<p><strong>Francie v úterý ukončí provoz druhého bloku jaderné elektrárny Fessenheim. První blok elektrárny, která byla spuštěna v roce 1977, byl odstaven v únoru. Kompletní demontáž a demolice elektrárny by měla být hotova nejdříve za dvacet let. Na náhradu v podobě nového jaderného bloku Flamanville 3 si, vzhledem  k průtahům při stavbě, bude muset země ještě dva roky počkat.</strong></p>
<p>Francouzská energetická společnost <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/jun/28/frances-oldest-nuclear-reactor-to-finally-shut-down">EDF odstaví v úterý 30. června nejstarší jadernou elektrárnu v zemi</a>. Elektrárna Fessenheim, která byla uvedena do provozu v roce 1977, o tři roky překonala původně plánovanou čtyřicetiletou životnost. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderne-elektrarne-fessenheim-bude-poloviny-roku-2020-ukoncen-provoz">První blok elektrárny s instalovaným výkonem 900 MW byl odstaven letos v únoru</a>.</p>
<p>Odstavení elektrárny uvítají zejména ekologičtí aktivisté, jejichž cílem se elektrárna stala po havárii v japonské Fukušimě. Naopak zhruba tisícovku zaměstnanců čekají nepříjemnosti v podobě změny pracovního místa do některé z ostatních francouzských jaderných elektráren.</p>
<blockquote><p><strong>„Především doufáme, že jsme posledními oběťmi tohoto tažení proti jaderné energii,“</strong> uvedla zástupkyně odborů Fessenheim Anne Laszlová.</p></blockquote>
<p>Po vychladnutí jaderného paliva zahájí téměř 300 zaměstnanců proces vyvážení paliva, který by měl být hotov v roce 2023. Následný proces kompletní demontáže a demolice bude hotov pravděpodobně nejdříve v roce 2040.</p>
<h2>Dočká se Francie nové jaderné náhrady?</h2>
<p>Podle původních plánů měl elektrárnu Fessenheim nahradit nový jaderný blok typu EPR v elektrárně Flamanville.  Problémy s výstavbou však způsobily, že se termíny odstavení a uvedení do provozu vzájemně oddálily. Nový blok má být dle současného plánu <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/spusteni-flamanville-bude-kvuli-problemum-se-svary-opet-odlozeno-pravdepodobne-az-za-rok-2022">v provozu nejdříve v roce 2022</a>.</p>
<p>Po odstavení elektrárny Fessenheim bude mít Francie v 18 jaderných elektrárnách v provozu 56 reaktorů typu PWR. V lednu francouzská vláda uvedla, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/francie-edf-ma-roku-2035-odstavit-az-14-reaktoru-vzdy-50-letech-provozu">že do roku 2035 odstaví 14 dalších bloků</a>, aby podíl výroby elektřiny z jádra snížila na 50 %.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: EDF</em></p>


