V Evropě bylo loni zprovozněno 14,7 GW větrných elektráren
V Evropě bylo v minulém roce zprovozněno téměř 15 GW výkonu ve větrných elektrárnách, většinu pak tvořily ty na pevnině. Největší přírůstky zaznamenalo Nizozemsko s 2 GW. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW větrných elektráren, které vyrábí zhruba 16 % evropské spotřeby elektřiny. WindEurope předpokládá, že k naplnění klimatických cílů by roční přírůstky výkonu měly dosáhnout alespoň 27 GW.
Instalovaný výkon evropských větrných elektráren se v roce 2020 podle dat asociace WindEurope rozrostl o 14,7 GW. Oproti roku předchozímu se jedná o 6% pokles a ve srovnání s očekáváními jde o 19 % méně. Naopak letošní nové instalace by měly být vyšší, a to vzhledem ke zpožděním uvádění do provozu způsobeným pandemií COVID-19. Celkem 80 % nových instalací tvořily větrné elektrárny na pevnině.
Největší větrné přírůstky zaznamenalo Nizozemsko (2 GW převážně na moři), dále pak Německo, Norsko, Španělsko a Francie. Země EU na celkových instalacích přispěly 10,5 GW výkonu. Celkem je v Evropě instalováno 220 GW výkonu větrných elektráren, které loni vyrobily 16 % spotřeby elektřiny. Největší podíl větrné elektřiny na spotřebě zaznamenalo Dánsko se 48 %.
Pokles instalovaného výkonu z důvodu odstavování vysloužilých elektráren loni v Evropě činil 388 MW. V Rakousku se tak například instalovaný výkon větrných elektráren loni snížil. Během příštích pěti let by dle odhadů WindEurope mělo být odstaveno 9,4 GW výkonu, z čehož bude obnoveno jen 2,4 GW.
Naplní nové instalace klimatické cíle?
Současný trend nových instalací považuje asociace WindEurope za nedostatečný s ohledem na evropské klimatické cíle do roku 2030. Asociace předpokládá, že pro splnění cíle 55 % snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 oproti hodnotám z roku 1990 by muselo v Evropě ročně vyrůst alespoň 27 GW nového větrného výkonu.
„Vítr tvoří nyní 16 % evropské elektřiny. Evropa však nevytváří dostatek nových větrných elektráren k plnění cílů EU v oblasti klimatu a energetiky. Hlavním problémem je povolovací proces. Pravidla a postupy povolení jsou příliš složité. V povolovacích úřadech nepracuje dost lidí na zpracování žádostí o povolení. Vlády se tím musí zabývat. Jinak je Green Deal v ohrožení,“ uvedl Giles Dickson, generální ředitel WindEurope.
Největší přírůstky v následujících pěti letech jsou předpovídány ve Spojeném království (18 GW, z toho 15 GW na moři) a Německu (16 GW, z toho 3 GW na moři). Následovány jsou Francií s 12 GW, Švédskem s 7 GW a Nizozemskem s 6 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách.
Mohlo by vás zajímat:
Větrná energetika, stejně jako solární bude v příštích letech bezesporu na vzestupu, což se nedá říci o jaderné. Ta nekonkuruje ekologicky, ani ekonomicky.
A na to jsi přišel kde? Už jenom pouhý fakt, že Evropa docela masivně investuje do ITERu, zpochybňuje důvěru v OZE. Kdyby OZE byly tak úžasné a dokonalé, nikdo by do ITERu nedal ani korunu. Fofrníky jsou jen politický tunel na peníze!
A nebo se do ITERu lije protože je to mezinárodní projekt? Jenomže aby z toho něco bylo, tak by se muselo udělat DEMO a pak další a další elektrárny a na to peníze nejsou a nebudou, existuje graf s křivkami kde je ukázáno že se fúzi nedobereme.
www. reddit. com/r/energy/comments/5budos/fusion_is_always_50_years_away_for_a_reason/
Skoro to vypadá že je to jenom o tom někomu platit drahou hračku. Zajímavé by bylo ty plochy pod křivkami zintegrovat a zjistit jestli náhodou to financování spíš nekončí stylem: "Přes rok házíme šipky v kanclu a v zimě máme konferenci na Maledivách."
Zajímavejší by bylo dát ty peníze, asi by stačila jen malá část, tomu britskému start-upu co pracuje na fúzním reaktoru. Možná budou hotoví dřív než ITER.
Je to tak, je to jen o penězích. DEMO se podle původního plánu už mělo pomalu začít stavět a teď nejsou jistá ani 40. léta.
Nicméně "my" se k fúzi nedobereme znamená jen EU. Vsadil bych se, že první elektřina z fúzního reaktoru bude v Číně před rokem 2040.
Odpověď Poislovi. Co je jaký tunel na peníze? Samozřejmě je to ten ITER. Větrné a fotovoltaické zásobují energií, jaderná fůze nebude nikdy komerčně využita. Je to jen díra na peníze.
Pokud vezmete VTE , pak za 20 let jsme se dostali na nějakých 16% podílu na výrobě el. energie , její podíl na konečné spotřebě je asi 18% takže 0.16x 0.18 x100 = 2.88% na konečné spotřebě pro srovnání ropa v má v EU cca 35% podíl.
Z čehož ale asi 2/3 vyhodíme jako teplo.... Při těch výpočtech je myslím třeba si dávat pozor na to jestli porovnáváme všechnu energii, nebo efektivní energii.
Přesně tak, smysl má srovnání poskytovaných energetických služeb, tj. v případě ropy je třeba dělit cca pěti až šesti.
