Import LNG do Číny v první polovině 2019 vzrostl o více než 19 %
Čína je v současnosti druhým největším importérem zkapalněného zemního plynu (LNG) na světě. Navýšení importu LNG je podle serveru Platts důsledkem ekonomických politik zacílených na přechod domácností a průmyslu z uhlí na zemní plyn. Nárůst importu a tedy i spotřeby zemního plynu souvisí s politikami státu zvyšovat spotřebu plynu jako čistšího paliva s cílem snížit znečištění země.
Během ledna až června letošního roku Čína importovala celkem 28,37 milionů tun LNG. Jedná se o nárůst o 19,3 % oproti stejnému období v loňském roce. Data byla získána od General Administration of Customs, což je agentura, která vybírá daně, celní a podobné poplatky a zároveň je zodpovědná za řízení importu a exportu zboží a služeb.
V červnu 2019 Čína importovala 4,53 milionů tun LNG, což je o 14,9 % více než v předchozím roce. Z toho 2,39 milionů tun LNG dovezla z Austrálie. Jedná se o téměř 32% nárůst ve srovnání s červnem 2018. V první polovině letošního roku byla Austrálie největším dodavatelem LNG do země. Celkem z Austrálie pocházelo 13,62 milionů tun LNG.
Dalšími významnými dodavateli LNG do Číny byl Katar a Malajsie. Katar v první polovině roku 2019 dodal do země 4,2 milionů tun LNG a Malajsie 3,23 tun.
Během posledních měsíců dovoz plynovody klesá
Import zemního plynu plynovody naopak dále klesá. Konkrétně z Turkmenistánu Čína importovala během prvních šesti měsíců roku 2019 o 1,6 % méně plynu než v roce 2018, přesně pak 12,67 milionů tun zemního plynu. V červnu 2019 Čína importovala 2,99 milionů tun zemního plynu plynovody. Jedná se o pokles 10,3 % ve srovnání s loňským rokem. Celkově pak během prvních šesti měsíců importovala 18,55 milionů tun plynu plynovody. V tomto případě toto číslo oproti loňskému vzrostlo o 1,6 %.
Mohlo by vás zajímat:
Prudké tempo importu LNG do Číny je dobrou zprávou pro všechny. Pro místní obyvatele znamená snížení exhalací popílku z uhelných elektráren, tedy zlepšení ovzduší. Pro svět to znamená snížení emisí CO2 v rámci boje proti oteplování a hlavně pro Austrálii je to dobrý byznys. Austrálie je pro Čínu její - "surovinový přívěšek", dodává jí v obřím množství železnou rudu, uhlí, LNG, barevné kovy,.... Čínština je v Austrálii po Angličtině druhý nejrozšířenější jazyk a výhledově se Austrálie stane - "žlutou zemí", v obyvatelstvu převládne asijská imigrace. Austrálie má 25 milionů obyvatel a od roku 1947 tam roční přírůstek činí + 1, 6 %, Indie dnes + 1, 3 %, v USA + 0,9 %. Z uvedeného velkého přírůstku je ovšem celých 62 % tvořeno imigranty a jen 38 % přirozeným přírůstkem. Dá se říci, že z každých 3 nových občanů Austrálie jsou 2 imigranti. Naprostá většina imigrantů pochází z Asie a tak jejich podíl na obyvatelstvu prudce roste na úkor bílých. Austrálie je pro Asiaty velmi lákavá, má obří volné prostory, není přelidněná, má čisté ovzduší a vysokou životní úroveň. Za pár desítek let tak bude Austrálie další asijskou zemí.
Přechod Číny na LNG z Austrálie pro svět rozhodně žádné snížení emisí skleníkových plynů neznamená. V Číně sice emise o něco klesnou, ale v Austrálii dramaticky porostou. Je potřeba si uvědomit, že samotné zkapalnění a opětovné odpaření plynu spotřebuje značné množství energie, zejména elektřiny, která se v Austrálii stále dělá z uhlí. Dalším obrovským problémem jsou fugitivní emise ve všech fázích od těžby až po dopravu plynu, který má GWP 28 vztažený k horizontu 100 let, ale více než 70 při horizontu 20 let. Z pohledu planety jako celku je tedy celková bilance emisí skleníkových plynů v lepším případě neutrální a v tom horším kladná.