Jaderné elektrárny

Francie tento týden odstaví svou nejstarší jadernou elektrárnu Fessenheim

<p><strong>Do roku 2018 se celkové emise skleníkových plynu v rámci EU výrazně snížily. V porovnání s rokem 2005 poklesly o 17 %, s rokem 1990 pak o 23 %. Hlavními faktory pohánějící snižování emisí v energetickém sektoru byly zvyšování energetické účinnosti, integrace obnovitelných zdrojů energie do energetických mixů jednotlivých členských států EU a postupný odklon od uhlí. Přesto EU není <a href="https://www.iea.org/reports/european-union-2020">dle nejnovější reportu</a> Mezinárodní energetické agentury (IEA) na cestě k tomu, aby dosáhla vytyčených cílů pro rok 2030.</strong></p>
<h2>Rostoucí podíl OZE a odklon EU od uhlí</h2>
<p>V oblasti výroby elektrické energie se dle reportu IEA stávají nejvíce zastoupeným obnovitelným zdrojem energie v rámci EU větrné elektrárny. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektrické energie v roce 2018 dosáhl 32 % (na hrubé konečné spotřebě energie byl podíl OZE 18 %). Nízké ceny zemního plynu přispěly v energetickém sektoru k výraznému přechodu z uhlí na plyn, přesto podíl uhlí na výrobě elektrické energie dosáhl 20 %. Odklon od uhlí v příští dekádě již ohlásilo 16 členských států EU. Jaderné zdroje energie se na výrobě elektrické energie v EU podílely 25 %.</p>
<p>IEA jako úspěch hodnotí reformu evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS) s <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/prebytek-povolenek-trhu-stejny-jako-loni-trhu-bude-stazeno-400-mil-povolenek">MSR (rezervou tržní stability), která byla zavedena od 1. ledna 2019.</a> V roce 2014 se cena povolenky pohybovala okolo 8 EUR/t CO₂, v roce 2019 pak cena <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/soucasna-vlna-veder-vyhnala-cenu-emisnich-povolenek-hranici-30-euro-za-tunu-co2">atakovala dokonce 30 EUR/t CO₂</a>. Systém EU ETS dle energetické agentury právě díky MSR odolal v letošním roce krizi vyvolané COVID-19, kdy byl na trhu přebytek povolenek. Od září má být do MSR přesunuto <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/emisnich-povolenek-obehu-stale-prebytek-od-zari-jich-budou-stazeny-dalsi-stamiliony">332,5 milionu povolenek</a>.</p>
<h2>Emisní náročnost</h2>
<p>V mezinárodním srovnání má EU nižší emisní náročnost na vyrobenou kWh než ostatní vyspělé ekonomiky. Na vyrobenou kWh v roce 2018 připadalo v rámci EU 270 gramů CO₂, v případě USA to bylo 400 g CO₂/kWh, přes 500 g CO₂/kWh u Japonska, přibližně 600 g CO₂/kWh u Číny a více než 700 g CO₂/kWh v případě Indie nebo Austrálie. V roce 2019 pak uhlíková náročnost EU poklesla na 235 g CO₂/kWh.</p>
<h2>EU není na cestě k dosažení vytyčených cílů pro rok 2030</h2>
<p>Dle IEA není EU aktuálně na cestě k tomu, aby splnila své vytyčené cíle pro rok 2030, čímž je podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 %, zvýšení energetické účinnosti o 32,5 %, ani redukci emisí CO₂ o 40 % oproti roku 1990. Tvrzení podporuje studie EEA (Evropská agentura pro životní prostředí), vycházející z vnitrostátních opatření zavedených v roce 2019.</p>
<p>Komise nicméně již na konci loňského roku představila <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/european-green-deal-prvni-draft-obsahuje">první draft Evropského zeleného údělu</a> (EGD), ve kterém mimo jiné navrhuje zvýšení cíle pro rok 2030 v <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/merkelova-potvrdila-podporu-cile-eu-vyssi-snizeni-emisi-co2-roku-2030">redukci emisí CO₂ oproti roku 1990 o 50 %, ideálně však o 55 %.</a> Větší podporu má ale 50% snížení emisí. V následujících 5 letech by v rámci EGD mělo být v implementováno napříč všemi sektory 50 opatření, které povedou EU ke klimatické neutralitě do roku 2050.</p>
<p>Aby EU mohla aktuálně platných cílů pro rok 2030, jakožto i cílů obsažených v EGD, dosáhnout, měla by dle názoru energetické agentury urychlit implementaci opatření přijatých <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/ctvrty-energeticky-balicek-oficialne-schvalen">v předešlých letech v rámci Clean Energy Package</a> a zvážit zavedení nových opatření, a to především v integraci energetických systému a dekarbonizaci teplárenství a dopravy.</p>
<h2>Cíl podílu OZE pro rok 2020</h2>
<p>Cíleného podílu OZE pro rok 2020 EU <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-diky-koronaviru-brexitu-pravdepodobne-dosahne-cile-podilu-oze-rok-2020">nejspíše dosáhne</a>, ale jen díky kombinaci Brexitu a COVID-19, kdy se spotřeba energie po COVID-19 propadla více než výroba obnovitelných zdrojů energie a podíl OZE na hrubé konečné spotřebě tak vzrostl, jak uvedl také například server ICIS. Závazný cíl je nastaven na 20% podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie.</p>
<h2>Green deal</h2>
<p>Dle IEA představuje Evropská zelená dohoda po COVID-19 reálnou možnost, jak nastartovat investice a přechod k čisté energetice, a přitom možnost pro ekonomické zotavení EU. Na konci května oznámila Evropská komise návrh na zvýšení dlouhodobého rozpočtu EU na 1,1 bilionu EUR (2021-27) a vytvoření nového „zotavujícího“ balíčku o objemu 750 miliard EUR (2021-24) založeného na principu „<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/evropska-unie-zemni-plyn-bude-nezbytny-pri-prechodu-k-zelene-energetice">do no harm</a>“.</p>


Evropská Unie

IEA: EU zatím není na cestě k tomu, aby splnila své klimatické cíle pro rok 2030

<p><strong>Nová britská jaderná elektrárna Sizewell C má podle dokumentace stát 20 miliard liber (cca 600 mld. Kč). Cena je vyšší než se předpokládalo, jelikož francouzská EDF slibovala, že elektrárna by měla být až o 20 % levnější než Hinkley Point C. EDF cenu brání s tím, že rozdíl je ve výpočtu ceny. </strong></p>
<p>Velká Británie patří společně s Českou republikou mezi menšinu z evropských států, které aktivně přistupují k výstavbě nových jaderných zdrojů. Ovšem zatímco v České republice jsme dle plánu ještě 9 let od zahájení výstavby, ve Velké Británii jsou dva jaderné bloky ve výstavbě a další dva se připravují.</p>
<p>Výstavbu nových bloků ve Velké Británii zajišťují francouzská společnost EDF s čínskou CGN, přičemž obě společnosti jsou častým terčem kritiky kvůli vysoké ceně za dva bloky projektu Hinkley Point C. I kvůli tomu se EDF na počátku <a href="https://www.bbc.com/news/uk-england-suffolk-42721057">roku 2018 nechala slyšet</a>, že další elektrárna bude o celou pětinu levnější.</p>
<p>V době, kdy šéf EDF Simone Rossi úsporu oznámil, se počítalo s cenou za Hinkley Point C ve výši 20 mld. liber. Očekávalo se tak, že se celková cena další elektrárny se bude pohybovat kolem 16 mld. liber.</p>
<p>O dva a půl roku později je ovšem vše jinak. V rámci <a href="https://infrastructure.planninginspectorate.gov.uk/wp-content/ipc/uploads/projects/EN010012/EN010012-001678-SZC_Bk4_4.2_Funding_Statement.pdf">dokumentace projektu</a> se objevila částka přesně 20 mld. K výraznému snížení nákladů na výstavbu, kterého měla EDF dosáhnout především díky zkušenostem z Hinkley Point C, tak zřejmě nedojde. Podle aktuálních odhadů má Hinkley Point C stát 21,5 až 22,5 mld. liber.</p>
<figure id="attachment_84645" class="wp-caption alignleft" style="width: 961px;"><img class="size-full wp-image-84645" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05.jpg 961w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-512x292.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-768x439.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-725x414.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/hpc_latest_11.05-800x457.jpg 800w" alt="" width="961" height="549" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Hinkley Point C – betonování základů 2. bloku (Zdroj: EDF Energy)</figcaption></figure>
<p>EDF se ovšem brání a trvá na tom, že 20% úspora platí. Je totiž  nutné cenu za Hinkley Point C upravit o inflaci. Rozdíl je tedy v tom, že částky za obě elektrárny nelze jednoduše srovnávat.</p>
<p>Zatímco aktuální cena za Hinkley Point C je 22 mld. liber vyjádřených v cenách roku 2015, v případě Sizewell C se jedná o cenu včetně předpokládané inflace po dobu deseti let výstavby.</p>
<p>Tento příklad z Velké Británie je důležitý ze zcela jiného pohledu. Výstižně ukazuje, jak lze pracovat s cenou za obdobný dlouhodobý projekt. I v České republice se v souvislosti s dostavbou Dukovan začalo mluvit o tzv. <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Overnight_cost">overnight costs</a>, což je pro zjednodušení cena, kterou by investor zaplatil, pokud by elektrárnu postavil přes noc (tedy nezahrnuje inflaci).</p>


