Evropská rada očekává rozvoj trhu s vodíkem později než Evropská komise

Rada ministrů pro energetiku na konci března přijala tzv. obecný přístup k plynárenskému dekarbonizačnímu balíčku. Ten má revidovat dosavadní fungování trhu se zemním plynem. Takzvané tři liberalizační balíčky, z nichž poslední byl přijat v roce 2009, měly za cíl vytvořit jednotný trh s plynem. Tento, pomyslně čtvrtý, plynárenský balíček, cílí na dekarbonizaci sektoru a vytvoření nového trhu s vodíkem a obnovitelnými plyny.

Návrh revize plynárenského dekarbonizačního balíčku Evropská komise předložila v prosinci 2021. Od té doby bylo na Radě EU a Evropském parlamentu, jako dvou kolegislátorech, aby návrh analyzovaly a došly k finálnímu kompromisu v legislativním procesu.

V rámci zjednodušení a urychlení legislativního procesu může Rada EU předložit tzv. obecný přístup k legislativnímu návrhu Komise. To je politická dohoda členských států s pozměňovacími návrhy, skrze kterou Rada představí svou pozici Evropskému parlamentu před zahájením dalšího vyjednávání. Pozice Parlamentu byla zveřejněná ve zprávách (zvlášť pro nařízení a směrnici) výboru ITRE v únoru 2023.

Trh s plynem a trh s vodíkem mají fungovat paralelně

Cílem plynárenského dekarbonizačního balíčku je, jak už název vypovídá, dekarbonizace plynárenského sektoru. To znamená mj. nastavit pravidla pro integraci obnovitelných a nízkouhlíkových plynů do trhu se zemním plynem a vytvoření trhu s vodíkem. Důvodem pro změnu regulace plynárenství je především ambice umožnit, a také do maximální možné míry usnadnit, plnění cílů Evropské unie, zejména dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Podobně došlo i k revizi trhu s elektřinou v roce 2019, kdy byl přijat balíček Čistá energie pro všechny Evropany.

Celý plynárenský balíček stojí na jednom základním předpokladu. Očekává se, že během nadcházejících dekád se bude různým tempem po celé EU provozovat a rozvíjet současně (i) stávající plynárenská infrastruktura, v níž bude fosilní plyn postupně nahrazován a (ii) vyhrazená vodíková infrastruktura. Tato vodíková infrastruktura má do velké míry vzniknout z existující plynárenské soustavy. Plynárenský balíček tedy přepokládá existenci trhu s plyny na základě metanu a trhu s vodíkem.

Balíček představuje pravidla pro nový trh s vodíkem

Největší změnou plynárenského dekarbonizačního balíčku bude vytvoření zcela nového trhu s vodíkem. Už legislativní návrhy Komise předpokládají, že mezi trhy s plynem a s vodíkem bude několik paralel, ale zároveň odlišností. V návrhu Komise ani v obecném přístupu Rady se například na trhu s vodíkem nerozlišuje úroveň přepravy a distribuce jako v dnešním plynárenství. Předpokládá se jediný provozovatel vodíkovodů – provozovatel vodíkové sítě (angl. hydrogen network operator, HNO). Zprávy Evropského parlamentu naopak předpokládají dělení přepravy i distribuce i na trhu s vodíkem.

Významným prvkem balíčku jsou tzv. pravidla unbundlingu, tedy oddělení provozování určitých úrovní hodnotového řetězce (vertikální unbundling), případně komodit (horizontální unbundling) jedním subjektem. Konkrétní pravidla unbundlingu mohou umožnit či znemožnit provozování vodíkové sítě existujícím plynárenském provozovatelům. I v obecném přístupu Rady zůstal článek, který v případě horizontálního unbundlingu vyžaduje, aby byl vodíkový provozovatel sítě, který chce být zároveň aktivní v přepravě či distribuci zemního plynu nebo elektřiny, alespoň právně oddělený, například skrze vytvoření dceřiné firmy.