LNG je ovšem i zdrojem určitého napětí v rámci Ruska, Gazprom si v Kremlu stěžuje, že mu Novatek kazí ceny v Číně i v Evropě :)
To má dvě zajímavé konsekvence
1. velký podíl v Novateku má Čína, takže se Kremlu reguluje jen obtížně
2. LNG je konkurence schopné i vůči plynovodům.
Rusko je pro Čínu její - "surovinový, potraviový a zbraňový přívěšek", dodává jí v obřím množství plyn , LNG, potraviny a zbraně, které si Čína okopíruje a následně s nimi vytlačí Rusko z dalších trhů ,.... Čínština je na Sibiři rozšiřující se jazyk a výhledově se Sibiř stane - "žlutou zemí", v obyvatelstvu převládne čínská imigrace. Ruských obyvatel soustavně ubývá, migrace do Ruska, krom Sibiře z Číny, soustavně klesá. Čína potichu kácí ruské lesy, 70 procent z 22 milionů tun dřeva je z Ruska do Číny vyvezeno čínskými těžebními firmami nelegálně. Číňané nejenže skupují ruské lesy. Vytvořili svůj vlastní zpracovatelský systém, ze kterého neprofituje snad žádný Rus. Ruské zdroje přechází do čínských rukou ( ostatně i jako Novatek zmíněný dřív).
Na východ od Uralu žije 30 milionů lidí, na ruském dálném východě už jen 6 milionů , přitom v roce 1989 tam žilo 9 Milionů a za hranicemi čeká 130 milionů Číňanů.
Sibiř, na rozdíl od Austrálie neděli od Číny moře.
Za pár desítek let tak bude Sibiř další asijskou zemí a Moskva s tím nic nenadělá.
TO : frank
S tím lze souhlasit. Ruský Dálný východ je řídce osídlen a navíc, kdo se podívá do historie, tak zjistí, že Přímořský a Poamurský ruský kraj /přiléhají k řekám Amur a Ussuri/ patřily zhruba do roku 1860 k Číně. Celková rozloha = 1 500 000 km čtverečních = zhruba tři Francie. Je to tedy bývalé čínské státní území. Mao Ce-tung kdysi vyhlašoval, že toto území zpátky připojí silou /viz. třeba bitvy na řece Ussuri r. 1969/. Ukazuje se, že válka nebude vůbec potřeba. Čína si toto území obsadí mírově = ekonomicky. Přitečou ve velkém peníze, investice a s nimi i lidé. Číňané jsou skvělí obchodníci a dokáží tvrdě pracovat za málo. Takže se na Dálném východě nakonec prosadí oni. Úplně stejné to bude i se sousedním Mongolskem. To je stejně velké, tedy tři Francie , ovšem má jen asi 3 miliony obyvatel. A také do roku 1921 patřilo územím Číně, pak tam byla za pomoci Ruska vyhlášena Mongolská lidová republika. Tyto 3 miliony kilometrů čtverečních /třetina USA/ , budu Čínou "obsazeny" ekonomicky a postupně kolonizovány i lidmi čínského původu. Je to prostá realita dneška. Jestliže je na jedné straně hranice 3 mil. km čtverečních volného prostoru jen s 9 miliony obyvatel a na druhé straně hranice je 130 milionů pracovitých a podnikavých Číňanů, pak je budoucnost této oblasti jasná. Ostatně velmi podobným způsobem kdysi vznikly i naše německé Sudety. Na obsazení svého drsného pohraničí neměl český národ ani sílu ani chuť a tak sem postupně přes hranici přišly asi 3 miliony pracovitých Němců. Po roce 1933 s nimi ovšem nastal velký problém. Oni chtěli zpátky domů, ale ne sami, oni chtěli i s půdou českého státu. To samé s velkou pravděpodobností postihne i ruský Dálný Východ. Možná se tam ale vytvoří v budoucnu něco jako náš evropský schengenský prostor, tedy se tam bude hovořit více jazyky, bude tam volný pohyb zboží i lidí a vlastně pak nebude už nikoho zajímat, kde vlastně leží ona rusko - čínská státní hranice. To bych považoval za nejlepší řešení.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se