Druhá britská jaderná elektrárna měla být o 20 % levnější, cena bude i tak sahat k 600 mld. Kč

<h3><a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/rosatom-framatome-ge-spoji-sily-tendru-vystavbu-bulharske-jaderne-elektrarny-belene">1. Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/Worker-at-Belene-site-Rosatom-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.</strong></p>
<p>Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.</p>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/sokolovska-uhelna-skoncila-loni-ve-ztrate-331-milionu-korun">2. Sokolovská uhelná skončila loni ve ztrátě 331 milionů korun</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/02_eti-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="elektrárna tisová" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Společnost Sokolovská uhelná (SUAS) skončila loni ve ztrátě téměř 331 milionů korun, přestože jí mírně stouply tržby na skoro 6,6 miliardy korun. Ztráta byla způsobená hlavně opravnými účetními položkami, které souvisejí s ohlášeným ukončením některých provozů v letošním roce. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou firma zveřejnila na portálu justice.cz.</strong></p>
<p>Ztrátu před zdaněním loni vykázala Sokolovská uhelná ve výši 419 milionů korun. „Záporný hospodářský výsledek byl způsoben jednorázovým vytvořením účetních opravných položek ve výši 655 milionu Kč na zůstatkovou hodnotu technologií, které přestanou být provozovány v roce 2020. V případě, že by tato účetní operace nebyla provedena, činil by hospodářský výsledek společnosti zisk před zdaněním ve výši 236 milionů Kč,“ uvádí výroční zpráva.</p>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/energetika-v-cr/analyza-statu-se-vraci-polovina-rocni-podpory-solarnim-zdrojum">3. Analýza: Státu se vrací polovina roční podpory solárním zdrojům</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/solar-cells-491701_1280-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/solar-cells-491701_1280-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/solar-cells-491701_1280-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Státu se vrací zhruba polovina roční podpory solárním zdrojům. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EY pro Solární asociaci, která byla dnes představena. Stát podle ní získává ročně ze solární energetiky 14,1 miliardy korun, přičemž mezi největší položky na straně příjmu státu patří solární odvody a daně právnických osob. Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun, loni jim <span class="linkTagNoBg"><a href="https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019" target="_blank" rel="noopener">bylo</a><i class="icon-ico-arrow-up icon"></i></span> vyplaceno 45,4 miliardy korun. Solární elektrárny z toho dostaly asi 29 miliard korun.</strong></p>
<blockquote><p><em><strong>„Politici či odpůrci čisté energetiky rádi používají částku 29 miliard korun pro odůvodnění, proč stát musí buď zkrátit podporu pro firmy aktivní ve fotovoltaice, anebo proč si další rozvoj obnovitelných zdrojů nemůžeme dovolit. To, že podpora je ve skutečnosti poloviční, ale už od nich neslyšíme,“</strong> řekl dnes předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář.</em></p></blockquote>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/nemecko/nemecko-chce-zabezpecit-dodavky-elektriny-vypsanim-spolecnych-aucki-oze-plynove-elektrarny">4. Německo chce zabezpečit dodávky elektřiny vypsáním společných aukcí pro OZE a plynové elektrárny</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/01/irsching-internet-2265-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Německá vláda zvažuje zavedení kombinovaných aukcí pro obnovitelné zdroje a plynové elektrárny, aby zajistila dostatek stabilního výkonu pro svoji elektrizační soustavu. <a href="https://www.bundesregierung.de/resource/blob/975216/1761550/f83f0a3b5aba7ecfe3a4b41e06fa5a2c/2020-06-17-energiewende-data.pdf?download=1">Uvádí to vládní dokument</a> k jednání německé kancléřky s ministry jednotlivých spolkových zemí.</strong></p>
<p>Německo, které do konce roku 2022 plánuje odstavit své zbývající jaderné zdroje a zároveň <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">začít odstavovat první uhelné elektrárny v rámci svého odklonu od uhlí</a>, se začíná obávat o zabezpečení dodávek elektřiny. Důvodem je, že s pokračujícím odstavováním konvenčních zdrojů bude dále ubývat „stabilní“ výkon, který je dostupný i v případě, že zrovna dostatečně nefouká nebo nesvítí.</p>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/teplarenstvi/sokolovska-uhelna-investuje-aby-zajistila-teplo-i-po-skonceni-tezby-uhli">5. Sokolovská uhelná investuje, aby zajistila teplo i po skončení těžby uhlí</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/11/Spanelska-elektrarna-Abono-spalujici-uhli-a-vysokopecni-plyn-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Španělská elektrárna Aboño spalující uhlí a vysokopecní plyn" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Sokolovská uhelná (SUAS) investuje desítky milionů korun do svých tepelných zařízení, aby zajistila dodávku tepla do měst a obcí v Karlovarském kraji i po skončení těžby a zpracování uhlí. Po úpravách ve Vřesové nyní instaluje plynové kotle i v Elektrárně Tisová (ETI). Firma o tom dnes informovala na svých webových stránkách.</strong></p>
<blockquote><p><em><strong>„V areálu elektrárny Tisová jsme vybudovali dva nové plynové kotle, které slouží jako náhradní zdroje. Ty jsou kapacitně plně dostačující pro zajištění dodávek pro Habartov, Bukovany, Citice i Březovou, případně v současné době jako záložní zdroj pro dodávky do Sokolova,“</strong> řekl člen dozorčí rady ETI David Najvar.</em></p></blockquote>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/analyza-nemecka-mesta-dostatecne-nevyuzivaji-potencial-stresnich-fotovoltaickych-elektraren">6. Analýza: Německá města dostatečně nevyužívají potenciál střešních fotovoltaických elektráren</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/05/solar-panel-array-1591358_1280-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>V žádném ze čtrnácti největších německých měst nejsou instalovány fotovoltaické elektrárny ani na polovinu střešních ploch. Mrhá se tak potenciálem pokrýt spotřebu desetitisíců domácností elektřinou z obnovitelných zdrojů, <a href="https://www.lichtblick.de/presse/news/2020/06/18/14-gro%C3%9Fst%C3%A4dte-im-solarcheck-deutsche-metropolen-hinken-beim-solarausbau-hinterher/">říká nová studie</a>. V rámci celého Německa jde pak o potenciální instalovaný výkon až 260 GW.</strong></p>
<p>Studie provedená německým dodavatelem elektřiny z obnovitelných zdrojů, společností LichtBlick, zkoumala využití střech pro fotovoltaické elektrárny. V rámci čtrnácti největších německých metropolí určila poměr mezi plochou všech střech u novostaveb za rok 2018 a plochou nově nainstalovaných střešních solárních panelů.</p>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/uhli/vznikla-stinova-uhelna-komise-chce-otevirat-opomijena-temata">7. Vznikla stínová uhelná komise, chce otevírat opomíjená témata</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/paroplyn-Pocerady-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/paroplyn-Pocerady-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/paroplyn-Pocerady-45x45.jpg 45w" alt="Paroplynová elektrárna Počerady. Zdroj cez.cz" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Vládou jmenovaná uhelná komise bude mít oponenturu. Na dnešní tiskové konferenci se představila stínová uhelná komise (SUK), jejímž cílem je podle tvůrců otevírat v diskusi opomíjená témata a dávat prostor nedostatečně reprezentovaným pohledům. Jde o neformální <span class="linkTagNoBg"><a href="https://uhelnakomise.cz/" target="_blank" rel="noopener">skupinu</a><i class="icon-ico-arrow-up icon"></i></span> složenou z vědců, odborníků a občanů z dotčených regionů. S administrativním zázemím stínové uhelné komisi pomáhají kolektivy organizací Limity jsme my, Fridays for Future ČR a Univerzity za klima.</strong></p>
