EBA: Bioplyn a biometan pokryjí do roku 2050 téměř dvě třetiny poptávky po plynu
Evropská unie si ve svém plánu REPowerEU stanovila na rok 2030 cíl pro výrobu biometanu o hodnotě 35 miliard metrů krychlových ročně. Dle Evropské bioplynové asociace je tento cíl realistický a bioplyny budou do roku 2050 pokrývat více než polovinu spotřeby v Evropě.
Biometan bude dle roční statistické zprávy Evropské biometanové asociace (EBA) hrát klíčovou roli při odklonu od ruského plynu, což je v současnosti jedním z hlavních cílů evropské energetické politiky. Vydání zprávy bylo publikováno na stránkách EBA. Jasný cíl nasadit 35 miliard metrů krychlových (bcm) ročně je tak klíčový pro plnění tohoto cíle. Dle zprávy již evropští výrobci dodávají Evropě ročně 18,4 miliardy metrů krychlových obnovitelného plynu.
"Ve střednědobém horizontu je naše odvětví klíčovým pilířem strategie REPowerEU, včetně nasazení 35 miliard metrů krychlových udržitelného biometanu ročně do roku 2030 s cílem zmírnit změnu klimatu a posílit strategickou autonomii EU. Do roku 2050 by obnovitelný plyn mohl být zajištěn v objemu až 167 miliard metrů krychlových a pokrýt tak 62 % poptávky po plynu," vysvětlil Harmen Dekker, generální ředitel asociace EBA.
Kombinovaná výroba bioplynu a biometanu v roce 2021 činila 196 terawatthodin (TWh), tedy 18,4 bcm. To je podobná hodnota jako celá spotřeba zemního plynu v Belgii a představuje 4,5 % spotřeby plynu v Evropské unii v roce 2021.
Zatímco výroba bioplynu v posledním desetiletí stagnovala, produkce biometanu stále roste a v roce 2020 činila v Evropě 31 TWh neboli 2,9 bcm. V roce 2021 toto číslo vzrostlo na 37 TWh neboli 3,5 bcm, což představuje nárůst o 20 %.
Ve střední a východní Evropě vede Slovensko s celkovou produkcí bioplynu (v poměru k celkové spotřebě plynu v roce 2021) ve výši 12 %, následuje Česko (7 %), Řecko (2 %) a Polsko (1 %). Pouze v České republice je ale vyráběn i biometan vtláčený do plynárenské sítě. Obecně však panuje shoda na tom, že se do roku 2030 může produkce bioplynu a biometanu dohromady v celé Evropě více než zdvojnásobit a do roku 2050 se může oproti dnešku zvýšit nejméně pětkrát.
Urychlení výroby biometanu a urychlení přechodu na čistou energii má dle zprávy velký význam pro stabilizaci cen plynu a zajištění energetické bezpečnosti. Náklady na výrobu biometanu jsou totiž již nyní výrazně nižší než očekávaná průměrná cena plynu TTF pro rok 2023, a to 80 EUR/MWh oproti zhruba 130 EUR/MWh.
Zavedení biometanu může také zvýšit fyzickou i cenovou dostupnost organických hnojiv pro produkci potravin. Zemní plyn je v současné době hlavní surovinou a zdrojem energie pro výrobu syntetických hnojiv. Podle statistické zprávy EBA 2022 by Evropa mohla již nyní ušetřit 0,6 miliardy metrů krychlových spotřeby zemního plynu, pokud by nahradila 5 až 6 % syntetických dusíkatých hnojiv digestátem (zbytky po organické digestaci). Tím by se již v roce 2021 mohlo zabránit vzniku 1 096 tun ekvivalentu CO2, protože výroba minerálních hnojiv je vysoce energeticky náročná.
Mohlo by vás zajímat:
Z většiny bioplynu se v bioplynových stanicích vyrábí elektřina. Pokud začnou produkovat bioplyn či biometan, tak ta elektřina logicky nebude. Že by vznikaly masově nové si nemyslím. Co by se do nich dávalo? Další kukuřice?
No pro výrobu elektřiny se nemusí to co leze z bioplynky extra čistit, stačí to spálit. Ale pro puštění do trubek je to potřeba čistit.
A ta otázka co se tam bude dávat je velmi trefná.
Jinak největší potenciál na výrobu bioplynu mají aktuálně čistírny odpadních vod - tam zdroj doteče, jen výstup je problém použít jako hnojivo na pole (většinou neprojde analýzou na obsah těžkých kovů)
Ano, ale ta elektřina je dodávaná v rámci baseloadu po celý rok s (ne)produkcí tepla, o které celou polovinu roku nikdo moc nestojí s účinností dejme tomu 35%. Biometan v topné sezóně může být energeticky vytěžen kogenerací s účinností přes 90% v době zvýšené potřeby elektřiny i tepla.
