Ve Švédsku sílí debata o zrušení obchodních zón. Podle odpůrců nesplnily svůj účel

Ve Švédsku se znovu otevřela diskuse o budoucnosti cenových zón na trhu s elektřinou. Zatímco část energetického sektoru tvrdí, že rozdělení země do čtyř obchodních zón nevedlo k odstranění přenosových omezení ani k rozvoji výroby elektřiny na jihu země, jiní varují, že jejich zrušení by mohlo poškodit rozvíjející se výrobu zeleného vodíku na severu. Švédská vláda již zadala provozovateli přenosové soustavy posouzení možných změn současného systému.

Švédsko je od roku 2011 rozděleno do čtyř tzv. obchodních zón (SE1 až SE4), které mají odrážet omezenou přenosovou kapacitu mezi severem a jihem země. Cílem bylo prostřednictvím rozdílných cen elektřiny podpořit výstavbu nových výrobních zdrojů v jižním Švédsku a motivovat energeticky náročné podniky k přesunu do severních regionů, které se vyznačují přebytkem výroby elektřiny, a tedy i její nižší cenou.

Po patnácti letech však sílí hlasy, že rozdělení Švédska do čtyř obchodních zón svůj účel nesplnilo. Na konferenci Almedalen na ostrově Gotland vyzval šéf švédské pobočky společnosti E.ON Johan Mornstam k co nejrychlejšímu zrušení obchodních zón. Podle něj přetrvává jak nedostatek výroby elektřiny na jihu země, tak omezená přenosová kapacita mezi severem a jihem, kvůli nimž byly obchodní zóny původně zavedeny.

Cenové rozdíly mezi jednotlivými zónami jsou přitom v posledních letech značné. Severní zóny SE1 a SE2 díky vysokému podílu vodních elektráren a rostoucí výrobě větrných elektráren často vykazují jedny z nejnižších velkoobchodních cen elektřiny v Evropě. Naopak jižní oblasti SE3 a zejména SE4 pravidelně čelí výrazně vyšším cenám, které jsou ovlivněny omezenou přenosovou kapacitou i silnějším propojením s kontinentální Evropou. Tento vývoj zesílil zejména po uzavření několika jaderných bloků na jihu Švédska.

Ne všichni účastníci debaty však zrušení obchodních zón podporují. Developer projektů obnovitelných zdrojů RES upozorňuje, že jednotná cena elektřiny by zvýšila ceny na severu země, což by zhoršilo ekonomiku připravovaných projektů výroby zeleného vodíku.

Argument souvisí také s evropskou legislativou. Od roku 2028 začnou platit přísnější pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku podle delegovaných aktů ke směrnici RED III. Výrobci budou muset prokazovat, že využívají nově vybudované obnovitelné zdroje elektřiny, pokud nebudou působit v obchodní zóně, kde více než 90 % výroby elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů energie.

Tuto podmínku dnes splňují právě severošvédské obchodní zóny SE1 a SE2. Jejich sloučením s ostatními částmi země by tato výhoda zanikla, což by podle developerů mohlo zkomplikovat rozvoj vodíkových projektů.

Obchodní zóny byly vloni přezkoumány v celé Evropě

Evropská síť provozovatelů přenosových soustav pro elektřinu (ENTSO-E) vloni zveřejnila zprávu přezkumu obchodních zón. V případě Švédska byly analyzovány čtyři alternativní konfigurace, dvě se třemi a dvě se čtyřmi obchodními zónami. Žádná z variant však nevykázala zlepšení ekonomické efektivity oproti současnému stavu, a studie tak nedoporučila změnu.

Švédská ministryně energetiky Ebba Busch však pověřila tamního provozovatele přenosové soustavy Svenska Kraftnät novou analýzou, zda by bylo vhodné obchodních zón snížit. Nová analýza má oproti té evropské být založena na přesnějších vstupních datech.

Agentura ACER dlouhodobě upozorňuje, že obchodní zóny mají odrážet skutečná úzká místa v přenosové síti. Pokud rozdíly mezi regiony přetrvávají, je podle evropských pravidel namístě buď posílit přenosovou infrastrukturu, nebo upravit konfiguraci obchodních zón.