<blockquote><p><em><strong>„Termín konce uhlí máme rozhodnout my občané na základě všech dostupných dat, ne zájmové skupiny za zavřenými dveřmi. Přestože byla současná vláda k založení uhelné komise nakonec dotlačena, její složení a fungování naznačuje, že to vláda s rychlým ukončením těžby a spalování uhlí nemyslí vážně. Je tedy dobře, že vznikla alternativní skupina, která potřebě neodkladné systémové změny rozumí,“</strong> řekl dnes Martin Madej, člen SUK a analytik Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).</em></p></blockquote>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/druhy-blok-leningrad-dokoncil-horke-zkousky">8. Druhý blok JE Leningrad dokončil horké zkoušky</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Leningrad-II-unit-1-Rosatom-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Ruská státní jaderná společnost Rosatom</strong> <strong><a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Leningrad-II-2-completes-hot-testing" target="_blank" rel="noopener">dokončila horké zkoušky na druhém bloku jaderné elektrárny Leningrad 2</a> v ruském městě Sosnovyj Bor.</strong> <strong>Zkoušky začaly v únoru a zahrnovaly 150 testů na hlavních systémech, aby se ověřil jejich výkon za normálních podmínek předtím, než budou do reaktoru vloženy palivové články. Zařízení bylo také testováno v nouzových podmínkách.</strong></p>
<p>Blok nyní prochází závěrečným auditem, po kterém bude povoleno kompletní spuštění, v rámci kterého bude jaderné palivo poprvé vloženo do aktivní zóny reaktoru. Uvedení elektrárny do provozu je naplánováno na první čtvrtletí příštího roku.</p>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/uhli/rekordne-nizke-ceny-plynu-nestaci-k-prechodu-asijskych-zemi-uhli-plyn">9. Ani rekordně nízké ceny plynu nestačí k přechodu asijských zemí z uhlí na plyn</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/01/Uhli-vlak-150x150.jpg" sizes="100vw" alt="Vlak vezoucí uhlí" width="150" height="150" /></h3>
<p><b>Zatímco současné rekordně nízké ceny zemního plynu poznamenaly americkou či evropskou poptávku po uhlí, v asijských zemích panuje i kvůli omezeným možnostem pro flexibilní přechod z uhlí na plyn jiná situace. Výjimku může podle analytiků částečně představovat Japonsko. </b></p>
<p>Spotové ceny zemního plynu pro asijský cenový benchmark JKM (Japan-Korea-Marker) se od počátku roku propadly o 60 % na 2,2 dolarů za MMBtu (zhruba 6,7 EUR/MWh). <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/061920-analysis-low-gas-prices-not-enough-for-asia-to-move-away-from-coal" target="_blank" rel="noopener">Ani rekordně nízké ceny plynu a dopady onemocnění COVID-19 však nezpůsobily podle zahraničního serveru Platts výraznější propad poptávky po uhlí v asijských zemích</a>. Důvodem je mimo jiné omezený potenciál pro flexibilní nahrazování spotřeby uhlí a plynem.</p>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/tesla-zacne-vyrabet-cine-sve-bezkobaltove-baterie">10. Tesla začne vyrábět v Číně své bezkobaltové baterie</a></h3>
<h3><img class="alignleft wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/model3-150x150.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/model3-150x150.jpg 150w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/model3-45x45.jpg 45w" alt="" width="150" height="150" /></h3>
<p><strong>Automobilka Tesla dostala schválení na výrobu svých inovativních bezkobaltových baterií pro model 3. Baterie budou obsahovat sloučeniny lithia, železa a fosforu.</strong></p>
<p>Velcí výrobci automobilů s nastupující elektromobilitou hledají cesty, jak zlevnit zatím nejdražší komponentu – baterie. Zatím nejčastěji používané baterie obsahují i nezanedbatelné množství kobaltu. Jeho těžbu přitom většinou provázejí kontroverzní podmínky, kdy je pro těžbu využívána dětská práce. Kromě toho pro globální rozvoj elektromobility není světových zásob kobaltu tolik, aby očekávanou poptávku zvládly pokrýt. To by nutně vedlo k tomu, že by cena baterií místo zlevňování stoupala.</p>
<h2>Téma</h2>
<h3><a href="https://oenergetice.cz/uhli/nemecko-zakon-odklonu-od-uhli-se-blizi-sve-finalni-podobe-vzrostly-mozne-kompenzace-cernouhelne-elektrarny">Německo: Zákon o odklonu od uhlí se blíží své finální podobě. Vzrostly možné kompenzace pro černouhelné elektrárny</a></h3>
<h3><img class="center wp-post-image" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg" sizes="100vw" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-800x533.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-512x341.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-1024x682.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW-725x483.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/Kraftwerk_Zolling_BMHKW.jpg 1600w" alt="Černouhelná elektrárna Zolling. Zdroj: wikimedia" width="800" height="533" /></h3>
<p><strong>Německo je o krok blíže k dokončení právních předpisů o odklonu od uhlí. Německá vláda schválila návrh smlouvy mezi státem a provozovateli hnědouhelných elektráren, která stanovuje podrobnosti o tom, jak budou kompenzace vypláceny. Smlouva ve své současné podobě nebude bránit případnému dřívějšímu odstavení elektráren, což byly hlavní obavy environmentalistů. Vláda také po měsících stížností provozovatelů zlepší podmínky pro vyřazování černouhelných elektráren. Mluvčí ministerstva hospodářství a energetiky uvedl, že vláda má stále v úmyslu dokončit tento legislativní balíček před letní přestávkou</strong>.</p>
<p>Německo učinilo další krok k dokončení právních předpisů svého plánovaného odklonu od uhlí. Vládní kabinet kancléřky Angely Merkelové předložil návrh smlouvy mezi státem a provozovateli s podrobnostmi o kompenzacích <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/nemecko-se-dohodlo-odklonu-od-uhli-predstavilo-kompletni-harmonogram-odstavovani-hnedouhelnych-elektraren">za předčasné odstavování hnědouhelných elektráren podle stávajícího harmonogramu</a>. Smlouva stanoví způsob, jakým bude vyplácena oznámená kompenzace v celkové výši 4,35 miliard eur a stanoví její využití na obnovu krajiny po dokončení těžby.</p>
<h2>Energostat: výroba elektřiny v ČR</h2>
<h3><p id='energostat'>{"country":"CZE","type":"AREA","to":"2020-06-28","from":"2020-06-21","caption":"Výroba elektřiny v tomto týdnu v České republice. ","url":"https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2020-06-21","end_date":"2020-06-28","lang":"CZ"}</p></h3>
<h2>Energostat: výroba elektřiny v Německu</h2>
<h3><p id='energostat'>{"country":"GER","type":"AREA","to":"2020-06-28","from":"2020-06-21","caption":"Výroba elektřiny v tomto týdnu v Německu. ","url":"https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php","source":"shortcode","start_date":"2020-06-21","end_date":"2020-06-28","lang":"CZ"}</p></h3>