Tuhle fintu s primární energií kdysi zpopularizoval Bjorn Lomborg a "to nejde" parta se jí drží jako pověstný trus košile.
Jo, a navíc má Josef ten výpočet blbě. Schválně nenapíšu kde, jestli na to přijde sám.
Nutno ale neskrývat za pří o nuance fakt, že těžba uhlovodíků a volný rozptyl do ŽP toho, co po jejich použití zbude, na zeměkouli ve významné míře bude probíhat pořád, dokud budou lidi. Antropocén jde překřtít na Dobu ropnou.
Naporad, nebo to ma nejake casove omezeni?
Vím kam míříte , ale ropa není palivem pro výrobu el. energie. Hodně se jí využívá i pro vytápění budov -1/3 domácností v Německu používá topné oleje... a kvalita el. energie z větru/ slunce. není také nic moc počítejte že něco požere akumulace a zálohy. V každém případě ta čísla za 20 let jsou více než vypovídající a když si protáhnete trend posledních 5 let vidíte dalších 15 let dopředu.
K predikci z dat minulych pouzivate linearni ci exponencialni fci?
Ano, nějaká ropa se spálí na teplo, na druhou stranu musíte, sám je tu propagujete, počítat třeba s tím že se bude přecházet na TČ.
Ztráty z akumulace EE nějaké budou, o tom žádná, ale bude velkou otázkou kolik budou ztráty neefektivní (zmařená energie) a kolik "efektivní" kdy se energie využije. Například pokud by v Moorburgu paralelně ke kotlům byly postaveny zásobníky na horké sole, byla by sice ztracena asi 1/2 až 2/3 energie, ale tato by byla patrně rozvedena (pokud by se podařilo prosadit dobudování rozvodů tepla) ke spotřebitelům ve formě tepla. Podobně by mohl být takový zdroj v Brně, na Mělníce (nebo spíš v Praze) atd.
Na 1-2 roky můžete aproximovat pravítkem, na 5 nějakou sofistikovanou fcí, na více ne. Pamatuji si na geniální predikci pro ŽUB, aby asi kolem roku 2010 bylo prohlášeno že již bylo dosaženo intenzit dopravy pro rok 2050. Jediné co jakš takš drží je Moorův zákon.
@Carlos:
Moorův zákon by se dal chápat jako jakási specializace staršího Wrightova zákona, který zahrnuje i navyšování produkce díky poptávce. Wrightův zákon dává přesnější výsledky v delším horizontu.
https://ark-invest.com/articles/analyst-research/wrights-law-2/
Mimochodem v tom článku je zmíněno překvapení automobilového průmyslu z potenciálu baterií po překonání produkčního bodu zlomu. To samé směřuje do energetiky, pokud se produkce bude navyšovat a dojde k takovému cenovému poklesu, který umožní masovou tržní adopci právě po překonání bodu zlomu. To s novými byznys modely způsobí disrupci trhu.
Úlohu dotací je možné v tomto chápat možná pouze jako katalyzátor uvedených mechanismů.
ad JD) Znáte práci Tonyho Seby? Ten na tomhle založil kariéru. Třeba jeho 7 let staré predikce jsou ohromujícím způsobem přesné. Přitom to není nic v principu světoborného, jenom důsledná aplikace fundamentálních ekonomických závislostí a domýšlení věcí do důsledků.
Myslím, že jeho předpovědi týkající se stavu energetiky a mobility kolem roku 2030 musí pro spoustu současných velkých ryb dopravy a energetiky působit tak děsivým dojmem, že dávají přednost kognitivní disonanci.
Pane Karásku, pokud by JE dostávali takové štědré dotaci jak větrníky a soláry, tak by byla více než konkurenceschopná. Ona ani žádné zvláštní dotace nepotřebuje. Ono by stačilo jen, kdyby se jí zbytečně neházeli klacky pod nohy. O tom jak je ekonomicky výhodná u nás solární energie se stačí podívat na čísla.
https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019
Za hodně peněz získáváme hodně málo EE.
Kdybychom za ty léta investovali do JE, tak jsme na tom mnohem lépe jak ekonomicky, tak i ekologicky.
O nevyhodnosti solaru pisete v pritomnem case, ale dokazujete to staryma datama. Ano, nase stavajici JE nepotrebuji dotace a proto jsou skvelym zdrojem. JE to tak i v planovane JEDU2?
Ano, v dobe dostavby JETE se melo investovat vice do JE, ted je ale pozde. Pri planech se musite divat na budouci ceny a tam je neoddiskutovatelny fakt, ze OZE jdou cenove dolu a JE zase cenove nahoru. JE mohou spasit jen lacine SMR.
Jaderná energetika je už teď taky na vzestupu, a plánované bloky po světě to jasně zajišťují i pro příští léta. Takže věta "což se nedá říci o jaderné" je lživá.
Čína loni přidala ve větru 71,67 GW , Evropa loni zprovoznila - 14,7 GW, z toho EU-10,5 GW. Čína tak loni přidala 7 krát větší výkon, než EU a nebo 5 krát větší výkon, jak celá Evropa. Evropa tedy musí "trochu víc zatopit pod kotlem".
"Trochu víc zatopit pod kotlem" bychom teda sakra měli, civilizace = energie! 2004 měla Čína 2,5x nižší spotřebu energie per capita než ČR, 2014 byla spotřeba už jen 1,8x nižší, jestli drží trend tak nás teď akorát teď někdy dohání, nebo doženou během pár let. Vítr, společně s vodou, jsou zdaleka nejméně kontroverzní OZE. Země které mají šelfové moře, a nemají v plánu spoléhat na jádro, to měly škálovat do velkých výkonů už dávno!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se