Další zelená pohádka.
nie ..je to len dalsi cecok na "zelenej" dojnej krave, aby sa mohli prisat dalsie pijavice
Jste zbytečně jízlivý. O zelenou pohádku nejde, pokud se čísla návratnosti pohybují kolem 80EUR/MWh to v době, kdy je fosilní plyn z dovozu za 130EUR/MWh. I kdyby byla čísla stejná, pořád tady jde o to, aby Evropa zlepšila svoji bilanci obchodní a enviromentální (organická hnojiva do půdy) - tohle vždyky zchladí ceny fosilního plynu z dovozu. V tom není nic spojeného s užíváním "trávy" některých politických zelených mozků.
A hodnota 80 EUR/MWh je stále ještě dost motivační, aby se úspory CH4 v Evropě nadále vyplatily (vycházím z toho, že jde o zhruba 2násobnou cenu proti cenám v letech covidových 45EUR/MWh). Dvojnásobné účty za vytápění jsou motivační k úsporám, nemusí být ale pro většinu lidí nutně likvidační, to jsou ceny od 3-4 násobku nahoru.
len do vypoctu "navratnosti" ste zabudli zapocitat (pri predpoklade prezentovaneho nasobneho zvysenia vyroby) "straty" z pohladu lokalnej vyroby potravin ako aj dopad na prostredie - nasobne rozsirenie "technickych" plodin
Spotřeba plynu v EU je něco přes 420 miliard m3, EU chce vyrábět 35 miliard m3
Nějak mi nevychází ten nadpis - 66% bude bioplyn. M2 to vychází na cca 8%
Motáte víc věcí dohromady. Produkce 35bcm je v roce 2030, 62% (skoro dvě třetiny) jsou pro 2050. Spotřeba mezitím poklesne, takže na 62% bude stačit 167bcm.
Vše je v článku, stačí číst :)
Asi čteme každý něco jiného :D
Já tam čtu 2022 výroba 18 miliard m3
2030 plán 35 miliard to je nárůst o 2.2 miliardy m3 za rok.
při tomto tempu je to v roce 2050 celkem 80mld m3
Ovšem také vím jak velká plocha osevu je potřeba na m3 plynu - takže je mi jasné, že v roce 2050 budeme rádi v celé EU na objemu 40mld m3 z plodin a dalších 20mld m3 z čističek.
Jestli se někdy setkáte s asociací bioplynu - rád vám dodám pár otázek ohledně technické realizace
Jestli autor článku nemyslel náhradu ruského plynu. Tato myšlenka se v článku mihla.
Omego, neberete to moc jednoduše? Ona je totiž úplně jiná výtěžnost 1m3 biometanu z rostlinných zbytků se sušinou pod 50% celkové hmotnosti a jiná z tuků a olejů (násobně vyšší). Nevztahoval bych tedy výrobu bioplynu a biometanu jen na jednotky plochy, kde se pěstuje jen kukuřice nebo např. jetel.
S tím digestátem to není zas tak růžové:
www.agromanual. cz/cz/clanky/vyziva-a-stimulace/hnojeni/zmeny-fyzikalnich-vlastnosti-pudy-po-aplikaci-digestatu
Jen několik čísel
1 Ha = 40 t kukuřičné biomasy
1 tuna kukuřičné biomasy = 200 m3 bioplynu o výhřevnosti cca 2/3 zemního plynu
1 tuna kejdy = 60 m 3 bioplynu
Tedy 30 mld zemního plynu = 45 mld. m3 bioplynu = 5 625 000 Ha = 2 * orná půda v ČR !
Jaký je skutečný energetický vstup pro produkci kukuřice pro bioplynky zatím nikdo po pravdě nenapsal...
ako vam mohlo napadnut takto to prepocitavat .. primarnym cielom je predsa nahradit zly zemny plyn zelenym bioplynom .. aj keby to malo stat nasobne viac a popri tom este "ziskame" zavislost na dovoze potravin z tretieho sveta .. ale zelene ciele je potrebne bezpodmienecne plnit
Myslím, že není třeba moc počítat. Za Marie Teresie byly skoro všechny lesy spotřebovány na topení a průmyslovou výrobu. Biomasa pole louky na dopravu. A to nebylo skoro nic proti dnešku. A kolik bylo obyvatel?
Ve výpočtu plochy orné půdy pro výrobu bioplynu je chyba v množství zemního plynu.
1. Spotřeba zemního plynu v České republice je 9 mld. m3 za rok = pro zjednodušení 15 mld. m3 bioplynu
2. Z 1 ha kukuřice ... 8000 m3 bioplynu
Na získání 15 mld. m3 bioplynu je třeba 15 000 000 000/ 8 000 ha kukuřice = 1875 tisíc ha = 2/3 plochy orné půdy
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se