Brusel chce rozhýbat trh s PPA. V Česku jsou tyo smlouvy stále spíše výjimkou

Evropská komise vydala doporučení, jak odstranit překážky pro rozvoj smluv o přímém nákupu elektřiny, tzv. PPA. Od PPA si Komise slibuje větší jistotu pro investory do obnovitelných zdrojů energie i stabilnější ceny pro odběratele. V Česku ale zatím zůstává trh s dlouhodobými smlouvami na konkrétní zdroje elektřiny velmi omezený. Z veřejně dostupných informací jsou známé pouze jednotky uzavřených smluv. PPA přitom může být klíčem k zajištění bankovního financování projektů.

Doporučení Komise navazuje na reformu evropského trhu s elektřinou a na dřívější snahu odstranit bariéry pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Brusel v něm potvrzuje, že dlouhodobé kontrakty mají být jedním z hlavních nástrojů pro financování nových zdrojů vedle forwardových trhů a rozdílových kontraktů. Zatímco forwardové produkty podle Komise pokrývají spíše krátkodobé a střednědobé zajištění, PPA a dvoustranné rozdílové kontrakty mají nabídnout dlouhodobou cenovou stabilitu.

To je důležité zejména pro projekty, které nejsou kryté provozní podporou. Banky při financování nových větrných nebo solárních parků potřebují vidět, že určitá část budoucí výroby má zajištěný odběr za předvídatelnou, ideálně fixní cenu. Bez takového kontraktu je projekt více vystaven riziku změny cen na denním trhu a také čtvrthodinám se zápornými cenami. PPA proto nejsou jen nástrojem pro firemní ESG strategii, neboli společensky udržitelný rozvoj firem, ale často podmínkou získání financování.

Trh s PPA v Evropě roste nerovnoměrně

Komise uvádí, že trh s PPA v Evropě roste rychle. Objem elektřiny zasmluvněný v nových korporátních PPA vzrostl mezi roky 2020 a 2024 ze 7,4 TWh na 31,4 TWh. Počet smluv se ve stejném období zvýšil z 60 na 276. Trh se ale vyvíjí nerovnoměrně: třináct členských států už Komise řadí mezi vyspělé PPA trhy, sedm mezi rozvíjející se a ve zbývajících sedmi je počet kontraktů stále velmi nízký.

Doporučení rozlišuje několik skupin překážek. Část je regulatorní, například délka povolování nových zdrojů, pravidla připojování k síti nebo nastavení záruk původu. Další bariéry jsou tržní. Menší odběratelé často nemají dostatečnou znalost ani vyjednávací sílu, developeři obnovitelných zdrojů zase narážejí na kreditní riziko protistrany.

Komise proto doporučuje, aby členské státy podporovaly projekty formou záruk, odstraňovaly překážky pro tržní platformy pro obchodování PPA, podporovaly uzavírání vícestranných smluv pro více odběratelů a poskytovaly pobídky k uzavírání PPA smluv pro veřejné instituce.

Zároveň ale Komise připouští, že samotná regulace nestačí. Rozvoj PPA komplikuje rostoucí četnost záporných cen a nižší realizační hodnota solárních a větrných zdrojů v hodinách vysoké výroby. Právě to mění podobu smluv: tradiční pay-as-produced kontrakty jsou pro odběratele i výrobce rizikovější a větší roli mohou hrát strukturované produkty, agregace, baterie nebo kombinace PPA s flexibilitou.

Český trh má zatím jen několik viditelných příkladů

V České republice bylo dosud uzavřeno jen minimum PPA smluv navázaných na konkrétní domácí zdroje. Za první korporátní PPA v ČR byla v roce 2021 označena dvacetiletá dohoda mezi Ambient Energy a ŠKO-ENERGO na elektřinu z plánovaného větrného parku u obcí Moravice a Melč na Opavsku. Projekt disponuje čtyřmi větrnými turbínami a očekávanou roční výrobou 26,3 GWh.

Dalším viditelným příkladem je smlouva ČEZ ESCO s Třineckými železárnami z roku 2025. Jde o tříletý off-site PPA kontrakt na 4,4 GWh elektřiny ročně z fotovoltaické elektrárny Vrskmaň o výkonu 4,78 MWp. Pro ČEZ ESCO šlo o první větší PPA z fotovoltaiky, tedy dodávku z konkrétního zdroje mimo areál zákazníka.

Vedle fyzických kontraktů se začínají objevovat také virtuální PPA. Rezolv Energy například uzavřel smlouvy se společnostmi včetně T-Mobile Czech Republic a Slovak Telekom, přičemž šlo o přeshraniční vPPA. Právě tento model může být pro české odběratele významný, protože jim umožňuje nakupovat zelenou elektřinu z projektů v zemích, kde je výstavba obnovitelných zdrojů rychlejší a levnější.

Pro Česko jde o náhradu chybějící provozní podpory

Význam PPA pro Česko roste s tím, že stát zatím s provozní podporou pro nové velké solární projekty prakticky nepočítá. Pro roky 2025 až 2027 je u fotovoltaiky v nařízení vlády nastaven nulový objem pro aukce i zelené bonusy. Investoři tak musejí kombinovat investiční dotace, vlastní kapitál, tržní výnosy a případně právě PPA.

Problém je, že český PPA trh se rozvíjí pomaleji než instalovaný výkon fotovoltaiky, a zároveň se zhoršuje cenový profil výroby. Polední propady cen a častější záporné ceny snižují hodnotu čistě solárních kontraktů, pokud nejsou doplněny o akumulaci nebo jinou formu řízení profilu. To může zvýšit význam baterií, agregace a hybridních projektů, které kombinují více druhů výroby a spotřeby.

Doporučení Komise není právně závazné, ale indikuje, jakým směrem se bude evropská politika dlouhodobých smluv ubírat. Pro český trh je hlavní otázkou, zda se PPA stanou běžnou součástí financování nových zdrojů, nebo zůstanou jen individuálními kontrakty několika velkých firem. Bez jejich širšího rozvoje bude výstavba nových obnovitelných zdrojů v prostředí bez provozní podpory obtížnější.