Balíček také stanovuje konkrétní rok, ve kterém jsou některá ustanovení spojena s rozvojem trhu s vodíkem implementována, případně zpřísněna. V původním návrhu Komise to byl konec roku 2030, respektive začátek 2031. Evropský parlament ve svých zprávách tyto roky ponechal také. V obecném přístupu Rady EU jde o konec roku 2035, respektive počátek 2036. Zároveň se ve srovnání s původním návrhem Komise použití konkrétního kroku týká mnohem menšího počtu ustanovení. Rada v několika případech místo roku stanovila konkrétní podmínky, kdy ustanovení začíná či přestává platit.

U obnovitelných plynů mohou být vyšší slevy z přepravních tarifů než u nízkoemisních

Jednou z novinek plynárenského dekarbonizačního balíčku jsou slevy z tarifů, tedy cen za službu přepravy plynu. První slevy se týkají přeshraničních bodů ve vodíkových sítích. V obecném přístupu Rady mohou příslušné národní orgány tuto slevu uplatnit ve výši 100 %. Komise slevu navrhovala od začátku roku 2031 jako povinnou. To by ve výsledku znamenalo nulové tarify na všech přeshraničních bodech ve vodíkových sítích. Náklady pro provozovatele vodíkových sítí měly být řešeny kompenzačními mechanismy, které ale Rada ve svém obecném přístupu vyškrtla. Tuto slevu a kompenzační mechanismy ve své zprávě ponechal i Evropský parlament, přestože se regulatorní orgány mohou dohodnout na specifickém tarifním režimu.

Druhý typ slev se týká obnovitelných a nízkoemisních plynů v plynárenské soustavě. Slevy se týkají ceny za přepravu plynu z výroben a vstupu a výstupu ze zásobníků do plynárenské soustavy a přeshraničních bodů. Kromě zásobníků plynu, kde je sleva stejně vysoká, může být sleva až 100 % pro obnovitelné plyny a 75 % pro nízkoemisní plyny. Národní regulatorní orgány mohou za určitých podmínek, například pokud existuje alternativní podpůrný mechanismus pro tyto plyny, rozhodnout tyto slevy vůbec neimplementovat, případně je snížit. V původním návrhu Komise byly opět všechny tyto slevy povinné a mezi obnovitelnými a nízkoemisními plyny se nerozlišovalo. Evropský parlament navrhuje, aby slevy pro tyto druhy plynů posuzovaly regulatorní orgány a plynárenský balíček je explicitně nestanovoval.

Blending by podle Rady neměl být povinný

Blending je v obecném přístupu Rady EU k plynárenskému dekarbonizačnímu balíčku součástí článku týkajícího se kvality plynu v plynárenské soustavě. V něm je stanoven koordinační proces pro státy, mezi kterými v důsledku odlišné kvality plynu na přeshraničních bodech vznikají omezení v tocích. Státy v takovém případě musí tato omezení vyřešit a shodnout se na přijatelné kvalitě plynu pro obě strany. A to včetně úrovně tzv. blendingu.

Na rozdíl od původního návrhu Komise, který obsahoval povinnost přijímat na přeshraničních bodech blending, tj. směs vodíku se zemním plynem, do 5 %, se tento proces koordinace kvality plynu vztahuje na blending vodíku do zemního plynu v objemu do 2 %. Pokud se na tom bilaterálně členské státy dohodnou, tak blending nemusí být vůbec povolen, ale zároveň balíček nevylučuje možnost, aby se státy dohodly na vyšší úrovni blendingu. Pozice Evropského parlamentu se v otázce blendingu blíží spíše obecnému přístupu Rady, přestože navrhuje úroveň blendingu až 3 %.

Vyjednávání plynárenského balíčku ještě není u konce

Nyní bude legislativní proces pokračovat tzv. trialogy mezi Radou a Evropským parlamentem. Komise má na těchto jednáních spíše pasivní roli mediátora. Jedná se o neformální vyjednávání obou kolegislátorů. Vzhledem ke složitosti a délce některých legislativních návrhů se takto předem vyjedná kompromisní znění. Následný oficiální legislativní proces potom probíhá rychleji a bez větších komplikací.

S největší pravděpodobností lze očekávat, že trialogy budou zahájeny za španělského předsednictví v druhé polovině roku 2023. Finální znění plynárenského dekarbonizačního balíčku by tak bylo možné očekávat nejdříve ke konci tohoto roku.