Energetický týdeník

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

<p><strong>Rosenergoatom, dceřiná společnost Rosatomu odpovědná za provoz ruských jaderných elektráren, <a href="https://world-nuclear-news.org/Articles/Russia-begins-preparatory-work-for-four-new-reacto">v pátek oznámila zahájení přípravných prací pro výstavbu 4 nových reaktorů.</a> Dva reaktory VVER-TOI mají být vybudovány v lokalitě poblíž stávající jaderné elektrárny Smolensk, druhé dva reaktory typu VVER-1200 mají vzniknout jako bloky 3 a 4 v jaderné elektrárně Leningradská II.</strong></p>
<p>Rosenergoatom prohlásil, že rozhodnutí o výstavbě reaktorů bylo podepsáno generálním ředitelem Rosatomu, Alexejem Lichačovem. Rozhodnutí předcházela schůzka o organizaci prací na výstavbě reaktorů v Rusku a jmenování osob odpovědných za realizaci investičních projektů. Všechny nové reaktory ve Smolensku II a Leningradské II jsou zahrnuty do obecného schématu umístění energetických zařízení do roku 2035 schváleném ruskou vládou.</p>
<p>Pro nové bloky v obou elektrárnách – JE Leningradská II a Smolensk II, bude Rosenergoatom plnit roli technického dodavatele pro oba investiční projekty. Atomproekt JSC bude generálním návrhářem pro další bloky v JE Leningradská II, Atomenergoproekt JSC bude tuto roli zastávat pro projekt JE Smolensk II.</p>
<p>Koncem letošního roku bude zahájen projekt přípravných prací na výstavbu bloků 3 a 4 v lokalitě  JE Leningradská II. Na staveništi mají vyrůst dočasné ubytovny a průmyslová základna pro samotnou výstavbu. V letech 2020 až 2022 se mají uskutečnit veřejná slyšení týkající se zdůvodnění licence a posouzení dopadu nových jednotek na životní prostředí s cílem získat stavební povolení.</p>
<h2>Náhrada za stárnoucí grafitové reaktory RBMK</h2>
<p>Jaderná elektrárna Leningradská II má mít 4 bloky VVER 1200. Její blok 1 byl přifázován na síť 9. března 2019 a stal se druhým spuštěným reaktorem VVER-1200. Jaderná elektrárna Smolensk II má být vybudována 6 kilometrů od stávající jaderné elektrárny Smolensk.</p>
<p>Smolensk II má podobně jako Leningradská II a Kursk II tvořit náhradu stárnoucích reaktorů RBMK, jejichž provoz má být postupně ukončen během následující dekády.</p>
<p><em>Zdroj úvodní fotografie: Rosatom</em></p>


