Větrné farmy oslepují radary: Spojené království řeší střet energetiky a národní bezpečnosti

Spojené království aktuálně řeší spor mezi energetickými firmami BP a EnBW a zbrojním koncernem BAE Systems. Ten aktuálně brojí především proti plánované výstavbě dvou offshore větrných farem Mona a Morgan v Irském moři. Zatímco energetici argumentují stabilitou sítě a ekonomickou návratností, obranný průmysl varuje, že rotující turbíny významně narušují radarové systémy a ohrožují národní bezpečnost.

BAE požaduje možnost odstavení turbín v případě selhání zmírňujících opatření, což investoři považují za nepřijatelné riziko. Spor odhaluje hlubší evropské napětí mezi rozvojem obnovitelných zdrojů a obrannými zájmy. Toto dilema už loni vedlo například k náhlému zrušení projektů 13 větrných farem ve Švédsku. Spojené království i další země proto hledají technologická řešení – od stealth materiálů po AI – která by umožnila soužití větrné energie a vojenských radarových technologií.

Větrné farmy v ohrožení

Aktuální spor se týká dvou sesterských projektů offshore větrných farem Mona a Morgan. Každý z projektů zahrnuje lehce pod 100 turbín o souhrnném instalovaném výkonu 1,5 GW. Obě farmy jsou společným projektem britské BP a německé EnBW a mají se začít stavět v příštím roce, zhruba 30 kilometrů od pobřeží Walesu.

Projekt však neunikl pozornosti největší evropské zbrojovky BAE Systems. Ta se v minulosti podílela na vývoji stíhaček F-35 Lightning II či Eurofighteru Typhoon. Britský obranný gigant se vložil do aktuálně probíhajících povolovacích řízení kvůli blízkosti plánovaných farem letišti Warton. Právě tam britská zbrojovka testuje své radarové systémy.

BAE požaduje po úřadech i energetických společnostech jasné záruky, že případné negativní dopady elektráren na radarové systémy budou minimalizovány. Úřady v rámci povolovacího řízení přišly s formulací, podle které nemůže být v rámci obou farem spuštěn provoz byť jen jediné turbíny, dokud ministr energetiky Ed Miliband nepotvrdí přijetí opatření ke zmírnění jejich dopadu na radarové systémy ve Wartonu.

Ačkoliv s danou formulací a s přijetím opatření BP i EnBW souhlasí, odmítají souhlasit s dalším požadavkem BAE na klauzuli o okamžitém odstavení elektráren na dobu neurčitou. K tomu má dojít v případě neúspěchu plánu na zavedení zmírňujících opatření. Společnosti BP a EnBW namítají, že tato navrhovaná "povinnost odstavení na dobu neurčitou" je nepřijatelná, protože je v rozporu s politikou a precedenty Úřadu pro civilní letectví a mohla by narušit stabilitu sítě náhlým odpojením 1,5 GW výrobní kapacity. Zároveň by dle obou společností takové opatření představovalo významnou překážku pro přijetí konečného investičního rozhodnutí, protože potenciální ztráta příjmů na neurčitě dlouhou dobu by významně podkopala důvěru investorů.

Konflikt sílí napříč kontinentem

Britský případ není ojedinělý – napětí mezi obrannými zájmy a rozvojem větrné energetiky na moři roste napříč Evropou. V posledních letech se ukazuje, že turbíny mohou představovat vážný problém pro radarové systémy, což vyvolává obavy o národní bezpečnost.

Radary jsou schopny účinně odfiltrovat statické objekty, zato relativně malé, avšak pohybující se lopatky turbín jsou pro ně mnohem větším problémem. Rušení a falešné signály, které rotující lopatky způsobují, ztěžují armádě detekci případných nepřátelských stíhacích letounů, ponorek či raket. Některé státy tento problém vnímají s velkou citlivostí a neváhají kvůli obavám o bezpečnost rušit rozsáhlé projekty větrných farem.

Nejvýraznějším příkladem je rozhodnutí švédské vlády z loňského roku, kdy kvůli bezpečnostním rizikům zrušila 13 plánovaných větrných farem o celkovém výkonu 30 GW. Britská vláda aktuálně kromě zmíněných farem v irském moři řeší také další 3GW projekt Dogger Bank South, který vlastní RWE a u kterého se do povolovacích procesů vložilo ministerstvo obrany. Dilema mezi obrannými schopnostmi a větrnou energetikou v poslední době začaly významněji řešit i další státy, jako Německo, Dánsko, či Estonsko.

Velitel estonského námořnictva Ivo Värk nedávno v rozhovoru pro estonskou veřejnoprávní televizi ERR uvedl, že sdílí názor Švédska, že pobřežní větrné farmy "představují bezpečnostní riziko". Dle jeho slov působí offshore větrné farmy na radarové systémy jako "plot nebo bariéra, za kterou prostě nevidíme".

Stealth turbíny, nebo umělá inteligence?

Státy disponující významnou flotilou offshore větrných zdrojů se v mezičase snaží vyvinout technologická řešení, která mají negativní dopady turbín na vojenské radary eliminovat. Britská vláda se ve své snaze soustředí na možnost využití "stealth" technologií, tedy pokrytí turbín materiály, které rozptylují či absorbují radarové vlny.

Za tímto účelem v posledních letech uvolnila finanční prostředky soukromým společnostem, které taková řešení připravují. Jednou z nich je například Advanced Material Development. Ta se zaměřuje na využití nanotechnologie absorbující radarové vlny, kterou lze integrovat a vrstvit do různých kompozitních materiálů lopatek turbín. Ve své podstatě se jedná o podobnou technologii, kterou využívají moderní armádní letouny.

Využití stealth technologií však zpochybňuje organizace Offshore Wind Industry Council (OWIC). Podle ní jsou případné náklady na integraci stealth technologií pro dosažení potřebného efektu neslučitelné s rentabilitou větrných parků. Alternativní cestou jde poté švédská zbrojovka Saab, která cílí na využití strojového učení a umělé inteligence. Ta má moderním radarům umožnit mnohem lépe rozpoznávat větrné turbíny.