty.
Vědci ze Spojeného království začali s dvanáctiměsíčním projektem. Zpravodajský portál CNBC uvedl, že se konkrétně jedná o dvě univerzity ze Skotska a Walesu a cílem bude levnější způsob identifikace vhodných míst pro mořské projekty využití obnovitelných zdrojů energie. Měření bude probíhat v průlivu Pentland Firth ve Skotsku a v průlivu Ramsey Sound ve Walesu za různých podnebných podmínek.
Drony pořizující filmy
Myšlenka, která stojí za výzkumem, je využívání dronů k filmování pohybu moře a poté pomocí algoritmu určit rychlost proudů. Pokud by se používání dronů k určování rychlosti mořských proudů osvědčilo, jednalo by se o mnohem levnější a jednodušší alternativu k současnému postupu. K určování rychlosti mořských proudů se v současné době používá kombinace senzorů na mořském dně a průzkumných plavidel.
„Tato měření jsou nutná k předpovědi výkonu a vybírání míst k umístění podmořských elektráren, které budou využívat přílivové proudění vody, nebo k optimalizaci ukotvení a designu plovoucích elektráren,“ sdělil k projektu vědec Benjamin Williamson ze skotské univerzity.
Přehlížené odvětví
Dle Williamsona by navíc nová technologie, kromě jednoduššího a levnějšího provedení, nabídla i jednotnější přístup k získávání dat a tím pomohla celému odvětví. Mezinárodní energetická agentura (IEA) popsala, že mořské technologie mají „ohromný potenciál“, ale zároveň je nutná dodatečná podpora, aby tato technologie byla použitelná pro velké komerční projekty.
Je skutečností, že ačkoliv nadšení kolem technologie využívající podmořské proudy a vlny je velké, zároveň se však v současné době z celosvětového hlediska jedná o téměř nepoužívaný způsob výroby energie.
Dle nejnovějších dat Ocean Energy Europe bylo v posledním roce v Evropě přidáno pouze 260 kW instalovaného výkonu využívající podmořské proudy a 200 kW instalovaného výkonu využívající energii vln. Oproti tomu například větrná energetika v Evropě za minulý rok zaznamenala nárůst o téměř 15 GW.
Zdroj úvodní fotografie: www.openhydro.com
Mohlo by vás zajímat:
Pan ČEZ podrazil zdejším popíračům vlivu člověka na stav CO2 v atmosféře a zastáncům sopek po 25. minutě hnáty. youtube. com/watch?v=1u6BQEWE9HI
Vite, cim vic clovek toho vi o prirode, tim vic je fascinovan tou slozitosti a tim, jak je vse propojeno.
My sme nasli vinnika-CO2. A bylo by to v prirode poprve, kdy za tak slozitej a komplexni postup jako je zmena klimatu by mohla jedina vec. Staci pridat CO2 a je teploucko, ubereme ho a je zima. Vsadim krk na to,ze v prirode je to mnohem slozitejsi a to klima nam ovplyvnuje mnohem vic veci a to CO2 tam ma jenom okrajovou roli.
Ano, mate pravdu, ze je priroda slozita a je nezkonale propletena.
Neplete si nahodou 2 pojmy? Zmena klimatu a nahla zmena klimatu? Zmena klimatu je pro Zemi normalni, ovlivnuje ji spousta faktoru a vestina zivbota s eji prizpusobi. Nahla zmena klimatu tu uz parkrat byla a jestli se nepletu, mela jen jednu pricinu a doprovazelo ji velke vymirani. Takze nesouhlasim, ze by to bylo v prirode poprve.
Vyjmenujte, jake dalsi jevy maji vliv na nahly rust globalni teploty, at s emuzeme bavit o konkretnich vecech a doheldavat k nim data.
Neslysel jste nahodou, ze davka dela jed? A uvedomujete si, o kolik se zvysila koncentrace CO2 v amtosfere? Pokud byste mel pravdu, pak by jakakoliv koncentrace CO2 nemela zasadni vliv na klima, ze? A pokud mela, jaka ta koncentrace je ta hrnaicni. Mimochodem, nebavime se jen o CO2 ale o vsech sklenikovych plynech vypouystenych lidmi, Napr. dale metah, N2O, fluorovane uhlovodiky, freony, halony, SF6, a dalsi.
No a takova drobnost jeste je, ze CO2 (obecne sklenikove plyny) vypiustene clovekem muze byt spoustec zpetnych vazeb, ktere dale zvysi rychlost oteplovani (kvuli tomu se zacinam obavat, ze se jedna exponencialni fci).
A ted takova hypoteticka dvojotazka. Co se stane s zivotnim prostredi a kvalitou zivota nasich potomku, kdyz (ne)snizime produkci sklenikovych plynu a
a) mate pravdu a CO2 nema vliv na rychle globalni oteplovani
b) nemate pravdu a CO2 ma zasadni vliv na globalni oteplovani
Kdyz to prevedu na jine tema. Mate hlad a dostanete na vyber ze dvou jidel. Jedno je normalni, na kterem si nepochutnate a druhe voni a jevi znaky, ze Vase chutove bunky budou v extazi, jen mate 50 % sanci, ze to jidlo bude otravene a zabije Vas. Ktere si vyberete?
Toto je případ, kdy moderní technologie slouží dobrému účelu a u OZE to platí dvojnásob.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se