Rusko nahrazuje stárnoucí RBMK reaktory, oznámilo zahájení přípravných prací na 4 nových reaktorech

<p><strong>Pondělní valná hromada ČEZ opět přinese střet argumentů mezi představenstvem společnosti a minoritními akcionáři, především těmi sdruženými kolem kritika současného vedení firmy Michala Šnobra. Není tak vyloučeno, že se jednání podobně jako v minulých letech protáhne na mnoho hodin. Tématem bude mimo jiné plánovaná stavba nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. Shodli se na tom analytici, které oslovila ČTK. K velkým překvapením podle nich ale pravděpodobně nedojde. Vesměs předpokládají, že budou přijaty návrhy představenstva firmy.</strong></p>
<p>Valná hromada ČEZ se navzdory opatřením proti koronaviru bude konat prezenčně. Představenstvo firmy ale podle <span class="linkTagNoBg"><a href="https://www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-relations/vh2020_slm1/cj/vh2020_00a_pozvanka-cz.pdf" target="_blank" rel="noopener">pozvánky</a><i class="icon-ico-arrow-up icon"></i></span> připravilo některá opatření, jejichž podstata spočívá ve snaze co nejvíce zefektivnit a zrychlit průběh valné hromady, a tím omezit přítomnost zúčastněných osob na místě jejího konání na nezbytně nutnou dobu. Loňské jednání akcionářů společnosti bylo dosud nejdelší, trvalo více než 20 hodin. Majoritním vlastníkem firmy je stát prostřednictvím ministerstva financí – vlastní 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě ČEZ tak vesměs končí podle přání resortu.</p>
<p>Akcionáři budou mimo jiné tradičně schvalovat výši vyplacené dividendy. Vedení společnosti v dubnu uvedlo, že navrhuje dividendu 34 korun za akcii před zdaněním. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 24 korun, nejnižší za 12 let. „Schválení dividendy předpokládáme v plné výši, opak by byl velkým překvapením,“ řekl ČTK analytik Patria Finance Martin Cakl. „Investoři počítají s výplatou dividendy v navrhované výši. ČEZ si štědrou dividendovou politiku může dovolit vzhledem k poměrně optimistickému výhledu hospodaření,“ doplnil analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.</p>
<figure id="attachement_17121" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/08_jas_2119-800x531.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
<p>Valná hromada bude rozhodovat také o případných změnách v dozorčí radě ČEZ. Z informací na <span class="linkTagNoBg"><a href="https://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/majetek-statu/podle-nominacniho-zakona" target="_blank" rel="noopener">webu</a><i class="icon-ico-arrow-up icon"></i></span> ministerstva financí vyplývá, že do ní nově míří bývalý šéf amerického koncernu GE pro Evropu Peter Stračár a Vladimír Černý, starosta Rouchovan, v jejichž katastru částečně leží dukovanská elektrárna. Mimo to projednají akcionáři také několik bodů specifických pro tuto valnou hromadu. Jde mimo jiné o přesun technologických celků Elektrárna Mělník II a Elektrárna Mělník III do dceřiné společnosti Energotrans.</p>
<p>Valná hromada se bude zabývat také plánovanou stavbou nového dukovanského bloku. Žádné usnesení ale v tomto bodě přijímat nebude, bod má pouze informativní charakter. Na žádost minoritních akcionářů kolem Šnobra by akcionáři měli probrat i návrh na změnu koncepce podnikatelské činnosti firmy. „Vzhledem k účasti aktivistických minoritních akcionářů lze opět očekávat živější, a tím pádem delší valnou hromadu než na jakou jsme byli zvyklí v minulosti. Z mého pohledu bude zajímavé sledovat debatu týkající se připravované výstavby nového jaderného zdroje,“ uvedl analytik Fio banky Jan Raška.</p>
<p>Šnobr ČTK řekl, že minoritní akcionáře, které sdružuje, budou kromě jaderných plánů zajímat mimo jiné také detaily prodeje hnědouhelné elektrárny Počerady nebo plánovaný projekt těžby lithia u Cínovce. Odmítl, že by minoritní akcionáři svým jednáním valnou hromadu uměle prodlužovali. „Já to vidím obráceně. My to vnímáme tak, že obstruuje představenstvo ČEZ. Při lepší organizaci a schopnosti odpovídat na otázky konkrétně a plnohodnotně hned napoprvé by valná hromada byla podstatně kratší,“ dodal.</p>


Akcie

Analytici očekávají při valné hromadě ČEZ opět střet argumentů

<p><strong><a href="https://dieselgasturbine.com/siemens-refurbishing-hvdc-link/">Siemens provede rekonstrukci HVDC vedení, včetně všech technologií, které spojuje Severní Irsko a Skotsko</a>. HVDC Moyle Interconnector, které bylo uvedeno do provozu v roce 2001, spojuje Ballycronan More v Severním Irsku a Auchencrosh ve Skotsku. Přenosová kapacita vedení je 500 MWe.</strong></p>
<p>Řídicí a ochranný systém <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hvdc-stejnosmerny-prenos-elektricke-energie">HVDC vedení</a> Moyle Interconnector, který vlastní a provozuje společnost Mutual Energy, je téměř 20 let starý. Cílem modernizace je zlepšit provoz. Rekonstrukce HVDC vedení o přenosové kapacitě 500 MWe je navržena tak, aby zvýšila bezpečnost a spolehlivost dodávek elektrické energie ve Velké Británii.</p>
<p>Projekt na rekonstrukci technologií původně nainstalované společností Siemens v roce 2001 je nyní v plném proudu. Práce by měly být ukončeny v září 2022. HVDC vedení Moyle Interconnector pracuje na stejnosměrném napětí ±250kV. Vedení sestává ze dvou kabelů, každý má přenosovou kapacitu 250 MWe.</p>
<p>Společnost Siemens uvedla, že rekonstrukce HVDC jsou složité projekty, protože je třeba určit optimální rozsah a vyjasnit všechna zbývající rozhraní. S pomocí konstruktivních a podrobných diskuzí mezi Mutual Energy a Siemens bylo dosaženo společné dohody a byl definován rozsah dodávky. Součástí dodávky je návrh, výroba, testování ve výrobním závodě, isntalace a uvedení do provozu řídicího a ochranného systému a dodávka simulátoru výcviku řízení.</p>
<p>Rekonstrukce HVDC vedení se bude zabývat požadavky vyvíjecích se přenosových sítí ve Velké Británii. Rekonstrukce vylepší dynamickou přenosovou kapacitu HVDC vedení a umožní Mutual Energy nabízet vylepšené doplňkové služby.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Díky vylepšeným ovládacím prvkům bude systém HVDC Classic do budoucna dokonale vybaven, aby účinněji vyhověl požadavkům trhu s elektrickou energií. Modernizovaný systém poskytne slabší přenosové soustavě větší provozní stabilitu a bude fungovat v širším rozsahu podmínek přenosové soustavy. V budoucnu lze ze Skotska do Severního Irska, ale i opačně, přenést více elektrické z obnovitelných zdrojů,“ </strong>uvedl Hauke Jürgensen, vedoucí Large Transmission Solutions ve společnosti Siemens Energy.</em></p></blockquote>
<p>Zdroj úvodní fotografie: <a href="https://new.siemens.com/cz/cs/spolecnost/o-nas/spolecnosti-skupiny-siemens/industrial-turbomachinery.html">Siemens</a></p>


Energetika v zahraničí

Siemens provede modernizaci HVDC vedení mezi Severním Irskem a Skotskem

<p><strong>Na začátku měsíce v Německu proběhlo další kolo samostatných aukcí na výstavbu solárních a větrných elektráren, ve kterých mohli developeři soutěžit dohromady o více než 900 MW výkonu. V případě větrných elektráren se aukce opět nezaplnila, naopak u elektráren solárních byla konkurence dostatečná, ke snížení ceny oproti březnovému kolu však nestačila.</strong></p>
<p>Na začátku června <a href="https://www.bundesnetzagentur.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2020/20200624_WindSolar-Ausschreibung.html" target="_blank" rel="noopener">se v Německu uskutečnily další aukce na podporu výstavby solárních a větrných elektráren</a>, v obou případech již třetí v letošním roce. V samostatné aukci pro větrné elektrárny německý síťový regulátor Bundesnetzagentur nabídl k soutěžení celkem 825,5 MW výkonu, v případě aukce pro solární elektrárny se soutěžilo o 99,6 MW výkonu.</p>
<p>Podobně jako v posledních kolech se ani v tomto případě nepodařilo aukci pro větrné elektrárny zcela zaplnit, kdy developeři podali 62 nabídek na projekty o souhrnném výkonu 467,6 MW. Jeden z projektů musel regulátor vyřadit, a v aukci tak nakonec uspělo 61 projektů o výkonu bezmála 464 MW, tedy o něco málo více než polovina nabízeného objemu.</p>
<p>Nejnižší vysoutěžená cena podle regulátora činila 59 EUR/MWh, nejvyšší 62 EUR/MWh, což je horní limit stanovený regulátorem. Vážený průměr všech úspěšných nabídek poté dosáhl 61,4 EUR/MWh. Ve srovnání s posledním kolem z letošního března se tak jedná o mírný nárůst.</p>
<h2>Ceny neklesají ani u fotovoltaiky</h2>
<p>V případě aukcí pro solární elektrárny je situace opačná, kdy na rozdíl od kritického nedostatku projektů je konkurence dostatečná.</p>
<p>V červnovém kole se developeři solárních elektráren mohli ucházet o 96,4 MW výkonu, do aukce nakonec přihlášili celkem 101 projektů o výkonu 447,2 MW, čímž byl objem aukce opět několikanásobně překonán. Podporu si nakonec zajistilo 21 projektů o výkonu 99,6 MW.</p>
<p>Zatímco v březnovém kole se vysoutěžené ceny pohybovaly mezi 46,4 a 54,8 EUR/MWh, v červnovém kole činila nejnižší cena 49 EUR/MWh, nejvyšší poté 54 EUR/MWh. Jejich vážený průměr dosáhl 52,7 EUR/MWh, tedy o necelé 1 euro vyšší hodnoty než v březnu.</p>


Obnovitelné zdroje

Červnová aukce pro vítr se v Německu opět nezaplnila, cena u solárů vzrostla navzdory vysoké konkurenci

<p><strong><a href="https://orano.group/en/news/news-group/2020/june/orano-finalizes-dismantling-of-the-experimental-reactor-ulysse-at-saclay-">Experimentální reaktor Ulysse společnosti French Alternative Energies a Komise pro atomovou energii (CEA) umístěný v univerzitním areálu Saclay poblíž Paříže byl kompletně rozebrán.</a> Reaktor s nízkým neutronovým výkonem byl odstaven v roce 2007 a do té doby byl provozován především pro účely výuky a dalšího vzdělávání v Národním ústavem jaderné vědy a technologií.</strong></p>
<p>Ulysse byl reaktorem třídy Argonaut, modelem výzkumného typu vyvinutý Národní laboratoří Argonne v USA. V areálu Saclay jej provozovaly týmy CEA mezi lety 1961 až 2007. STMI, původně dceřiná společnost EDF a CEA, nyní dceřiná společnost Orano DS, získala zakázku na trvalé vyřazení a demontáž reaktoru v roce 2014.</p>
<figure id="attachment_85185" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-85185" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-1024x800.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-1024x800.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-512x400.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-768x600.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-725x567.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano-800x625.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/réacteur-ulysse_avant-démantèlement_c-orano.jpg 1400w" alt="" width="525" height="410" /><figcaption class="wp-caption-text">Výzkumný reaktor Ulysse před samotnou demontáží; Zdroj: Orano</figcaption></figure>
<h2>Tři fáze vyřazování z provozu</h2>
<p>Rozsah prací pokrýval celou strukturu zařízení od stavebních úkonů, přes odpojení vedlejších systémů až po rozebrání aktivní zóny reaktoru. Během demontáže vzniklo 512 tun běžného odpadu a 226 tun nízkoaktivního odpadu, který byl zaslán do schválených skladovacích zařízení.</p>
<figure id="attachment_85184" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-85184" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-1024x503.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-1024x503.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-512x251.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-768x377.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-725x356.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history-800x393.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/history.jpg 1294w" alt="" width="525" height="258" /><figcaption class="wp-caption-text">Postup prací při demontáži reaktoru Ulysse; Zdroj: Orano</figcaption></figure>
<p>Konvenční práce na rozebrání reaktoru, zahrnující vzduchotechnické a vodovodní sítě stejně jako demontáž obestavby reaktorové nádoby, probíhaly v období let 2014-2016. Následně v letech 2016 až 2019 byly prováděny práce na jaderné části zařízení, včetně rozřezání zařízení a odstranění betonových stínících bloků v aktivní zóně reaktoru. Závěrečná fáze projektu obsahovala dekontaminaci, úklid a kontrolu radiologickým měřením a proběhla v období 2019-2020.</p>
<h2>Dokončení v souladu s harmonogramem</h2>
<blockquote><p><strong>„Dokončení demontáže bylo v souladu s původním harmonogramem stanoveným v roce 2014 Francouzským úřadem pro jadernou bezpečnost a nyní připravujeme kroky pro administrativní vyřazení zařízení z provozu,“</strong> sdělilo Orano.</p>
<p><strong>„Včasné dokončení tohoto projektu podtrhuje nejen odhodlání pracovních týmů na staveništi plnit zadané úkoly, ale také dobrou koordinaci činností s CEA,“</strong> uvedl Alain Vandercruyssen, vrchní výkonný viceprezident pro demontáž a údržbu společnosti Orano. <strong>„Gratuluji všem, kteří se na tomto úspěchu podíleli a tím rozšířili zkušenosti naší skupiny při demontáži zařízení tohoto typu.“</strong></p></blockquote>
<p>Zdroj úvodní fotografie (budova výzkumného reaktoru Ulysse v průběhu demontáže): Orano</p>


Demontáž francouzského výzkumného reaktoru byla dokončena

<p><strong>Šestimístné letadlo poháněné bateriovým systémem v pondělí poprvé letělo nad Spojeným královstvím. Jedná se o největší evropské elektroletadlo právě v době, kdy letecký průmysl odhalil, že chce po Evropské unii vysoké investice  do inovací v letectví.</strong></p>
<p>Zpravodajský portál <a href="https://www.euractiv.com/section/aviation/news/largest-electric-plane-in-europe-takes-to-the-skies-over-the-uk/">EURACTIV</a> informoval o novém evropském rekordu. Americky startup ZeroAvia pokořil v pondělí nový milník ve vývoji komerčního elektroletadla do roku 2040, které by bylo schopno uletět až 5500 km s 200 pasažéry.</p>
<h2>Jde to i bez emisí</h2>
<p>Společnost tvrdí, že žádné „fundamentální vědecké objevy“ nejsou potřeba k dosažení ambiciózního cíle v roce 2040. Společnost má v další fázi v plánu dát na trh <a href="https://oenergetice.cz/elektromobilita/rolls-royce-predstavil-sve-letadlo-pohanene-elektrinou-jare-ma-pokorit-rychlostni-rekord/">elektroletadla</a> v kapacitou 20 osob do tří let. Letadla s možností přepravy až stovky cestujících poté do konce současné dekády.</p>
<blockquote><p><em><strong>„Všichni chceme, aby se letecký průmysl vrátil po pandemii pevnýma nohama na cestu k bezemisní budoucnosti,“</strong> sdělil k úspěchu zakladatel a předseda ZeroAvia pan Val Miftakhov. <strong>„Tento cíl není možný bez reálných, komerčních možností pro bezemisní lety, něco, co přineseme na trh již v roce 2023.“</strong></em></p></blockquote>
<h2>Budoucnost je vodík</h2>
<p>Testovací let, který se uskutečnil v pondělí, využil baterie k pohánění motoru. Nicméně ZeroAvia prohlásila, že <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/eu-ma-vodikem-velke-plany-chybi-potrebna-infrastruktura/">vodík</a> „má mnohem lepší poměr energie vůči hmotnosti, čímž je dobrou možností pro komerční sektor ve větším měřítku a v kratším časovém úseku“.</p>
<p>Nedávno letecká společnost Airbus opustila své plány na vývoj regionálního letadla poháněného hybridním elektrosystémem. Nicméně letecký gigant by plány mohl obnovit poté, co francouzská vláda ohlásila patnáctimiliardovou injekci celému sektoru včetně fondu speciálně zaměřeného na nízkoemisní a bezemisní letadla.</p>
<p>ZeroAvia má v plánu ještě toto léto testovat letadlo s vodíkovo-elektrickým pohonem, který by měl být i finančně výhodnějším za dobu fungování letadla díky nižším provozním nákladům.</p>
<p>V pondělí studie podpořená Evropskou unií konstatovala, že vodík má ohromný potenciál v letectví, ale značný výzkum a vývoj, investice a speciální regulační nařízení jsou potřeba, aby se potenciál využil.</p>
<p><em>Autor úvodní fotografie: ZeroAvia</em></p>
